Vynikajících českých vědců bychom našli v naší minulosti hodně, ale česká věda má zatím pouze jednoho nositele Nobelovy ceny. Možná také proto, že se od doby protektorátu až do sametové revoluce česká věda nemohla rozvíjet tak jako jinde v demokratickém světě. Podívejte se na diskusi odborníků na dějiny vědy.
Představení archeologie jako vědy a popis základních metod archeologického výzkumu od práce v terénu až po laboratorní analýzy.
Britského projektu Věda, umění a psaní se účastní děti, vědci, umělci a spisovatelé. Dva mladí vědci z Ústavu rostlinné fyziologie vytvořili projekt. Nejdřív dětem ukázali obrázky, které spolu zdánlivě nesouvisí. V laboratoři si vyzkoušeli, jak se z rostlin získává pigment, po přestávce se dětí ujali básníci a nakonec sochař.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vědecko-technický pokrok v českých zemích v 19. století, zejména vynález obloukovky, automobilu, motocyklu, ale i objevy v medicíně a biologii.
Změnu názoru lidé často považují za projev charakterové slabosti. Mohou mít pravdu, týká-li se změna názoru třeba peněz, prestiže nebo moci. Něco jiného se však může odehrávat ve světě idejí. Vědecké poznání se dá považovat za vlnu informací vyrvanou z neznáma. Nová fakta vždy mění vědecké názory.
Video stručně přibližuje dobu na dvoře císaře Rudolfa II. Uvede nás do situace, kdy se v Praze setkávají Tycho Brahe a Johannes Kepler. Astronomie, ale i alchymie zažívají dobu mimořádného rozkvětu.
Seznamte se s hliníkem. Osvětlíme si jeho výskyt, význam a použití, zejména použití na plechovky na nápoje. V čem jsou výhodnější než láhve? A co je to vinylit, kouzelná sloučenina, která udržuje nápoje v plechovkách čerstvé? Na pokusu si dokážeme její přítomnost v plechovce od piva ponořením do roztoku hydroxidu sodného. Celý experiment si znázorníme chemicko-pantomimickou rovnicí.
Česká vědkyně, terénní bioložka Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR se zabývá biologickým modelováním. V lesích po celém světě zkoumá nepopsané vztahy přírody. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o tom, co by se stalo, kdyby v lesích vyhynuli všichni přirození predátoři.
Profesorka Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty UK zaměřuje svůj výzkum na materiály budoucnosti. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o vlastnostech jedné vrstvy atomu uhlíku, takzvaného grafenu. Rozdíly ve fyzikálních vlastnostech látek stejného chemického složení vysvětluje česká vědkyně na modelech uspořádání atomů grafitu a diamantu.
Jaroslav Heyrovský změnil objevením polarografie celou elektroanalytickou chemii. Za svůj objev dostal v roce 1959 Nobelovu cenu a stal se tak prvním Čechem, který se tímto oceněním mohl pyšnit. Do Prahy se za ním jezdili učit vědci z celého světa. Podívejte se, jak na něj vzpomíná jeho žák, i na to, jak o jeho úspěchu informoval dobový komunistický tisk.
Město umění a věd ve Valencii bylo postaveno v několikakilometrovém pásu parků, zahrad a hřišť v původním korytě řeky Turie. Čtyři části města tvoří futuristický architektonický komplex, v němž jsou nejvyužívanější materiály beton, železo, sklo a voda. Součástí komplexu je například interaktivní muzeum vědy, palác umění či oceánografický park zahrnující vzácné druhy mořské fauny.
Proběhla první plnohodnotná mise vesmírného plavidla, které patří soukromé společnosti. Čtyři astronauty vynesla do vesmíru raketa Falkon 9 a na ISS pak dovezla loď Crew Dragon. Přišla tak nová éra kosmonautiky. Se zajímavou misí a možností komerčních letů do vesmíru nás seznámí v pořadu Věda 24 Daniel Stach.
Evropská raketa Vega, která nesla dvojici satelitů na oběžnou dráhu, nezvládla svou misi. Na jednom ze satelitů spolupracovali i Češi. Příčinou selhání bylo nejspíš špatné zapojení kabelů. Raketa Vega vynášela po patnácti letech příprav na orbit mimo jiné družici Taranis, určenou ke zkoumání nadoblačných světelných jevů, které provázejí pozemské bouře. Asi od času T plus 13 minut bylo však jasné, že raketa nemá správnou rychlost a výšku. Zřejmě vinou motoru posledního, čtvrtého stupně. O hodinu později už řízení letu oznámilo, že družice je ztracena. Satelit měl studovat záblesky s poetickými názvy jako Skřítci nebo Elfové, a to i s pomocí dvou přístrojů, na kterých se podíleli vědci z Akademie věd a z Univerzity Karlovy. První měl poslouchat přicházející elektromagnetické vlny. Druhý byl určený k analýze spršek přilétajících elektronů. Tématem nás provádí Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Hackeři a hacking nemusí znamenat jen počítačové piráty, obecněji tak můžeme označit extrémní formu kutilství v oborech jako IT, elektrotechnika, robotika nebo biotechnologie. V posledních letech vznikají tzv. hackerspacy, jakési technologické klubovny, kde se setkávají nadšenci do technologií všeho druhu, vzájemně si pomáhají a sdílejí přístroje. Nejznámější v Česku je asi pražský Brmlab, v němž začínali např. i český vývojář 3D tiskáren Josef Průša nebo společnost SatoshiLabs. Lidé z této komunity jsou nekonvenční a na okolí mohou působit poněkud nepatřičně až směšně, ale nenechme se mýlit.
Co víme o nejslavnějším renesančním člověku? Obdivovaný malíř se věnoval malířství jen první polovinu svého života. Tu druhou věnoval vědě. Zanechal po sobě mnoho nedokončených projektů. Vymyslel záchranný člun a pás, chtěl objevit perpetuum mobile, vymyslel letadlo i vrtulník. Často nenašel investora, jeho nápady byly na svou dobu převratné, moderní, ale také velmi drahé a výstřední.
Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Jedním z nejvíce citovaných Čechů ve světovém měřítku je biolog a fyziolog Jan Evangelista Purkyně. Purkyňova vlákna v srdci, Purkyňovy buňky, Purkyňův jev: To vše se dodnes učí studenti na celém světě. Stál u počátku farmakologie, ale také animovaného filmu. Jeho kinesiskop vznikl už ve 40. letech 19. století.
Určování času má dlouhou historii. Už dávno před vynálezem mechanických hodin si lidé s měřením času uměli poradit pomocí různých typů přístrojů. O slunečních nebo přesýpacích hodinách slyšel asi každý, ale co takové hodiny vodní nebo ohňové? V Národním technickém muzeu se můžeme s podobnými zajímavostmi seznámit.
V roce 1923 zemřel německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen. Dne 8. listopadu 1895 objevil elektromagnetické záření krátké vlnové délky, které nazval paprsky X. Svůj významný objev si nikdy nenechal patentovat, chtěl, aby patřil všem. Stal se prvním nositelem Nobelovy ceny.
Mezi kosterními pozůstatky, které byly nalezeny v Hrádku nad Nisou, byl jeden atypický hrob, který upoutal pozornost archeologů. A jako u většiny neobvykle pohřbených lidských ostatků se i tentokrát vyrojily spekulace o vampýrismu a "zrodil" se Tobiáš, upír z Hrádku. Neobvyklé zacházení s nebožtíky však může mít různé interpretace. Na Tobiášovi si dále můžeme názorně ukázat, co vše se dá z kostí o člověku zjistit díky osteobiografii.
Čeští vědci na základě experimentů odhalují, že lidské reprodukční strategie jsou velmi přizpůsobivé - dokážou se přizpůsobovat novým podmínkám a aktuálnímu prostředí. Například jsou schopny zareagovat na nehostinné podmínky Tibetu stejně jako na společnost poměrné hojnosti a nadbytku, jako je ta naše. Vědci také upozorňují na problematiku investování do dětí v naší minulosti i současnosti, kdy platí jednoduchá rovnice: "Lépe je investovat více do menšího počtu dětí než méně do většího počtu."
Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.
Fotosyntéza dala atmosféře ohromné zásoby kyslíku, který dýchají živočišné druhy. Je to základ života na Zemi. Dala energii rostlinám a dává energii i lidem v podobě uhlí nebo ropy. Ale jak co nejlépe využít její energii? Vyšlechtíme rostliny, které mají vysoký energetický potenciál a fotosyntéza tak přispěje k řešení světové energetické krize.
Američané chtějí na Měsíci přistát v roce 2024. Podmínky jsou lepší, než si vědci mysleli. NASA totiž potvrdila, že i na osvětlené straně Měsíce je voda. Dosud si totiž vědci mysleli, že se nachází pouze ve stinných chladných místech. Jak voda v těchto částech vzniká a jak se tam dokáže udržet, je zatím otázkou. Pokud je voda na Měsíci dostupnější, než se očekávalo, mohlo by to zjednodušit vybudování a udržování stálé základny.
Jak se formovala Sluneční soustava a kde se vzal na naší planetě život? Na tyto otázky mohou odpovědět vzorky z asteroidu Bennu, které se pokusila odebrat sonda OSIRIS-REx. Jak probíhala celá operace? Čtyři a půl hodiny před odběrem opouští sonda oběžnou dráhu planetky, po které kroužila, a začíná sestupovat k Bennu. Krátce na to se vysouvá robotické rameno, které má na konci odběrovou hlavici. Pomocí navigačního systému se přiblíží k místu odběru, kde nastává klíčový moment, odběr vzorků. Do lapače se z jedné strany uvolní stlačený dusík, který zvíří kamínky na povrchu Bennu, a ty jsou poté v lapači zachyceny.
Za výzkum černých děr byla v roce 2020 udělena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získal Roger Penrose za důkaz, že pokud se nějaké těleso bude stlačovat pod určitou mez, vznikne černá díra. A také tandem Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za konkrétní objev černé díry ve středu naší galaxie. Co je to černá díra? Je to místo ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že jí nic neunikne, ani světlo. Klíčové hranici se říká horizont událostí a co jí překročí, se nedostane zpátky. Singularita je místo, kde jsou gravitační síly nekonečně velké.
Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.
Nobelova cena za chemii byla udělena za vývoj tzv. genetických nůžek. Spočívá v tom, že chybné místo DNA se přestřihne bílkovinou Cas9. Buňka si jej buď opraví sama, nebo se vloží do organismu jiná sekvence. Tato revoluční metoda má význam např. pro léčbu vrozených vad.
Představujeme nové technologie, které mohou lidem s různými zdravotními postiženími usnadnit život. Například kamera, kterou lze připevnit na obrubu brýlí, a ona pak sama čte text nebo rozpoznává obličeje. Lidem, kteří nemohou ovládat končetiny nebo i hlas, pomáhá projekt Bazil. Rozpoznává frekvence mozkových vln a umožňuje tak ovládat elektroniku myšlenkou. Pro děti s vadou zraku je určena takzvaná hmatová kniha.
Řečtí filozofové považovali za nejmenší nedělitelné částice atomy. Na přelomu 19. a 20. století byly ale objeveny částice elektron, neutron a proton. Nyní víme, že u těchto částic to také nekončí. Hadrony, mezi které patří proton a neutron, se skládají z trojce kvarků, kterou doplňuje stejný počet gluonů.
Žárlivost je v partnerských vztazích přítomna mnohem častěji, než si sami připouštíme. Dokazují to naše nevědomé tělesné reakce. Žárlivost chápeme jako motivační emoci, kdy si hlídáme partnera a snažíme si zabezpečit jeho věrnost. Jde o reakci na ohrožení partnerství. Z jakého důvodu nás ale evoluce žárlivostí vybavila?
Již za druhé světové války začal v Pardubicích vývoj plastické trhaviny, kterou zná celý svět pod označením Semtex. Tento název vychází ze jména pardubického sídliště Semtín a závodu Explosia, který trhavinu od roku 1953 vyráběl. Kromě tuzemského použití byl Semtex vyvážen, především pak do spřátelených zemí, např. Vietnamu či Libye. Pro svoji těžkou rozpoznatelnost byl Semtex nejednou zneužit teroristy, a stal se tak synonymem pro jakoukoliv plastickou trhavinu. Jeho použití je široké, kromě demoličních či vojenských účelů se využívá mj. při sváření či lisování kovů.
V psychiatrii proběhlo několik „revolucí“, které vždy nějakým způsobem posunuly vpřed léčbu duševních nemocí a ovlivnily pohled na psychicky narušené jedince. Proměňovaly se nejen samotné principy v přístupu k diagnostice a psychiatrické péči, ale s vývojem vědy se vyvíjely i možnosti v oblasti medikamentů. Zvláště v průběhu 20. století se v psychiatrii změnilo prakticky vše a dnešní psychiatrie je vesměs popisována jako éra psychofarmak.
Sopky jsou síly ukryté hluboko pod zemí. Čas od času se proderou na zemský povrch. Sopečná činnost formovala Zemi už v počáteční fázi její existence. I dnes, kdy už je sopečná činnost mnohem klidnější, stále přináší mnoho zkázy. Poskytuje nám ale také informace o složení spodních vrstev Země, původu nejrůznějších hornin i historii planety. Jedním z vědců, kteří tyto informace sbírají, je Kayla Iacovino, vulkanoložka z Americké geologické služby a popularizátorka vědy. Vzorky sbírá i na nejodlehlejších místech světa.
Profesor Otto Wichterle už za druhé světové války přišel se svými spolupracovníky s patentem na výrobu umělého vlákna, které později dostalo jméno silon. Silonky nosila v druhé polovině 20. století snad každá žena v Československu. Světově se ale proslavil především vynálezem měkkých kontaktních čoček. Na Štědrý den roku 1961 vyrobil první stroj na čočky ze stavebnice Merkur. Pojďte si připomenout tohoto českého vědce.
Biologie je, jak známo, věda o životě. A neřekli byste, jak těžké je život definovat. Definic je strašná spousta, všechny jsou sporné. Jedna z rozšířených definic říká, že je to chemický systém, který se udržuje sám a je schopen darwinovské evoluce. Tuhle definici užívá NASA, Americká vesmírná agentura. Pravděpodobně myslí na život ve vesmíru. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
V roce 1957 byl v Řeži uveden do provozu první československý jaderný reaktor, na jehož vybudování spolupracovali čeští a sovětští fyzici. Šlo o nesmírně významný krok pro vývoj českého jaderného programu. V reportáži se seznámíme s podrobnostmi tohoto přelomového momentu naší jaderné energetiky.
Představení moderních metod experimentální archeologie na příkladu skanzenu Archeologického ústavu Akademie věd České republiky.
Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Zda vede čistá voda elektrický proud, si ověříme pomocí jednoduchého pokusu. Sestavíme si elektrický obvod, v němž je plochá baterie, žárovka a dvě elektrody, které vložíme nejprve do čisté vody. Žárovka nesvítí, protože čistá voda elektrický proud nevede. Pokud ve vodě rozpustíme sůl, žárovka se rozsvítí. To dokazuje, že slaná voda vede díky volným iontům elektrický proud.
Americký spisovatel Dan Brown, který napsal tituly jako Šifra mistra Leonarda nebo Inferno, vypráví o procesu psaní, o svých knihách a o tom, jak byly přijímané. „Hlavní důvod (proč píšu), je učit se.“ Velkou pozornost věnuje i vztahu k víře a vědě. Závěrem se vyjadřuje i k tomu, jakým typem čtenáře je a jaké knihy rád čte.
Jak lidské oko vnímá barvy? Světlo je elektromagnetické záření. Naše oko vnímá pouze jeho viditelnou část jako bílé světlo, které lze pomocí hranolu rozložit na základní složky. A můžeme si doma vytvořit barvy, jaké používali v historii umělci?
Na mnoho klíčových vědeckých objevů přišli lidé naprostou náhodou, když třeba hledali úplně něco jiného. Jmenovitě například penicilin, LSD, mikrovlnka nebo inteligentní plastelína. Jak se to stalo? Povíme si. A Michael nám ukáže, jak z lepidla Herkules, což je polyvinylacetát, a pracího prášku obsahujícího borax neboli tetraborát sodný připravit látku podobnou gumě.
Emil Kolben se narodil v roce 1862 v chudé židovské rodině. V mládí získal místo v podniku geniálního amerického objevitele Thomase Alvy Edisona a spolupracoval mj. i se slavným Jihoslovanem Nikolou Teslou, který ho přizval ke svým pokusům se střídavým proudem. Emil Kolben se později proslavil zejména založením veleúspěšného strojírenského podniku ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk), který v době svého největšího rozmachu zaměstnával až 12 tisíc lidí. Pro svůj židovský původ byl v době protektorátu Čechy a Morava deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde ve svých 80 letech zemřel.
Pojetí a chápání času se v průběhu dějin měnilo, různě nahlíželi na čas i Isaac Newton a Albert Einstein. Vývojem prošel také způsob měření času. V ukázce uvidíte, že k jeho měření lze využít i chemii. Známý popularizátor vědy Mike Londesborough s kolegou Filipem Dydou předvádějí, jak měřit čas pomocí Briggs-Rauscherovy oscilační reakce.
Jenom tři semestry v letech 1911–1912 pobyl v Praze Albert Einstein, když zde byl jmenován řádným profesorem na pražské Německé univerzitě. Sám později napsal, že v Praze měl čas na formulaci základních myšlenek, z nichž později vznikla teorie relativity. V pasáži je osvětleno i pozadí jazykově rozdělené Karlo-Ferdinandovy univerzity i obraz české a německé vědy na počátku 20. století.
Na večírku to asi zkusil každý. Ve vědě kolem nás si vysvětlíme, jak to funguje v praxi. Proč se nám mění hlas, když se nadýcháme helia? Jaké jsou změny hlasu heliem a jejich příčiny? A jak to vypadá, když si způsobíme změny hlasu fluoridem sírovým? Podívejte se na ukázky.
Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Medailonek jednoho z nejslavnějších světových vědců. Jakými objevy Albert Einstein obohatil lidstvo? A jak dopadlo zkoumání jeho mozku? Podívejte se s námi.
Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.
Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.
Kryptologie jako věda o utajení obsahu zpráv má velmi zajímavou a dlouhou historii a provází lidskou společnost už od samého vzniku písma. Prolomení tajné šifry několikrát v dějinách zásadním způsobem ovlivnilo vývoj lidské civilizace. V prvním pracovním listu začneme nejjednodušší šifrou, kterou používal slavný římský vojevůdce Julius Caesar. Ve druhém pracovním listu si ukážeme princip tzv. transpoziční šifry.
V českých městech se na údržbu silnic, letní ochlazování ulic nebo zalévání rostlin často používá pitná voda. Tento cenný zdroj by bylo možné ušetřit, kdyby města měla k dispozici kvalitní užitkovou vodu. Zajistit by ji mohly takzvané dočišťovací jednotky na úpravu užitkové vody, která vytéká z čistíren, na požadovanou čistotu. Tato voda není tak drahá jako pitná. Tímto zajímavým tématem nás provede Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Co předcházelo letu prvního člověka na Měsíc? Daniel Stach komentuje, jak politická situace na přelomu 50. a 60. let minulého století ovlivnila soupeření tehdejšího Sovětského svazu a Spojených států amerických o prvenství při dobývání vesmíru. Jaké události vedly prezidenta J. F. Kennedyho k uspíšení příprav letu na Měsíc a jak přípravy ovlivnila tragédie lodi Apollo 1. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Dne 8. listopadu 2020 ozářil oblohu nad Českem mimořádně jasný bolid. Místa, kterými letěl, ozářil tak, že změnil noc v den. Dráha, po které těleso letělo, se dá zjistit poměrně snadno. Určit, kam úlomky dopadly, je ovšem velmi složité. Pro sestup padajícího tělesa existují různá označení. Meteoroid je to, co vstupuje do atmosféry, meteor je to, co září. Pokud září jasně, nazývá se bolid. A to, co případně najdeme na Zemi, se nazývá meteorit. S tímto zajímavým tématem nás seznámí Daniel Stach v pořadu Věda 24.
John Craig Venter, americký genetik a podnikatel, uveřejnil 4. září roku 2007 96 % své genetické informace. Proč je to tak významné? Série objevů, které vedly k tomuto uveřejnění, trvala a vyvíjela se celou řadu let. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Výzkum kmenových buněk je naděje pro lidi s přerušenou páteřní míchou a také možnost, jak bojovat i s dalšími nemocemi. Výhodou těchto buněk je, že se mohou vyvinout v buňky různých tkání a orgánů. Tím mohou nahradit poškozené orgány a tkáně a vést k léčbě či dokonce vyléčení vážných onemocnění. Na možnosti získávání kmenových buněk i na rizika s kmenovými buňkami spojená upozorňuje František Koukolík.
Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetz a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
"Tohle je něco, co bude každý student i každý doktor využívat každý den v dalším století i ve století po něm," řekl Eric Lander svým kolegům, když spolu přečetli lidský genom. Díky tomu můžeme lépe pochopit, jak vznikají různé nemoci a také se jim lépe bránit. Genom je jako kniha příběhů, která byla psána miliardy let a ve které je tolik krásných příběhů.
Každý z nás se někdy v životě dostane do riskantní situace, ve které se musí rozhodnout. A výsledkem může být zisk nebo ztráta. Různí lidé se chovají různě. Některým jde o zisk, takže riskují. Risk je zisk. Jiní spíše poměřují ztrátu. Tuhle problematiku řeší asi 50 let takzvaná Teorie vyhlídek. Co se nám při rozhodování děje v hlavě, zjistil pokus.
Unikátní motorový železniční vůz Slovenská strela představoval v éře první republiky přelom v dopravních možnostech. V roce 2021 proběhla jeho kompletní rekonstrukce. Návštěvníci si tak mohou dnes vůz prohlédnout v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Tam během svého putování po Moravskoslezském kraji zavítal i herec Josef Polášek, který nás společně s ředitelem muzea provede po stručné historii i technických parametrech tohoto legendárního vozu, jehož rychlost překonalo až Pendolino.
Pojďme se společně podívat na životní příběh našeho známého vynálezce a elektrotechnika Františka Křižíka. Když ho jako malého osvítila kometa, zjistil, že chce přinést světlo všem lidem. A svůj sen si splnil. Sestrojil světelnou fontánu, která svítí díky obloukovým lampám, a na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži získal zlatou medaili. Věřil, že věda spojuje lidi i národy.
Mila se narodila jako zdánlivě zdravé dítě a v prvních letech svého života velmi dobře prospívala, byla nadprůměrně komunikativní a živá. Později se však začaly projevovat příznaky vzácného genetického onemocnění, které bylo u Mily objeveno. Ve videu se podíváme na to, jak lékaři zkoumali Milinu DNA a hledali pro ni specifický personalizovaný lék, tedy lék šitý na míru konkrétnímu pacientovi. Podrobněji se podíváme také na to, co je příčinou vzácné Battenovy choroby a jaké možnosti léčby Mile poskytla genová terapie. Běžně dostupné léky jsou vyráběny tak, aby vyhovovaly co nejširšímu spektru pacientů. Každý z nás je však jiný a aby byla léčba v některých případech co nejúčinnější, musí se moderní lékařská věda ubírat směrem individualizované léčby. Ta je v některých lékařských oborech již hojně využívána (rehabilitační a protetické pomůcky pro konkrétní pacienty atd.), nicméně vývoj léků na míru představuje pro lékařství novou a značně náročnou výzvu.
Důležitou výzbrojí kriminalistů při odhalování trestných činů jsou nejrůznější vědecké metody. K tradiční daktyloskopii, balistice nebo forenzní antropologii přibyla dnes moderní genetika. A také disciplína zatím trochu neznámá, biomechanika. Ta má přitom u nás dobrou tradici i náskok před světem. První soudní posudek v tomto oboru byl v České republice využit v roce 1994.
V roce 2019 uplynulo 50 let od přistání prvního a 47 let od přistání prozatím posledního člověka na Měsíci. Bylo jich celkem 12, všichni Američané. Ti se chtějí na Měsíc vrátit, nejsou však jediní. Jak si aktuálně jednotlivé státy vedou? Čeho, kdo a kdy chce dosáhnout? Jaké jsou nejbližší plány Američanů? Na otázky Daniela Stacha z vědecké redakce odpovídají odborníci na kosmonautiku Dušan Majer a Michal Václavík. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Jak v současné době probíhá mezinárodní spolupráce při přípravách letu na Měsíc? Jak si vede Evropská kosmická agentura a v čem se její činnost liší od NASA? Které státy spolupracují a které naopak řeší své záměry v dobývání kosmu samy? Proč je důležitá podpora kosmického programu v menších soukromých firmách? A jsou prohlášení politiků podložená reálnými možnostmi zemí? Na otázky Daniela Stacha z vědecké redakce odpovídají odborníci na kosmonautiku Dušan Majer a Michal Václavík. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Dnes se ve wifině dozvíme něco o autonomních neboli samořiditelných autech. Jak se vyvíjí, jak fungují i jestli jsou bezpečná. Umíte si představit cestování v autě bez řidiče?
Lidská krev je v dnešní době nenahraditelná. K život zachraňujícím transfuzím krve jsou potřeba dárci. První krevní transfuze byly provedeny během 1. světové války, přelom nastal po 2. světové válce v souvislosti s rozvojem medicíny. Bezpečné provádění transfuzí krve umožnil objev krevního skupinového systému, který učinil v roce 1907 český lékař Jan Janský. Podívejte se, co je odměnou pro dárce krve, jak je možné získávat nové dárce i proč se o tom, komu vlastně patří prvenství objevu krevních skupin, stále vede debata.
V roce 2019 uplynulo 50 let od přistání prvního a 47 let od přistání posledního člověka na Měsíci. Bylo jich celkem 12, všichni Američané. Ti se chtějí na Měsíc vrátit, nejsou však jediní. Jak si aktuálně jednotlivé státy vedou? Čeho, kdo a kdy chce dosáhnout? Co nám může Měsíc nabídnout i jaké problémy nám může pobyt na Měsíci způsobit? Jaká je budoucnost kosmonautiky? Jak vzdálená je člověku cesta na Mars? Na otázky Daniela Stacha z vědecké redakce odpovídají odborníci na kosmonautiku Dušan Majer a Michal Václavík. Speciál ČT je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Nobelovu cenu za mír za rok 2023 obdržela íránská aktivistka a bojovnice za práva žen Narghís Mohammadiová. Podívejte se, kdo je letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, jak bylo její ocenění zdůvodněno, kolik jednotlivců a organizací bylo na cenu za rok 2023 nominováno. Dozvíte se i jména několika dalších nominovaných osob. S Janem Řápkem z mezinárodní redakce ČT hovoří v pořadu Studio ČT 24 Vladimír Piskala z redakce vědy ČT.
Nepravé otcovství je poměrně časté. Uvádí se, že až 10 % dětí má jiné biologické otce než ty, kteří se za ně považují. Otcové si své biologické rodičovství hlídají. Dějiny a kulturní zvyklosti jsou plné příkladů, v nichž bychom mohli hlídání otcovství pozorovat. Současná věda nás seznamuje se souvisejícím fenoménem žárlivosti.
Techmania byla první science centrem u nás. Za jeho vznikem stojí Západočeská univerzita v Plzni společně s tamní Škodovkou. Svoje brány centrum otevřelo veřejnosti v roce 2008. My se podíváme, jak to v té době v Techmanii vypadlo.
K manganistanu draselnému přidáme glycerin. Manganistan draselný je silné oxidační činidlo. Po přidání glycerinu dojde k oxidaci, která vede k následnému vzplanutí, přičemž uvolněné draselné ionty zbarví plamen do fialova.
Popis zpracování archeologických nálezů vyrobených z keramiky. Pořad popisuje procesy jejich restaurování i konzervace pomocí moderních metod.
Stručné představení známých experimentálních archeologů Thora Heyerdahla a Pavla Pavla, jejich práce a nejslavnějších pokusů v Oceánii.
Astronaut NASA Leroy Chiao hodnotí mezinárodní spolupráci při výzkumu vesmíru a naznačuje, kam by se mohlo lidstvo posunout za 20 let. Spolupráce při stavbě a zajišťování provozu mezinárodní stanice ISS přinesla dle jeho názoru i zlepšení vztahů mezi spolupracujícími zeměmi. Navzdory očekávání se ale nezlepšila spolupráce s Čínou. V rozhovoru s redaktorem ČT Danielem Stachem popisuje Leroy Chiao čínský vesmírný program jako těžko předvídatelný. Čína bere svůj vesmírný program velmi vážně, na výzkum vydává po Spojených státech nejvíce finančních prostředků. O záměrech a vizích Číňanů však lze pouze spekulovat na základě informací, které Čína sama oficiálně uvolní.
Jak se popularizuje věda zábavnou formou? Jak se hydrobiolog dostane pod vrchol K2, do Grónska či Austrálie? Jak spolu souvisí perloočka a čistota vody? O hydrobiologii, focení přírody dronem i elektronovým mikroskopem hovoří Petr Jan Juračka.
Pořad ukazuje život renesančního šlechtice a přírodovědce Tadeáše Hájka z Hájku a líčí dobu, ve které žil. Součástí jsou také ukázky a citace z jeho literárního díla.
Dnes nazýván otcem moderní vědy, Galileo Galilei předběhl svou dobu díky svým mnohým objevům. Během svého života zdokonalil kompas či dalekohled, snažil se změřit rychlost světla a objevil různá vesmírná tělesa. Nejzásadnější je jistě jeho myšlenka, že Země obíhá kolem Slunce, která ho dostala až před církevní soud.
Dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe prožil poslední dva roky na dvoře císaře Rudolfa II. V Praze i zemřel a má hrobku v Týnském chrámu. Podívejte se na diskusi odborníků, kteří vysvětlují jeho vědeckou práci.
Pojďme se společně podívat na historii naší nejstarší vysoké školy. V době, kdy na český trůn usedl český císař Karel IV., založil Karlovu univerzitu. Dnes je to nejvýznamnější škola v Čechách, kde studoval kdysi třeba i Jan Hus a Karel Čapek.
Kniha bajek Straka v říši entropie od české spisovatelky a výtvarnice Markéty Baňkové, která ve své tvorbě popularizuje vědu beletristickým způsobem a inspiruje se fyzikálními zákony, získala v roce 2011 nominaci na ocenění Magnesia Litera za objev roku. Pomocí bajek lze úspěšně pochopit i složité fyzikální zákony. Jak? To nám poví herečka Aňa Geislerová. Autorka nám přečte ukázku a vysvětlí nám, proč knížku vlastně začala psát.
Vesmírnou loď mise Apollo 11 vynesla na oběžnou dráhu nejsilnější nosná raketa historie Saturn V. Velikost a konstrukci rakety popisuje redaktor vědecké redakce ČT Vladimír Piskula a spolu s ním můžeme sledovat, co všechno se událo poslední minuty před startem, i co prožívali během jejího startu astronauti. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Posádku mise Apollo 11 tvořili Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins. Od Kateřiny Polákové z vědecké redakce ČT se dozvíme, proč právě oni byli vybráni, kdo o tom rozhodl, jaké byly jejich úkoly i proč právě Armstrong byl tím, kdo vstoupil na Měsíc jako první. Můžeme sledovat jeho chování v dramatických chvílích těsně před přistáním. Poznáme i jeho postoj k faktu, že se stal nejslavnějším člověkem 20. století. A co čekalo posádku po návratu na Zem? Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Jak vypadal lunární modul mise Apollo 11? Jaká byla jeho velikost a čím byl vybaven pro bezpečné přistání člověka na Měsíci? Replika modulu v měřítku 1:1 byla vystavena v Planetáriu hlavního města Prahy. Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT nás spolu s ředitelem Planetária Jakubem Rozehnalem podrobně seznámí s konstrukcí modulu a jeho funkcemi. Dozvíme se, kde byly umístěny vědecké přístroje, která jeho část sloužila jako odpalovací rampa pro odlet z Měsíce, jaké palivo bylo pro odlet modulu z Měsíce použito. Uvnitř modulu můžeme mimo jiné sledovat, jak se astronauti orientovali při přistání, jak ovládali palubní počítač i jaké možnosti odpočinku před odletem z Měsíce jim vnitřní prostor modulu poskytl. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Po odpojení modulu Eagle od lodi Columbia nastaly potíže. Ve chvíli, kdy palubní počítač začal hlásit přetížení, byla mise Apollo 11 ohrožena. Kdo rozhodl o pokračování přistávacího manévru, jak kosmonauti i lidé v řídícím středisku v Houstonu dramatické situace prožívali a jak je řešili? Chvíle těsně před přistáním na Měsíci popisuje Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT v dalším z pořadů série připravené k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
S redaktorem Jaroslavem Zoulou z vědecké redakce ČT projdeme krok za krokem americké vesmírné mise, které předcházely letu Apolla 11. Co všechno bylo potřeba ověřit a proč sehrály klíčovou roli mise Apolla 8 a 10. Dozvíme se, proč Američané tak pospíchali, jaké chyby či nedostatky přípravné lety odhalily i jakou mediální roli sehrál vánoční projev astronautů Apolla 8. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Přistání na Měsíci je příběh mnoha. Podle odhadů NASA se na misi Apolla 11 podílelo celkem 410 tisíc lidí. O tom, jaké byly jejich profese, jakou roli sehráli při přípravách i průběhu letu Apolla 11 a jaká tíha odpovědnosti na nich ležela, vypráví Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Vedle konstruktérů, vývojářů, manažerů, ředitelů, švadlen a jiných jsou zmíněna i jména německého konstruktéra Wernhera von Brauna a oceňované americké matematičky Katherine Johnson. Tým v pozadí tvořili především mladí lidé, schopní myslet „jinak“. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Denně jsme obklopeni materiály, které byly původně vyvinuty pro lety do kosmu. Martin Tyburec z vědecké redakce ČT popisuje vesmírné technologie používané v běžném životě i technologie a vynálezy díky kosmonautice zpopularizované. Dozvíme se na příklad, čím kosmonauti ve vesmíru psali a proč bylo vyvinuto speciální vesmírné psací pero. I v současnosti podporují vesmírné agentury přenos kosmických technologií, aby ukázaly, že kosmonautika přináší výhody i lidem na Zemi. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
20. července 1969 dosedl modul Eagle na povrch Měsíce. Kosmonauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin se začali připravovat na výstup. Trvalo však ještě šest hodin než mohli dveře modulu otevřít. Jak probíhala první komunikace se Zemí těsně po přistání a co vše bylo třeba udělat, než se dveře modulu otevřely, sledujeme s Martinem Tyburcem z vědecké redakce ČT. Vedle slavné věty prvního člověka na Měsíci vyslechneme v autentických záběrech i první dojmy kosmonautů z měsíční krajiny. Na povrchu Měsíce strávili přes dvě hodiny a sesbírali 22 kg vzorků měsíční horniny. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
Slavná fotografie stopy prvního člověka na Měsíci, fotografie astronautů, lunárního modulu, měsíční krajiny, to vše by nebylo možné bez speciálně upravených aparátů a objektivů. Astronauti museli při pořizování snímků zaměřovat své objekty naslepo, bez hledáčku, který je pro fotografa ve skafandru zbytečný. Astrofotograf Zdeněk Bardon ukazuje téměř originál přístroje, který byl používán na misích Apollo. Úpravy nutné pro fotografování v kosmickém prostoru popisuje technický specialista firmy Carl Zeiss. Fotografování trénovaly posádky mise Apollo v meteorickém kráteru v Arizoně. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Co předcházelo misi Apollo 11, kdo stál v pozadí, co všechno jsme se o Měsíci dověděli? Na otázky Daniela Stacha v devadesátce ČT24 věnované 50. výročí přistání člověka na Měsíci odpovídají dva hosté, kteří byli při tom. Na „největší dobrodružství 20. století“ vzpomínají přímý účastník startu rakety Saturn 5 publicista Karel Pacner a ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář, který let Apolla 11 v červenci 1969 pro televizi komentoval. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Speciál ČT je kompletně věnován průběhu mise Apollo 11. Daniel Stach z vědecké redakce ČT popisuje podrobně průběh letu první lidské posádky na Měsíc i klíčové okamžiky, které lidstvo na Měsíc dovedly. Vědecké osobnosti vzpomínají, jak misi prožívaly i jak je událost ovlivnila. Sledujeme emotivní autentické záznamy komunikace astronautů se Zemí. Dozvíme se, čím přispěl český astronom Zdeněk Kopal k úspěchu programu Apollo. Reportáž je doplněna o videomaping startu rakety Saturn 5 promítaný 20. 7. 2019 na Žižkovskou věž. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
