portály České televize
menu

Často hledáte:

česká literatura přijímací zkoušky přijímačky hudební skladatel český jazyk

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: vítr

Vše (61)
Videa (39)
Okruhy (0)
Náměty (1)
Pracovní listy (21)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

39 videí
Brďo a vítr
11:38

Brďo a vítr

Silný vítr, jako je vichřice, hurikán nebo tajfun, nám někdy dokáže pěkně zkomplikovat život. Ale bez větru se také neobejdeme. Když fouká tak akorát, vítr pohání po vodní hladině plachetnice, roztáčí lopatky větrného mlýnu nebo vrtule větrných elektráren. S Brděm zkusíme vyrobit draka a dozvíte se, co je to windsurfing nebo padákový kluzák.
Proč je na světě vítr?
14:42

Proč je na světě vítr?

Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: Proč je na světě vítr?
Digitální kompetence
PL
Animační školička: Jak se dělá vítr?
10:06

Animační školička: Jak se dělá vítr?

Jak udělat pomocí animace vítr? Podívejte se na Animační školičku, Adam se Štěpánem vás to naučí. Chybět nebude ani pomocník myšák Anymaus. Podívejte se, jak rozpohybovat list, a určitě to zkuste taky.
Vítr a větrná elektrárna
04:11

Vítr a větrná elektrárna

Už na konci 19. století vznikla první větrná elektrárna na světě. Jak vypadají, jak fungují, k čemu slouží a sloužily větrné elektrárny, si ukážeme v následujícím videu. Věděli jste, že v ČR se nachází asi 200 větrných elektráren? Dokážete si představit větrnou elektrárnu na moři? Zamysleme se nad budoucností větrných elektráren!

PL
Co všechno umí počasí: Vítr
04:35

Co všechno umí počasí: Vítr

O větru většinou nepřemýšlíme a přitom může být užitečný, ale i nebezpečný. Jak vlastně vzniká? Jak a proč ho lidé sledují a měří? A k čemu může sloužit?
Jak vzniká počasí?
12:41

Jak vzniká počasí?

Pojďme se společně podívat na video o počasí. Proč fouká vítr? Proč se vlastně počasí mění? Ve dne fouká vítr většinou od moře, ale v noci se to obrátí a fouká k moři, protože Slunce ohřívá Zemi. Počasí se stále mění a někdy umí být pěkně extrémní. Pojďme se podívat, jak můžeme vidět neviditelné proudy vzduchu. Jak probíhá koloběh vody na Zemi?

Pokus: Aerodynamický tunel
04:43

Pokus: Aerodynamický tunel

Jakou sílu může mít vítr? Při jaké rychlosti větru vzlétne ve větrném tunelu člověk o hmotnosti 90 kg? Pojďme to zjistit. Člověk o této hmotnosti vzlétne při rychlosti větru 160 km/h.
Bouřlivé počasí: Tornádo, blesky
08:34

Bouřlivé počasí: Tornádo, blesky

Bouřlivé počasí a další nepříjemné meteorologické jevy jsou hrozba, kterou musí Česká republika řešit stále častěji. Pojďme se podívat, co víme a co naopak nevíme o běžných věcech, jako jsou vítr nebo oblaka, i extrémních projevech – blescích, supercelách a tornádech. Setkáme se i s mladíkem, který úder blesku přežil.
Rychlost větru
01:31

Rychlost větru

Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Pokus: Energie z větru
06:23

Pokus: Energie z větru

Doba spalování fosilních paliv se nutně blíží svému konci. Vědci na celém světě zkoumají nejrůznější energetické zdroje, které jsou obnovitelné a přátelské k životnímu prostředí. K takovým zdrojům patří i vítr. Jak si vyrobit vlastní větrník? A jak spočítat, kolik energie vyrobí?
Polární záře
01:02

Polární záře

Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Obnovitelné zdroje: Plovoucí větrné elektrárny
01:33

Obnovitelné zdroje: Plovoucí větrné elektrárny

Hywind Scotland je plovoucí větrná elektrárna, jejíž pilotní projekt byl spuštěn v říjnu 2017. Celkem pět větrných turbín je vzdáleno 25 kilometrů od skotského pobřeží. Výhodou plovoucích větrných elektráren je, že na moři fouká stálý vítr se stálou silou, nevýhodou je slaná voda. Podle Lukáše Radila z VUT v Brně překročily za rok 2017 větrné elektrárny celosvětově výkon hnědouhelných elektráren.
Jak plout proti větru
06:25

Jak plout proti větru

Dnes nás Michael pozve k rozlehlé hladině šumavského Lipna. V hlavní roli bude tentokrát vítr. Nejprve si vysvětlíme, jak proudění vzduchu vlastně vzniká. Připomeneme si významnou roli praktického využívání větru i jako pohonu pro nejstarší dopravní prostředek světa: loď. Jenže co když fouká zrovna opačně, než kam chceme plout? Na palubě malé jachty nám Michael spolu s jachtařkou Míšou prakticky předvedou, že i proti větru se dá plout.
PL
Co všechno umí počasí: Jak se měří počasí
04:00

Co všechno umí počasí: Jak se měří počasí

"Jak se měří počasí" je další díl ze seriálu "Co všechno umí počasí". Jednoduše nám vysvětlí, jaké přístroje využívají meteorologové k měření počasí a co všechno se na něm měří.

PL
Loď zablokovala Suezský průplav
07:38

Loď zablokovala Suezský průplav

Nákladní loď Evergiven najela na mělčinu v Suezském průplavu v Rudém moři, který je jednou z nejvytíženějších námořních cest na zemi. V loňském roce jím proplulo více než 50 lodí denně, což představuje asi desetinu světového obchodu. Námořní kapitán Jiří Konár popisuje situaci okolo vyproštění lodi, která zcela zablokovala celý kanál. Příčinou nehody čtyřsetmetrové lodi s více než 20 tisíci kontejnery nákladu byl silný poryv větru. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).

Specifické podmínky stanice Milešovka
02:06

Specifické podmínky stanice Milešovka

Milešovka je nejvyšším vrcholem Českého středohoří a meteorologická stanice na jejím vrcholu patří k místům s největrnějším měřením u nás. Kuželovitý tvar hory způsobuje, že naměřené hodnoty meteorologických prvků nejsou ovlivňovány stoupajícími větry, které horu většinou obtékají.
Tornáda a hurikány
03:27

Tornáda a hurikány

Tornádo je rotující vzdušný vír s průměrem stovek metrů, oproti tomu hurikán je rotující bouřkový systém s charakteristickým okem ve středu a jeho průměr může být mnohonásobně větší než u tornáda. Jak vznikají, jak vypadají a který z těchto jevů můžeme vidět i z vesmíru? To a více uvidíte v reportáži z Wifiny.
Francie: Provence a levandule
05:22

Francie: Provence a levandule

Provence a levandule patří k sobě. V dokumentu se ukazuje, jak se vlastně olej z levandule vyrábí.
Písnička: Stěžování věci ztěžuje
02:28

Písnička: Stěžování věci ztěžuje

Doktor Notička pomůže zahnat fňukání ve výpravě na severní pól. Píseň Stěžování věci ztěžuje od kapely Chinaski nám ukáže, že stěžovat si nemá smysl. I kdyby jste stokrát spadli z kola, stěžování nikam nevede. Tak berte život s nadhledem.

Kosmické počasí
06:07

Kosmické počasí

Pozorování a porozumění jevům, které se ve vesmíru odehrávají, významně ovlivňuje fungování vesmírných i pozemských technologií. Nejdéle věnují lidé pozornost jevům, které se odehrávají na Slunci, a stále je nejspolehlivější metodou pozorování lidským okem, počítač ho ani dnes nenahradí. Teprve ve 20. století bylo objeveno, že se slunečními jevy souvisí i vznik polární záře.
Meteorologická stanice na Milešovce: extrémy
01:23

Meteorologická stanice na Milešovce: extrémy

Představení extrémních hodnot meteorologických prvků zaznamenaných na meteorologické stanici Milešovka. Unikátem je i to, že návštěvníci i pozorovatelé musí nahoru vystoupat pěšky. Nevede sem totiž silnice. A jaké nejvyšší a nejnižší hodnoty zde kdy naměřili?

Blízký vesmír: Metody pozorování Slunce
05:51

Blízký vesmír: Metody pozorování Slunce

Člověk, tužka, papír. Sluneční fyzika je jedním z mála oborů, kde k dalekohledu přistupuje člověk. Není to samozřejmě jediná pozorovací metoda Slunce. Pozorování dalekohledem běžně snímá kamera a pořizuje snímky v celém spektru viditelného i krátkovlnného záření. Děje na Slunci zachycují také družice, které se díky pokročilým technologiím dostávají stále blíže ke Slunci. Tak proč ještě tužka a papír? Vše vysvětluje astrofyzik Michal Švanda v diskuzním pořadu Václava Moravce, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.
Větrné elektrárny
04:11

Větrné elektrárny

Jednou z možností výroby elektřiny je použití větrné elektrárny. V Čechách několik takových elektráren máme, ale jejich obliba ve světě je ještě větší. Největší větrné elektrárny jsou pak postavené na moři. Více o větrném pohonu v reportáži z Wifiny.
Rozhovor s odborníkem
Jak Slunce ovlivňuje počasí v Česku?
03:14

Jak Slunce ovlivňuje počasí v Česku?

Sluneční záření má velký vliv na počasí, nejen co se týče teploty. Ovlivňuje také míru oblačnosti nebo zda bude pršet, případně sněžit. Více o tom, jak na nás Slunce působí, nám poví meteoroložka Taťána Míková.
Větrná energie v Česku
01:39

Větrná energie v Česku

Česká republika má vysoký potenciál využít větru k výrobě čisté energie. Průměrná větrná elektrárna dokáže vyrobit elektrickou energii pro stovky domácností. Při nastavení rozumných podmínek z ní mohou profitovat uživatelé, obce i životní prostředí. Jak na to?

USA: Kansas
06:16

USA: Kansas

Kansas je převážně rovinatým územím ležícím přibližně uprostřed Velkých plání. Tamní letecký průmysl patří k největším v USA. Kansas má obrovský potenciál ve výrobě větrné energie, často jej však ohrožují tornáda, tak jako tomu bylo na začátku pohádkové knihy Čaroděj ze země Oz. Tady začal první z konfliktů toho, čemu se dnes říká válka Severu proti Jihu. V zemědělské krajině se střídají rozlehlá pole obilí a slunečnic. Původní prérie s metrovými travinami a majestátními bizony najdeme dnes pouze v místních rezervacích.
PL
Meteorologie a předpověď povodní
02:49

Meteorologie a předpověď povodní

Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?

Dánsko
07:51

Dánsko

Pořad věnovaný geografii, historii a současné podobě Dánska, které ukazuje jako zemi moře, rybolovu i živočišné výroby.
Eroze orné půdy
01:56

Eroze orné půdy

Eroze je celosvětový problém, který ohrožuje půdu. Na polích jsme otevřeli půdu povětrnostním vlivům a miliony tun půdy se daly do pohybu. Jak můžeme erozi zabránit? Jak pomoci krajině, aby vodu zadržovala a tím bránila erozi?
Oceány jsou bouřlivější než v 90. letech
08:27

Oceány jsou bouřlivější než v 90. letech

Oceány jsou v současnosti bouřlivější než v 90. letech 20. století. Zjistil to tým australských vědců, který zkoumal satelitní záznamy za více než třicet let. Příčinou je zřejmě měnící se klima. Společně s jejich výzkumem postupuje i rozvoj technologií na přeměnu energie oceánů v elektřinu.
Pohádka: Malý dráček
09:10

Pohádka: Malý dráček

Pohádka Malý dráček, kterou předčítá herečka Jitka Molavcová. Příběh vypráví o drakovi, kterého si chtěli pustit dva kluci, ale drak měl strach z výšek. Pak se dá ale s dráčkem do řeči vítr a naučí ho létat.
Jak vznikají kroupy?
01:43

Jak vznikají kroupy?

Aby vznikla kroupa, musí být v bouřce splněno několik podmínek. Jaké to jsou? Krupobití začíná ve chvíli, kdy zeslábne vítr, který kusy ledu drží ve vzduchu. Kroupy k zemi mohou padat i rychlostí přes 150 km/h.
PL
Zachraň se, kdo můžeš: Dobrovolní hasiči a spadlý strom
05:13

Zachraň se, kdo můžeš: Dobrovolní hasiči a spadlý strom

Velký vítr způsobil, že přes cestu leží popadané stromy. A my bychom tudy rádi jeli na chatu. Co s tím? Jak se přes ně dostaneme? Kdo je odstraní? "Zachraň se, kdo můžeš!" má pro nás řešení. Podívejme se, jak si v takových případech poradit a komu volat.

PL
UčíTelka (HV): Uvíjíme věneček
05:22

UčíTelka (HV): Uvíjíme věneček

Když děti učí telka! K jaru patří neodmyslitelně květiny a také mláďata. Zazpíváme si písničku o kytičkách, kterou doprovodíme pohybem, tedy uvineme z nich věneček a necháme je růst. Co se stane, když zafouká vítr? A co kuře? Může být kuře doma vyrobený rytmický hudební nástroj? Může! A jak to tedy zní, když se kuře raduje?

Celý film
Já, Mattoni (6. část): Útěk
55:50

Já, Mattoni (6. část): Útěk

Boj mezi Mattonim a jeho ženou pokračuje záludně, neférově, nesmyslně. Šíří se nepravdy o jeho zdravotním stavu, především o možném poškození mozku vysokou horečkou. Mattoni ví, odkud vítr vane, a nezbývá mu, než se obrátit na právníka. Ostatně jeho žena právníka již má, Mattoniho bývalého spolužáka a nepřítele Franze Rohlinka.
PL
Včelí opylovači
00:29

Včelí opylovači

Včely plní důležitou úlohu v rozmnožování rostlin. Rostliny pro rozmnožování potřebují přenést pyl z tyčinky na pestík neboli opylovat. Některé rostliny k tomu využívají vítr, většina ale potřebuje hmyz. Právě včely patří mezi významné opylovače rostlin. Dělají to zcela nevědomě při hledání potravy v podobě nektaru a pylu.

V pohybu!: Kiting
09:46

V pohybu!: Kiting

Slyšeli už jste někdy slovo kiting? Že ne? Ale draka už jste někdy určitě pouštěli. Kiting je vlastně takové pouštění draků. Akorát místo draka máte velký padák, který vás (za pomoci větru) povozí na lyžích nebo na snowboardu. Nemusíte se však omezovat pouze na zasněžené pláně, kiting má mnoho podob a stejně tak můžete řádit i na hladině vody. Stačí k tomu dobrý vítr a odvaha zkusit něco nového.
Fuerteventura
07:14

Fuerteventura

Fuerteventura leží 100 km od Sahary. Tato poloha významně formuje podobu zdejší krajiny. Dominantou ostrova jsou písečné pláže, za zmínku stojí Popcorn beach. Kromě pláží najdeme na ostrově řadu historických staveb, například malé pevnosti a větrné mlýny. Vítr je totiž nedílnou součástí ostrova, nejen jako exogenní činitel, ale také jako zdroj energie. Rovněž poskytuje ideální podmínky pro vodní sporty.
V pohybu! Jachting
10:13

V pohybu! Jachting

Jachting nebo také plavba na plachetnici je olympijskou disciplínou, kde závodníci využívají pouze přírodní živly. Plachetnice nemá ani motor ani pádla a jachtaři se tedy musí spolehnout pouze na vítr a vodní proudy. I proto je velmi důležitý trénink, než se vydáte na širé moře. Trénovat je potřeba nejen ovládání plachetnice, ale například i co dělat v momentě, když se vám plachetnice obrátí dnem vzhůru. Pojďte se tedy s námi podívat na brněnskou přehradu, kde trénují české jachtařské naděje.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání