Na co se dnes zaměřuje Naivní divadlo? Jakou podobu mají současné inscenace loutkového divadla (nejen) pro děti? Kdo může za změnu repertoáru i způsobu tvorby? Vybraná pasáž představuje současnou tvorbu Naivního divadla i jeho členy a tvůrce. Ve druhé části se dozvíte i něco málo o Festivalu loutkových divadel, který se pravidelně koná v Liberci. Video je doplněno o záběry z vybraných divadelních her.
Pořad se věnuje historii a současnosti reklamy – její počátky sahají až do starověkého Egypta, kdy se týkala otroctví. Vysvětluje, jak dnes vzniká televizní reklama a reklama na internetu.
V ulicích moderní megalopole Šanghaj se dozvíme o současné podobě Číny z hlediska politické situace i ekonomiky, která ovlivňuje celý svět. Poté se vydáme na venkov za připomenutím tradičních čínských hodnot, které byly uznávány před nástupem komunismu.
Asi nejvýraznějším objektem při pohledu na Ostravu jsou Vítkovické železárny, kterým se přezdívá „ostravské Hradčany". Založeny byly roku 1828 a v roce 1998 byl jejich provoz ukončen. Napřed to vypadalo, že budovy železáren budou chátrat, po rozsáhlé rekonstrukci jsou však znovu využívány. Zpřístupněna byla věž, vzniklo zde multifunkční kulturní centrum, konají se tu festivaly (Colours of Ostrava) a do budoucna je v plánu další rozšíření místních aktivit.
Počítačový virus se chová podobně jako virus skutečný. Šíří se počítačem a krmí se našimi daty. První počítačový virus se jmenoval Králík. První světově známý virus se jmenoval Brain čili Mozek. Vymysleli ho dva bratři z Pákistánu v roce 1985. Historicky nejznámější byl virus Sušenka. Viry jsou škodlivé programy a ty se označují slovem „malware“. Mají různé strategie, jak se do vašeho počítače dostat, a podle toho se jim říká například „červ“ nebo „trojský kůň“. Antiviry také mají své strategie, jak virus objevit a zničit. Ale nejlepší je chovat se tak, aby se mi do počítače virus vůbec nedostal. Jak?
George Orwell ve svém slavném antiutopickém románu 1984 popisuje svět, jemuž vládne absolutní totalita. I po tolika letech od vydání románu je dílo aktuální a vize v něm nastíněné se mohou stát reálnou hrozbou. Ostatně přinejmenším jedna z nejmocnějších zemí světa má dnes otevřeně totalitní systém. Tendence k manipulaci a kontrole lidí existují stále, napříč všemi společnostmi, a mohou být o to nebezpečnější, oč jsou skrytější.
Vědec Tomáš Mikolov popisuje rozdíl mezi umělou inteligencí, strojovým učením a neuronovými sítěmi. Seznámí vás s principem fungování strojového učení a možnostmi jeho využití. Zamýšlí se nad tím, zda bychom se umělé inteligence měli v blízké budoucnosti obávat.
Belize představuje ve Střední Americe skutečný unikát. Jeho pobřeží totiž lemuje druhý největší korálový útes na světě, což mimochodem znemožnilo španělským kolonizátorům obsadit zdejší pevninu. Už více než 2000 let před tím bylo však území obýváno vyspělou civilizací Mayů, jejichž potomky v Belize stále najdeme.
První horská železnice se standardním rozchodem na světě byla zprovozněna roku 1854 v Rakousku. Byla pojmenována podle tamního průsmyku Semmering. Tento název se používá i pro další železnice tohoto typu. Jako Pražský Semmering je označována část trati vedoucí ze Smíchova do Jinonic. Na osmi kilometrech tady vlaky překonávají výškový rozdíl 93 metrů.
Video seznámí žáky s historií vzniku papíru, ale také s jeho všestranným využitím v moderní době. Vysvětlí, proč se papírny stavěly v blízkosti vodních zdrojů a lesů a popíše technologii výroby.
Egypt byl zahraničním hostem festivalu Svět knihy. Co se čte v současné době v Egyptě? Které žánry preferují egyptští čtenáři a jak vypadá současný knižní trh v Egyptě? Kolik tam vychází knih? O tom nám více sdělí bohemista a překladatel Chálid al Biltagí.
Kvalita mluveného slova se za posledních dvacet let výrazně zhoršila. Důvodů je mnoho – od zcela zásadní proměny naší společnosti až po nové moderní technologie, které mění každodenní komunikaci. Jak se na problematiku současné češtiny dívají její odborní uživatelé?
Ivana Gibová je současná slovenská spisovatelka. Její tvorba je mimo jiné sugestivní výpovědí o životě generace současných třicátníků. Autorka v pořadu Slovenská čítanka předčítá ze své knihy Eklektik Bastard a hovoří o tom, jak vnímá samotný proces tvorby.
Vladimír Balla, publikující jen pod jménem Balla, je současný slovenský spisovatel, držitel prestižního ocenění Anasoft litera a jeden z nejpřekládanějších slovenských autorů současnosti. V pořadu Slovenská čítanka zhlédneme portrét tohoto spisovatele. Dozvíme se o jeho vztahu k tvorbě, ale třeba také k hudbě nebo k pracovnímu prostředí.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje básnířku Nelu Hanelovou. Autorka předčítá několik svých básní a jednu báseň od Zuzany Gabrišové. Dále hovoří o postavení poezie v současné literatuře a porovnává mužské a ženské psaní.
Co je charakteristické pro současné české filmy, které zobrazují historické události a postavy? Je jejich kolísavá kvalita důvodem, proč v zahraničí příliš nerezonují? A nevypovídají spíše o naší současnosti než o minulosti? Názory odborníků na tyto otázky si poslechneme v pořadu ArtZóna.
Radek Fridrich je současný český básník, překladatel, publicista a pedagog. Jeho emblematickým tématem se stalo severní pohraničí, konkrétně oblast Děčínska. Je nositelem ocenění Magnesia Litera za sbírku Krooa krooa. V cyklu Jedna báseň nám předčítá ze své sbírky Linie S1.
Magdalena Šipka je současná česká teoložka a básnířka, která v různých periodikách publikuje nejen básně, ale rovněž se vyjadřuje k současným společenským tématům (např. feminismu). Ze své sbírky Město hráze, která představuje její debut, předčítá báseň Lesní děti.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje Pavla Kolmačku. Tento současný český básník je považován za pokračovatele reynkovské poetiky. Jeho tvorbu ovlivnil nejen tento významný český spisovatel, ale i rodina a vztah k ženě a dětem.
Irská autorka Sally Rooneyová je často považována za literární mluvčí generace současných třicátníků. Zejména v zahraničí její popularita narůstá. K autorčiným knihám se vyjadřuje také překladatel Petr Onufer.
Současný český básník, výtvarník a redaktor Ondřej Tuček čte svoji báseň Prázdniny na Sázavě. Báseň pochází ze sbírky přírodně-spirituální poezie Celou noc velmi silně štěbetalo vodní ptactvo.
Klára Goldstein je současná česká básnířka, která uspěla zejména svými sbírkami Milíře či Falkenfrau. Za druhou zmiňovanou sbírku obdržela i cenu Magnesia Litera. V pořadu Jedna báseň předčítá svoji báseň Rekonstrukce.
Současný český básník a pedagog, představitel královopolské školy, držitel ceny Magnesia Litera Vít Slíva v pořadu Jedna báseň recituje „Tanec smrti".
Román Kateřiny Tučkové Bílá voda se zařadil k těžko přehlédnutelným dílům současné české literatury, a to nejen proto, že prostředí katolické církve rozhodně nepatří v současné literární produkci k těm frekventovaným.
Tomáš Čada je současný český básník, učitel a zakladatel populární facebookové skupiny Poezie pro každý den. V cyklu Jedna báseň předčítá ze své sbírky Vše o lásce: „Aleppo, Mariupol, Asmara / místa kam bys nejel / na dovolenou / ani v rámci Akce.“
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje současného českého básníka a grafika Petra Čermáčka. Spisovatel vypráví o inspiraci krajinou pro své verše, strohosti v umění a o svém původu. Předčítá některé své vlastní básně, například báseň Antracit, básně Jany Šilerové a Jiřího Pištory.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem ve zkoumání archeologických nálezů – archeogenetikou –, která se posledních dvacet let rozvíjí i u nás.
Ukázka popisuje archeologický průzkum Pražského hradu v minulosti i dnes. Jaké poklady ukrývá podlaha Hradu, co vše se nalezlo v pohřebištích?
Daniel Hradecký je současný český básník a prozaik. V roce 2021 vyhrál cenu Magnesia Litera za prózu Tři kapitoly. V cyklu Jedna báseň předčítá ze své sbírky Přibližování dřeva.
Proč děláme to, co děláme? To je jedna z otázek, které definují knihu Nič sa nestalo současné slovenské spisovatelky Zuzany Šmatlákové. V pořadu Slovenská čítanka zhlédneme portrét této autorky, ve kterém se úryvky z knihy prolínají s její reálnou autentickou životní zkušeností, respektive se zkušeností ženskou.
Max Ščur je současný básník, prozaik a překladatel. Narodil se v Bělorusku, ale od roku 1998 žije v ČR a v češtině rovněž publikuje. Do běloruštiny však přeložil několik děl světové literatury, z české pak např. dílo Egona Bondyho. Ve videu předčítá báseň ZáZrak ze své druhé sbírky Arytmie.
Skoro dvacetiminutové video mapuje stav současné české sci-fi literatury s přesahy k filmu a fanouškovské základně žánru. Autorky Vilma Kadlečková a Michaela Merglová charakterizují specifika žánru v českém prostředí, o širších souvislostech diskutují redaktoři Martin Šust a Ivan Adamovič. Mimo jiné se dozvíme, co je česká akční škola.
Ondřej Hrabal je současný český básník. Jeho doménou je zejména slam poetry (v roce 2018 vyhrál v této disciplíně mistrovství ČR). Vedle literatury se věnuje i hudbě či pořádání různých kulturních akcí. V pořadu Jedna báseň předčítá ze své sbírky Nezkoušej se usmát.
Jean-Michel Guenassia je současný francouzský spisovatel, který svým románem Klub nenapravitelných optimistů (2009) oslovil čtenářskou i odbornou veřejnost. Román se odehrává na pozadí francouzsko-alžírského konfliktu, studené války a bouřlivých 60. let minulého století. V rozhovoru se spisovatelem si blíže představíme nejen tuto knihu, ale i román Vysněný život Ernesta G., obecný autorův přístup k tvorbě nebo jeho názory na některé politické problémy.
Představujeme dva romány současné německé literatury, postmoderní román Já a Kaminski z pera v českém prostředí již známého spisovatele Daniela Kehlmanna a román Úterní ženy napsaný Monikou Peetzovou. Ve druhé části videa se k románům vyjadřuje literární publicista Ondřej Horák, který zároveň komentuje atraktivitu německé literatury pro českého čtenáře.
Román Druhé město (1993) spisovatele Michala Ajvaze patří k nejzajímavějším počinům současné české literatury. Ajvaz v něm konstruuje prostor, město, které důvěrně zná, ovšem které současně pojímá jako věčný labyrint. Pro autorův styl je příznačný zejména imaginativní způsob psaní, což se projevuje i ve Druhém městě. O čem tato kniha je a jaké myšlenky či pocity může ve čtenáři vzbuzovat? To nám přiblíží následující reportáž.
Pasáž vypráví o šlechtických titulech a o tom, jak to se šlechtici bylo v průběhu českých dějin a kam se poděli v současnosti.
Pasáž vysvětluje, co je to šlechta, kdo do ní patří a jak se člověk šlechticem stane. Diváci se také dozvědí, jak je to se šlechtou v současnosti.
Vyprávění o tradici betlémského světla, která má svůj původ už v křižáckých výpravách. Informace i tom, jak byla tradice obnovena a jak vypadá v současnosti.
Když děti učí telka! Chcete cestovat časem? Spolu s žáky 2. ročníku a spoustou zajímavých předmětů – gramofonem, telefonem a vřetýnkem – navštívíme minulost, současnost a vypravíme se i do budoucnosti. Zjistíme, jak je dlouhá minuta a čím ji můžeme změřit.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Tomáše Přidala. Autor předčítá a interpretuje svou báseň Třídní schůzky a báseň Dopis svého otce Antonína Přidala.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Lubora Kasala. Autor se nejprve zamýšlí nad tím, co je lyrika, následně před Pražským hradem recituje (nejen) svou báseň a nabízí její výklad.
Básník, prozaik, cestovatel a fotograf Dominik Obruča přednáší v pořadu Jedna báseň, autoři čtou svou báseň ze sbírky Když jsem byl člověkem.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje moravského básníka Zdeňka Volfa. Tento ne úplně známý básník předčítá svou báseň Dýchání a hovoří o významu, který pro něj má poezie.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje českého básníka Lukáše Marvana. Autor hovoří o mnišském životě a o tom, jaký vliv má na něj psaní básní. V pasáži předčítá svou báseň Avátar a verše Jana Bendy.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje moravského básníka a amatérského přírodovědce Miroslava Fišmeistera. Básník předčítá v ukázce vlastní verše a vypráví o svých zálibách.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje mladého českého básníka Ondřeje Slabého. Autor předčítá svou báseň Ranní improvizace, dále báseň Miroslava Holuba či Ondřeje Hanuse. Hovoří o tématu smrti, která je příznačná nejen pro jeho verše, ale i pro jeho profesi molekulárního biologa. Proces vědecké práce a uměleckého díla vnímá podobně. Podle něj mají věda a umění společné rysy, a to kreativitu a iracionalitu.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje básníka Michala Horáčka. Spisovatel předčítá svou báseň Posvítím ti do tmy básní a Skácelovu báseň Předměstské kino. Hovoří také o poezii obecně a srovnává ji s vědou.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka a fotografa Igora Malijevského. Autor hovoří o tom, jako podobu by měla podle něj poezie mít a také dává do vztahu báseň a fotografii. Předčítá za hudebního doprovodu svou báseň U Zívalů, dále verše Míly Pachnerové a Petry Študlarové.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Martina Langera. Spisovatel recituje báseň od Ladislava Nováka a dále od Pavly Vašíčkové a zdůvodňuje, jaký význam mají tito autoři v jeho životě. Otevřeně také srovnává vztah dětí a dospělých k poezii.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje spisovatelku Kateřinu Rudčenkovou. Česká básnířka hovoří v pořadu o psaní deníků, svém životě, literární tvorbě a předčítá z básnické sbírky Popel a slast. Prezentuje také dva významné autory, které považuje ve svém životě za důležité - Zbyňka Hejdu a Marii Šťastnou.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Václava Vokolka. Spisovatel recituje jednu báseň svou a dále báseň od Emila Juliše. Také popisuje svůj vztah ke krajině a experimentální poezii.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Petra Čichoně. Autor při hraní na loutnu recituje svou báseň, následně poslouchá a vykládá báseň Jiřího Kuběny.
V cyklu Jedna báseň, autoři čtou uslyšíme verše básníka, překladatele, publicisty a terapeuta chorvatského a českého původu Adama Borziče, opakovaně zařazeného do antologie Nejlepší české básně.
Překladatel a básník, držitel Ceny Jiřího Ortena a německé Ceny Huberta Burdy Petr Borkovec v pořadu Jedna báseň – autoři čtou.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Jakuba Chrobáka. Autor na věži zámku Vsetín čte ukázku své tvorby a vysvětluje „prožívání místa“. Ve vybrané pasáži čte také ukázku z chystané sbírky svého přítele Ondřeje Hložka.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje matematika, humanistu a básníka Ivana Petlana. Autor popisuje proces tvorby experimentální básně, analyzuje a interpretuje jednu ze svých básní a prezentuje experimentální tvorbu Martina Černera.
Na konci chodby je ráno... možná ale není. Výtvarnice Nela Bártová čte jednu ze svých básní ze sbírky Na konci chodby. Tento básnický debut výtvarnice Nely Bártové doprovázený ilustracemi Kateřiny Šillerové získal nominaci na Literu 2022 za objev roku.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Jiřího Dynku. Autor čte ukázku z vlastní tvorby a část textu Pavla Petra.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje Luďka Markse, představitele mladší generace českého undergroundu. Marks recituje z básně Poutník se loučí od Jaroslava Vrchlického a popisuje, jak nakládá při vlastní tvorbě s klasickou formou básně. Dále komentuje, co pro něj znamená poezie a z čeho u něj vzniká touha po psaní.
Za uměleckým jménem Ewald Murrer se skrývá Michal Wernisch, český básník, prozaik a žurnalista. Jeho první knihou, která se dostala mezi čtenáře, byla samizdatová sbírka básní Holub na střeše. V ukázce čte básník svou báseň O krásných květinách. Hovoří o svých vnitřních světech a imaginárních květinách, které jsou pro něho krásnější a voňavější než ty skutečné.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Jana Štolbu. Autor nejprve čte ukázky ze své tvorby a následně nabízí jejich možný výklad.
Báseň Postel z druhé sbírky českého grafika, básníka a hudebníka Jana Zbořila s názvem Pohovka Sigmunda Freuda zazní v pořadu Jedna báseň, autoři čtou.
Roman Krištof je český básník, publicista a výzkumník. V cyklu Jedna báseň předčítá ze své sbírky Střelné básně, které jsou jeho debutem.
Český básník a držitel ocenění Magnesia Litera za poezii Tašo Andjelkovski předčítá báseň „Tváře, blíž" v pořadu Jedna báseň.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje spisovatele Martina Reinera. Autor několika známých básnických sbírek předčítá z děl svých oblíbených autorů, Ivana Blatného a Cara Ostena (Jana Lukeše). Dále hovoří mimo jiné o své tvorbě a setkání s Blatným.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básnířku Boženu Správcovou. Autorka se nejprve zamýšlí nad rozdílem mezi poezií a prózou a následně čte při plavbě po Praze ukázku ze své tvorby.
Básník, prozaik, rusista a komparatista Miroslav Olšovský v pořadu Jedna báseň přednáší „Básně už nepíšu".
Český básník, spisovatel, literární historik a organizátor kulturních událostí Petr Hruška v pořadu Jedna báseň recituje svůj „Market ve Frankfurtu".
Uslyšíme báseň českého básníka, prozaika, překladatele a redaktora Pavla Kolmačky Žít v souladu z jeho sbírky Život lidí, zvířat, rostlin, včel.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje krátce básníka Jaroslava Žilu. Ostravský spisovatel recituje svou báseň Tam odkud potoky mé krve a vybrané verše Vladimíra Holana.
Jiří Janatka je český spisovatel a psychiatr. Časopisecky publikoval již v 60. letech, ovšem v éře normalizace se odmlčel a knižně debutoval až v roce 1989 souborem krátkých próz Letní texty. Z jeho dalších knih uveďme např. povídkový soubor Návštěva v Dumdivu nebo básnické sbírky Žloutkové divadlo či Zrádná nostalgie sodovkáren. V pořadu Jedna báseň předčítá autor svoji báseň Zpěvánky.
Miloš Urban je spisovatelem, kterého někteří vynášejí na piedestal, jiní ho zatracují. Napsal celou řadu próz, které se obtížně žánrově zařazují, i když na první pohled působí jako historický román nebo třeba horor. Urban je v českém prostředí často vnímán jako literární solitér. Video obsahuje vedle rozhovoru s autorem také představení jeho díla a pohledy literárních kritiků na něj.
Básnická sbírka Petra Hrušky vyšla 8. září 2022, přesně 500 let poté, co se do Španělska vrátila loď, která jako první obeplula zeměkouli. Petr Hruška našel inspiraci právě v této cestě, aby vytvořil verše, které vyjadřují myšlenku, že za ono půltisíciletí se v podstatných záležitostech lidstva nic moc nezměnilo...
„A pokud jde o kameny, jejich názvy ve francouzštině znějí pořád trochu jako jména květin. Nebo motýlů.“ Básník, esejista a překladatel Petr Král uvádí vlastní verše a hovoří o svém francouzském exilu a milované francouzštině.
Vyprávění o Poslední večeři a jejím smyslu: má křesťanům dodnes připomínat smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Ukázky, jak se v kostelech tato památka připomíná v současné době.
Ačkoli se Lukáš Zádrapa věnuje primárně sinologii (vědní obor zabývající se jazykem a kulturou Číny), vydal již tři básnické sbírky, které vzbudily u kritiků velký ohlas. Z té první, Navěky říjen, předčítá báseň Střed je prázdný.
Texty Sylvy Fischerové charakterizuje robustní, často složitě budovaná obraznost. S poezií této básnířky se můžeme ve videu letmo seznámit. Autorka předčítá jednu ze svých básní ze sbírky Anděl na okně. Vyznává se také ze svého vztahu k dílu Ivana Diviše a cituje jeho texty.
Andrea Slováková se věnuje rozličným uměleckým disciplínám, je režisérkou, dokumentaristkou, pedagožkou, kurátorkou, básnířkou. V cyklu Jedna báseň předčítá ze své debutové sbírky Vně.
V pasáži se zaměříme na vliv informačních a komunikačních technologií na současnou češtinu, pronikání anglicismů do české slovní zásoby jako způsobu obohacování slovní zásoby přejímáním z cizích jazyků i na využití internetu při práci jazykovědců.
V reportáži si představíme známého českého básníka a rockera J. H. Krchovského a jeho skupinu Krch-off band. Básník hovoří o tom, proč nechce předčítat své chystané básně a proč a za jakých okolností jeho poezie vznikala. Jak je možné, že ho jejich nepříliš konejšivý obsah konejší?
Český scénárista, dramatik a herec v jedné osobě se uplatňuje i na poli prozaickém. Román Lovci švábů je jeho třetí knihou a řadí se k dystopickému žánru.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
Slovenský flexibilní a kosmopolitní spisovatel a publicista Michal Hvorecký v pořadu Slovenská čítanka hovoří o kreativitě, pluralitě názorů, kontroverzních tématech i manipulaci.
Dejvické divadlo dnes představuje jednu z nejprestižnějších a diváky nejžádanějších divadelních scén u nás. Ve videu se podíváme na to, jak jeho současnou podobu či výzvy a překážky reflektují herci tohoto dnes už legendárního pražského divadla.
Dílo Václava Havla mělo ohlas i na Ukrajině. Video představuje ojedinělý experiment spolupráce českých a ukrajinských divadelníků při realizaci hry Asanace v ukrajinském divadle. V pasáži mluví nejen herci, ale i hudební skladatel a další, kteří se na inscenaci podíleli. Události z Majdanu, politické a společenské dění na současné Ukrajině pomáhají hře ještě více rezonovat. Co je to vlastně svoboda? A co je to láska?
Dne 20. 12. 1990 publikoval Timothy John Berners-Lee první webovou stránku. V čem se lišily tehdejší webové stránky od těch dnešních a jak vypadal první prohlížeč? Jaké byly důležité mezníky rozvoje webu? Jaké potíže okolo internetu se musely řešit v České republice? Co je nejpalčivějším problémem webu v současnosti? Kam směřuje internet a jak ho regulovat? Jsou takové zásahy oprávněné? A vůbec možné? O vzniku webu a jeho dalším vývoji hovoří Jan Gruntorád, bývalý ředitel sdružení CESNET, které stojí za zaváděním internetu v ČR.
Královna Viktorie změnila tradice – sama si vybrala ženicha a založila tradici bílých svatebních šatů. Proč se jí říká babička Evropy?
Jak žili lidé v pravěku? Vysvětlení, co je to tlupa a koho si tehdy lidé nejvíc vážili.
Jaké vánoční zvyky u nás máme a proč? Video seznámí děti s významem jmelí, adventního věnce, pečením perníčků i adventním kalendářem.
Jaký význam mají české vánoční zvyky? Proč Ježíšek zvoní zvonečkem a odkud tato tradice pochází? Dozvíte se také, proč si zdobíme domov jmelím a odkdy připravujeme ke štědrovečerní večeři kapra s bramborovým salátem.
Krátké video vysvětlí, kde a jak se u nás vzal vánoční stromeček tak, jak ho známe.
Pasáž popisuje, jak pravěcí lidé přišli k ohni, proč by asi byli dobří atleti a jak se jim spalo.
Proč slavíme Vánoce? Pasáž vysvětluje, čí narozeniny se na Vánoce slaví, význam 1. a 2. svátku vánočního i to, proč si lidé dávají dárky.
Hledání odpovědi na otázku, co nám mohou povědět staré předměty, nalezené třeba u babičky. Ve videu se zamýšlí, proč a jak se dříve předávaly tradiční dovednosti.
V čem spočívá práce provazníka a z čeho a jak se vyrábějí provazy?
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
