Víte, že přestupný rok je jednou za čtyři roky? Místo obvyklých 365 dnů má dnů 366 a měsíc únor je o jeden den delší. Proč a od kdy přestupný rok existuje? Asi budete koukat. A proč jsou letní měsíce delší, než je obvyklé střídání? A proč se přestupný rok projevuje zrovna v únoru? Kolik je lidí, kteří mají narozeniny 29. února, a kdy je vlastně slaví? Odpoví vám Wifina.
Věděli byste, jak dlouho přesně trvá jeden rok? Otázka, která se zdá zprvu jednoduchá, zase tak jednoduchá vlastně není. Vždyť jednou za čtyři roky je totiž kalendářní rok o celý jeden den delší. Jak je to možné? A k čemu vlastně tento přestupný rok slouží? Od kdy ho máme? O tom si pojďme popovídat s Jakubem Rozehnalem, ředitelem pražského Planetária.
Nový rok připadá na 1. ledna teprve od 16. století, kdy byl zaveden gregoriánský kalendář, a s křesťanstvím souvisí i pojmenování posledního dne roku. Samotné oslavy a zvyky se v průběhu času měnily, ale bujaré oslavy se církvi potlačit nepodařilo.
Pojďme se společně podívat, jak celý svět postupně vítal příchod nového roku. Většina světových metropolí uspořádala tradiční ohňostroje. Na velkolepé ohňostroje si potrpí i státy jihovýchodní Asie, tradicí jsou v Číně, na Tchaj-wanu, ve Vietnamu nebo v Thajsku. Novoroční oslavy se konaly samozřejmě i v mnoha evropských městech. Londýn vítal nový rok tradičně zvony Big Benu.
Novoroční předsevzetí si dávali už staří Římané. Možná že vaše rodina tento zvyk dodržuje dodnes. Jíte čočku a dáváte si novoroční předsevzetí? Pojďme se podívat, jaké další zvyky jsou s Novým rokem spojeny.
Zopakujte si názvy měsíců pomocí písničky ze studia Kamarád. Každý měsíc nám řekne, co se v něm v přírodě stalo. Videu je také vhodné jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti si hravou formou procvičí měsíce a roční období. Určeno pro začátečníky mladšího školního věku.
Stejně jako politická reprezentace KSČ v roce 1968, byla i Státní bezpečnost vnitřně rozdělena na dva tábory, reformní a konzervativní. Reformní příslušníci chtěli politickou policii transformovat na zpravodajskou službu. Konec těmto plánům ale učinila srpnová okupace.
Díky Slunci se zrodil život a je na něm závislá celá lidská civilizace. Rok 2007 byl rokem Slunce, Mezinárodním heliofyzikálním rokem. Vědci se věnovali výzkumu sluneční aktivity, slunečních erupcí a slunečních skvrn.
Divadelní adaptace románové kroniky bratří Mrštíků Rok na vsi, zásadního díla českého realismu zobrazujícího fiktivní moravskou vesničku Habrůvku s jejími zvyky, tradicemi, obyčeji i zábavou od podzimu do léta jednoho roku v posledním desetiletí 19. století, se po "modernizovaném uvedení" v Národním divadle, Divadle na Fidlovačce a Národním divadle moravskoslezském objevila také v repertoáru Divadla pod Palmovkou v režii Michala Langa.
Rok 1989 byl zásadním zlomem moderních evropských dějin. Po Polsku a Maďarsku došlo v Německu na začátku listopadu k pádu Berlínské zdi. V Československu to na změnu poměrů dlouho nevypadalo. Komunistickou stranu vedl generální tajemník Miloš Jakeš, federální vládu Ladislav Adamec a na Pražském hradě byl již čtrnáct let prezident Gustáv Husák. Jakékoli veřejné projevy nesouhlasu s režimem byly tvrdě trestány.
Rozhovor se zpravodajem České televize v Rusku objasňuje rozdíly mezi daty oslav Vánoc v Česku a církevních svátků v Rusku a hovoří o důvodech, proč se v Rusku slaví stále podle juliánského kalendáře.
Divadelní adaptaci románové kroniky bratří Mrštíků Rok na vsi, zásadního díla českého realismu, uvedlo v roce 2018 Národní divadlo moravskoslezské. Inscenace vznikla v dramatizaci Vojtěcha Štěpánka, který přibližuje děj románu naší současnosti.
Když děti učí telka! Poznáte spolu s žáky 2. ročníku roční období vyjádřené hudbou? My si to vyzkoušíme a k tomu si roční období rozčleníme na jednotlivé měsíce a dny v týdnu.
Většinu Československa na konci druhé světové války osvobodila Rudá armáda, západní Čechy armáda americká. Právě americký podíl na osvobození byl v době komunismu záměrně přehlížen a zamlčován. Pasáž přináší mj. pohled do dobových kronik, které obsahují cenné informace o pohledu veřejnosti na americké vojáky.
Na konci léta roku 1988 se konala v Praze první velká demonstrace odpůrců normalizačního režimu. Dvacáté výročí okupace Československa z roku 1968 přivedlo do okolí Václavského náměstí velké množství lidí. Dalším vystoupením proti režimu bylo sedmdesáté výročí vzniku republiky a 10. prosince první povolená demonstrace k výročí vyhlášení deklarace lidských práv. Podívejte se na souhrn událostí posledního roku totalitního Československa v dokumentu z konce roku 1989 s množstvím unikátních záběrů.
Seriál Vodní ptáci nám představuje život jednotlivých ptačích druhů. V tomto díle se seznámíme s životem labutí. Dozvíme se, čím se živí, kde žijí, jakým způsobem labutě pečují o svá mláďata. Seznámíme se také s nebezpečími, která labutě ohrožují na životě.
Twini and Twiki read and learn new English words like fire place, postman, clock and fireworks. Twini a Twiki si čtou a učí se nová slovíčka jako krb, pošťák, hodiny a ohňostroj.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
Reportáž o stavu světového zbrojního průmyslu a výdajích na zbrojení na konci roku 2018 s důrazem na růst zbrojního průmyslu v Rusku.
Vybraná pasáž pořadu Čapek a pátečníci ukazuje zklamání Karla Čapka z politického vývoje v naší republice po Mnichovu 1938 i nenávistnou kampaň, která přispěla k jeho předčasné smrti v prosinci téhož roku.
Listopadové události roku 1989 přinesly pád totalitního režimu. Studentská povolená demonstrace přerostla ve vlnu, která smetla vládnoucí Komunistickou stranu Československa. Málo se ale ví o demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě, stejně tak o pozadí a činnosti Státní bezpečnosti v listopadových událostech. Třeba o tom, že když 17. listopadu zasahovaly bezpečnostní složky na Národní třídě, ředitel StB večeřel se sovětskou delegací KGB. A jak to bylo s údajným mrtvým studentem Martinem Šmídem?
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Prvním výrazným protestem byla demonstrace proti okupaci německými vojsky. Uskutečnila se roku 1939 v den výročí vzniku samostatného Československa. Při potlačení akce byl smrtelně postřelen student Jan Opletal, který na následky zranění po čtrnácti dnech zemřel. Poslední rozloučení s ním se změnilo v mohutnou manifestaci. Odveta nacistů brzy následovala v podobě zatýkání studentů a uzavření českých vysokých škol.
Pásmo Gazy, asi 40 km dlouhý pruh území na jihozápadě Izraele, ovládá od roku 2007 militantní palestinské hnutí Hamás, které je Evropskou unií i Spojenými státy americkými považováno za teroristickou organizaci. Izrael a Hamás jsou v permanentním napětí, které již několikrát přerostlo ve válečný stav. Další mrtvé s sebou přinesly násilnosti v květnu roku 2021.
Jaká byla morálka Ukrajinců v lednu 2023? Blíží se začátkem roku 2023 konec války na Ukrajině nebo je příměří v nedohlednu? Jak je Ukrajina jazykově a národnostně rozdělená? Tyto a mnohé další dotazy se snaží zodpovědět dlouholetý zahraniční zpravodaj České televize David Borek, který byl opakovaně v místech bojů.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se staršími žáky pomocí metody brainstormingu připomenout pro ně zásadní události roku 2020. Budeme se orientovat na časové ose a vyhledávat informace v kalendáři. Uvědomíme si rozdíl mezi přítomností, minulostí a budoucností u slovesných tvarů, které pro popis událostí použijeme.
Na začátku února 2023 se v mediích spekulovalo o možné mohutné ofenzivě ruské armády na Ukrajině. Média vycházela jak ze západních, ukrajinských, ale i ruských zdrojů. Válka na Ukrajině začala 24. 2. 2022 a útočícímu Rusku se ani zdaleka nepodařilo splnit vojenské cíle, které před zahájením invaze mělo. Spolehlivé informace o náladách v ruské společnost samozřejmě nemáme, přesto se zdá, že ruský prezident Vladimir Putin dělá vše proto, aby svoji „speciální vojenskou operaci“, jak útok na Ukrajinu nazval, nemusel označit před obyvateli Ruska jako neúspěšnou.
Months: Meet Timmy and his friends. Learn with Timmy to name the months of the year. Pictures will help you remember them better. Thanks to the subtitles, you can learn to read and write them. Seznamte se s Timmym a jeho kamarády. Naučte se s Timmym vyjmenovat měsíce v roce. Obrázky vám pomohou si je lépe zapamatovat. S pomocí titulků se je můžete naučit i číst a psát.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 2. ročníku, jak se člení rok. Uvědomme si, jaká máme roční období a zkusme si je představit. Kolik máme měsíců v roce? Dokážeme je vyjmenovat?
Pojďme se společně podívat, jak slaví Číňané začátek nového roku. Tradiční čínský kalendář je starý přes 4 000 let a řídí se pohybem Slunce a Měsíce. Jak se takový příchod nového roku slaví? K oslavám patří například tradiční bubnování. Reportáž je z 10. února 2024.
V roce 1848 prošla Evropou revoluční vlna, která přispěla k zásadním změnám ve společnosti, a představuje proto dějinný mezník. Jak revoluce probíhala u nás? A které mýty jsou s ní nejčastěji spojeny? Historici v pořadu Historie.cs objasní, jaký průběh a charakter revoluce měla.
V květnu roku 1872 postihly západní a střední Čechy obrovské povodně. Podle hydrologů se jedná o jednu z největších zdokumentovaných přírodních katastrof na našem území. Vyžádala si více než 300 lidských životů. Rozsáhlý sesuv půdy při těchto povodních přehradil Mladotický potok a tím bylo vytvořeno Odlezelské jezero. Více o této devastující události a jejích důsledcích se dozvíte v pořadu Historie.cs.
Jak začal revoluční rok 1989 a co mu předcházelo? A jaká vládla atmosféra ve společnosti? Na to se podíváme očima youtuberky Aničky B. Ta nás zavede do lednového týdne roku 1989, kdy se na připomenutí oběti Jana Palacha, upáleného v roce 1969, a na protest proti totalitnímu režimu na Václavském náměstí opakovaně shromažďovaly stovky lidí, i přestože za to byly zatýkáni. To nastartovalo celý proces revoluce. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Měla revoluce v roce 1848 svého vůdce? Jednou z výrazných osobností doby je i František Palacký, který je v souvislosti s revolučními událostmi spojován zejména svým „Psaním do Frankfurtu". Jak byl tehdy vnímán koncept střední Evropy? A jakou roli sehrál během revoluce Josef Václav Frič? Na tyto i další otázky odpovídají historici v pořadu Historie.cs.
Ester Ledecká je první ženou historie, která vyhrála zlatou olympijskou medaili na stejných hrách ve dvou různých sportech. Stalo se tak na ZOH v Pchjongčchangu v roce 2018. Po nečekaném vítězství v super-G ovládla i paralelní slalom na snowboardu.
V roce 1938 si měli občané Československa připomenout 20. výročí vzniku státu. Svých „narozenin“ se ale republika nedočkala. Překotný vývoj roku 1938 měl úplně jiné rozuzlení. V klíčové roli prezidenta země byl odborník na zahraniční politiku dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš. Jaká nabízel v krizových chvílích národu řešení?
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Václav Klaus byl v roce 1990 zvolen novým předsedou Občanského fóra a nabízela se otázka, co bude s hnutím dál? Zpravodajský speciál České televize přináší reflexi doby očima přímých aktérů. Hovořit se bude také o ekonomické reformě či počátcích ODS.
Rok 1989 byl neobyčejně bohatý na události. V únoru začaly v Polsku tzv. rozhovory u kulatého stolu, následně události ve východním bloku nabraly neuvěřitelný spád. Na konci roku byl již sovětský blok v troskách. Podívejte se na sestřih nejvýznamnějších událostí, ke kterým v roce 1989 došlo.
Školní docházka není všude ve světě stejná. Podívejte se, jak začal nový školní rok v Jemenu, chudé arabské zemi, kde probíhá občanská válka.
Roku 1979 zahájil Sovětský svaz vojenskou intervenci do Afghánistánu, jejímž cílem byla pomoc afghánským komunistům. Po téměř deseti letech zahájil sovětský režim v čele s Michailem Gorbačovem se stahování vojsk. Tato invaze si vysloužila všeříkající označení „sovětský Vietnam.“ Podívejte se na dobovou reportáž Československé telvize.
Co je označováno jako tzv. divoké lustrace? Dává ten pojem vůbec smysl? O co šlo? A jaké informace obsahuje „tajný" Z fond? To se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Pojďme se společně podívat, kdy vznikl český stát a kdo mu na počátku vládl. Kdo byl nejmocnějším českým králem? Důležitým mezníkem naší republiky byl rok 1918, kdy se rozpadla monarchie, a také rok 1993, kdy vznikly dva samostatné státy, Česko a Slovensko.
V říjnu roku 1968 byla podepsána smlouva o „dočasném“ pobytu sovětských vojsk na československém území. Tzv. dočasný pobyt asi sedmdesáti tisíc vojáků se protáhl na celých 23 let. Poslední sovětská vojenská posádka opustila Československo v roce 1991.
Revoluční vlna v roce 1848 postihla téměř celou Evropu kromě Anglie a Ruska. Jaký charakter měly revoluce v jednotlivých evropských zemích? Čím se lišilo dění v Itálii, Francii nebo habsburské monarchii? Specifika revolučního roku 1848 objasní historici v pořadu Historie.cs.
Tzv. první vídeňskou arbitráží přišlo Slovensko v listopadu 1938 o rozsáhlou oblast – jižní území Slovenska se stalo součástí Maďarska. Ve stejné době byl přijat nový název státu Česko-Slovensko. Otázka postavení Slovenska ve společném státě byla v této době nesmírně složitá. Vše vyvrcholilo v polovině března roku 1939, kdy předseda slovenské autonomní vlády Jozef Tiso vyhlásil samostatný Slovenský stát.
Jak skončila revoluce 1848? Je v ní vůbec možné někoho považovat za vítěze? A v čem je rok 1848 důležitý pro další společenský a politický vývoj? Čí životy ve skutečnosti revoluce změnila? Otázka závěru a důsledků revoluce je téma pro historiky v pořadu Historie.cs.
Prezident Edvard Beneš patřil po roce 1945 k nejpopulárnějším politikům Československa. Velké uznání veřejnosti si zasloužil zejména svojí klíčovou rolí při obnovení státu během druhé světové války. I proto na něj nekomunisticky smýšlející část společnosti v únoru roku 1948 velmi spoléhala. Hodnocení Benešovy role v únorových událostech není mezi historiky ani zdaleka jednoznačné. Kde se Edvard Beneš přepočítal a co mohl udělat jinak? Podívejte se na diskuzi odborníků v pořadu Historie.cs.
Pasáž zachycuje vyhlášení samostatné Československé republiky během událostí 28. října roku 1918.
Revoluce v roce 1848 si vyžádala materiální i lidské ztráty. Jaký byl poměr na obou stranách? A chtěl generál Windischgrätz zničit Prahu? O tom nám více řeknou odborníci v pořadu Historie.cs.
Na přelomu 60. a 70. let je situace u nás v ostrém kontrastu s demokratickými zeměmi, kde sílící ekologické snahy mají prostor k ovlivňování názoru společnosti. Roku 1968 vzniká Římský klub, který jako "organizace odborníků různých oborů, kteří sdílejí společný zájem o budoucnost lidstva a usilují o změnu", získává čím dál větší vliv. V Československu po roce 1968 jsou snahy ekologických iniciativ naopak na dlouhou dobu tvrdě umlčovány.
Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Jan Masaryk byl na vrcholu své politické kariéry bezprostředně po skončení druhé světové války. Tehdejší ministr zahraničních věcí byl na počátku roku 1948 patrně nejpopulárnějším domácím politikem, prezident Edvard Beneš byl naopak ve velmi špatném zdravotním stavu. Z tohoto důvodu se uvažovalo, kdo by případně Beneše v prezidentském úřadě nahradil. Nakonec vše dopadlo jinak, Jan Masaryk totiž 10. března 1948 nečekaně zemřel.
Ukázka zachycuje okolnosti vzniku tzv. Moskevského protokolu v roce 1968 a zmiňuje i jediného člena ÚV KSČ a účastníka jednání Františka Kriegela, který ho odmítl podepsat.
Pojďme se společně podívat, jak to vypadalo v Praze, když v roce 1954 zamrzla řeka Vltava. Děti i dospělí se vrhli na Vltavu a provětrali své brusle. Jak vypadalo v té době sportovní vybavení a oblečení?
Jak vypadala ekonomická a politická situace v Evropě vpředvečer první světové války? Čím lze charakterizovat ekonomický vývoj v Německu, Velké Británii nebo Rakousku-Uhersku? A nakolik relevantní je teze o tom, že jednou z hlavních příčin první světové války byla touha velmocí po dalších koloniích? Nebyla stávající péče o chod kolonizovaných území spíše přítěží? To vše podrobněji objasní historici v pořadu Historie.cs.
Pohled do života obyčejných lidí na frontové linii v roce 2015, kdy konflikt mezi ukrajinskými vojsky a proruskými povstalci trval rok. Jak se situaci museli přizpůsobit? S čím se museli vyrovnávat? A čemu denně čelí?
Revoluční události v roce 1848 zasáhly Vídeň velmi citelně, proto bylo rozhodnuto o přesunutí říšského sněmu do Kroměříže. O čem se zde jednalo a jaký byl výsledek? A jak zasedání sněmu proměnilo malé město Kroměříž? Na tyto otázky nám odpoví historici v pořadu Historie.cs.
Na Nový rok se dříve na vesnici dodržovaly různé zvyky založené nejen na tradici, ale i na pověrách. Chodilo se koledovat, dívky si věštily svůj osud a velmi důležité bylo jídlo, které se ten den podávalo.
Na Nový rok 1990 byla nově ustanoveným prezidentem Václavem Havlem vyhlášena rozsáhlá amnestie. Za tento krok byl mnohými kritizován a i dnes bývá amnesie považována za jeden z nevydařených Havlových počinů. Jak na tuto událost vzpomíná tehdejší předseda vlády Petr Pithart? Spolu s dalšími historiky o amnestii v roce 1990 diskutuje v pořadu Historie.cs.
Lidové oslavy konce starého a začátku nového roku odjakživa provázela nevázaná zábava a obžerství. K novodobým silvestrovským zvykům patří především přípitek šampaňským a ohňostroj, který měl mimochodem v oblibě už Rudolf II. A svou historii mají i oblíbené české chlebíčky.
Nobelovu cenu za mír za rok 2023 obdržela íránská aktivistka a bojovnice za práva žen Narghís Mohammadiová. Podívejte se, kdo je letošní laureátka Nobelovy ceny za mír, jak bylo její ocenění zdůvodněno, kolik jednotlivců a organizací bylo na cenu za rok 2023 nominováno. Dozvíte se i jména několika dalších nominovaných osob. S Janem Řápkem z mezinárodní redakce ČT hovoří v pořadu Studio ČT 24 Vladimír Piskala z redakce vědy ČT.
Nejvyšší straničtí představitelé KSČ společně s československým prezidentem Gustávem Husákem se setkali se zástupci Mládežnické organizace. Podívejte se na archivní záběry z roku 1976.
V roce 1848 propukla revoluční vlna téměř po celé Evropě. Jaký charakter měly revoluční události v Praze? Co už je a co ještě není revoluce? Kdo je během ní obvykle úspěšný a co mu nesmí chybět? Historici v pořadu Historie.cs vysvětlí průběh a význam tzv. svatodušních bouří v červnu 1848 i to, co nového přinesla revoluce do českého politického prostředí.
V roce 1848 prošla Evropou vlna revolucí, z nichž každá měla jiné důvody. Ve videu se dozvíte příčiny revolucí a blíže se seznámíte s jednáním sněmu v Kroměříži, který měl za úkol přijmout ústavu rakouského mocnářství.
Reportáž zachycuje poklidné dění v ulicích centra Lvova v časech před rokem 2022. Podíváme se na nádherné památky, stylový kavárenský život i závan časů minulých. Ačkoliv je bránou na Ukrajinu, svůj zrak upírá k Evropě.
Pojďme se společně podívat na video o tom, jak v lednu roku 1979 měly děti uhelné prázdniny. Evropu zasáhl studený proud z Arktidy a byla zastavena těžba uhlí. Teplem a elektřinou se muselo velmi šetřit. V tu dobu nejprve žáci pár dní mrzli v mnohdy nevytopených školách, později byly vyhlášeny uhelné prázdniny, které trvaly tři týdny. Holky a kluci si tak užívali zimních radovánek, kvůli zameškané výuce ale poté nebyly jarní prázdniny.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 4. ročníku vytvářet časovou osu. Která událost nám udává rok nula? Procestujme jednotlivá tisíciletí a staletí a přiřaďme k nim vynálezy, které se v dané době používaly. Navštívíme i osobnosti české historie. Víte, v kterém století žil Karel IV.?
Generál Alfred Windischgrätz představuje patrně nejvýraznější figuru revolučního roku 1848. Víme o něm víc, než to, že měl „bílou čepici"? Jaké mýty ho dodnes obklopují? Historici v pořadu Historie.cs diskutují o jeho osobnosti i o tom, co mohlo zapříčinit jeho postoj v otázce „vypořádání se" s revolucí v Praze. Samozřejmě je připomenuto i tragické zastřelení jeho manželky. Zároveň je však poukázáno na důležitou skutečnost, že i v revolučních dnech docházelo ze strany rakouského aparátu ke spravedlivým soudům, nikoli k revolučnímu běsnění.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Zpravodajství z roku 1946 o práci ve znárodněných závodech a na znárodněných polích. O dosaženém se hovoří jako o „plodu revoluce“.
Pojďme se společně podívat, jak to bylo kdysi při pražské defenestraci, kdy 23. května v roce 1618 vyhodili čeští stavové z oken pražského hradu tři úředníky. Touto defenestrací začalo pražské povstání českých stavů proti Habsburkům. V rozhodující bitvě na Bílé hoře v roce 1620 stavovské vojsko prohrálo. Habsburkové se vrátili na český trůn a zůstali na něm skoro 300 let.
Rok 1989 se stal přelomovým v celé Evropě. Listopad přinesl politické změny i k nám. V prosinci se otevřely hranice a mluvčími společnosti se stali ti, co byli ještě nedávno považováni za nepřizpůsobivé. Komunisté pod tlakem veřejnosti zvolili 29. prosince Václava Havla prezidentem s tím, že za půl roku měly proběhnout svobodné volby. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Na konci roku 1946 byl Josef Beran jmenován pražským arcibiskupem. Po únorovém převratu odmítl komunistický nátlak na katolickou církev. Po provokaci při mši v katedrále sv. Víta v roce 1949 byl internován Státní bezpečností a v internaci zůstal až do roku 1963.
V květnu 1989 se Václav Havel, když byl propuštěný z vězení, pustil do psaní petice Několik vět. Ta byla komunistickým režimem ihned odsouzena a autoři nařknuti z rozvracení společnosti. Jejich požadavky jsou dnes v demokratické společnosti samozřejmostí. Komunisté pomalu ztráceli na síle, už od začátku roku 1989, což dokazuje i to, že petici podepsalo během pár měsíců 40 tisíc lidí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
František Josef I. se narodil roku 1830 ve Vídni, tehdejším hlavním městě monarchie. Na trůn nastoupil v roce 1848, když mu bylo 18 let. Během jeho vlády se monarchie rozdělila na Rakousko-Uhersko. Maďaři si tak o mnohém mohli rozhodovat samostatně. Češi toužili po samostatnosti také, proto v průběhu 1. světové války bojovali v legiích proti Rakouskému císařství. Konce války se František Josef I. nedožil, Rakousko válku prohrálo a říše se rozpadla na menší státy.
Novoročenky u nás zavedl v první polovině 19. století hrabě Karel Chotek, tehdy se jim ale spíše říkalo omluvenky. Dnes na novoročenkách většinou najdeme zkratku francouzských slov PF, kterou však sami Francouzi vůbec nepoužívají.
Ústavní listina Československé republiky byla přijata 29. února 1920 a nahradila prozatímní ústavu z roku 1918. Uvozena byla preambulí, v níž se hovořilo o československém národu. Menšiny v nové republice se ovšem na její tvorbě nepodílely. Podívejte se, co ústava zaváděla do politického systému první republiky.
Když děti učí telka! Pojďte se společně se žáky 2. ročníku naučit něco o letním počasí. Jak poznáme, že je venku léto, co máme dělat, když nás venku překvapí letní bouřka a jakými barvami hraje duha?
V roce 1968 proběhl v Československu pokus o zásadní reformu politického i společenského systému nazývaný jako pražské jaro. V červnu tohoto roku formuloval spisovatel Ludvík Vaculík manifest „Dva tisíce slov, která patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, vědcům, umělcům a všem“. Požadoval prohloubení reforem a byl podporován řadou známých vědců, umělců či sportovců. Vedení Komunistické strany Československa však tento dokument odmítlo a později označilo za kontrarevoluční. Proč jej vnímalo jako komunikační faul?
Národní fronta vznikla v roce 1945 jako uskupení všech politických stran, později po roce 1948 všech povolených politických stran. De facto byla nástrojem totalitní moci KSČ. Fungovala až do roku 1990. Podívejte se na dobové zpravodajství o volbách kandidátů Národní fronty v roce 1954.
Rok 1960 byl v Československu v mnoha ohledech přelomový. Došlo k propuštění řady polických vězňů, provedení správní reformy a především byla vydána nová, tzv. socialistická ústava. Zároveň byl přijat nový státní znak nerespektující základní heraldická pravidla. Jaké měl nedostatky, si vysvětlíme s odborníkem na heraldiku.
V roce 1947 schválila OSN rezoluci o rozdělení tzv. britského mandátního území Palestiny na dvě části mezi Palestince a Židy. Zatímco Židé přijali rozhodnutí OSN s nadšením, Palestinci s rozdělením území nesouhlasili. Tím vznikl zásadní spor, který opakovaně přerostl ve válečný konflikt. Ani v roce 2023 nebyl spor o rozdělení Palestiny uspokojivě vyřešen.
Nowruzu, perský nový rok, je tisíce let starý svátek. V Íránu ho dodržují lidé bez rozdílu náboženské či politické příslušnosti. Slaví se v celé střední Asii i Indii v den jarní rovnodennosti a můžeme u něj najít jisté podobnosti s našimi velikonočními tradicemi, například barvení vajíček. Zároveň se však během tohoto svátku lidé obdarovávají jako o Vánocích.
Vojenský historik Eduard Stehlík hovoří o represích vůči příslušníkům československých ozbrojených sil po únoru 1948. Ani armáda nezůstala ušetřena čistek komunistického režimu. Po několika vlnách krutosti, které skončily až v roce 1956, zůstala naše armáda o tisíce důstojníků chudší. Mnozí z nich byli popraveni nebo odsouzeni k nuceným pracím.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Kdo a jak rozhoduje, který český film je v daný rok nejlepší? Metody hlasování a podmínky účasti přehledně a zblízka.
Video se záběry z natáčení filmu Smetana, včetně ukázky dobových kostýmů a účesů. Také obsahuje rozhovory s představiteli hlavních rolí Bedřicha Smetany a Elišky Krásnohorské.
V létě roku 1946 byl Edvard Beneš zvolen opět prezidentem republiky a byl nepochybně na vrcholu své popularity. Zároveň posilovala Komunistická strana Československa svoji už tak dost silnou pozici. V roce 1947 se navíc plně ukázala závislost země na Sovětském svazu, na které měl prezident Beneš svůj nemalý podíl podpisem smlouvy z roku 1943. Přestože Beneš nesouhlasil s Gottwaldovou politikou po převzetí moci komunisty v únoru 1948, nepodal demisi ihned, ale ještě téměř čtyři měsíce zůstával v úřadu prezidenta. Jeho vliv na dění v zemi však již byl téměř bezvýznamný. Zemřel 3. září 1948.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Druhé svobodné volby proběhly už po dvou letech a přinesly změnu. Občanské fórum se vyčerpalo a na jeho pozadí se začaly formovat nové politické strany se svými vlastními zájmy a cíli. Jednoznačným vítězem voleb v roce 1992 se stala Občanská demokratická strana a politická hvězda Václava Klause začala strmě stoupat vzhůru.
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
Takzvaný zvací dopis z roku 1968 je nedatovaný dopis od pěti československých politiků žádající Sovětský svaz o pomoc proti údajně chystané kontrarevoluci v Československu. Kopii obdržel v roce 1992 Václav Havel od prezidenta Borise Jelcina po nálezu ve Státním archivu Ruské federace. Poté začalo jednání o expertize originálu uloženého v Moskvě. Dokument přináší mimo jiné i unikátní záběry, které pořídil tým českých kriminalistických expertů na začátku 90. let při pátrání v moskevských archivech.
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za rok 2023 získali americká vědkyně maďarského původu Katalin Karikóová a americký vědec Drew Weissman. Svůj výzkum mRNA vakcín zveřejnili už v roce 2005, tedy 15 let před pandemií covidu-19. O oprávněnosti udělení ceny, významu a přínosu objevu i dalším zaměření výzkumu hovoří s ředitelem Biologického centra AV ČR Liborem Grubhofferem redaktorka ČT Klára Radilová v pořadu Studio ČT24.
Ronald Reagan porazil v amerických prezidentských volbách roku 1980 tehdejšího prezidenta Jamese Cartera. Nastolil nový kurz zahraniční politiky a vysloužil si označení „jestřáb“. Jaké byly úspěchy a neúspěchy tohoto republikánského prezidenta pohledem bývalého velvyslance v USA a europoslance za ODS Alexandra Vondry?
Pojďme si udělat krátké historické okénko: Jak byl vnímán prezident a jeho funkce před a po roce 1989? Jak se jeho pravomoci proměnily v čase? Jak ovlivnila podobu ústavy nově zavedená přímá volba prezidenta v roce 2013?
V roce 2018 bylo možné pozorovat úplné zatmění Měsíce v České republice, které bude v tomto století nejdelší. Měsíc byl v zemském stínu skryt přes hodinu a půl a bylo možné ho pozorovat pouhým okem.
Poměr mezi velikostí elektrické síly, která drží pohromadě atomy, a silou gravitace, která drží pohromadě celý vesmír, vyjadřuje obrovské číslo. Můžeme ho zapsat jako deset na třicátou šestou. Má takové číslo nějaký krátký název? A jak s čísly, která jsou vyjádřena jako mocniny, počítáme?
Československo mohlo během druhé poloviny roku 1989 jen sledovat pády komunistických režimů v okolních zemích. V říjnu 1989 Češi pomáhali emigrujícím východním Němcům. Pod tlakem situace komunistické Německo dovolilo více než 80 tisícům svých občanů emigrovat na Západ. To, kromě prázdných trabantů v pražských ulicích, znamenalo i závan naděje a svobody. Pád Berlínské zdi, který poté 9. listopadu roku 1989 následoval a kdy se prolomila hranice mezi východem a západem Německa, představuje symbol pádu komunismu ve střední Evropě. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
