portály České televize
menu

Často hledáte:

přijímací zkoušky Bedřich Smetana čeština česká literatura práce s textem

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: planeta

Vše (381)
Videa (231)
Okruhy (4)
Náměty (10)
Pracovní listy (134)
Pořady (2)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

231 videí
PL
Planeta Venuše
04:15

Planeta Venuše

Venuše je často nazývána "sesterskou planetou" Země. Má totiž řadu společných vlastností a je Zemi nejblíž. Vznikla i ze stejné mlhoviny jako Země a vyvíjela se podobně. Ale najdeme zde i řadu odlišností, například průměrnou teplotu, nejvyšší horu či délku jednoho dne. Co ještě o ní víme?

Kosmix: Modrá planeta
03:30

Kosmix: Modrá planeta

Po nevydařeném startu do kosmu objeví robůtek Kit celý nový vesmír pod hladinou moře a pochopí, proč se Zemi říká modrá planeta. V čem se svět pod hladinou podobá vesmíru? Jaká dobrodružství čekají na naši dvojici?

Teleskop: Planeta Saturn
10:01

Teleskop: Planeta Saturn

Spolu s astronomy objevíme planetu Saturn. Seznámíme se s těmi, kteří byli u toho Saturnu. Stačil Galileho dalekohled na detailní pozorování Saturnu? Dokázali bychom na Saturnu přistát? Prozkoumejme jeho prstence a podívejme se na jeho největší měsíc.

Planeta Země a zemské jádro
04:13

Planeta Země a zemské jádro

Seriál Wifina nám v tomto díle představí, jak vypadá zemské jádro, z čeho je složené a k čemu slouží. Víte, že o cestě do středu Země napsal jeden slavný spisovatel i román?
Planeta YO: Rostliny, které čistí vzduch
03:04

Planeta YO: Rostliny, které čistí vzduch

Rostliny, které čistí vzduch, prostě potřebujeme. Spoustu času totiž trávíme uvnitř. Pro naše zdraví to není zrovna dobré. Ale rostliny mohou s kvalitou vzduchu pomoci. Které to jsou? Však je dobře známe ze svého okolí a dnes si je připomeneme.
UčíTelka (3. tř.): Planety sluneční soustavy
23:56

UčíTelka (3. tř.): Planety sluneční soustavy

Když děti učí telka! Naučme se s žáky 3. ročníku planety sluneční soustavy. Řekněme si, které planety jsou spolu s naší planetou Zemí součástí sluneční soustavy. Na příkladu ovoce si uvědomíme jejich velikosti.

Teleskop: objev planety Pluto
05:07

Teleskop: objev planety Pluto

Vydejme se zpět do roku 1930. Poznáme objevitele deváté planety X a zjistíme její pozdější název Pluto. Tuto planetu objevil Clyde Tombaugh. Jak k objevu došlo a co mu předcházelo?

Největší mrazy na planetě Zemi
00:26

Největší mrazy na planetě Zemi

Poslední roky se nám zimy oteplují, víte ale, kdy byly na planetě Zemi naměřeny největší mrazy? A věděli byste, kde je naměřili? A kolik to bylo stupňů? Mrkněte na Wifinu.
PL
Důležitost Slunce pro život na planetě
02:12

Důležitost Slunce pro život na planetě

Astronom Jan Píšala vysvětluje, proč je pro nás Slunce důležité a proč na jiných planetách Sluneční soustavy neexistuje život.
Lov planet
03:51

Lov planet

S pomocí teleskopu HARPS, nejúspěšnějšího lovce planet, byli vědci schopni odhalit planety obíhající kolem hvězdy v souhvězdí Vodního hada. Co je na tomto objeveném solárním systému jedinečné? Mimořádná podobnost s naší Sluneční soustavou. Podívejte se sami.

Zárodky planet v Orionu
04:05

Zárodky planet v Orionu

Velká mlhovina v Orionu je viditelná prostým okem. Od Země je vzdálená pouhých 1500 světelných let a lidé ji znali již od starověku. Mlhovina proto představuje oblíbený cíl Hubblova vesmírného dalekohledu. Vědci v ní nyní objevili 42 nových disků, které se mohou stát zárodkem nových planetárních systémů podobných naší Sluneční soustavě.
Stav planety Země
02:39

Stav planety Země

Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.

PL
Tříkrálové pranostiky
02:28

Tříkrálové pranostiky

Pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti. Týká se předpovědi pro určité dny či období, zvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Slovo pranostika vychází z řeckého prognósis neboli předpověď a v Česku bylo zmíněno již v roce 1587. Ve videu se dozvíte, jaké pranostiky se vztahují k 6. lednu, tedy na svátek Tří králů.
Zajímavosti o Sluneční soustavě
04:49

Zajímavosti o Sluneční soustavě

Je pravda, že naše sluneční soustava měla 9 planet? Proč už jich je jen osm? Najděme společně odpovědi například na otázky: „Kdy vznikla sluneční soustava? Na které planetě je den nejdelší? Je na Venuši rok kratší než den?“ Věděli jste, že se planeta Merkur zmenšuje? Proč tomu tak je, se dozvíme ve Wifině!

Recyklace plastů
03:53

Recyklace plastů

Jenom třídit plasty nestačí. To se asi divíte, že? Některé z nich jsou totiž toxické, to znamená, že obsahují škodlivé látky pro náš organismus. Jak je poznat? A co s tím? To nám bude radit Karolína Brabcová.
Teleskop: Merkur
03:53

Teleskop: Merkur

Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!

PL
Teleskop: Mars
02:44

Teleskop: Mars

Vydejme se na planetu nejpodobnější Zemi. Říká se jí také rudá planeta a po Zemi o ní více nejvíce ze všech. Ve skutečnosti je dvakrát menší než Země. Myslíte si, že tam mohl existovat život?

Kosmix: Pluto
04:02

Kosmix: Pluto

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit se potkává s planetkou Pluto a zjišťuje, proč už není planetou, ale takzvanou trpasličí planetou. V čem spočívá rozdíl mezi nimi? Nejde jen o velikost, jak by se mohlo zdát. Kit se seznamuje s jejím ledovým povrchem a letí dál.
Teleskop: Jupiter
03:29

Teleskop: Jupiter

Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?

Kosmix: Saturn
03:40

Kosmix: Saturn

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá Saturn, jeho prstence planety, po kterých se chtěl projet. To mu sice úplně nevyšlo, ale dává si závod se Saturnovými měsíci.
Venuše
02:26

Venuše

Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.

Kosmix: Jupiter
03:11

Kosmix: Jupiter

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Další Kitovou zastávkou je největší planeta sluneční soustavy Jupiter. Přistání však není možné, protože Jupiter je tvořen pouze plyny a větry. Díky tornádu může Kit Jupiter opustit a pokračovat ve své vesmírné cestě dál.
Brďo a bohové moře
01:09

Brďo a bohové moře

Kteří řečtí a římští bohové jsou spojováni s mořem? Co o nich dnes víme? A která planeta Sluneční soustavy se jmenuje podle jednoho boha moře?
Saturn a jeho prstence
01:35

Saturn a jeho prstence

Ukázka představuje Saturn a jeho prstence. Popisuje oběžnou dráhu této planety a vysvětluje, kdy se její prstence zarovnají do jedné roviny.
Kosmix: Uran
03:40

Kosmix: Uran

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit poznává planetu Uran, který se po své dráze kutálí, a jeho měsíc jménem Miranda. Jak se mu tady líbilo? A kam se vydá dál?

Kosmix: Neptun
03:38

Kosmix: Neptun

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá zvláštnosti planety Neptun i jejích měsíců. Měsíc Triton Kitovi vysvětluje, proč létá opačným směrem než všechny ostatní měsíce a jak se k ledovému obru, jak se Neptunu říká, vlastně dostal.
Kosmix: Kosmos
03:58

Kosmix: Kosmos

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! V závěrečném díle jsou Kit i pan Baterka svědky splynutí dvou hvězd, při kterém jim nešťastně shoří kniha o vesmíru i plánek Mléčné dráhy. Jak naleznou cestu zpět k planetě Zemi? A jaké staré známé cestou potkají?
Neptun
03:48

Neptun

Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.

Hravá angličtina s ptáčky kiwi: Twini ve vesmíru (A1)
04:47

Hravá angličtina s ptáčky kiwi: Twini ve vesmíru (A1)

Twini and Twiki learn about space and Twini gets stuck on the moon while they learn English words like telescope, planet, scientist and grapnel. Twini a Twiki se učí o vesmíru a Twini uvízne na Měsíci, zatímco se učí anglická slova jako dalekohled, planeta, vědec a hák.
Mars se přiblížil k Zemi
02:11

Mars se přiblížil k Zemi

Mars rekordně blízko Zemi. Daniel Stach nás seznámí s tímto čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, hned po Slunci, Měsíci a Venuši. Astronomové tak mluví o rudém oku na obloze. Dne 2. října 2020 jsme mohli vidět konjunkci s Měsícem. To znamená, že obě vesmírná tělesa byla navzájem tak blízko, že je bylo možné pozorovat najednou jedním dalekohledem. Takhle blízko se Mars k Zemi dostane až za dalších 15 let. Je to dáno tím, že se obě planety pohybují kolem naší hvězdy po eliptických drahách.
PL
Vznik sluneční soustavy
06:10

Vznik sluneční soustavy

Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Záhadná exoplaneta
03:47

Záhadná exoplaneta

Osud exoplanety vzdálené dva tisíce světelných let od Země může odhalit původ i osud planet v naší Sluneční soustavě. Exoplaneta se do Mléčné dráhy vetřela z jiné galaxie a blíží se konci své životní dráhy. Ukazuje tak na způsob, jakým zahyne i naše planetární soustava. Naštěstí až v daleké budoucnosti.

Exoplaneta v pohybu
03:37

Exoplaneta v pohybu

Astronomové poprvé v historii pozorovali pohyb exoplanety okolo mateřské hvězdy. Těleso má navíc nejmenší oběžnou dráhu z pozorovaných exoplanet, srovnatelnou s dráhou Saturnu. Objev potvrzuje teorii, že obří plynné planety se mohou zformovat během několika málo miliónů let.

Niagarské vodopády
03:01

Niagarské vodopády

Když padá voda... Na rozhraní USA a Kanady najdete obrovské Niagarské vodopády. Věděli jste, jak vznikl název Niagara? A jakými barvami vodopád září v zimě? A co s nimi má společného Nikola Tesla? To všechno se dozvíte v pořadu z planety Yo.

PL
Když se řekne UNESCO
04:15

Když se řekne UNESCO

Když se řekne UNESCO, většinou si vybavíme některé z památek, které tato organizace zařadila na svůj seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jak ale reportérovi Planety Yó objasnila Dita Limová z oddělení ministerstva kultury pro vztahy s UNESCO v kulturní oblasti, pod touto zkratkou se skrývá mnohem víc.
Jeseníky: Výlet k elektrárně Dlouhé stráně
02:43

Jeseníky: Výlet k elektrárně Dlouhé stráně

Máťa s Terezkou z planety YÓ se vydali lanovkou k jednomu z divů České republiky, horní nádrži přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně v Hrubém Jeseníku. Odtud mají také krásný kruhový výhled na okolní vrcholy i nejvyšší horu Hrubého Jeseníku, Praděd. Jak funguje přečerpávací elektrárna a k čemu slouží?

PL
Prga: Proč nepoužívat plasty
03:21

Prga: Proč nepoužívat plasty

Pokud chceme chránit naši planetu před hromadícím se odpadem, třídíme a recyklujeme ho. S plasty to však není tak jednoduché. Zamyslete se nad tím, jestli skutečně potřebujete tolik věcí vyrobených z plastu. Nemůžete použít některé obaly opakovaně?
Jak funguje hmotnostní spektrometr
03:25

Jak funguje hmotnostní spektrometr

Na virtuálním modelu si ukážeme, jak funguje hmotnostní spektrometr a z čeho se skládá. Na terčíku je nanesen vzorek rozpuštěný v kapce matrice, která po vystřelení laseru absorbuje energii primárního laserového svazku. Ionty ze vzorku letí analyzátorem a dopadnou na detektor. Lehčí ionty proletí analyzátorem rychleji, zatímco těžší ionty v něm stráví delší dobu. Tímto zajímavým tématem nás provede Vladimír Kořen v pořadu Planeta Věda.
Využití hmotnostní spektrometrie
08:55

Využití hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.
Přirozený skleníkový efekt
03:04

Přirozený skleníkový efekt

Planeta prošla za 4 miliardy let různými obdobími. Byla žhavou koulí, ale i koulí sněhovou, kdy bylo téměř všechno zmrzlé. V posledních 200 letech dochází ke klimatickým změnám způsobeným skleníkovým efektem, které jsou vlivem působení člověka větší než kdy předtím. Během této doby jsme spálili miliony generací stromů, které živá příroda pohltila během sto milionů let. A to, jaký bude mít nárůst průměrné teploty dopad právě na lidstvo, vzbuzuje u vědců tu největší obavu.

Mise Mars 2020: Poslání sondy Perseverance
04:36

Mise Mars 2020: Poslání sondy Perseverance

Sonda Perseverance se chystá na přistání na planetě Mars. Na cestě je necelých sedm měsíců. Jejím úkolem je podívat se do minulosti planety a připravit informace o tom, zda by pro člověka mohl být Mars i budoucností. Jaké je technické vybavení této „astrobioložky na kolečkách“ pro hledání stop života na Rudé planetě? Minuty čekání před přistáním sondy na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.

Sonda OSIRIS-REx a pokus o odběr vzorků z asteroidu
05:05

Sonda OSIRIS-REx a pokus o odběr vzorků z asteroidu

Jak se formovala Sluneční soustava a kde se vzal na naší planetě život? Na tyto otázky mohou odpovědět vzorky z asteroidu Bennu, které se pokusila odebrat sonda OSIRIS-REx. Jak probíhala celá operace? Čtyři a půl hodiny před odběrem opouští sonda oběžnou dráhu planetky, po které kroužila, a začíná sestupovat k Bennu. Krátce na to se vysouvá robotické rameno, které má na konci odběrovou hlavici. Pomocí navigačního systému se přiblíží k místu odběru, kde nastává klíčový moment, odběr vzorků. Do lapače se z jedné strany uvolní stlačený dusík, který zvíří kamínky na povrchu Bennu, a ty jsou poté v lapači zachyceny.
Jídelníček pro záchranu planety
03:05

Jídelníček pro záchranu planety

Reportáž o vědecké zprávě vyzývající ke globální změně stravování lidí v zájmu trvale udržitelného rozvoje lidstva.
PL
Teleskop: Sluneční soustava
06:53

Teleskop: Sluneční soustava

Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!

Polární záře na Saturnu
02:30

Polární záře na Saturnu

Popis magnetického pole Saturnu a procesů, které v něm probíhají. Ukázka některých zajímavých projevů magnetického pole, například polární záře.
Na jednom z měsíců Saturnu je voda
02:30

Na jednom z měsíců Saturnu je voda

Voda je jednou z klíčových podmínek života. Vědci objevili vodu pod povrchem jednoho z měsíců Saturnu, který se nazývá Enceladus. Jde o převratné zjištění. Jak na to vědci přišli a v jaké podobě se voda na Enceladu vyskytuje?

Kosmix: Merkur
04:02

Kosmix: Merkur

Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit prozkoumává povrch Merkuru, zjišťuje, po jakých osobnostech jsou pojmenovány zdejší krátery, zažívá místní východ slunce a objevuje vodu ve skupenství ledu. Věděli jste, že na Merkuru bychom měli narozeniny každé čtyři měsíce?

Lovec exoplanet
03:32

Lovec exoplanet

Více než třicet nových planet nacházejících se mimo naši sluneční soustavu objevil neobyčejně bystrý lovec planet. Úspěšný přístroj zvaný HARPS se tak stal miláčkem astronomů. Pro lidstvo už vyhledal více než 75 exoplanet ve třiceti různých planetárních systémech a pokračuje dál. Vyhledávání exoplanet je jedním z nejdynamičtějších oblastí astronomie.

PL
Kosmix: Mars
03:30

Kosmix: Mars

Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodrodružstvím! Kit přistává na Marsu a potkává zde pozemské sondy Spirit, Sojourner a Beagle. Dávají si závod k hoře Olympus Mons, nejvyšší hoře celé Sluneční soustavy. Cestou naráží i na největší kaňon Sluneční soustavy Valles Marineris.
Kosmix: Venuše
03:51

Kosmix: Venuše

Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit přistává na Venuši a pátrá po jejích obyvatelích a vodě. Zjišťuje, proč tu už voda není i proč je zde takové vedro a tudíž žádní Venušané.

Mars zblízka
02:59

Mars zblízka

Jistě víte, že žádní lidé zatím na Mars nevkročili. Zatím jsme tam vyslali jen sondy, které zpátky přivážejí informace. Povrch Marsu nám připomíná poušť, ale nalezneme zde i stopy, které tady zanechala voda. Proto si vědci myslí, že tam kdysi byl i život. Budou zde jednou opravdu žít lidé?

Mise Mars 2020: Hlavní úkoly Perseverance
18:48

Mise Mars 2020: Hlavní úkoly Perseverance

Sonda Perseverance má na Marsu čtyři hlavní úkoly: zkoumat klima planety, charakterizovat geologické složení Marsu, otestovat materiály pro přistání člověka a zjistit, zda na Marsu mohl být někdy život. Jak bylo vybráno místo pro přistání sondy? Jak těžké bylo vyrobit zařízení, aniž by bylo kontaminováno pozemskými stopami života? A dozvíme se z průzkumu Marsu něco o minulosti planety Země? Minuty čekání před přistáním sondy na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.
Co se stane, když se zeměkoule přestane otáčet?
06:27

Co se stane, když se zeměkoule přestane otáčet?

Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme: Co se stane, když se zeměkoule přestane otáčet?
Mise Mars 2020: Vrtulník Ingenuity
02:11

Mise Mars 2020: Vrtulník Ingenuity

Sonda Perseverance nepřistála na Marsu sama. Přivezla s sebou malý vrtulník Ingenuity. Úkolem prvního dronu na jiné planetě je především nafotit okolí místa přistání. Ale také by měl ukázat, zda jsme schopni v pozemských podmínkách vyvinout zařízení, které dokáže vzlétnout v extrémně řídké atmosféře. Jak dlouho a jak daleko v atmosférických podmínkách Marsu Inginuity poletí? Minuty čekání před přistáním sondy Perseverance na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.
Teleskop: Vznik života na Zemi
02:25

Teleskop: Vznik života na Zemi

Podívejme se, jak Země procházela před skoro 4 milióny let obdobím těžkého bombardování. Čím byla bombardována? V té době vznikl i náš Měsíc a první oceány. A co bylo dál?

PL
Jak vznikl vesmír
05:43

Jak vznikl vesmír

Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Co je to tlak vzduchu?
06:23

Co je to tlak vzduchu?

Pojďme se společně podívat na video o tom, co je to a jak funguje tlak vzduchu. Anebo vody? Vzduch se skládá z molekul. A co je těžší? Vzduch nebo helium? I když můžeme mít pocit, že je kolem nás volný prostor, jsme obklopeni obrovským množstvím částeček různých plynů, které se mohou změnit v kapalinu nebo zmrznout.
Proč je na Zemi země?
10:57

Proč je na Zemi země?

Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme: Proč je na Zemi země?
Lesy mírného pásu v ČR: Zásahy člověka
04:56

Lesy mírného pásu v ČR: Zásahy člověka

Pořad hledá odpovědi na otázky: Existují u nás ještě vůbec původní lesy? Jak byla pozměněna původní druhová skladba lesa na našem území? Jak se v ČR daří přibližovat druhovou skladbu lesa původní přirozené skladbě?
Hubbleův teleskop
04:33

Hubbleův teleskop

Popis a funkce virtuálního 3D modelu Hubbleova teleskopu. Jak se pohybuje ve vesmíru a jaká pozorování umožnil. Stal se oknem do vesmíru. Umožnil náhled hluboko do Mléčné dráhy a nový pohled na evoluci vesmíru. Významný experiment, kdy během několika týdnů byl pozorován jeden malý kousek oblohy, umožnil vidět až 3000 galaxií. Poprvé v historii dokázal nafotit okolí černé díry.
Oceány plné plastů
03:24

Oceány plné plastů

Používáte plasty? Určitě, jako každý v naší zemi. A třídíte plastový odpad? Proč je to tak důležité? Každý rok se do oceánů dostane asi 12 milionů tun plastu. Tyto plasty zabijí ročně až 100 tisíc mořských živočichů. I vy můžete pomoci, podívejte se jak.
Nádherné Niagarské vodopády
03:01

Nádherné Niagarské vodopády

Mezi Kanadou a USA najdeme Niagarské vodopády. Sice nejsou nejvyšší na světě, ale i tak jsou nádherné. Víte, jak vznikl jejich název? A kde najdeme Koňskou podkovu? Podívejte se na video věnované právě této přírodní pozoruhodnosti.
Měření radioaktivity
12:06

Měření radioaktivity

Proč je neviditelné radioaktivní záření nebezpečné? Jak ho vidět a jak se měří? Jaký je systém radiační ochrany v Česku. Co je pro nás více nebezpečné: následky Černobylu, nebo vzduch v mnoha českých domech?

PL
Čistírny odpadních vod
06:36

Čistírny odpadních vod

Tým Stanislava Smrčka z Katedry jaderné a organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se snaží najít způsob, jak z vody v čističkách odstranit léčiva. Slibně vypadají například některé druhy vodních rostlin, které látky z vody prostě vytáhnou. Jak budou vypadat čistírny odpadních vod v budoucnosti?

Kulový blesk
08:04

Kulový blesk

Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?

Využití elektrických výbojů
07:20

Využití elektrických výbojů

Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Výzkumy v jaderné energetice
07:04

Výzkumy v jaderné energetice

Co se během více než dvaceti let odehrálo ve výzkumu technologií jaderné energetiky? Co to jsou jaderné reaktory čtvrté generace? Spočívá vyřešení energetické krize v termojaderné fúzi?

PL
Smrt hvězdy
02:43

Smrt hvězdy

Když hvězdě dojde palivo a skončí termojaderné reakce, hvězda zemře. Někdy pak dochází ke vzniku černé díry.
PL
Fenomén černých děr
03:17

Fenomén černých děr

Místo, kde gravitace zvítězila nad hmotou a prostorem, neboli černá díra. Místo, kde končí vše hmotné i světlo. Jak černá díra vlastně funguje? Tím se vědci zabývají již od 18. století. Černá díra a její působení se přesto vzpírá lidskému rozumu. Dnes víme, že vesmír je jich plný. Co přesně se ale děje uvnitř těchto objektů, nikdo neví.

Jurij Gagarin: První muž ve vesmíru
02:10

Jurij Gagarin: První muž ve vesmíru

Dne 12. dubna 1961 vycestoval do vesmíru první člověk a během 108 minut obletěl Zemi. Byl to ruský kosmonaut Jurij Gagarin, který tak otevřel lidstvu dveře do vesmíru. Lidé si ověřili, že v kosmu mohou přežít, a od té doby se tam podívalo již 470 dalších. Jaké potíže doprovázely start i přistání Gagarinova průkopnického počinu? A co Sověti světu zatajili? Podívejte se.

Zvířata v kosmu
02:30

Zvířata v kosmu

Než se první lidé odvážili vydat na vesmírné mise, vyslali tam nejprve několik psů a opic. Tímto způsobem totiž lidé testovali vliv pobytu ve vesmírném prostoru na živý organismus. Připomeňme si jejich osudy.

Hluk
10:46

Hluk

V moderním světě hlukem trpí skoro všichni. A to dokonce tolik, že podle některých studií ohluchlo lidstvo od začátku průmyslové revoluce o celých pět decibelů. Jedním z největších problémů je automobilová doprava či bydlení v blízkosti letiště. Ale kdekoliv ve velkoměstě nenaměříte méně než 40 decibelů. Jaká zdravotní rizika pro člověka představuje neustálý hluk? A co se s tím dá dělat?

Kosmické záření
04:49

Kosmické záření

Kosmické záření je proud částic pocházejících z kosmu. Tyto částice se pohybují vysokou rychlostí a dopadají do atmosféry Země. Rozsáhlé spršky záření, které k nám každou vteřinu přicházejí z vesmíru, vědci podrobně zkoumají už půl století. Co nového se o nich dozvěděli díky největší observatoři na světě, která se nachází v Argentině?
Blesky
05:53

Blesky

Blesk je jev, který fascinoval lidi už od nepaměti. Jedná se o elektrostatický výboj, jiskru, která přeskočí mezi mrakem a zemí. Už se někdy podařilo podobně silný výboj simulovat a udělat blesk v laboratoři? Jak se má člověk chovat, je-li třeba v bouřce v horách? Dá se dopředu odhadnout, kam blesk udeří?

Jak se rodí hvězdy
07:59

Jak se rodí hvězdy

Současná technika umožňuje vidět do hluboké minulosti vesmíru. Změnil se nějak pohled vědců na vznik hvězd nebo galaxií? Kde se vzaly první hvězdy? Jak je možné, že se z ničeho zrodí nic? Pojďme se podívat na odpovědi, které jsme dosud byli schopni odhalit.

Hmotnostní spektrometrie
09:35

Hmotnostní spektrometrie

Jde o obor, který zásadně pomáhá například v boji proti terorismu. Hmotnostní spektrometrie je instrumentálně analytická technika, která dokáže ve stopových množstvích určit strukturu organické látky, ať už ve vzduchu, ve vodě, nebo na povrchu předmětů. Tato metoda je velmi rychlá a citlivá a dokáže pracovat ve velmi složitých směsích, a tudíž je předurčena pro analýzu škodlivých látek. Experti na bezpečnostní rizika si uvědomují, že atentátníci mohou připravit útoky, které nebudou založeny jen na výbušninách, ale také na chemických a biologických zbraních. Proto se hledají a vyvíjejí systémy, které obyvatele včas upozorní. Klíčovou roli v podobných systémech mají právě hmotnostní spektrometry.
CERN
02:37

CERN

Vědci v Evropském středisku částicové fyziky u Ženevy chtějí vypátrat, z čeho se skládá vesmír a proč vypadá tak, jak vypadá. Jedinou experimentální metodou, která může důvěryhodně popsat vlastnosti mikrosvěta, jsou srážky elementárních částic. Srážkové experimenty jsou tím zajímavější, čím větší má částice rychlost a energii, kterou získají v urychlovači.

Úplné zatmění Slunce
03:30

Úplné zatmění Slunce

Zatmění Slunce vzniká, když Měsíc zakrývá Slunce, a tím vrhá stín na Zemi. Jestliže je Měsíc blíže k Zemi, zakryje celý sluneční disk a pozorujeme úplné zatmění Slunce. Zatmění Slunce ukáže na několik minut sluneční korónu, součást sluneční atmosféry, která je stále plná velkých a nevysvětlitelných otazníků.
Kontaminace vody
13:05

Kontaminace vody

Voda v amerických domácnostech je znečištěná zbytky léčivých přípravků – najdete v ní stopy antikoncepce, léků proti bolesti nebo antidepresiv a zřejmě to není problém jen Spojených států amerických. Spotřeba léků roste a ty se z lidského organismu dostávají do odpadních vod. Jaké jsou důsledky tohoto znečištění?
PL
Proteinové inženýrství
07:15

Proteinové inženýrství

Miliony živých organismů jsou sestavené z miliard nejrůznějších látek, které se nazývají proteiny. Ty představují základní stavební jednotkou každého živého organismu. A vědci přišli na to, jak je využívat ještě víc.
PL
Škodlivost aut
03:52

Škodlivost aut

Čím vlastně automobilová doprava škodí? Jaké látky každý den statisíce automobilů vypouští do ovzduší a okolí silnic? Jaký mají tyto látky vliv na člověka a přírodu?
PL
Nebezpečné akrylamidy
05:51

Nebezpečné akrylamidy

Jídlo je chemie. Kuchyň je taková obrovská laboratoř, ve které se však dají připravit nejenom jídla chutná, ale také jídla nebezpečná. Ještě na konci minulého století se nevědělo, že při výrobě smažených brambůrků, pečiva nebo toastů vzniká jednoduchá, ale zdraví nebezpečná látka. Důkladné testování na začátku 21. století ve Švédsku upozornilo na akrylamid, látku rizikovou z hlediska vzniku rakoviny.
PL
Nebezpečí kouření
04:26

Nebezpečí kouření

Cigaretový kouř obsahuje více než šedesát rakovinotvorných látek, které se přichytávají na okem neviditelné aerosolové částice. Co jedna cigareta, to 10 miliard takových částic. V místnosti o velikosti 4 krát 3 metry pak vydrží plných šest hodin!
PL
Kyanidová nehoda
07:49

Kyanidová nehoda

Neopatrné zacházení s jedy vedlo k největší ekologické katastrofě v České republice poslední doby. Kyanid otrávil 60 kilometrů dlouhý úsek Labe. Co se vlastně stalo a jakým způsobem kyanid zabíjí? A k čemu je lidem dobrý? Jak rychle se řeka po takové katastrofě vzpamatuje? Kyanidy jsou jedy s dlouhou historií.
PL
Proces odsolování mořské vody
03:46

Proces odsolování mořské vody

Přibližně tři čtvrtiny zemského povrhu tvoří voda, ale pitné vody je nedostatek. Asi 97 procent veškeré vody totiž tvoří slaná voda v oceánech. Ta ale bez úpravy žízeň živých tvorů neuhasí. Jakým způsobem získáme ze slané vody pitnou?

PL
Těžké kovy
05:12

Těžké kovy

Olovo, rtuť, kadmium nebo třeba cín a zinek. Těžké kovy jsou v malém množství přirozenou součástí půdy. Do životního prostředí se nadměrně dostávají především vinou člověka. Z půdy nebo zdrojů vody pak přecházejí do potravy. Zdravotní problémy mohou působit nejen lidem, ale i zvířatům a rostlinám. Odbourávat těžké kovy jsou schopny thilové sloučeniny.
PL
Fotosyntéza jako zdroj energie
05:02

Fotosyntéza jako zdroj energie

Fotosyntéza dala atmosféře ohromné zásoby kyslíku, který dýchají živočišné druhy. Je to základ života na Zemi. Dala energii rostlinám a dává energii i lidem v podobě uhlí nebo ropy. Ale jak co nejlépe využít její energii? Vyšlechtíme rostliny, které mají vysoký energetický potenciál a fotosyntéza tak přispěje k řešení světové energetické krize.

PL
Cesta do nanosvěta
04:26

Cesta do nanosvěta

Pojďme společně nahlédnout do nanosvěta, oblasti rozměrů menších než je 1 mm na pravítku. Změny na molekulární úrovni se mohou projevit i ve světě, na který jsme zvyklí. Nanočástice fungují také jako stavební kameny, které mohou vytvářet různé celky. Tyto celky mohou například na základě rozdílného pH transportovat v buňkách léky. Dozvíte se, jak jsou nanočástice velké a jakým způsobem se získávají.
Kvantová kryptografie: Ochrana tajných dat
20:40

Kvantová kryptografie: Ochrana tajných dat

Ve světě internetových obchodů, bankovních převodů a rychlých počítačů jsou tajná data stále v ohrožení. Vědci se proto rozhodli pro přesnost informací a zabezpečení tajných dat využít kvantovou fyziku, konkrétně kvantovou kryptografii. Ta využívá základní částice světla a vlastnosti fotonů.
O jaderné energetice
09:23

O jaderné energetice

Jaderná energetika a výzkumy, které souvisí s hledáním bezpečného a dostupného zdroje energie pro 21. století. Černobylská tragédie přinesla velký útlum jaderné energetiky. Jsou dnešní jaderné elektrárny bezpečné? Z čeho se skládá, jak vlastně funguje jaderný reaktor a výroba energie z jádra?

Atomy
07:35

Atomy

Zkoumání metody umožňující chemickou identifikaci jednotlivých atomů na povrchu pevných látek. Vědci se při zkoumání nanočástic neobejdou bez speciálních mikroskopů, protože na atomy už běžné čočky nestačí. Světelná vlna je totiž pro atomární svět příliš velká.
Radioaktivita
09:30

Radioaktivita

Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
O počítačových virech
03:54

O počítačových virech

Video stručně popisuje historii počítačových virů a motivaci jejich autorů. Z typů virů zmiňuje trojského koně, červa a špionážní vir. Důvody k vytváření virů jsou také různé, od poměrně nevinných až k extrémně nebezpečným. Na obranu proti virům doporučuje používání silných dlouhých hesel a antivirový program.

Chromera: Pradávný předchůdce malárie
03:13

Chromera: Pradávný předchůdce malárie

Čeští vědci mají podíl na popisu zelené řasy chromery, která byla objevena při výzkumu korálových útesů v sydneyském přístavu. Analýza DNA odhalila blízkou příbuznost řasy s parazitickými výtrusovci, kam patří například původce malárie. Od společné vývojové větve se oddělila před 700 miliony let a vědci takový organismus hledali již dlouho. Objev možná pomůže zodpovědět otázku, jak se ze symbiotických řas stali nebezpeční parazité, možná také napomůže při výrobě účinných léčiv proti malárii.
Reportáž: Dětský čin roku – záchrana kamarádova života
04:20

Reportáž: Dětský čin roku – záchrana kamarádova života

Robert Lebeda popisuje události z loňského léta, kdy se na koupališti topil jeho kamarád. Díky svým znalostem ze sboru dobrovolných hasičů dokázal Robert poskytnout kamarádovi účinnou první pomoc. Svou pohotovou reakcí mu tak zachránil život. Video je součástí metodik pro výuku globálních rozvojových témat. Lekce včetně pracovních listů pro žáky připravuje Národní pedagogický institut ČR ve spolupráci s Českou televizí v rámci projektu Virtuální škola (www.npi.cz/virtualniskola).
3D tisk pro každého
03:39

3D tisk pro každého

3D tiskárnu si dnes může postavit každý. A pak na ní může tisknout objekty, které si v počítači vytvoří jako 3D modely. Nebo si tyto modely může stáhnout z internetu.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání