Apollo 11: Inspirace pro mladou generaci

Jak vzbudit v dětech zájem o vědu? V čem může být mise Apollo 11 a konkrétně nosná raketa Saturn 5 pro mladou generaci inspirující? Jaké možnosti mají dnešní mladí lidé zapojit se do kosmických výzkumů a co pro to dělá Evropská kosmická agentura? A jak reálný je let českého kosmonauta do vesmíru? Hostem Daniela Stacha z vědecké redakce je Jan Spratek ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury ESA. Pořad je součástí série, kterou ČT připravila k 50. výročí přistání na Měsíci.

Mise Mars 2020: Vrtulník Ingenuity

Sonda Perseverance nepřistála na Marsu sama. Přivezla s sebou malý vrtulník Ingenuity. Úkolem prvního dronu na jiné planetě je především nafotit okolí místa přistání. Ale také by měl ukázat, zda jsme schopni v pozemských podmínkách vyvinout zařízení, které dokáže vzlétnout v extrémně řídké atmosféře. Jak dlouho a jak daleko v atmosférických podmínkách Marsu Inginuity poletí? Minuty čekání před přistáním sondy Perseverance na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.

Mise Mars 2020: Poslání sondy Perseverance

Sonda Perseverance se chystá na přistání na planetě Mars. Na cestě je necelých sedm měsíců. Jejím úkolem je podívat se do minulosti planety a připravit informace o tom, zda by pro člověka mohl být Mars i budoucností. Jaké je technické vybavení této „astrobioložky na kolečkách“ pro hledání stop života na Rudé planetě? Minuty čekání před přistáním sondy na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.

Mise Mars 2020: Z pohledu geologa

Geologický průzkum povrchu Marsu je jedním z hlavních úkolů sondy Perseverance. Jaké důležité zařízení z pohledu geologa je součástí vozítka? Jaké vzorky bude sonda sbírat a jak se dostanou zpátky na naši planetu? Bude třeba vyslat další sondu, která vzorky posbírá, nebo se na Mars dostane dřív člověk? A jakou pozici má v Misi Mars 2020 Evropská kosmická agentura? To jsou témata rozhovoru redaktora ČT Daniela Stacha s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária před přistáním sondy Perseverance na povrchu Marsu.

Mise Mars 2020: Testují se materiály i přístroje

V průběhu mise budou testovány různé materiály pro možné budoucí použití. Například části skafandrů pro případné přistání člověka na Marsu a sonda bude zkoumat, jaký vliv na ně bude mít prostředí. Přístroj MOXIE má zase prověřit postup, kterým by budoucí průzkumníci mohli vyrábět z atmosféry Marsu kyslík nezbytný k dýchání, ale i pro pohon raketových motorů. Ověření tohoto postupu by mohlo mít velký vliv i na eliminaci skleníkových plynů na Zemi. Minuty čekání před přistáním sondy na povrchu Marsu vyplní Daniel Stach z vědecké redakce ČT rozhovorem s planetologem Petrem Brožem a Janem Spratkem z pražské hvězdárny a planetária.

Kosmický průmysl v České republice

Kosmický průmysl nepatří v Česku mezi významné průmyslové obory a povědomí o něm je mezi veřejností malé. Centrem kosmického průmyslu je v České republice Brno, kde se nachází desítky firem věnujících se tomuto oboru. Jednou z nich je i firma SAB Aerospace, která vyvinula tzv. dispenser, unikátní zařízení pro vypouštění družic na oběžnou dráhu Země, které transport družic značně urychluje a zefektivňuje. A co ještě v Brně dělají?

Optické prvky

V oddělení optiky Fyzikálního ústavu Univerzity Karlovy vyrábí tým pracovníků optické prvky, které se užívají v astronomii, bezpečnostních systémech i v kosmickém výzkumu. Jelikož tu technici většinou pracují na vysoce specializovaných zakázkách v malých sériích, vyžaduje jejich činnost poměrně velký podíl ruční práce a velkou míru zručnosti. Kromě špičkové měřicí techniky se tu proto uplatní i stroje staré zhruba sto let.

Blízký vesmír: Umíme čelit hrozbám?

Úroveň sluneční aktivity jsme schopni předpovídat poměrně úspěšně. Pokud se jedná o sluneční erupce, které by mohly mít větší dopad na pozemskou infrastrukturu, tam zatím nedisponujeme takovou technikou, abychom byli schopni předpovídat události s dostatečným předstihem. Měření síly slunečních erupcí vychází z pozorování, od sedmdesátých let minulého století máme k dispozici kontinuální záznamy z kosmických družic. Atmosféra Zemi před účinky sluneční aktivity nechrání. Může nás ochránit před dopadajícími meteority? Jaké jsou šance na nález úlomku meteoritu? Na co se zaměřuje výzkum NASA? S Václavem Moravcem hovoří astrofyzik Michal Švanda a astronom Petr Pravec v diskusním pořadu, který navazuje na dokument Tiché hrozby: Blízký vesmír.