portály České televize
menu

Často hledáte:

práce s textem přijímačky z matematiky česká literatura hudební skladatel Bedřich Smetana

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: historik

Vše (272)
Videa (199)
Okruhy (0)
Náměty (0)
Pracovní listy (73)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

199 videí
PL
Historik Ernest Denis
04:28

Historik Ernest Denis

Ernest Denis byl francouzský historik a politik, který se vyznačoval mimořádným zájmem o české, resp. československé prostředí. Byl velkým podporovatelem malého národa na cestě k samostatnému státu. V ukázce zazní komentáře historiků k jeho osobě, ale i citace z textu Ernesta Denise.

Britský spisovatel a historik Peter Tremayne
12:04

Britský spisovatel a historik Peter Tremayne

Odborník nejen na keltské dějiny a spisovatel Peter Tremayne hovoří o právním systému, církvi, postavení žen ve společnosti a povolání detektiva v Irsku v 7. století. Jeho odborná znalost historie se promítá ve světově známých historických detektivních románech, v nichž je hlavní postavou sestra Fidelma, soudkyně řešící zločiny. Tremayne také vypráví, jak vznikl námět k této knižní detektivní sérii.

Rozhovor s odborníkem
Historik a spisovatel Zikmund Winter
04:16

Historik a spisovatel Zikmund Winter

Zikmund Winter byl jako kulturní historik, archivář, učitel dějepisu, autor historických próz a odborných publikací o české historii 16.–17. století významnou osobností české literatury 19. a počátku 20. století. Jeho život, dílo i vztah k historii rozebírají hosté pořadu Historický magazín.
Literární tvorba Zikmunda Wintera
03:24

Literární tvorba Zikmunda Wintera

Literární tvorba spisovatele a historika Zikmunda Wintera zůstává dodnes pozoruhodnou zejména svým důrazem na historickou tematiku, která byla založená na široké pramenné základně. Kterým tématům se Winter věnoval ve své literární činnosti? To objasní historici a literární vědci v pořadu Historie.cs.
PL
Rozhovor s Vlastimilem Vondruškou
13:17

Rozhovor s Vlastimilem Vondruškou

Český historik a spisovatel Vlastimil Vondruška, známý svými historickými prózami (Přemyslovská epopej, Husitská epopej, Jménem krále a další), srovnává tradiční hodnoty našich předků a současného člověka. Hovoří o historické věrohodnosti a autentičnosti nejen v jeho románech a vypráví o znehodnocení husitství v různých dobách.

Historie podle Zdeňka Nejedlého
01:38

Historie podle Zdeňka Nejedlého

Zdeněk Nejedlý byl značně kontroverzní a vlivnou postavou poúnorového vývoje v Československu. Podívejte se na portrét tohoto historika, politika a komunistického ministra školství. Vzdělance, který byl znám jako „Rudý dědek“.
PL
František Martin Pelcl
09:22

František Martin Pelcl

František Martin Pelcl byl všestranným učencem, kterému s úctou a zájmem naslouchali členové předních šlechtických rodů. Historik Petr Charvát představuje Pelclovu cestu za vzděláním a zasazuje jeho pozdější vědeckou činnost do dobového kontextu.
Gelasius Dobner
03:59

Gelasius Dobner

„Pověst má ustoupit rozumu, historii a pravdě. Pravda má být duší všeho dějezpytu.“ Tímto výrokem se řídil piaristický kněz a historik Gelasius Dobner, který platil za jednu z vedoucích osobností českého osvícenství druhé poloviny 18. století. Svými díly položil základy novodobé české historiografie, mimo jiné napsal kritické komentáře k Hájkově Kronice české. Ukázka přináší portrét významné osobnosti ve výkladu historika Petra Charváta.
Vsetínská pochodeň
05:09

Vsetínská pochodeň

Posledním člověkem, který se v roce 1969 upálil, byl vsetínský archivář a historik Bohumil Peroutka. Těžce nesl vývoj socialistického Československa po sovětské okupaci. V říjnu napsal do novin Nové Valašsko článek k výročí vzniku ČSR. Problémy měl nejen on, ale i redakce, která článek vydala. Nepohodlní redaktoři přišli o práci a i on sám měl dostat výpověď. A pak se na nádvoří vsetínského zámku 28. října 1969 upálil. Jeho smrt neměla burcovat národ. Je spíše svědectvím o tom, kam může člověka dovést život v nesvobodě.

Bohuslav Balbín
04:16

Bohuslav Balbín

Bohuslav Balbín byl významným českým literátem, historikem a pedagogem. Řadí se k nejvýznamnějším osobnostem českého baroka. Psal výhradně latinsky, ale snažil se všemožně pomáhat českému národu a také jeho literatuře, která neustále čelila násilné germanizaci. Historik Petr Charvát také v krátkosti představuje zásadní Balbínova díla.
Rozhovor s odborníkem
O prezidentu Zemanovi s Martinem C. Putnou
04:13

O prezidentu Zemanovi s Martinem C. Putnou

Český literární historik a kritik, pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Martin C. Putna v pasáži hovoří o protestech proti prezidentu Zemanovi na konci roku 2014, zejména v souvislosti s výročím 17. listopadu. Putna Miloše Zemana silně kritizoval již během prezidentské kampaně v únoru 2013 i bezprostředně po volbě hlavně za jeho proruské aktivity. Veřejně vyzýval politiky k jeho odvolání.
PL
Tomáš Jan Pešina z Čechorodu
03:22

Tomáš Jan Pešina z Čechorodu

Tomáš Jan Pešina z Čechorodu byl katolický duchovní, dějepisec a spisovatel. Je pokládán za otce moravského dějepisectví. Napsal mimo jiné díla Mars Moravicus a Moravopis. Jeho blízkým přítelem byl Bohuslav Balbín, který svůj spis Obrana jazyka slovanského, zvláště českého Tomáši Janu Pešinovi z Čechorodu věnoval. O Pešinovi zasvěceně hovoří historik Petr Charvát.
PL
Pavel Skála ze Zhoře
11:37

Pavel Skála ze Zhoře

Historie církevní patří mezi stěžejní díla zachycující českou historii. Tento obsáhlý rukopis napsal v první polovině 17. století historik Pavel Skála ze Zhoře, který unikl pronásledování kvůli své účasti na stavovském povstání prostě proto, že si na něj žádný z vyšetřovatelů nevzpomněl. Prahu opustil brzy po osudné bitvě na Bílé hoře a uchýlil se do saského exilu. O životě a díle Pavla Skály ze Zhoře vypráví historik Petr Charvát.
Národní muzeum a jeho význam
05:18

Národní muzeum a jeho význam

Národní muzeum uchovává ohromné množství sbírek z různých oborů. Patří k němu různé budovy, depozitáře má po celé České republice. Samotná expozice v historické budově na Václavském náměstí je unikátní ve světě právě spojením přírodovědy a historie.

Americká literatura očima Josefa Jařaba
14:35

Americká literatura očima Josefa Jařaba

Josef Jařab, český anglista a amerikanista, profesor anglické a americké literatury, literární historik a teoretik, bývalý rektor Univerzity Palackého v Olomouci a Středoevropské univerzity v Budapešti, přibližuje divákům svou cestu k angličtině v komunistickém Československu a obdiv k americké literatuře.
Ludvík Kundera: Život a dílo
09:41

Ludvík Kundera: Život a dílo

Básník, prozaik, dramatik, překladatel, pedagog a literární historik Ludvík Kundera ve vybrané pasáži z pořadu Vzkaz Ludvíka Kundery vypráví o svých překladatelských i spisovatelských začátcích. Věnuje se ale i své rodině, vzpomínkám na válečná období i na normalizaci. Video je doplněno ukázkami z divadelních inscenací.
Čtenářská gramotnost
PL
Dětství a mládí Františka Palackého
04:20

Dětství a mládí Františka Palackého

František Palacký měl již od dětství vhodné podmínky pro studium. Kvůli studiu pobýval později v Kuníně, Trenčíně či Prešpurku (dnešní Bratislava). Pak začal pracovat jako vychovatel, také se stal archivářem u Šternberků. K prosazení ve vědecké a umělecké společnosti mu dopomohl Josef Dobrovský. Palacký mluvil mnoha jazyky a jeho první láskou byla Nina Zerdahelyová.
Masaryk a pátečníci
04:52

Masaryk a pátečníci

Co se stalo během silvestrovského pátečního setkání roku 1926? Proč se tehdejší události začaly označovat jako silvestrovská aféra a jak byly využity k politickému boji? Ve vybrané pasáži z publicisticko-dokumentárního pořadu Čapek a pátečníci se k událostem vyjadřuje několik odborníků. Výklad je doplněn o dobové fotografie a ukázky z tisku.
PL
Florentský básník Dante Alighieri
08:45

Florentský básník Dante Alighieri

Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?

Martin C. Putna o katolické literatuře i radikálních katolících
07:09

Martin C. Putna o katolické literatuře i radikálních katolících

Martin C. Putna vzpomíná, jak v 80. letech přepisoval na stroji oficiálně zakázanou literaturu – například Znamení moci od Zahradníčka. Vysvětluje i tehdejší postoje neoficiálního prostředí a proč se českou katolickou literaturou začal zabývat. Nastiňuje její vývoj od konce 19. století až k Ivanovi Magoru Jirousovi. Věnuje se i současnému katolickému prostředí a radikálním katolíkům.
Levicová orientace Československa
06:30

Levicová orientace Československa

Z čeho vzešla inklinace k levici a komunismu v Československu? Rozhodně ne z vakua! Kořeny levicové orientace mnoha vlivných československých osobností rozebírají literární historik Jaroslav Med, spisovatel Pavel Kosatík a historik Milan Drápala.
PL
Kdo byl Karel Havlíček Borovský?
10:30

Kdo byl Karel Havlíček Borovský?

Karel Havlíček Borovský byl osobností, která ovlivnila českou literaturu, žurnalistiku i společnost. Historikové Jiří Rak a Magdalena Pokorná a literární historik Dalibor Dobiáš diskutují o postavě Karla Havlíčka, jeho názorech a ideálech. Dále se zaobírají moderností jazykových prostředků ve spisovatelově díle.
Komenský v exilu
06:12

Komenský v exilu

O českém exilu v 17. století hovoří dva historikové. Antoním Kostlán shrnuje obecně proces pobělohorského exilu a jeho dopady, Vladimír Urbánek popisuje Komenského exilové putování Evropou. Vyjádření obou historiků bylo součástí Historického magazínu zaměřeného na osobnost našeho nejznámějšího exulanta, který většinu svých významných prací sepsal v cizině.
Daniel Adam z Veleslavína
11:36

Daniel Adam z Veleslavína

Nakladatel, spisovatel, historik, filozof či vysokoškolský pedagog – všechny tyto činnosti ve svém životním poslání spojoval významný humanista 2. poloviny 16. století Daniel Adam z Veleslavína. Skrze úryvky z Veleslavínova díla a prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta se dozvídáme, v čem tkví význam osobnosti, po níž je pojmenována dokonce celá historická epocha.
PL
Josef Dobrovský
05:23

Josef Dobrovský

T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Současná česká poezie: Jiří Kolář
10:14

Současná česká poezie: Jiří Kolář

Jiří Kolář byl vyučený tesař. Preciznost, kterou uplatňoval ve svém řemesle, se podle literárního historika Vladimíra Karfíka projevuje i v Kolářových dílech, a to jednak ve vztahu ke slovu, jednak ke koláži. Historik umění Jiří Šetlík je toho názoru, že Kolářovo výtvarnictví a básnictví jsou nedílně spojené umělecké oblasti. Dále připomíná, že dílo tohoto slavného českého básníka má pozitivní ohlas nejen v Evropě, ale i v Americe.

Baudelairův vliv na umění
18:57

Baudelairův vliv na umění

Při příležitosti dvoustého výročí úmrtí Charlese Baudelaira uspořádala v roce 2021 Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře výstavu mapující práce českých výtvarných umělců, které byly inspirované Baudelairem. Na pozadí výstavy diskutují o Baudelairovi a jeho vlivu na vývoj umění historička umění Milena Slavická a literární historik Jiří Pelán, zajímavý pohled na Baudelaira nabízí i historik umění Otto M. Urban.

Lasagne
02:32

Lasagne

Máte rádi lasagne? Co myslíte, jsou lasagne opravdu z Itálie? Podívejte se, co všechno o lasagních víme. A co si o tom všem myslí historikové? Kolik je receptů na jejich přípravu?

Dalibor Vácha o románu Červenobílá
05:35

Dalibor Vácha o románu Červenobílá

Historik a pedagog Dalibor Vácha hovoří o svém prvním románu Červenobílá, který vypráví o osudech československých legionářů za první světové války.
Sedláci u Chlumce
06:31

Sedláci u Chlumce

Jedno z nejznámějších rčení je o sedlácích u Chlumce. Podívejte se na diskusi historiků o původu rčení a dalších selských rebeliích v novověku na našem území.
PL
Kostnický koncil a upálení Jana Husa
04:40

Kostnický koncil a upálení Jana Husa

Jak se dnes historici dívají na kostnický koncil? Proč se konal? Byl Zikmund Lucemburský tím zlým panovníkem, který mohl za smrt Jana Husa? Udělal něco pro jeho záchranu?

Současná česká poezie: Petr Hruška
01:05

Současná česká poezie: Petr Hruška

Český básník, spisovatel, literární historik a organizátor kulturních událostí Petr Hruška v pořadu Jedna báseň recituje svůj „Market ve Frankfurtu".
Lenin a bolševická revoluce
02:04

Lenin a bolševická revoluce

Po únorové revoluci, která v Rusku svrhla carský režim, přišla revoluce říjnová, která však byla už jen bolševickým převratem. O jejím charakteru diskutují historikové v pořadu Historie.cs.
Židovský holocaust na Slovensku
03:01

Židovský holocaust na Slovensku

Jakou podobu měl holocaust na Slovensku? Jak se radikalizovala slovenská politická scéna vůči židovskému obyvatelstvu? Temnou stránku slovenských dějin komentují historici.
Úmrtí Edvarda Beneše
06:19

Úmrtí Edvarda Beneše

Dobové záběry z pohřbu Edvarda Beneše v září 1948 a reakce komunistů v Československu na jeho průběh, včetně rozsáhlých bezpečnostních opatření. Okolnosti této události komentují historici.
„Divoké lustrace" po roce 1989
05:20

„Divoké lustrace" po roce 1989

Co je označováno jako tzv. divoké lustrace? Dává ten pojem vůbec smysl? O co šlo? A jaké informace obsahuje „tajný" Z fond? To se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Vznik Státní bezpečnosti
05:13

Vznik Státní bezpečnosti

Státní bezpečnost vnímáme jako jednu z opor moci komunistického režimu. Vznikla však už před druhou světovou válkou. Podívejte se na stručnou historii v diskusi historiků v pořadu historie.cs.
PL
Smrt svatého Václava
01:59

Smrt svatého Václava

„Boleslav morduje svého vlastního bratra Václava…“ Pasáž prostřednictvím barokního sousoší ukazuje místo smrti knížete Václava a v komentáři historiků ji zasazuje do domácích i evropských souvislostí.
Čtenářská gramotnost
PL
Témata v díle Bohumila Hrabala
03:22

Témata v díle Bohumila Hrabala

Bohumil Hrabal patřil k našim nejvýznamnějším autorům dvacátého století. Podívejte se na diskusi literárních historiků, která ukazuje Hrabalovo dílo jako obraz a odraz dějin dvacátého století.
Vznik řádu kapucínů
05:38

Vznik řádu kapucínů

Kapucíni se řadí k nejvýznamnějším církevním řádům vzniklým v 16. století. Čím jsou zajímaví? A jak je to se vznikem řádu a s jeho vazbou na františkány a jejich tradici? Tyto otázky objasní historici v pořadu Historie.cs.
Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti
04:19

Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti

Josef Chuchma představuje film Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti a s kritikem Kryštofem Ederem a historikem Petrem Zídkem diskutuje o přínosu filmu a prvních dojmech z něj.
PL
Souvislost mnichovské dohody a atentátu na Heydricha
04:19

Souvislost mnichovské dohody a atentátu na Heydricha

Jak spolu souvisí mnichovská dohoda a atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha? To se dozvíme v animovaném videu z produkce FAMU s komentářem vojenského historika Eduarda Stehlíka.

PL
Němcová: čtení pro ženy?
01:30

Němcová: čtení pro ženy?

Literární historik Milan Horký se vyjadřuje k otázce, zda jsou knihy Boženy Němcové vyhledávány spíše ženami. Jeho vyjádření je orámováno ukázkami z filmového zpracování Divé Báry z roku 1949.

Rozhovor s odborníkem
Dva synci z kupeckých krámů
03:23

Dva synci z kupeckých krámů

Pasáž nabízí srovnání dvou výrazných osobností české literatury a žurnalistiky 19. století – Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudy očima literárních historiků v pořadu Historie.cs.
Dokument o Bílé Hoře
52:10

Dokument o Bílé Hoře

Dokumentární film s hranými prvky o nových objevech současných historiků, s podtitulem detektivní rekonstrukce příběhu z jednoho obrazu, nabízí moderní pohled na okolnosti bitvy na Bílé hoře.
Kdy a proč se poprvé objevil mor?
03:18

Kdy a proč se poprvé objevil mor?

Epidemii moru si většina z nás patrně spojí s obdobím středověku. Kdy a proč se ale mor objevil v historii poprvé? Tyto otázky vztahující se k dějinám lékařství nám blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
Milan Kundera černobílý
05:48

Milan Kundera černobílý

Milan Kundera je mnohými veleben, mnohými zpochybňován. Historik Petr Zídek se v diskusi s Josefem Chuchmou vyjadřuje k problematice extrémů ve vnímání a interpretaci díla i osobnosti Milana Kundery.

Josef Čermák: Prahou Franze Kafky
03:58

Josef Čermák: Prahou Franze Kafky

Literární historik a překladatel Josef Čermák hovoří s Janem Lukešem a Janem Schmidem o knize Prahou Franze Kafky a také o zvláštním přijímání Kafkova díla i jeho odkazu v českém prostředí.

PL
Ostatky a relikvie
08:07

Ostatky a relikvie

Důležitou roli nejen v počátcích křesťanství hrály ostatky svatých. Byly něčím, co bylo součástí rituálu, věřící je uctívali. Podívejte se na debatu historiků o ostatcích a relikviích nejen českého původu.
Osobnost a kariéra Reinharda Heydricha
04:57

Osobnost a kariéra Reinharda Heydricha

Reinhard Heydrich patřil k nejdůležitějším pohlavárům nacistického Německa. S jeho jménem se nám zpravidla nejdříve vybaví atentát, ale jaký vůbec Heydrich byl a jak vypadala jeho kariéra? To nám objasní historici a psychologové v pořadu Historie.cs.
Důvody vzniku československých legií
03:20

Důvody vzniku československých legií

Jak je možné, že vznikla armáda státu, který neexistoval? Ano, bavíme se o jednotkách československých legií, které vznikly v Rusku, ve Francii a v Itálii. Na otázky spojené se vznikem legií odpovídají historici v pořadu Historie.cs.
Češi v sovětských gulazích
08:47

Češi v sovětských gulazích

Tisíce osob spjatých s dnešním územím České republiky prošly tábory známými jako gulagy v Sovětském svazu. Jak se dostaly na jeho území? A proč skončily v represivních složkách? Podívejte se na stručné vysvětlení historiků.
Volba Emila Háchy prezidentem
05:15

Volba Emila Háchy prezidentem

Třetím prezidentem Československa byl v listopadu roku 1938 zvolen právník Emil Hácha. Okolnosti volby i historické pozadí konce třicátých let odhaluje diskuse historiků z pořadu Historie.cs.
Proč vymřeli neandertálci?
04:29

Proč vymřeli neandertálci?

Na to, jak a proč vymřeli neandertálci, existuje řada výkladů. Vyvraždili či vytěsnili jsme je my, nebo byla příčinou jejich zániku klimatická změna či něco úplně jiného? Nevíme. Některé z teorií nám představí historici v pořadu Historie.cs.
PL
Průběh bitvy na Bílé hoře
10:52

Průběh bitvy na Bílé hoře

O existenci bitvy na Bílé hoře ví většina z nás od základní školy. V následujícím videu se ale dozvíte, jak vypadala tehdejší vojska i výzbroj a s vojenským historikem projdete animaci bitvy téměř minutu po minutě.

Narození Boženy Němcové
02:06

Narození Boženy Němcové

Narození Boženy Němcové je po desetiletí zkoumaným problémem, spojeným s mnoha fabulacemi. Ve vyjádření literárního historika Milana Horkého k otázce autorčina narození zazní i zajímavosti o tom, jaká byla Božena Němcová matka.
Arizace židovského majetku
05:35

Arizace židovského majetku

Proč a jak docházelo za protektorátu k vyvlastnění majetku osob židovského původu a k jeho převedení do rukou árijských majitelů? Jaké byly kroky a postupy při vylučování Židů z veřejného života? O těchto otázkách diskutují historikové ve videu.
Rozhovor s odborníkem
Romaneto Jakuba Arbese
03:58

Romaneto Jakuba Arbese

Předmětem diskuse literárních historiků v pořadu Historie.cs je romaneto Jakuba Arbese – novelistický příběh, na jehož počátku stojí romantická, fantastická nebo zdánlivě nevysvětlitelná záhada, která je odhalena racionálním postupem za pomoci vědeckých poznatků.
Byly u nás sovětské jaderné zbraně?
06:03

Byly u nás sovětské jaderné zbraně?

Byly u nás sovětské jaderné zbraně, nebo nebyly? Jaké pro tuto otázku existují argumenty? A jaké stanovisko zaujali k této problematice komunističtí funkcionáři po roce 1989? To se pokusí blíže objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Rudolf Beran a agrární strana
06:55

Rudolf Beran a agrární strana

Rudolf Beran byl významnou postavou agrární strany a prvorepublikové politiky. Podívejte se na diskusi historiků o jeho osobě, ale zejména o agrární straně a její pozici v první republice. Zmíněny jsou i okolnosti prezidentské volby v roce 1935.
Kariéra prezidenta Ludvíka Svobody
04:28

Kariéra prezidenta Ludvíka Svobody

Generál Ludvík Svoboda byl sedmým prezidentem Československa. Aktivně se účastnil bojů v první i druhé světové válce. Měl předpoklady pro politickou kariéru? A jak se vyvíjela jeho vojenská dráha? To nám prozradí historici v pořadu Historie.cs.
PL
Napoleonova cesta vzhůru
02:06

Napoleonova cesta vzhůru

Jedna z velkých Napoleonových bitev se odehrála na našem území v prosinci 1805 nedaleko Slavkova. Jak došlo k tomuto střetnutí a jak „vyrostl" Napoleon z řadového vojáka do císaře Francouzů, popisují ve stručnosti historikové v pořadu historie.cs.
PL
Snění obrozenců o Rusku
14:43

Snění obrozenců o Rusku

V devatenáctém století hledali obrozenci, literáti i někteří čeští politikové alternativní národní program k naší existenci v habsburském Rakousku. Začali snít o slovanském bratrství a nechali se unést zidealizovanou představou o Rusku. Po několika cestách literátů (Karel Havlíček Borovský, František Palacký) a politiků (František Ladislav Rieger) do Moskvy a Petrohradu dostaly jejich představy o ideálních slovanských vztazích povážlivé trhliny. O romantismu, slovanství, rusofilství a vlivu Ruska na pozdější formování československého státu debatují společně s moderátorem rusista Libor Dvořák, literární historik Martin C. Putna a historik Vratislav Doubek.

Rada vzájemné hospodářské pomoci
03:25

Rada vzájemné hospodářské pomoci

Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
Slovenské národní povstání
06:07

Slovenské národní povstání

Povstání, v němž dalo Slovensko v roce 1944 světu najevo, že stojí po jeho boku v boji proti nacismu. Proč bylo odsouzeno k neúspěchu? Při příležitosti 70. výročí povstání vysvětluje některé jeho aspekty historik Tomáš Jakl.
PL
Bitva na Bílé hoře 1620
06:10

Bitva na Bílé hoře 1620

Bitvou na Bílé hoře vojensky skončilo české stavovské povstání. Jak vlastně ale samotná bitva probíhala? A jak málo stačilo, aby vůbec neproběhla? Svůj pohled na tyto otázky přináší historikové Pavel Bělina a Petr Klučina.
Homosexualita v moderní i klasické literatuře
02:42

Homosexualita v moderní i klasické literatuře

V reportáži o současné literatuře s homosexuální tematikou je zpovídán Jan Folný, autor sbírky povídek Buzíčci z roku 2013. Dále se k problematice queer literatury vyjadřuje literární historik a kritik Martin C. Putna.
Božena: Mládí Boženy Němcové
06:14

Božena: Mládí Boženy Němcové

Literární historik Milan Horký, scenáristky minisérie Božena Martina Komárková a Hana Wlodarczyková a historička Milena Lenderová skládají dohromady střípky o mládí Boženy Němcové. Jejich úvahy jsou doplněny ukázkami z minisérie Božena.

Proč Karel IV. založil univerzitu v Praze?
04:03

Proč Karel IV. založil univerzitu v Praze?

Univerzita Karlova je nejstarší univerzitou ve střední Evropě. Její založení představuje emblematický příklad fundátorské činnosti Karla IV. O tom, jaké důvody vedly Karla k založení univerzity v Praze, nám více řeknou historici v pořadu Historie.cs.
Proč Američané neosvobodili na jaře 1945 Prahu?
08:47

Proč Američané neosvobodili na jaře 1945 Prahu?

Zakázali Rusové Američanům osvobodit v květnu 1945 Prahu, nebo tam Američané ani nechtěli? A pokud tomu tak bylo, pak proč? Jakou roli v tom hrály politické argumenty? A jak to ovlivnilo další evropský vývoj? Podívejte se na diskusi historiků o tom, kdo v roce 1945 rozhodoval, zda politikové či generálové.

Vznik a činnost revolučních gard
09:45

Vznik a činnost revolučních gard

Na konci 2. světové války vznikly tzv. revoluční gardy, tedy ozbrojené jednotky, které se měly podílet na obnovení pořádku, a to zejména v pohraničí. Vznik revolučních gard a jejich činnost nám blíže popíší historici v pořadu Historie.cs.
Co předcházelo cyrilometodějské misii?
08:49

Co předcházelo cyrilometodějské misii?

Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje je poměrně známý. Jak vypadala Morava před jejich příchodem, zejména s ohledem na církevní poměry? Podívejte se na diskusi historiků, v níž se dozvíte i o vztahu s okolními říšemi a archeologických objevech na moravských lokalitách.
Nejstarší dějiny podle Kosmovy kroniky
09:11

Nejstarší dějiny podle Kosmovy kroniky

Kosmas ve své kronice vytváří obraz nejstarších českých dějin. Jak je možné je vnímat dnešním pohledem, kde jsou počátky českých dějin, jakou roli měl Přemysl Oráč? To vše se dozvíte v diskusi historiků v pořadu Historie.cs.
PL
Protesty proti měnové reformě 1953
07:07

Protesty proti měnové reformě 1953

Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
Proč je dehonestace neandertálců neadekvátní?
03:34

Proč je dehonestace neandertálců neadekvátní?

Proč stále vnímáme neandertálce jako primitivy? Současné vědecké poznání totiž dokazuje, že se hluboce mýlíme. Historici ve videu z pořadu Historie.cs vysvětlí, kdy se rozšířily předsudky o neandertálcích a proč je zcela neadekvátní je šířit dál.

Rozhovor k výročí jaltské konference
09:48

Rozhovor k výročí jaltské konference

Ve dnech 4. až 11. února 1945 probíhala jaltská konference, na které se řešila jak koordinace vojenských operací, tak nutnost bezpodmínečné kapitulace Německa a Japonska. V rozhovoru s historikem zazní několik zajímavých postřehů k této konferenci.
PL
Niccolò Machiavelli: Vladař
04:30

Niccolò Machiavelli: Vladař

Zjednodušené myšlenky Niccola Machiavelliho v podobě takzvaného machiavellismu jsou dnes vnímány většinou negativně. Jak to Machiavelli se svými radami vládcům myslel doopravdy? Literární historik Martin C. Putna rozebírá světoznámé dílo renesanční politiky.
Hladomor na Ukrajině (1932-1933)
08:41

Hladomor na Ukrajině (1932-1933)

Vypravíme se do ukrajinské osady Katričivka, abychom nahlédli do historie jedné z největších novodobých tragédií, ukrajinského hladomoru. Historici se domnívají, že se jednalo o záměrně organizovanou akci s cílem dokončit kolektivizaci a donutit venkov k poslušnosti.
Územní členění Prahy ve středověku
04:16

Územní členění Prahy ve středověku

Jak vypadalo územní členění Prahy v období středověku? A jaké postavení v něm zastával Pražský hrad? Poměrně komplikovaný vývoj územního členění našeho hlavního města ve středověku se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Šlechta a podnikání
01:50

Šlechta a podnikání

Šlechta začíná počátkem novověku podnikat. Zprvu na svém vlastním panství vychází z toho, co jí nabízí vlastnictví pozemků, později si bere i úvěry, až je nakonec jedním z tahounů rozvoje průmyslu. Podívejte se na debatu historiků z pořadu Historie.cs.
Výbava vojáka v první světové válce
02:53

Výbava vojáka v první světové válce

Jakou výbavu obdržel rakousko-uherský nebo německý voják při mobilizaci v roce 1914? V čem se lišila výbava řadových vojáků od generálů? A jak se měnila armádní výbava v průběhu války? To nám popíše vojenský historik v pořadu Historie.cs.
Milan Kundera v exilu
02:48

Milan Kundera v exilu

Spisovatel Milan Kundera v polovině 70. let 20. století emigroval do Francie, kde jeho romány zažily světový úspěch. Které skutečnosti spoluutvářely tak nadšené přijetí jeho románů západními čtenáři? To nám prozradí literární historici v pořadu Historie.cs.

Rozhovor o Jaltské konferenci
05:22

Rozhovor o Jaltské konferenci

V únoru 1945 proběhla další z konferencí tzv. Velké trojky, tentokrát v Jaltě na Krymu. Co bylo hlavním předmětem jednání na této konferenci? A jaké mýty ohledně východoevropských států jsou s ní často spojovány? O tom se více dozvíme v rozhovoru s historikem.

Pohřeb Klementa Gottwalda
06:20

Pohřeb Klementa Gottwalda

Jen několik dní po smrti J. V. Stalina v březnu 1953 zemřel také československý prezident Klement Gottwald. Jak probíhal jeho státní pohřeb a jaká byla ideologická východiska tohoto pompézního obřadu? Odpovědi s využitím dobových dokumentů nabízí diskuze historiků.
Básník Jiří Orten
21:07

Básník Jiří Orten

Jiří Orten bývá řazen k nejvýraznějším básníkům generace, která začínala tvořit na začátku druhé světové války. Vzpomínky rodiny a přátel, náhledy literárních historiků a ukázky jeho poezie přibližují Ortenovu osobnost a okolnosti jeho tragické smrti.
Charakteristika druhé republiky
07:22

Charakteristika druhé republiky

Přijetím rozhodnutí konference v Mnichově na konci září 1938 začínají dějiny druhé republiky. Její konec už tak jasný není, jak se dozvíte v diskusi historiků v pořadu Historie.cs. Ten nám také přiblíží změny, k nimž došlo v politickém i společenském uspořádání tehdejšího Československa.
Osudy parašutistů po atentátu na Heydricha
10:12

Osudy parašutistů po atentátu na Heydricha

Po atentátu na zastupujícího protektora se osudy parašutistů i jejich domácích pomocníků staly hlavním tématem dění v protektorátu. Jejich hrdinské smrti předcházelo udání Karla Čurdy. Podívejte na diskuzi historiků o motivaci k selhání i osudech lidí spjatých s atentátem.
Účast československých letců v bitvě o Británii
03:22

Účast československých letců v bitvě o Británii

Do letecké bitvy o Británii v roce 1940 se zapojili i českoslovenští piloti. Kolik z nich se bitvy účastnilo? A jak podstatné bylo zapojení perutí složených ze zahraničních pilotů? O účasti československých letců v bitvě o Británii nám více povědí historici v pořadu Historie.cs.
Banderovci a ukrajinský nacionalismus
06:24

Banderovci a ukrajinský nacionalismus

V souvislosti s ukrajinskými banderovci je spojeno mnoho kontroverzních otázek. Jednou z nich je právě nacionalismus a antisemitismus, který je předmětem diskuse historiků ve videu. V pasáži z pořadu Historie.cs zazní i vyprávění volyňského Čecha, který vzpomíná na útok ze strany banderovců.
Kdo byl František Ferdinand D`Este
10:35

Kdo byl František Ferdinand D`Este

Do velkých dějin vstoupil následník rakousko-uherského trůnu svojí smrtí v červnu 1914 v Sarajevu. Obraz, který mu vytvořilo dvacáté století, je hodně pošramocený. Podívejte se na diskusi historiků, v níž proberou některé z aspektů jeho života.
Poslední český korunovaný král
06:12

Poslední český korunovaný král

Praha svoji poslední královskou korunovaci zažila v roce 1836, kdy byla koruna vložena na hlavu císaře Ferdinanda I. Dobrotivého. Historie mu dala i nelichotivé označení trotl, chudáček na trůně. Bylo tomu tak? Podívejme se na debatu historiků.

Kníže Oldřich a jeho selská žena Božena
03:07

Kníže Oldřich a jeho selská žena Božena

Kníže Oldřich nastoupil na trůn po velké krizi českého státu na počátku 11. století. Všeobecně známá je i pověst o tom, že si vzal za ženu obyčejnou dívku a že s ní zplodil syna Břetislava, který se stal jeho nástupcem. Co na to historikové?
Diskuse o charakteru komunistického režimu v ČSR
07:17

Diskuse o charakteru komunistického režimu v ČSR

Lze označit režim panující v Československu v letech 1948 až 1989 za režim totalitní? Tato otázka vyvolává v české historické obci rozdílné přístupy a názory. Podívejte se, jak o ní diskutovali historici a politici v pořadu Historie.cs v roce 2010.
Božena: Otazníky kolem původu Boženy Němcové
07:56

Božena: Otazníky kolem původu Boženy Němcové

Narodila se Němcová opravdu v roce 1820? Nebo připadají v úvahu i jiná data? Kdo byli její rodiče? Jaké byly osudy jejích sourozenců? Nejen nad těmito otázkami se zamýšlí literární historik Milan Horký, jehož úvahy jsou provázeny ukázkami z minisérie Božena.

Bitva v Ardenách
06:54

Bitva v Ardenách

Posledním pokusem zvrátit průběh války ze strany nacistického Německa na západní frontě byla zimní akce v Ardenách v roce 1944. Podívejte se na to, jak probíhala, proč se nezdařila a jakým způsobem o ní referoval nacistický tisk. Diskutují historici v pořadu Historie.cs.
Úvod do revolučních událostí roku 1848
01:57

Úvod do revolučních událostí roku 1848

V roce 1848 prošla Evropou revoluční vlna, která přispěla k zásadním změnám ve společnosti, a představuje proto dějinný mezník. Jak revoluce probíhala u nás? A které mýty jsou s ní nejčastěji spojeny? Historici v pořadu Historie.cs objasní, jaký průběh a charakter revoluce měla.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání