Letiště Václava Havla Praha leží na severozápadním okraji Prahy, v městské části Praha 6. S rokem 1989 se Československo vrátilo k demokracii a letiště, které se tehdy jmenovalo Letiště Ruzyně, se stalo konečně skutečnou branou do zahraničí. Letiště se od roku 1989 zásadně změnilo, proběhlo jeho rozšíření, přibyly terminály, administrativní budovy, parkoviště i nezbytná infrastruktura. Rozšířené letiště bylo v roce 2012 přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha na počest prvního prezidenta demokratického Československa.
K nejnavštěvovanějším místům Prahy patří bezesporu i ZOO Praha (Zoologická zahrada hl. m. Prahy). Jde o zoologickou zahradu s moderními pavilony a expozicemi, která se snaží představovat zvířata v podmínkách, které se co nejvíce blíží jejich přirozenému prostředí, což umožňuje její členitý terén. Příběh pražské zoologické zahrady zmapovala u příležitosti 90. narozenin ZOO Praha Silvie Dymáková. Podívejte se na to, co se největší zoo u nás za tu dobu podařilo.
Uplynulo 90 let od založení pražské zoo. Jaké byly její počátky a v čem je Zoo Praha jedinečná, se dozvíte ve Zprávičkách.
Františkánská zahrada je zelenou oázou v centru Prahy v blízkosti kostela Panny Marie Sněžné kousek od Václavského náměstí. Vznikla za Karla IV., který v roce 1347 založil místní klášter s okolním areálem o rozloze až 5 hektarů. V 16. a 17. století zde sídlily slavné zvonařské dílny.
Praha je místem, kam turisté jezdí především za historií. Plánem urbanistů je ale obohatit metropoli o moderní stavby. Plánuje se ale i výstavba nových bytových čtvrtí, nový most a revitalizace vybraných lokalit. Podívejte se, co nového metropole a její Institut plánování a rozvoje chystá.
Před stamiliony lety byla část území Prahy a jejího okolí mořským dnem, jak dokazují četná naleziště zkamenělin prvohorních mořských živočichů. Jedná se tak o geologicky cenné území a do budoucna je zvažováno i otevření geoparku a později i zařazení mezi světové geoparky UNESCO.
Ve velkých městech, tedy i v Praze, pociťují lidé extrémní letní teploty mnohem více než na venkově. Proč tomu tak je a jaké problémy mohou očekávat obyvatelé Prahy v souvislosti s klimatickými změnami? Jaká opatření podniká hlavní město, aby se v něm obyvatelé ani návštěvníci neuvařili?
Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany. To jsou názvy čtyř měst, která jako samostatná fungovala od svého založení až do konce 18. století. Teprve v roce 1784 byla úspěšně spojena a vznikla formálně Praha jako jedno město. Předcházelo jí několik pokusů o sjednocení.
V jezuitské koleji Klementinum v Praze se provádí meteorologická měření nepřetržitě již od roku 1752. S meteoroložkou Taťánou Míkovou nyní nahlédneme do zdejšího archivu pozorování počasí, a budeme tak mít možnost tehdejší údaje srovnat s aktuálními meteorologickými podmínkami.
Již po několikáté se konal Festival spisovatelů Praha. V roce 2016 byla jedním z hostů česká básnířka Marie Iljašenko. Diskusi se spisovatelkou vede novinář Petr Vizina. Společně debatují o tématu festivalu – zločin a trest, o autorčině básnické sbírce Osip míří na jih a dále Iljašenko hovoří o čtení a psaní poezie. Debata je obohacena o předčítání několika veršů z uvedené sbírky básní, která byla nominována v roce 2015 na cenu Magnesia Litera za debut.
Barrandovský plavecký bazén byl otevřený v roce 1930 v místě bývalého vápencového lomu, přímo pod Barrandovskými terasami. Byl prvním závodním bazénem v Československu. Proslavený byl také široko daleko nejstudenější vodou. Co se s mimořádným areálem v mimořádných kulisách stalo?
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Když děti učí telka! Pojďme si společně se s žáky 4. ročníku povídat o hlavním městě ČR. Prozkoumejme pražská místa. Navštivme nejen divadla, muzea, obchodní domy, ale i památky a zábavní centra. Kterou pražskou památku máte nejraději?
V tomto videu se žáci, pro které čeština není mateřským jazykem, seznámí s hlavním městem České republiky, jeho polohou, částmi i dopravou.
Goriláka Richarda z pražské zoo nejspíš znáte. Podívejte se, jak se krmí. Je to celkem věda, Richard je docela vybíravý. Uslyšíte i typické gorilí mručení, které je uklidňuje.
Co dělá každý den ošetřovatel slonů? Chytrá zvířata, jako jsou sloni, je třeba po celý den nějak zabavit. Kromě ranních procházek a cvičení se slonům ve výběhu schovává jídlo, při jehož dobývání se dostatečně zabaví. Slony v pražské ZOO však bohužel nelze kvůli jejich vysokému věku rozmnožovat.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Podle týmu odborníků ze sféry lékařství a historie se v Praze v roce 1337 odehrála velmi zajímavá kapitola dějin lékařství. Podle jejich teorie byl tehdy vůbec poprvé v historii vykonán porod císařským řezem, při kterém přežilo dítě a současně i matka. Jednalo se o Beatrix Bourbonskou, druhou manželku Jana Lucemburského, která porodila syna Václava, mladšího bratra pozdějšího krále a císaře Karla IV. V pořadu historie.cs zjistíme podrobnosti nejen o této pozoruhodné události, ale i o středověkých lékařských znalostech a dovednostech.
Ve druhém čtvrtletí roku 2021 přijelo do Prahy čtvrt milionu turistů. Jak se snížila návštěvnost Prahy oproti stejnému období roku 2019, tedy oproti období „předcovidovému“? O které pražské památky je mezi turisty největší zájem?
Jak změřit sedmimetrového a téměř 40 kg vážícího hada, který se brání a má ohromnou sílu? Rozhodně na to člověk nemůže být sám. Anakondy jsou mohutní, ale velmi zajímaví plazi, kteří si zaslouží naši pozornost.
Tým ČVUT se dlouhodobě věnuje využití robotů při záchranných pracích v náročném prostředí. O schopnostech moderního robotického psa americké firmy Boston Dynamics hovoří Tomáš Svoboda a Tomáš Rouček z katedry kybernetiky Elektrotechnické fakulty. Jak a s čím může Spot pomoci?
Se vznikem Československa se Praze vrátil status hlavního města. A začalo její plánované rozšiřování. Po oficiálním připojení přilehlých obcí a měst vznikla v roce 1922 Velká Praha.
Nejteplejší místo České republiky z pohledu ročního průměru teploty vzduchu se nachází v centru Prahy. Klima Prahy je výrazně ovlivňováno tepelným ostrovem města, díky tomu je v centru výrazně vyšší teplota než na okrajích hlavního města. Za letních nocí to ale není nic příjemného. Pražské Klementinum se tak může pochlubit nejvyšší naměřenou teplotou za posledních 30 let. Jaké další zvláštnosti má klima Prahy? A čím si ho nejvíce kazíme?
Jak vypadalo územní členění Prahy v období středověku? A jaké postavení v něm zastával Pražský hrad? Poměrně komplikovaný vývoj územního členění našeho hlavního města ve středověku se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Za nejvěrněji zpracovaným papírovým modelem staré Prahy stojí léta tvrdé práce pražského nadšence Antonína Langweila, který na vlastní náklady vytvořil umělecké dílo, které bohužel zůstalo za jeho života nedoceněno. Na modelu je zachycena podoba staré Prahy natolik věrohodně, že jej dodnes využívají památkáři při opravách historických budov.
Takové uličky jako v Haštalské čtvrti na Starém Městě jinde v Praze nenajdete. Důvodem je to, že se jim vyhnula pražská asanace. Jsou úzké, křivolaké, nečekaně se lomí tak, že v nich postavy za soumraku vrhají dlouhé stíny. Většina návštěvníků naší metropole o nich však neví. Haštalská čtvrť se rozkládá mezi Staroměstským náměstím a Anežským klášterem. Pojďte se tam s námi podívat.
Zájem o včelaření v hlavním městě Praze v posledních letech stoupá. Také míst, kde jsou rozmístěny úly se včelstvy, přibývá, najdeme je například v Michelském lese, ale i na střeše Nové radnice Magistrátu hl. m. Prahy. Navzdory rozšířenému přesvědčení je pro včely medonosné Praha vhodná, protože je tu v parcích velká druhová skladba a zelené plochy se zde neošetřují tolik herbicidy a pesticidy. Včelařům ale nenahrává stále častěji se opakující sucho.
První úvahy o podzemní dráze v Praze jsou už z konce 19. století, ale se stavbou prvního úseku sítě pražského metra se začalo až koncem šedesátých let 20. století. Do provozu byl slavnostně uveden k výročí osvobození Československa v roce 1974.
První názvy ulic se v Praze objevily už někdy ve 14. století. Často šlo o přenesené pomístní názvy nebo jména podle řemesel, která se v daném místě provozovala. Od té doby město zaznamenalo mnoho vln změn názvů ulic. Jde o populární český koníček nebo nutnost, kterou s sebou přináší změny režimů a vládců?
Praha dostala v průběhu věků mnoho přízvisek. Zkamenělá krása, Zlaté město, Stověžatá Praha, Matka měst. Historie sem v průběhu staletí přinášela vlivy z celé Evropy. Střídali se zde vladaři, šlechtické rody, politické vlivy i státní zřízení. Spolu s tím vším přicházeli umělci a architekti, kteří vtiskli Praze její tvář, plnou překvapivých kombinací. Během vycházky s Miroslavem Táborským se dozvíme, proč se na seznam UNESCO Praha zapsala především jako dokonalé zhmotnění zásady „jednota v rozmanitosti, rozmanitost v jednotě“.
Pasáž věnovaná dvěma pražským palácům, jež patřily rodu Nosticů – paláci Savarin v ulici Na Příkopě a Nostickému palác na Maltézském náměstí. V tom druhém dnes sídlí Ministerstvo kultury a kromě toho zde najdeme i jednu ze dvou posledních palácových knihoven v Praze.
Centrum Prahy se kvůli vysoké koncentraci automobilové dopravy potýká se sníženou kvalitou ovzduší. Nepomáhá tomu ani tunel Blanka. Jak se dá znečištění bránit?
Již po několikáté se konal Festival spisovatelů Praha. V roce 2019 byl pozván jako host americký spisovatel a držitel Pulitzerovy ceny Michael Cunningham. Diskusi s autorem vede prezident Festivalu Praha Michael March. Společně hovoří o ještě nedopsané knize s pracovním názvem Glory. Cunningham také zmiňuje motiv politiky a slávy v amerických románech a na závěr debaty předčítá část ze svého románu.
Václav Cílek srovnává kamenné prvky v české a rakouské metropoli – v Praze a ve Vídni.
První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.
Václav Cílek nás zavede do pražských ulic a pasáží a ukáže nám, kde se v Praze můžeme setkat se zajímavými horninami využitými pro stavební účely.
V roce 1966 byla v Praze zahájena výstavba trasy C. V té době však projekt ještě nebyl zamýšlen jako metro, ale jako podpovrchová dráha pro tramvaje. Kvůli neefektivnosti trati nebyla výstavba dokončena a bylo rozhodnuto o přebudování podpovrchové dráhy na metro. Jako pozůstatek původně plánované podpovrchové dráhy zůstala stanice Hlavní nádraží.
Ve špatně přístupných oblastech je pastva jedinou možností, jak se starat o zeleň. Tento způsob údržby zeleně je navíc ekologický a pomáhá samotné přírodě. Víte, že stáda ovcí můžete potkat i ve městech, třeba v Praze? Proč je pastva pro přírodu dobrá a kde všude můžete stáda ovcí či koz potkat, se dozvíte v reportáži z Wifiny.
Uplynulo 20 let, co Českou republiku zasáhly mohutné povodně. Voda ničila vše, co jí přišlo do cesty. Řádila skoro v tisícovce obcí v deseti krajích, nejvíc v jižních, středních a severních Čechách, nevyhnula se ani Moravě. Symbolem tisíciletých povodní se tehdy stala především Praha. Na 3D animaci se můžeme podívat, jak na některých místech v Praze stoupala hladina vody při této velké povodni.
V centru Prahy vznikne rozsáhlý administrativní komplex podle projektu architektky Zahy Hadid. Námitky odborné veřejnosti ke stavbě se týkají například vzniku stovek parkovacích míst, což by mohlo přinést zvýšenou intenzitu automobilové dopravy v centru.
Univerzita Karlova je nejstarší univerzitou ve střední Evropě. Její založení představuje emblematický příklad fundátorské činnosti Karla IV. O tom, jaké důvody vedly Karla k založení univerzity v Praze, nám více řeknou historici v pořadu Historie.cs.
Pojďme se společně podívat na video o astronomických hodinách. Orloje se začaly stavět již ve středověku. První orloj vznikl v italském Padově. Na pražském orloji jsou symboly zvěrokruhu od Josefa Mánese. Pražský orloj také ukazuje, kolik hodin uběhlo od posledního západu slunce, a patří k největším atrakcím v Praze.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu Prahou po stopách Franze Kafky. Dozvídáme se nejen informace z autorova života, například ty o jeho vztahu k otci či práci, ale také se podíváme na některé pražské historické a kulturní památky. Po dítěti, které se bálo vlastního dechu, je dnes pojmenované kdeco. Jaký ale skutečně Franz Kafka byl? Tak to už máme dnes jen malou šanci zjistit. Jak to ale dnes vypadá na Staroměstském náměstí? A jak to bylo v minulosti?
Letecký útok ze 14. února 1945 byl prvním větším náletem na Prahu za druhé světové války, zároveň byl nejtragičtější - civilních obětí bylo přes 700. Nejvíce zničená oblast byla od Palackého mostu po Vinohrady, náletu padly za oběť významné pražské stavby, jako např. vinohradská synagoga nebo Emauzský klášter.
Pražská památková rezervace patří svou rozlohou 866 hektarů mezi největší chráněná území na světě. V roce 2023 je to 30 let, co je Praha v UNESCO, ale prakticky po celou dobu jí hrozí vyškrtnutí z tohoto prestižního seznamu. Hlavně kvůli výškovým budovám.
V létě 1989 padl komunistický režim v Maďarsku. Jedním z důsledků byl konec hlídání hranice s Rakouskem. Toho využily tisíce občanu Německé demokratické republiky k cestě za svobodou do západního Německa. Po uzavření této cesty se mnozí východní Němci pokusili opustit východní blok proniknutím do velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze. Podívejte se na dobové záběry z října roku 1989, které nikdy neměli spatřit diváci. Změna poměrů ale rozhodla jinak.
Botič představuje hned po Berounce druhý největší pražský přítok Vltavy. Celý tok je delší než 30 km a má mnoho podob. Úsek od Hostivařské přehrady k Záběhlickému zámečku je pravým opakem regulované městské části, tady si voda našla svoji cestu sama a vytváří meandry.
V tomto videu se žáci, pro které není čeština mateřským jazykem, seznámí s historickým jádrem hlavního města České republiky. Spadá do širšího okruhu videí, které seznamují s historií a reáliemi České republiky. Je vhodné pro žáky s dobrou komunikativní znalostí češtiny.
Müllerova vila v pražských Střešovicích nebo Winternitzova vila na Smíchově patří mezi nejvýznamnější architektonické památky 20. století. Jejich autor, architekt Adolf Loos, se vyznačoval genialitou vidět prostor, jak on sám říkal, třetím okem ve své hlavě.
Ročně Pražané spotřebují přes 130 milionů kubíků vody. V následující reportáži se vypravíme k největší zásobárně vody pro Prahu, vodní nádrži Švihov na řece Želivce. Také se dozvíme o vodních zdrojích, které Praha využívala v minulosti, a procesech, kterými se pitná voda upravuje.
„Skutečná matka měst.“ Tak se právem nazývá Praha. Na svůj první výlet do hlavního města medvědi vzpomínají z brdských vrchů. Zastavili se na spoustě významných pražských míst a nejen na Pražském hradě bylo pro turisty velkým zážitkem se s nimi setkat. Na Karlově mostě si pohladili destičku na soše sv. Jana Nepomuckého, která prý plní přání. Užili si projížďku po Vltavě. Viděli Národní divadlo i místo, odkud podle pověsti skočil Šemík.
Roku 1937 přistálo na letišti Ruzyně první letadlo. Přiletělo z Piešťan a uvedlo tím pražské letiště do plného provozu. Ještě ve stejném roce letiště zavedlo spojení s mnoha evropskými městy, jako třeba Amsterdam, Vídeň nebo Moskva.
Jenom tři semestry v letech 1911–1912 pobyl v Praze Albert Einstein, když zde byl jmenován řádným profesorem na pražské Německé univerzitě. Sám později napsal, že v Praze měl čas na formulaci základních myšlenek, z nichž později vznikla teorie relativity. V pasáži je osvětleno i pozadí jazykově rozdělené Karlo-Ferdinandovy univerzity i obraz české a německé vědy na počátku 20. století.
Rok 2002 a velká voda, kterou hlavní město stovky let nepoznalo. Jaké to tehdy bylo? V reportáži z roku 2017 k 15. výročí povodně z roku 2002 se podíváme do historie povodní v našem hlavním městě. A zjistíme, jak se k velké vodě váže hlava tzv. Bradáče.
K nejvýznamnějším architektům 20. století patří architekt Jan Kotěra. V reportáži o tomto slavném a doslova renesančním člověku se podrobněji podíváme do jedné z jeho nejvýznamnějších pražských staveb, do Trmalovy vily ve Strašnicích, kde se Kotěra inspiroval anglickou venkovskou tvorbou. Nebudou chybět ani jeho další pražské stavby jako Laichterův dům, Kotěrova vlastní rodinná vila nebo Mozarteum. Kudy vedla jeho životní cesta a kariéra?
V roce 2017 byla pozvána jako host pražského festivalu spisovatelů americká autorka Affinity Konar. Konar diskutuje s lékařem Tomášem Kozákem o tématu knihy, jímž je holokaust za druhé světové války. Společně debatují o tom, jak mohla společnost a jedinec ovlivnit zlo, které bylo v období holokaustu pácháno. Dále Konar zmiňuje, co jí bylo inspirací k napsání románu Mischling, a předčítá z první kapitoly této světově úspěšné knihy.
Unikátním příkladem české meziválečné architektury je římskokatolický kostel stojící na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tento kostel je známou a nepřehlédnutelnou dominantou pražských Vinohrad. Od roku 2010 je národní kulturní památkou. Jeho autorem je světoznámý slovinský architekt Jože Plečnik, který byl hlavním architektem Pražského hradu v době T. G. Masaryka.
Pražské židovské ghetto bylo vždy opředeno řadou pověstí. Některé byly spjaty i s rituální koupelí, mikví. Její označení v překladu z hebrejštiny znamená sebrání čisté přírodní vody z tůní. Takovou lázeň objevili odborníci na konci 60. let minulého století v suterénu budovy vedle pražské Pinkasovy synagogy. Podle historických pramenů fungovala už v 16. století, takže je docela možné, že se v ní před vstupem do chrámu koupal i legendární rabi Löw.
V roce 2018 byla na pražský festival spisovatelů pozvána jako host portugalská spisovatelka Ana Luísa Amaralová. Diskusi s autorkou vede básnířka Marie Iljašenko. Zajímá ji, jaký vztah má Amaralová ke kávě a k moři, co pro ni znamená poezie. Společně debatují jednak o síle slov a moci poezie, hovoří také o opakujícím se motivu v autorčiných básních, o každodennosti a triviality.
Nejdřív neslo jméno císaře Františka Josefa, po pádu monarchie jméno amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a pak se stalo jednoduše Hlavním nádražím. Je největší železniční stanicí a také nejrozsáhlejší secesní památkou v České republice. Denně tu odbaví až 100 tisíc cestujících a každých 5 minut vypraví 1 vlak. Prohlédneme si jeho nejzajímavější prostory.
V roce 2020 byl jedním z hostů pražského festivalu spisovatelů český prozaik Jiří Hájíček. V diskusi představuje trilogii (Selský baroko, Rybí krev a Dešťová hůl) a nový román Plachetnice na vinětách. Společně s moderátorem hovoří o procesu vzniku knih, vyprávěcí perspektivě a tematicko-motivické stránce celého díla.
V roce 2015 byl pozván jako host pražského festivalu spisovatelů irácký autor žijící v Londýně Samuel Shimon. Shimon se chtěl vždy stát filmařem, a tak se rozhodl opustit svou zemi. V roce 1985 se usadil v Paříži a založil malé nakladatelství Gilgamesh, které v roce 1996 přesídlilo do Londýna, kde se svou ženou Margaret Obank začal vydávat nejznámější časopis pro arabskou literaturu v anglickém jazyce Banipal. Také vytvořil webové stránky Kika, které napomohly ke svobodnému a necenzurovanému psaní. Po diskusi předčítá autor úryvek ze svého autobiografického románu Iráčan v Paříži.
Neoklasicistní budova Podolské vodárny je výraznou dominantou pravého břehu Vltavy. Kromě toho, že odtud k Pražanům putuje pitná voda, v ní vzniklo muzeum mapující historii oboru zpracování pitné vody. Nahlédneme do ní a nakoukneme pod pokličku zpracování pitné vody.
V roce 2014 byla hostem pražského festivalu spisovatelů běloruská držitelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová. Autorka promlouvá o pobytu v Afghánistánu a v souvislosti s tím o prozaickém díle Válka nemá ženskou tvář. Dále hovoří o vztahu k vlasti a o motivaci k napsání knihy o havárii v Černobylu, o Modlitbě za Černobyl: Kronice budoucnosti.
Literární historik a překladatel Josef Čermák hovoří s Janem Lukešem a Janem Schmidem o knize Prahou Franze Kafky a také o zvláštním přijímání Kafkova díla i jeho odkazu v českém prostředí.
Mordechaj Maisel, významný mecenáš a finančník žijící v 16. století, získal mimo jiné privilegium postavit vlastní synagogu. Synagoga nese logicky jeho jméno a byla vysvěcena v roce 1592. Na dalších 100 let se stala nejvýznamnější a nejkrásnější stavbou celého pražského židovského města.
V reportáži se vydáme po pražských stopách českého vlastence, filozofa, spisovatele, publicisty a skladatele Františka Vladislava Heka, národního buditele, který žil v letech 1769-1847 a stal se předobrazem hlavního hrdiny pentalogie A. Jiráska F. L. Věk z doby národního obrození. Zároveň se podíváme do míst, kde se natáčel stejnojmenný seriál České televize.
Železnice se stala nedílnou součástí pražské hromadné dopravy. Příměstské vlaky denně využívá přes 100 tisíc cestujících. Nejvytíženější jsou nádraží Hlavní, Masarykovo a Smíchov. Nápor cestujících roste, a tak stále vznikají nová nádraží i zastávky.
Wolfgang Amadeus Mozart navštívil Prahu celkem pětkrát a pokaždé si čas zde strávený užil. Je ale výrok "Mí Pražané mi rozumějí" oprávněný? Sklidil Mozart během svých pobytů v Praze opravdu takový úspěch? A jaký vliv měla jeho hudba na hudebníky u nás? Na tyto otázky odpovídají v pořadu Historie.cs odborníci na hudební vědu.
Nouzové a dělnické kolonie jsou fenoménem známým z velkých průmyslových měst. U nás vznikaly zejména ve 20. a 30. letech 20. století. V posledních desetiletích řada z nich zmizela. Zbylé jsou dnes využívané jako zahrádkářské kolonie, jiné jsou trvale obývané dodnes.
Zakázali Rusové Američanům osvobodit v květnu 1945 Prahu, nebo tam Američané ani nechtěli? A pokud tomu tak bylo, pak proč? Jakou roli v tom hrály politické argumenty? A jak to ovlivnilo další evropský vývoj? Podívejte se na diskusi historiků o tom, kdo v roce 1945 rozhodoval, zda politikové či generálové.
Nejznámějšími botanickými zahradami v Praze jsou bezpochyby ty v Troji a v ulici Na Slupi na Praze 2. V hlavním městě však najdeme ještě další dvě, v Suchdole a v Malešicích. Právě malešické botanické zahradě je věnováno následující video. Její historie sahá až do poloviny 19. století, dnes o ni pečuje nedaleká zahradnická škola.
Evropské země očima dětí. Pojďme se společně podívat na krásná místa České republiky, jako je třeba Český Krumlov, hlavní město Praha a Karlův most nebo Krkonoše. Víte, že v České republice sníme více knedlíků a vypijeme více piva než v ostatních evropských státech? A že hlavním městem, kterým protéká řeka Vltava, je Praha stověžatá, i když věží má mnohem víc?
Všichni víme, že Praha je hlavní město České republiky. Víte ale, jaká jsou pro Prahu typická jídla a co jedli Pražané v minulosti? Možná se budete divit, co všechno se na talířích Pražanů objevovalo a jaké delikatesy na území hlavního města vznikly.
Starý Spořilov je největší zahradní město velké Prahy, do něhož se vtělil duch masarykovské republiky. Čtvrti dnes nikdo neřekne jinak než Starý Spořilov. Historií tohoto unikátního zahradního města nás provede moderátor Petr Vizina a jeho hosté.
Ve třicátých letech, kdy bylo unikátní zahradní město Spořilov dostavěno, stávalo vlastně za Prahou. Za Spořilovem byly už jenom lesy a pole. Teď je Spořilov součástí velkoměsta už neoddiskutovatelně. Spořilov si přesto uchovává soudržnost a pospolitost v jiných pražských čtvrtích nevídanou.
Naučná stezka začínající na severním okraji Prahy nás provede několika jedinečnými biotopy i českou historií. Roztoky, kterými prochází, byly oblíbeným letoviskem prvorepublikové smetánky. Po žluté a modré značce se bez problémů vydáte i s kočárkem nebo na kole. A budete mít rozhodně co pozorovat. Podívejte se, kam se vydat z Prahy na nedělní výlet.
Hostivařská přehrada, přehradní nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji Prahy, je největší vodní plochou v Praze. Přehrada slouží především k ochraně proti povodním a k rekreačním účelům. V roce 2010 byla přehrada zcela vypuštěna za účelem komplexní revitalizace, která spočívala především v odbahnění. Pro Pražany byla znovuotevřena v roce 2012.
Letos uplyne 20 let od nejničivějších novodobých povodní. Zkušenost z nich se promítla i do architektury, hlavně u staveb, které vznikly po roce 2002 v záplavových oblastech. Řada projektů třeba v Praze už s rizikem zvedající se hladiny počítá a má svá vlastní opatření.
V Liberci zahynulo během srpnové invaze v roce 1968 celkem 9 lidí. Po Praze to bylo druhé největší místo odporu proti okupačním vojskům.
Stále se rozvíjející Praha potřebovala najít na konci 19. století stabilní zdroj pitné vody. Pro vybudování nového vodovodu se spojila Praha a tehdy samostatná města Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady a Žižkov. V katastru obce Káraný tak vznikla na svou dobu unikátní secesní stavba vodárny, která získává vodu filtrací z řeky Jizery a jímáním artéské vody z hlubinného vrtu. Voda do Prahy z Káraného proudí od začátku roku 1914.
Věděli jste, že i Praha měla svůj velký zábavní park? V roce 1922 vznikl v pražských Vršovicích gigantický lunapark Eden. Součástí parku kromě kolotočů, tobogánů, laguny s lodičkami a velké horské dráhy, která byla údajně až 5 km dlouhá, byly i terasovité restaurace, kavárny a cukrárny. Co by příčinou jeho úpadku?
Buďánka je bývalá dělnická osada na Praze 5, o jejíž záchranu a revitalizaci se již řadu let snaží lidé a odborníci ze Zapsaného ústavu Buďánka. Do sdružení jsou zapojeni architekti, sociologové, urbanisté, ekonomové, právníci i filantropové. Na základě jejich spolupráce vznikl projekt Buďánka pro Prahu – ostrov ve městě, díky kterému by se z Buďánek měl stát veřejný komunitní prostor kombinující kulturní, společenské i vzdělávací aktivity s ekologickým a udržitelným přístupem doplněný o bydlení.
Procházka Prahou s historičkou. Popisuje zajímavosti z historie města, vysvětluje původ místního názvu Celnice a domu U Hybernů. Řeší také velká a malá písmena u názvů ulic.
Jak vypadal Prosek před několika desetiletími? Na starý idylický Prosek vzpomíná místní pamětnice nebo emeritní kronikář Prahy. Podíváme se také na proces zachraňování místního hostince, jehož kořeny sahají až do středověku.
V Praze je asi 8 000 ulic a jejich počet se neustále mění. Mnohé se jmenují podivně či kuriózně, podle statistiky se ale polovina všech jmen pojí s polohou nebo významnými osobnostmi. A co ty ostatní?
Ukázka popisuje architektonickou proměnu Prahy v moderní město v éře první republiky.
Na území pražské Liboce se rozprostírá obora Hvězda. Ta byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou. Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru. Centrální lesopark přechází v okrajových oblastech obory v přirozený les, který představuje jednu z mála oblastí na území Prahy, které historicky nebyly nikdy odlesněny.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Prezident Edvard Beneš se vrátil po 2. světové válce do Prahy 16. května 1945. Jeho příjezd zaznamenaly filmové kamery. Podívejte se na archivní záběry.
Správa železnic začíná stavět rychlodráhu z Prahy do Kladna a na ruzyňské letiště. Po úseku přes Kladno na začátku roku 2023 oficiálně zahájila i přestavbu pražského konce, nádraží v Bubnech a nové zastávky Výstaviště.
Žižkovská televizní věž vzbuzovala od začátku své existence rozporuplné reakce mezi odborníky i laickou veřejností. Někteří ji považovali za stavbu budoucnosti, podle jiných se vůbec nehodila do panoramatu Prahy plného historických budov. Následující reportáž představí současnost i pozadí vzniku této zajímavé stavby, která je dodnes nejvyšší budovou v Česku a dodnes vyvolává emoce.
V roce 1848 propukla revoluční vlna téměř po celé Evropě. Jaký charakter měly revoluční události v Praze? Co už je a co ještě není revoluce? Kdo je během ní obvykle úspěšný a co mu nesmí chybět? Historici v pořadu Historie.cs vysvětlí průběh a význam tzv. svatodušních bouří v červnu 1848 i to, co nového přinesla revoluce do českého politického prostředí.
Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.
Zámek v Průhonicích u Prahy je známý především díky svému unikátnímu parku. Průhonický park je národní kulturní památkou a byl zapsán i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Stále více lidí volí pro dojíždění za prací nebo studiem místo auta nebo autobusu vlak. Příměstské vlakové linky mezi Prahou a Středočeským krajem denně využívají desítky tisíc lidí. Cestující k tomu vedou často přetížené silnice, ale i čím dál větší nabídka vlakových spojů příměstské pražské integrované dopravy (PID). Se zájmem cestujících přibývá ale také problémů s nedostatkem spojů i kapacit tratí.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
