Výsledky hledání: Edvard Beneš

Pracovní listy (68)

Pořady (0)

Edvard Beneš

Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?

Edvard Beneš a únor 1948

Edvard Beneš a únor 1948

Prezident Edvard Beneš patřil po roce 1945 k nejpopulárnějším politikům Československa. Velké uznání veřejnosti si zasloužil zejména svojí klíčovou rolí při obnovení státu během druhé světové války. I proto na něj nekomunisticky smýšlející část společnosti v únoru roku 1948 velmi spoléhala. Hodnocení Benešovy role v únorových událostech není mezi historiky ani zdaleka jednoznačné. Kde se Edvard Beneš přepočítal a co mohl udělat jinak? Podívejte se na diskuzi odborníků v pořadu Historie.cs.

Edvard Beneš na návštěvě v Opavě

Edvard Beneš na návštěvě v Opavě

Prezident Beneš při své cestě Slezskem navštívil Opavu. Jak tuto událost zachytily tehdejší kamery? Podívejte se na archivní záběry.

Edvard Beneš a jeho role v roce 1938

Edvard Beneš a jeho role v roce 1938

V roce 1938 si měli občané Československa připomenout 20. výročí vzniku státu. Svých „narozenin“ se ale republika nedočkala. Překotný vývoj roku 1938 měl úplně jiné rozuzlení. V klíčové roli prezidenta země byl odborník na zahraniční politiku dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš. Jaká nabízel v krizových chvílích národu řešení?

Beneš o slábnutí víry v demokracii v únoru 1948

Beneš o slábnutí víry v demokracii v únoru 1948

Demokracie a víra v ni utrpěly druhou světovou válkou hluboké rány. To má své důsledky i v podobě událostí v únoru 1948. Edvard Beneš ve videu naznačuje svůj vztah k poválečnému Československu a vysvětluje svůj postoj k demisi demokratických ministrů.

Prezident Beneš se vrací do Prahy

Prezident Beneš se vrací do Prahy

Prezident Edvard Beneš se vrátil po 2. světové válce do Prahy 16. května 1945. Jeho příjezd zaznamenaly filmové kamery. Podívejte se na archivní záběry.

Naše politická reprezentace v období mnichovské dohody

Naše politická reprezentace v období mnichovské dohody

Období spojené s podpisem mnichovské dohody v září 1938 patří k nejzlomovějším a nejtragičtějším okamžikům našich novodobých dějin. Jak ve své zoufalé situaci a pozici obstála naše politická reprezentace a zejména pak prezident Edvard Beneš? Jaký vliv mělo po této strategické porážce jeho exilové působení na vývoj dalších československo-britských vztahů v průběhu druhé světové války? To se dozvíme v pořadu Historie.cs.

První jednání Beneše s generály o přijetí ultimáta

První jednání Beneše s generály o přijetí ultimáta

Edvard Beneš obdržel 21. září od Francie a Velké Británie ultimátum o postoupení části českých území Německu. Video se zaměřuje na Benešovo vnímání těchto událostí i nejednotné postoje generálů. Scéna otevírá problém politické zodpovědnosti a hranic politického jednání.

Československo-sovětská smlouva

Československo-sovětská smlouva

V prosinci 1943 vznikla v Moskvě spojenecká smlouva mezi Československem a Sovětským svazem. Podepsali ji velvyslanec ČSR v Moskvě Zdeněk Fierlinger a Vjačeslav Molotov, podpisu byli ale přítomni i Edvard Beneš a Josif Vissarionovič Stalin. Znamenala ortel pro sovětskou orientaci poválečného Československa?

Vánoční poselství prezidenta republiky

Vánoční poselství prezidenta republiky

V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.

Monolog Edvarda Beneše z února 1948

Monolog Edvarda Beneše z února 1948

Edvard Beneš v tomto pořadu hledá odpověď na otázku, kde se stala chyba a proč došlo k situaci, v níž se ocitl v únoru 1948. Hodnotí sám sebe a svoji politickou kariéru.

Beneš (2.část): Za každou cenu

Beneš (2.část): Za každou cenu

Dvakrát získal pro Československo téměř vše, co se získat dalo. A dvakrát ho dovedl ke klíčovým prohrám jeho moderních dějin. Prezident Edvard Beneš zbavený mýtů a legend v dokumentárním filmu sestaveném výhradně z dobových obrazových a zvukových záznamů, archivních fotografií a dokumentů. Druhá část s názvem „Za každou cenu“ sleduje cestu prezidenta Beneše od exilového boje za poválečné uznání Československa až po jeho devastaci po únoru 1948.

Beneš (1.část): Nepostradatelný

Beneš (1.část): Nepostradatelný

Dvakrát získal pro Československo téměř vše, co se získat dalo. A dvakrát ho dovedl ke klíčovým prohrám jeho moderních dějin. Prezident Edvard Beneš zbavený mýtů a legend v dokumentárním filmu sestaveném výhradně z dobových obrazových a zvukových záznamů, archivních fotografií a dokumentů. Tato část mapuje cestu Edvarda Beneše od triumfu na Pařížské konferenci v letech 1918–1919 až ke zhroucení První republiky po přijetí Mnichovské dohody v roce 1938.

Přijetí Mnichovské dohody

Přijetí Mnichovské dohody

V ukázce ze seriálu české století prezident Edvard Beneš v rozhovoru se špičkami československé armády rozebírá možnosti republiky po případném odmítnutí mnichovské dohody. Výsledkem rozboru mezinárodní situace je rozhodnutí o jejím přijetí. Pasáž ukazuje i frustraci armádních představitelů, kteří byli odhodláni republiku bránit, ovšem v nastalé situaci by vojenská obrana byla prakticky sebevraždou.

České století: Den po Mnichovu (1938)

České století: Den po Mnichovu (1938)

Prezident Beneš a plukovník Moravec. Jeden chce klid a přežití, druhý zničující válku. Jeden budoucí vítěz, druhý budoucí zrádce národa, přesto spolu jejich osudy souvisejí. V dramatickém zpracování zvratů našich dějin si připomeňme 80 let od potupného aktu Mnichovské „dohody“. Příběh o setkání dvou osobností a dvou naprosto odlišných myšlenkových světů. Chladný kalkulátor a horkokrevný bijec. Edvard Beneš a Emanuel Moravec. Diplomat a legionář.

Vzpomínka na studenty popravené v době okupace

Vzpomínka na studenty popravené v době okupace

Dne 15. listopadu 1945 se na Pražském hradě konala pietní akce za československé vysokoškolské studenty popravené nacisty. Prezident republiky Edvard Beneš zde in memoriam vyznamenal Jana Opletala. Podívejte se na dobovou reportáž.

Jan Masaryk prezidentem?

Jan Masaryk prezidentem?

Syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka Jan Masaryk byl na vrcholu své politické kariéry bezprostředně po skončení druhé světové války. Tehdejší ministr zahraničních věcí byl na počátku roku 1948 patrně nejpopulárnějším domácím politikem, prezident Edvard Beneš byl naopak ve velmi špatném zdravotním stavu. Z tohoto důvodu se uvažovalo, kdo by případně Beneše v prezidentském úřadě nahradil. Nakonec vše dopadlo jinak, Jan Masaryk totiž 10. března 1948 nečekaně zemřel.

Benešovy dekrety

Benešovy dekrety

V době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945, kdy zákonodárná moc nebyla vykonávána Národním shromážděním, vydával prezident republiky Edvard Beneš zákony formou dekretů. Vydáno bylo přes sto dekretů, které řešily praktický chod exilového státního zřízení i poválečné uspořádání československého státu. Poválečný parlament je zpětně schválil.

Cesta k Mnichovu

Cesta k Mnichovu

Na pozadí osudů dvou velkých postav československé armády první republiky, generálů Ludvíka Krejčího a Jana Syrového, pojednává pasáž o měnící se situaci ve třicátých letech, kdy od cesty k míru svět směřoval spíše k válce. V Československu docházelo k rozdělení cesty dalšího vývoje – jinou viděl prezident Edvard Beneš, jinou představitelé armády.

Směřování Československa po druhé světové válce

Směřování Československa po druhé světové válce

Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.

Beneš a konec demokracie

Beneš a konec demokracie

V létě roku 1946 byl Edvard Beneš zvolen opět prezidentem republiky a byl nepochybně na vrcholu své popularity. Zároveň posilovala Komunistická strana Československa svoji už tak dost silnou pozici. V roce 1947 se navíc plně ukázala závislost země na Sovětském svazu, na které měl prezident Beneš svůj nemalý podíl podpisem smlouvy z roku 1943. Přestože Beneš nesouhlasil s Gottwaldovou politikou po převzetí moci komunisty v únoru 1948, nepodal demisi ihned, ale ještě téměř čtyři měsíce zůstával v úřadu prezidenta. Jeho vliv na dění v zemi však již byl téměř bezvýznamný. Zemřel 3. září 1948.

Dovolená E. Beneše v Topolčiankách

Dovolená E. Beneše v Topolčiankách

Jak zaznamenaly kamery dovolenou prezidenta Beneše v Topolčiankách? Podívejte se na archivní záběry z roku 1946.

Beneš o demokracii

Beneš o demokracii

Ukázka ze seriálu České století je sice volnou uměleckou rekonstrukcí, která nicméně vychází z pramenů a osobitým způsobem je interpretuje. Beneš sociologicky analyzuje tehdejší stav československé demokracie a vymezuje se nikoli tolik proti jejím principům, ale proti jejím uživatelům.

Beneš a jeho spojenectví se Sovětským svazem

Beneš a jeho spojenectví se Sovětským svazem

V době druhé světové války vsadil Edvard Beneš na spojenectví budoucího obnoveného Československa se Sovětským svazem. Neuposlechl varování některých svých londýnských spolupracovníků a na konci roku 1943 odcestoval do Sovětského svazu, kde uzavřel smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci. Po zveřejnění obsahu smlouvy si vysloužil značnou kritiku od Britů, Američanů, ale i některých členů londýnské exilové vlády. Jedním z důsledků smlouvy bylo i v červnu 1945 odevzdání území Podkarpatské Rusi Sovětskému svazu.

Beneš: Návrat vítěze do vlasti

Beneš: Návrat vítěze do vlasti

V polovině května roku 1945 se Edvard Beneš triumfálně vrátil do Prahy společně s tzv. košickou vládou. Až do 28. října 1945 chyběl v politickém systému parlament, proto nařízení vlády nabývala podpisem prezidenta podobu zákonů. Rovněž se účtovalo s válečnými zločinci, ale i Benešovými předválečnými odpůrci, jako byli například Rudolf Beran či Jiří Stříbrný, kteří zemřeli ve vězení.

Benešovy představy o vypořádání s Němci

Benešovy představy o vypořádání s Němci

Přesun milionu Němců a vznik samostatných kantonů. Jaké byly na konci roku 1940 Benešovy představy o poválečném vypořádání s Němci v Československu, vyplývá z jeho rozhovoru s Wenzelem Jakschem. Video odkrývá i dobové vztahy mezi zástupci československého exilu a exilu demokratických sudetských Němců ve Velké Británii.

Beneš a Jaksch o česko-německých vztazích

Beneš a Jaksch o česko-německých vztazích

Vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci se v průběhu druhé světové války proměňují, zhoršují se. Budoucí řešení poválečného stavu se rýsuje v dohodách zástupců československého státu a demokratických sudetských Němců v britském exilu. Rozhovor Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche z listopadu 1941.

Beneš o svých postojích během mnichovské krize

Beneš o svých postojích během mnichovské krize

Volná rekonstrukce rozhovoru Edvarda Beneše s jeho manželkou Hanou. Scéna přibližuje, jak Beneš o Československu i obecněji o demokracii přemýšlel v době mnichovské krize.

Spolupráce Beneše a našich zpravodajců v exilu

Spolupráce Beneše a našich zpravodajců v exilu

Vnímal vojenský exilový odboj Edvarda Beneše jako zrádce, nebo jako vůdce? Video přibližuje vztah vedoucí osobnosti zahraničního odboje, plukovníka Františka Moravce, k Edvardu Benešovi.

Znárodňování ve zpravodajství z roku 1945

Znárodňování ve zpravodajství z roku 1945

Dobové zpravodajství o znárodnění československých bank, dolů a průmyslových podniků v říjnu 1945. Vystoupení předsedy vlády Zdeňka Fierlingera a prezidenta republiky Edvarda Beneše jsou zakomponována jako součást dobové propagandy.

Všeobecná mobilizace a Emanuel Moravec

Všeobecná mobilizace a Emanuel Moravec

"Utneme každou ruku, která se natáhne přes naše hranice," říká Emanuel Moravec ještě 24. září roku 1938. Video představuje Emanuela Moravce jako zástupce toho vojenského názorového proudu, který je odhodlán řešit mnichovskou krizi vstupem do války s Německem. Zachycuje Moravcův rozhlasový projev, začátek mobilizace i setkání s Edvardem Benešem. Video ilustruje rozpor mezi vojenskou a politickou odpovědností.

Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938

Beneš: konec úvah o mobilizaci z 29. září 1938

Rozhovor prezidenta Beneše s veliteli československé armády během dopoledne dne 29. září 1938, zatímco zástupci čtyř velmocí jednají v Mnichově. Generálové naléhají na Beneše, aby předkládanému ultimátu neustupoval. Beneš ale volí jiné řešení.

Postoj československých generálů k anexi

Postoj československých generálů k anexi

Ukázka ze seriálu České století se zaměřuje na postoje generálů k anexi Sudet a reakci Beneše. Generálové vytýkají Benešovi, že zamlčoval skutečnosti, Beneš se brání tím, že vědomí skutečného stavu věcí by na situaci nic nezměnilo, podle něj je beznadějná v každém případě. Generálové namítají, že Československo mělo za svá území bojovat.

Role Beneše v plánech na atentát na Heydricha

Role Beneše v plánech na atentát na Heydricha

Rozhovor Edvarda Beneše a plukovníka Františka Moravce, který stál v čele zpravodajské služby při exilové vládě, o plánech na akci, která zviditelní odboj. Jaké motivace za ní stály?

Atentát na Heydricha z pohledu Edvarda Beneše

Atentát na Heydricha z pohledu Edvarda Beneše

Jaké dopady a jaké politické důsledky bude mít atentát na Heydricha? Kdo za ně ponese odpovědnost? Role Edvarda Beneše v plánech na likvidaci říšského protektora Reinharda Heydricha byla komplikovaná.

Prohra demokratických stran v únoru 1948

Prohra demokratických stran v únoru 1948

V táboře nekomunistických stran panuje skleslost. Ve videu je zachycena scéna setkání představitelů těchto stran z 24. února 1948, ukazuje nastupující sílu KSČ i to, že rozdíly mezi demokratickými skupinami byly menší, než se původně zdálo.

Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize

Pře Beneše a E. Moravce o řešení mnichovské krize

Co má větší cenu - lidský život nebo vyšší princip? Ve volné rekonstrukci emotivního rozhovoru mezi prezidentem Edvardem Benešem a plukovníkem Emanuelem Moravcem, ke kterému mohlo dojít 2. října 1938, se odkrývají hlavní dilemata mnichovské krize.

Beneš a Moravec o československém odboji

Beneš a Moravec o československém odboji

Ukázka ze seriálu České století nás přizve ke konverzaci Edvarda Beneše a plukovníka Františka Moravce, vůdčí postavy československého odboje, ve které rozebírají situaci lidí v protektorátním Československu, veřejné mínění o Československu a operaci Anthropoid.

Dokument: Jak se boří monarchie

Dokument: Jak se boří monarchie

Místa, lidé a dramatické události, které jsou spojené s odbojovou činností T. G. Masaryka za první světové války. Vznik Československa v roce 1918 byl spojen s velmi dramatickými a veřejnosti ne příliš známými událostmi. I odborníci stojí při zkoumání historie vzniku Československa před řadou otazníků. V tomto dokumentárním filmu se seznámíme se zásadním okamžikem našich dějin skrze pátrání dvou renomovaných historiků Dagmar Hájkové a Pavla Helana, kteří před kamerou rozkrývají válečné osudy Tomáše G. Masaryka.

Vliv války na vztahy Čechů a sudetských Němců

Vliv války na vztahy Čechů a sudetských Němců

Tisíc let soužití Čechů a Němců na jednom území pomalu končí. Debata Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche ze září roku 1941 ukazuje, že vypořádání s Němci bude muset být, v důsledku krutých válečných událostí, daleko razantnější, než se původně domlouvali.

Úmrtí Edvarda Beneše

Úmrtí Edvarda Beneše

Dobové záběry z pohřbu Edvarda Beneše v září 1948 a reakce komunistů v Československu na jeho průběh, včetně rozsáhlých bezpečnostních opatření. Okolnosti této události komentují historici.

Počátek únorové krize z pohledu představitelů KSČ

Počátek únorové krize z pohledu představitelů KSČ

Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.

Masarykova analýza první světové války

Masarykova analýza první světové války

Pořad o tom, jak T. G. Masaryk hodnotil události po vypuknutí první světové války před tím, než odjel do zahraničí. Ukazuje, jak zadával úkoly svým spolupracovníkům a jak určil Edvarda Beneše jako svého nástupce.

Realizace odsunu Němců

Realizace odsunu Němců

Po skončení války došlo na území obnoveného Československa nejprve k "divokému", později organizovanému odsunu. Přes dva miliony Němců byly nuceny opustit republiku. Jakou roli v tom hrála "revoluční spravedlnost"? Jaká byla pozice vedoucích představitelů republiky? Podívejte se na dobové souvislosti.

Studentské protesty 25. 2. 1948

Studentské protesty 25. 2. 1948

V únoru 1948 svůj nesouhlas s probíhajícím politickým zvratem v zemi vyjádřili pouze studenti, kteří uspořádali pochod směřující na Hrad. Represe protestujících přišla okamžitě, na Hradě už ale bylo rozhodnuto.

Anatomie zrady (1.část)

Anatomie zrady (1.část)

První část televizního filmu zastihuje Emanuela Moravce na sklonku období první republiky, kdy se hlásí k ideálům prezidenta T. G. Masaryka. Patří do nejužšího okruhu kolem prezidenta Beneše. Prosazuje ozbrojený odpor proti nacistickému Německu. Mnichovská dohoda je pro něj takovým zklamáním, že začne otevřeně kritizovat Benešovu vládu.

Anatomie zrady (2.část)

Anatomie zrady (2.část)

Druhá část televizního filmu zastihuje Moravce po krachu jeho životního konceptu, poté, co přijal nabídku spolupráce s německými okupanty. Bývalý horlivý vlastenec se nyní přimyká k novým ideálům. Stává se jedním z nejhorlivějších představitelů české kolaborace s nacistickým okupačním režimem. Hitlerovu politiku a ideologii fašismu propaguje tvořivě a oddaně.

Lidice – tryzna 1945

Lidice – tryzna 1945

Lidice se staly už během druhé světové války symbolem nacistických zvěrstev. Těsně po skončení války, při třetím výročí tragédie, se na lidické pláni sešlo přes 100 000 lidí, aby si připomněli události z roku 1942. Zde také bylo vyhlášeno, že budou postaveny nové Lidice.

Prosovětská politika poválečného Československa

Prosovětská politika poválečného Československa

Provýchodní orientace ČSR po skončení 2. světové války vedla k naprostému vazalství vůči SSSR ve 2. polovině 20. století. Vše zpečetil tzv. únorový převrat. Již hned těsně po válce čeští politici zaujímali minimálně navenek nekritický postoj k sovětskému režimu a naopak kritizovali americký imperialismus. Prezident Beneš pronášel výroky o budoucí válce, kde musíme stát na straně SSSR. Dnes už můžeme hovořit pouze o tom, že hranice, kam až lze zajít, nebyly dány a Československo rozhodně neplnilo svou původně plánovanou funkci mostu mezi Západem a Východem.

Inaugurace československých a českých prezidentů

Inaugurace československých a českých prezidentů

Inaugurace v historii měnily svou podobu podle jednotlivých prezidentů a odrážely i dobu, ve které prezidenti stanuli v čele státu. Od kdy je její součástí mše Te Deum a proč zněla i během jmenování prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda?

Ztráta Podkarpatské Rusi

Ztráta Podkarpatské Rusi

Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.

Masaryk a jeho spolupracovníci v roce 1914

Masaryk a jeho spolupracovníci v roce 1914

Ve filmové ukázce hodnotí T. G. Masaryk události po vypuknutí první světové války a predikuje její budoucí vývoj před tím, než odjede do zahraničí. Zadává úkoly svým spolupracovníkům a určuje Edvarda Beneše jako svého zástupce.

Zpravodajec a politika

Zpravodajec a politika

Ukázka ze seriálu České století nám představí Edvarda Beneše jakožto vůdce československého odboje a plukovníka Františka Moravce, přednostu zpravodajské ústředny československé exilové vlády i jeho zástupce majora Strankmullera.

Plány na odsun Němců z doby protektorátu

Plány na odsun Němců z doby protektorátu

Vznik protektorátu a začátek druhé světové války vedl ke vzniku domácího i zahraničního odboje. Zejména likvidace představitelů domácího odboje vedla k jeho radikalizaci a stále častěji se objevovala myšlenka na odsunutí části, později celého německého etnika. Podobné plány se objevily i u exilové vlády v Londýně a s blížící se porážkou Německa dostávaly konkrétní obrysy.

České století: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)

České století: Všechnu moc lidu Stalinovi (1948)

Únor roku 1948, velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka.

Zpravodajské služby včera a dnes

Zpravodajské služby včera a dnes

Pracovník kontrarozvědky v letech 1990–2007 František Stárek Čuňas hodnotí vztah politiků a zpravodajských služeb a srovnává jeho proměny od dob exilové vlády až do moderní demokratické České republiky. Stále však platí, že zpravodajec nese riziko, politik sklízí body.

Uznání exilové vlády roku 1940

Uznání exilové vlády roku 1940

Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?

Deklarace české šlechty 1938 a 1939

Deklarace české šlechty 1938 a 1939

Za první republiky byla česká šlechta často mylně považována za proněmeckou. Po mnichovském diktátu se proto vlastenečtí šlechticové rozhodli veřejně deklarovat svoji podporu a věrnost české zemi a o rok později za protektorátu toto gesto zopakovali. Signatářů bylo dvanáct a trest je neminul.

Československý odboj před 2. sv. válkou

Československý odboj před 2. sv. válkou

Okupace českých zemí v březnu 1939 je začátkem domácího i zahraničního odboje. Jeho specifikem je, že Evropa je stále v období míru, do vypuknutí války zbývá ještě šest měsíců. Jak vypadaly první vojenské jednotky, které vznikaly primárně v Polsku?

První dva českoslovenští prezidenti aneb volba T. G. Masaryka a E. Beneše

První dva českoslovenští prezidenti aneb volba T. G. Masaryka a E. Beneše

Náš první československý prezident T. G. Masaryk byl v úřadu od 14. 11. 1918 do 14. 12. 1935. Naposledy byl zvolen 24. 5. 1934. Po jeho abdikaci byl poprvé zvolen prezidentem E. Beneš. Ukázka obsahuje dobové záběry.

Poválečná konjunktura komunismu v Československu

Poválečná konjunktura komunismu v Československu

Diskuse historiků z pořadu Historie.cs velice názorně vysvětluje popularitu komunismu v poválečném Československu poté, co se vzpamatovávalo z hrůz druhé světové války způsobené extrémně pravicovými myšlenkami. Nastává období komunistického populismu (tzv. catch all party) a následné konjunktury, která usnadnila komunistům převzít v únoru 1948 absolutní moc ve státě.

Československo-britské vztahy za 2. světové války

Československo-britské vztahy za 2. světové války

Jak se proměnil pohled Velké Británie na Československo v průběhu druhé světové války? Které faktory ovlivňovaly československo-britské vztahy v tomto období? Jakou roli v této proměně sehrála mnichovská dohoda, Winston Churchill nebo působení Edvarda Beneše? A jak je přijetí mnichovské dohody dodnes vnímáno v britském politickém prostředí? O tom více v pořadu Historie.cs.

Pohraničí po Mnichovské a Postupimské dohodě

Pohraničí po Mnichovské a Postupimské dohodě

Národnostní složení českého pohraničního území výrazně ovlivnily dvě dohody. Nejprve v roce 1938 Mnichovská dohoda a posléze v roce 1946 Postupimská dohoda. Nejdříve museli odejít Češi, poté Němci. Zásadním způsobem se tak změnilo národnostní složení českého pohraničí.

Ústavnost únorového převratu v roce 1948

Ústavnost únorového převratu v roce 1948

Česká historie dodnes nemá ujasněno, jak nazývat události z února 1948. Pasáž hodnotí únorové události a poukazuje možnou neústavnost postupu prezidenta Edvarda Beneše.

České století: Kulka pro Heydricha (1941)

České století: Kulka pro Heydricha (1941)

Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii.

Čeština jako druhý jazyk

Život v ČR: Osvobození Československa

Život v ČR: Osvobození Československa

V tomto videu, které je vhodné jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince, se děti seznámí s klíčovými událostmi a osobnostmi české historie. Díl je zaměřený na osvobození Československa. Je vhodný především pro mírně pokročilé žáky staršího školního věku.

Digitální kompetence

Vyhrocení vztahů mezi Čechy a Němci v Československu

Vyhrocení vztahů mezi Čechy a Němci v Československu

Vznik sudetoněmeckého hnutí spadá do počátku třicátých let, kdy hospodářská krize radikalizovala Němce v Československu. Stávající německé politické strany přicházely o své voliče, které přebírala Sudetoněmecká vlastenecká fronta Konráda Henleina, později změněná na Sudetoněmeckou stranu. Ta dokonce vyhrála parlamentní volby v roce 1935 a svými požadavky v druhé polovině třicátých let výrazně přispěla k pádu první republiky a konci samostatného státu. I proto se vztahy mezi Čechy a Němci dostaly na bod mrazu.

Únor 1948

Na konci února roku 1948 převzala moc v Československu během několika dní Komunistická strana Československa. Komunisté však hráli prim v československé politice již od konce druhé světové války a únorová krize jejich cestu k moci jen dovršila. Věta Klementa Gottwalda: „Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky“ se stala legendou.

Beneš jako nástupce Masaryka?

Beneš jako nástupce Masaryka?

V okamžiku vzniku státu bylo Edvardu Benešovi pouhých 34 let a v nově vzniklém Československu nebyl příliš známou osobností. Přesto si ho tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk vyhlédl jako svého ideálního nástupce. Tato prezidentova představa však poměrně výrazně narazila na záměry tehdejších prvorepublikových politiků, kterým se Beneš jako příští prezident nezamlouval nejen z důvodu nízkého věku.

Operace Anthropoid a její možné důsledky

Operace Anthropoid a její možné důsledky

Ukázka ze seriálu České století nás zavede do Londýna roku 1941. Hubert Ripka, státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí československé exilové vlády hovoří s plukovníkem Františkem Moravcem o přípravách operace Anthropoid. Diskutují otázku, zda a jak zapojit domácí odboj, Moravec se obává, že Němci se budou na odboji mstít.

Zatčení Milady Horákové

Zatčení Milady Horákové

JUDr. Milada Horáková, veřejně známá a politicky činná národní socialistka, byla v inscenovaném politickém procesu odsouzena k trestu smrti. K jejímu zatčení v září roku 1949 nebyl žádný objektivní důvod. Státní bezpečnost ji zatkla společně s dalšími lidmi, kteří patřili do skupiny blízkých spolupracovníků exprezidenta Edvarda Beneše. Celá tato akce nesla krycí název Akce N, později Akce Hrad, a KSČ ji zamýšlena jako součást likvidace vnitřní opozice.

Vzpoura v Cholmondeley

Vzpoura v Cholmondeley

V červenci roku 1940 se v zámeckém parku v Cholmondeley odehrála vzpoura asi pěti set československých vojáků, kteří protestovali proti poměrům v československém zahraničním vojsku. Událost měla více příčin a došlo k ní krátce po porážce Francie v červnu 1940. Značná část povstalců se do československých zahraničních jednotek vrátila po německém útoku na Sovětský svaz a abolici exilového prezidenta Edvarda Beneše.

Rudolf Beran a agrární strana

Rudolf Beran a agrární strana

Rudolf Beran byl významnou postavou agrární strany a prvorepublikové politiky. Podívejte se na diskusi historiků o jeho osobě, ale zejména o agrární straně a její pozici v první republice. Zmíněny jsou i okolnosti prezidentské volby v roce 1935.

Mobilizace 1938. Jaká byla atmosféra mezi lidmi?

Mobilizace 1938. Jaká byla atmosféra mezi lidmi?

Československo bylo v roce 1938 rozhodnuto se bránit. Armáda o síle téměř jeden a půl milionu mužů byla odhodlána čelit případnému německému útoku. Jenže brzy bylo všechno jinak…Podívejte se na unikátní záběry z pražských ulic.

Čeština jako druhý jazyk

Život v ČR: Vznik Československa

Život v ČR: Vznik Československa

V tomto videu, které je vhodné jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince, se děti seznámí s klíčovými událostmi a osobnostmi české historie. Díl je zaměřený na vznik Československa. Je vhodný především pro mírně pokročilé žáky staršího školního věku.

Čeština jako druhý jazyk

Život v ČR: Druhá světová válka

Život v ČR: Druhá světová válka

V tomto videu, které je vhodné jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince, se děti seznámí s klíčovými událostmi a osobnostmi české historie. Díl je zaměřený na druhou světovou válku. Je vhodný především pro mírně pokročilé žáky staršího školního věku.

Jak se rodilo Československo v zahraničí

Jak se rodilo Československo v zahraničí

Se vznikem Československa je spojována především trojice politiků Masaryk, Beneš, Štefánik. Jejich hlavním cílem bylo přesvědčit světové státníky o nutnosti rozbít Rakousko-Uhersko. Zejména Francie byla natolik vyčerpána první světovou válkou, že podpořila velmi odvážnou akci politického solitéra Masaryka. Výsledek byl ojedinělý v celosvětovém měřítku.

Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha?

Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha?

Kdo dal souhlas k atentátu na Heydricha? Bez souhlasu prezidenta Beneše by ale pravděpodobně nemohl být proveden. Přestože neexistuje žádný písemný doklad, zdá se velmi pravděpodobné, že ho inicioval plukovník František Moravec, aby Čechoslováci ukázali světu, že nekolaborují s okupanty.

Jan Šrámek

Jedním z nejvýraznějších československých politiků první poloviny dvacátého století byl bezesporu Msgr. Jan Šrámek. Vedle dlouholetého vedení lidové strany byl členem mnoha vlád první republiky a za druhé světové války stanul v čele exilové vlády v Londýně. Podívejte se na debatu odborníků o jeho osudech na pozadí významných událostí československých dějin.

Masaryk a tzv. Pětka

Masaryk a tzv. Pětka

Tzv. Pětka bylo mimoústavní uskupení zástupců pěti nejvýznamnějších politických stran v meziválečném Československu. Vzniklo v reakci na vnitropolitickou krizi roku 1920. Členové Pětky se na počátku 20. let scházeli s prezidentem Masarykem a předjednávali důležité politické dohody. Tím určovali politiku celého československého státu. Kritici Pětce vyčítali obcházení systému parlamentní demokracie.

Masarykova abdikace a prezidentské volby

Masarykova abdikace a prezidentské volby

T. G. Masaryk musel v roce 1935 ze zdravotních důvodů rezignovat na prezidentský úřad. Na své místo se snažil prosadit Edvarda Beneše. Volba to ale nebyla zdaleka tak snadná, jak se může zdát.

Komunistický převrat v únoru 1948

Komunistický převrat v únoru 1948

Pojďme se společně podívat, jak to bylo v únoru v roce 1948, kdy se u nás dostali k moci komunisté. Demokracie na nějakou dobu skončila a dětem byl zakázán dokonce i Sokol a Skaut. Ve školách se pak o převratu muselo učit jako o Vítězném únoru.

Beneš prezidentem

Beneš prezidentem

Masarykův dlouholetý plán – prosadit jako svého nástupce Edvarda Beneše – byl na počátku 30. let stále aktuálnější. Prezident v roce 1930 oslavil osmdesátiny a viditelně slábnul. V roce 1934 byl Masaryk zvolen ve svých 84 letech prezidentem počtvrté. Poslední rok v úřadu spíš protrpěl a jeho abdikace v prosinci 1935 byla nevyhnutelná. Přestože se dlouho zdálo, že Beneš je pro vrcholné prvorepublikové politiky neakceptovatelný, přece jen se stal druhým československým prezidentem.

Osvobození Československa

Osvobození Československa

V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno osvobození Československa ruskou a americkou armádou, pražské povstání a politický poválečný vývoj – Benešovy dekrety a přijetí demise ministrů v roce 1948.

Od mnichovské konference k okupaci

Od mnichovské konference k okupaci

Na konci září roku 1938 přišlo rozhodnutím velmocenské čtyřky v Mnichově Československo o svá pohraniční území. Následovalo období tzv. druhé republiky, kdy si její představitelé mysleli, že dokážou udržet státní samostatnost. Z tohoto omylu je vyvedly události z března 1939, kdy po osamostatnění Slovenska došlo k okupaci českých zemí. Podívejte se na reportáž Československého filmového týdeníku z roku 1969, která proběhlé události hodnotí s třicetiletým odstupem. Co si z této historie můžeme vzít my dnes?

Slavné osobnosti naší historie

Slavné osobnosti naší historie

Poslední díl seriálu, ve kterém se Český lev ohlíží za českou historií a připíjí si na budoucnost našeho národa s nejslavnějšími osobnostmi našich dějin.

Bohuslav Horák: Manžel a opora Milady Horákové

Bohuslav Horák: Manžel a opora Milady Horákové

Bohuslav Horák společně se svou manželkou Miladou patřil již v předválečné době k veřejně činným a známým osobnostem. Byl odborným redaktorem Československého rozhlasu i programovým ředitelem Radiožurnálu. Pro veřejnou aktivitu své manželky měl pochopení a podporoval ji v její práci. V době Protektorátu Čechy a Morava vynesla Horákovým jejich spolupráce s odbojem zatčení a odeslání do koncentračního tábora. Po válce se opět veřejně angažovali až do uchopení moci komunistickým režimem v roce 1948. Následně Bohuslav Horák ztratil zaměstnání. V září následujícího roku těsně unikl zatčení StB a šťastně se mu podařilo emigrovat do USA. Jeho žena takové štěstí neměla. Jak jeho útěk z komunistického Československa proběhl?

Přípitek na závěr / Останній тост

Přípitek na závěr / Останній тост

Poslední díl seriálu, ve kterém se Český lev ohlíží za českou historií a připíjí si na budoucnost našeho národa s nejslavnějšími osobnostmi našich dějin. Останній епізод серіалу, в якому Чеський лев оглядається на історію Чехії та піднімає тост за майбутнє нашого народу разом із найвідомішими особистостями нашої історії.

Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda

V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny okolnosti podepsání Mnichovské dohody, mobilizace armády v roce 1938, abdikace prezidenta Edvarda Beneše a obsazení Sudet.

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

Svátek 28. října v letech 1938 až 1945

Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.

Vznik Československa

Vznik Československa

V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání