portály České televize
menu

Často hledáte:

práce s textem příprava na přijímací zkoušky česká literatura příprava na přijímačky přijímačky

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Výsledky hledání: Šumava

Vše (131)
Videa (91)
Okruhy (0)
Náměty (7)
Pracovní listy (33)
Pořady (0)
Filtrovat

Rozšiřující materiály:

Stupeň vzdělávání:

Předměty:

Témata:

Videa

91 videí
Severní Šumava
09:04

Severní Šumava

Proč se Černému jezeru říká Černé? Jak je hluboké a že je největší na Šumavě, zjistili na svém putování naši medvědí kamarádi. Učaroval jim pohled z nejkrásnější hory Šumavy - kopce jménem Ostrý, který je opředený přímo čertovskou pověstí. Nejmenší a nejvýše položené jezero Laka je zaujalo spoustou plovoucích ostrůvků. Rozhledna Poledník také stojí na tomto putování za zmínku. Stejně tak jako hájovna Březník nebo řeka Vydra. Neváhejte a vydejte se s nimi na cestu.
CHKO Šumava: Mokřady
03:18

CHKO Šumava: Mokřady

Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
Rozhovor s odborníkem
CHKO Šumava
06:12

CHKO Šumava

CHKO Šumava vznikla v roce 1963 a je třetím nejrozlehlejším chráněným územím svého druhu u nás. Na ploše 100 tisíc ha najdeme krásné hory, zlatonosné řeky, barevná rašeliniště či vodopády. Západní část CHKO Šumava je nejhornatější, jsou tam například vrcholy Pancíř a Špičák, ale také ledovcová jezera. Ve střední části se nachází Boubínský prales. Jižní části dominuje vodní nádrž Lipno.
Šumava: Zaniklá obec Zhůří
02:13

Šumava: Zaniklá obec Zhůří

Obec Zhůří obývalo před 2. světovou válkou téměř 700 obyvatel, z nichž většina byla německé národnosti, podobně jako v dalších vesnicích na Šumavě. Po válce byli Němci vysídleni a v blízkosti Zhůří vznikl vojenský prostor. Později byla obec srovnána se zemí, na jejím místě dnes najdeme přírodní rezervaci Zhůřská pláň.
PL
Šumava, les a kůrovec II.
11:06

Šumava, les a kůrovec II.

Kůrovcová kalamita na Šumavě je úžasným příkladem situace, ve které každý aktér má svou pravdu a předkládá argumenty, kterými ji chce podpořit. Udělat si na problematiku názor je pak pro nestranného pozorovatele velmi těžké. Důležitou otázkou, která se s ohledem na kůrovcovou kalamitu probírá, je spor o to, kde proti kůrovci zasáhnout a kde nechat vývoj na přírodě. Porovnání přístupu ke kalamitě na české a bavorské straně Šumavy může porozumění přispět. Odlišný způsob nakládání s kůrovcem na obou stranách státní hranice však nemůže převážit vliv dvou klíčových faktorů: klimatické změny a upřednostňování smrku v lesním hospodaření.
Zmizelá Šumava očima Marie Malé
05:55

Zmizelá Šumava očima Marie Malé

Pamětnice Marie Malá, která se narodila na Předních Paštích u Stodůlek, nám představuje svýma očima Šumavu. Vzpomíná na drsnou přírodu a vypráví o dávno zmizelých životech a skutečnostech. Po druhé světové válce, když došlo k odsunu místního německy mluvícího obyvatelstva a zbyly po něm jen zarostlé pobořené zdi statků a kapliček. Jejich dávno zmizelou existenci dnes možná poznáme podle kvetoucí jabloně uprostřed lesa nebo rezavého křížku pod stoletou lípou. Marie Malá napsala o zmizelém světě knihu.

PL
Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy
09:01

Šumava: Poslední divočina v srdci Evropy

Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Karel Klostermann: Šumava a literární dílo
05:26

Karel Klostermann: Šumava a literární dílo

Významný český autor tzv. venkovských próz Karel Klostermann byl uchvácen šumavskou přírodou. Ve svých dílech se nezaměřoval pouze na krásu Šumavy, ale i na těžký život místních obyvatel. Ukázka pojednává o Klostermannově vztahu k Šumavě a dílech Böhmerwald-skizzen a Ze světa lesních samot.
CHKO Šumava: Vodopád Bílá strž
01:31

CHKO Šumava: Vodopád Bílá strž

Prohlédneme si nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, Bílou strž, dosahující celkové výšky 13 metrů. Leží v kaňonu Bílého potoka v nadmořské výšce 940 metrů a uzavírá stejnojmennou rokli, která je národní přírodní rezervací. Přímo nad vodopádem se nachází vyhlídka, ze které je možné pozorovat tuto působivou přírodní scenérii.
PL
Šumava, les a kůrovec I.
13:21

Šumava, les a kůrovec I.

O kůrovcové kalamitě jsme již všichni slyšeli. Často je vnímaná jako boj mezi ochránci přírody a lesními hospodáři. Toto vidění je však jen zjednodušenou zkratkou. Když se však na stejnou věc podíváme i očima biologů, hydrologů, paleontologů, historiků a dalších, problematika kůrovcové kalamity otevírá daleko širší perspektivu. Ve videu se navíc dozvíme, co všechno umí pro životní prostředí zajistit oběť kůrovce: strom.
Kůrovcové kalamity na Šumavě
02:39

Kůrovcové kalamity na Šumavě

Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Jezera a slatě Šumavy
05:16

Jezera a slatě Šumavy

Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Ledovcová jezera na Šumavě
01:07

Ledovcová jezera na Šumavě

Laka je nejvýše položené ledovcové jezero na Šumavě. Jeho dno je pokryto rašelinou. Znáte i další ledovcová jezera? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Mrtvý luh na Šumavě
01:07

Mrtvý luh na Šumavě

Mrtvý luh, to nezní moc pozitivně, že? Jedná se o rašeliniště, které má až sedmimetrovou hloubku. Nachází se na Šumavě a najdete v něm tzv. umrlčí stromy. Podívejte se s námi, prostor je totiž návštěvníkům nepřístupný. V jedné minutě vám představíme malé zázraky naší flóry a fauny.

Pramen Vltavy na Šumavě
04:01

Pramen Vltavy na Šumavě

K turisticky nejvyhledávanějším místům Šumavy patří i to, kde se nalézá jeden z pramenů řeky Vltavy. Vydejme se společně k nejmocnějšímu prameni největší české řeky. Porozhlédneme se po krajině, která inspirovala spisovatele Karla Klostermanna a též hudebního skladatele Bedřicha Smetanu.
Holandská vesnice na Šumavě
05:10

Holandská vesnice na Šumavě

„Holandská“ vesnice je příkladem necitlivého využití původně horské louky v národním parku Šumava. Pořad varuje před necitlivými zásahy do české přírody.
Kalčíkův Král Šumavy
05:15

Kalčíkův Král Šumavy

Typickou ukázkou směřování kroků české detektivky v komunistickém Československu konce 50. let minulého století se stal Král Šumavy Rudolfa Kalčíka. Filmové zpracování se stalo příspěvkem k ideologické adoraci tehdejších pohraničníků.
Revitalizace rašelinišť na Šumavě
07:53

Revitalizace rašelinišť na Šumavě

Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?

Přirozená obnova lesa
01:40

Přirozená obnova lesa

Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a půda je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.

Šumavská rašeliniště
03:27

Šumavská rašeliniště

Šumavská rašeliniště jsou unikátní v mnoha ohledech. Jak ve smyslu národním, tak v celoevropském. Nachází se zde naše největší rašeliniště Mrtvý luh u Volar, nejcennější středoevropské rašeliniště. Vyskytují se tu endemitní druhy hmyzu. Rašeliniště se vyznačují neopakovatelnou biodiverzitou druhů a rozhodně stojí za ochranu, jsou základem Národního parku Šumava.
Počátky ochrany přírody v Česku
03:04

Počátky ochrany přírody v Česku

V komunistickém Československu museli první ochránci přírody bojovat nejen s objektivními problémy životního prostředí, ale i s byrokratickým aparátem vládnoucí komunistické strany. Pamětníci popisují první snahy o institucionální zakotvení ochrany životního prostředí jako nekoncepční a někdy chaotické. Například při vyhlašování CHKO Šumava bylo těžké přesvědčit vládnoucí garnituru o tom, že příroda, oproti politice, administrativní hranice nezná.
Puštík bělavý
01:36

Puštík bělavý

Puštík bělavý, naše druhá největší sova, loví především v noci. Nestaví hnízda a pro vyvedení mladých potřebuje kupříkladu staré zlomené stromy. Ty však vlivem lesního hospodaření mizí, a tak mizí i přirozená hnízdiště těchto sov. Ruší ho i turistický ruch. V české přírodě jsou pouze dvě místa, kde se tito ptáci rozmnožují, v Beskydech a na Šumavě.
Kůrovec a bezzásahová zóna
02:09

Kůrovec a bezzásahová zóna

Bezzásahové zóny národních parků, jako jsou třeba na Šumavě, vzbuzují kontroverzi. Vzniká tu jedinečný prostor pro nerušený vývoj přírody, což je samotným smyslem národních parků. Při přemnožení kůrovce však ztrácíme vzrostlý les na velkých plochách a na mnoha místech to může jít i proti snahám vlastníků sousedních lesů. Bezzásahovost v oblastech s různou mírou vlivu činnosti člověka je citlivý problém, jehož řešení je během na dlouhou trať. Rázná rozhodnutí o rozšíření bezzásahových zón mohou přinést více škody než užitku.

Los evropský
03:17

Los evropský

Také si pletete losa se sobem? A víte, že los žije i na českém území? Uprostřed šumavských lesů si o něm více popovídáme se zoologem. A co byste řekli, dočkali jsme se ho? Tušíte, kolik jich na Šumavě můžete potkat?

Šumavská řeka Křemelná
04:13

Šumavská řeka Křemelná

Pojďme se společně s kamerou zatoulat na Šumavu, kde v liduprázdné krajině protéká řeka Křemelná. Jedná se o mimořádně krásnou a čistou řeku. Najdeme zde ledňáčka říčního, skorce vodního, ale i bobra evropského. Původně zde byla osada Frauenthal a plán byl na řece postavit kaskádovitou přehradu. Nic z toho tu však dnes není a my si můžeme vychutnat panensky čistou přírodu.

Hora Pancíř
01:03

Hora Pancíř

Hora Pancíř je jedním z nejnavštěvovanějších míst na Šumavě. Na jejím vrcholu byla vztyčena jednoduchá rozhledna už v roce 1880. Od roku 1923 tu pak najdeme turistickou chatu s modernější rozhlednou, odkud je vidět bavorský Velký Javor a za jasného počasí i Alpy.
O kůrovci s botanikem Václavem Větvičkou
05:53

O kůrovci s botanikem Václavem Větvičkou

Proč je kůrovec nejvíce chráněný živočich u nás? Jak lidé ovlivnili a ovlivňují šíření kůrovce po celé České republice? Proč se Šumava stala epicentrem, odkud se kůrovec šíří dál vlivem západních větrů?

Klostermannova chata na Modravě
04:09

Klostermannova chata na Modravě

Spisovatele Karla Klostermanna znají zejména milovníci Šumavy. Zemřel v roce 1923 a je po něm pojmenována chata v šumavské obci Modrava. Ta vznikla krátce po vzniku československé republiky, kdy bylo postaveno větší množství horských chat, což souvisí s tehdejším zájmem o turistiku. Brněnský architekt Bohuslav Fuchs byl sice funkcionalista, při projektování horských chat měl však neobyčejný cit pro zasazení stavby do okolní přírody. Klostermannova chata byla v 80. letech 20. století ve velmi žalostném stavu, hrozila jí dokonce demolice, naštěstí byla zachráněna.

Adalbert Stifter: Literární a umělecké dílo
15:22

Adalbert Stifter: Literární a umělecké dílo

Spisovatel a malíř Adalbert Stifter patří neoddělitelně k té části historie, kterou máme společnou s Němci, nebo přesněji s Rakušany. Psal německy, psal s úctou k české historii a sám sebe považoval za zemského patriota. Video představuje vrcholné období Stifterovy umělecké činnosti a zasazuje jej do kontextu dobové Šumavy i celé habsburské monarchie.
Chalupská slať
01:07

Chalupská slať

Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Řeka Křemelná
01:09

Řeka Křemelná

Šumavská Křemelná pramení v Železnorudské hornatině a na svém dolním toku vyhloubila nejhlubší kaňon Šumavy. Projděte si s námi její meandry. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

PL
Boubín
04:12

Boubín

Vrchol Boubín, který je s nadmořskou výškou 1362 metrů nad mořem pátým nejvyšším vrcholem Šumavy, nabízí krásný výhled do okolní krajiny. Dřív tu stávala vojenská hláska, v 70. letech ji ale zbourali a její místo zaujala dřevěná rozhledna. V okolí Boubína najdeme nedotčenou přírodu Boubínského pralesa, který je přírodní rezervací už od roku 1858.
Vrch Ostrý
04:24

Vrch Ostrý

Pojďme se s kamerou zatoulat tentokrát na Šumavu a navštivme společně vrch Ostrý, kterému se přezdívá prsa Matky boží. Uvidíme Černé jezero, Oslí studánku, kam si prý oslík chodil sám pro vodu, Bílou strž, což je největší vodopád u nás, ale také horskou chatu, na jejímž místě dříve stávala strážní pevnůstka, to byl nejvýše položený hrad. Ostrým prochází státní hranice, je tedy také místem, kde dochází k přátelskému propojení obou zemí.

Lipno, Vidochov: Příklady necitlivé výstavby
06:33

Lipno, Vidochov: Příklady necitlivé výstavby

Výstavba apartmánových domů pro rekreaci na Šumavě a v Krkonoších mění nejen charakter podhorské a horské krajiny, ale i způsob života v podhorských sídlech. Pořad ukazuje příklady necitlivé výstavby a některé její důsledky.
Řeka Vydra
01:03

Řeka Vydra

Věděli jste, že údolí řeky Vydry patří k nejnavštěvovanějším místům Šumavy? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Rašelinná jezírka
01:10

Rašelinná jezírka

Nejvíce rašelinných jezírek najdete na Šumavě. Pamatují i mamuty. V okolí Chalupské slati se v porostech brusinek vyskytují pravé rostlinné poklady, například rosnatka okrouhlolistá, která vábí hmyz na sladkou lepkavou šťávu.
PL
Vymírání druhů v současné době
02:15

Vymírání druhů v současné době

Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?

Kůrovec a výběrný les
06:19

Kůrovec a výběrný les

O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.

Nové údolí: Pošumavská jízdní dráha
04:34

Nové údolí: Pošumavská jízdní dráha

Osada Nové údolí byla jednou z posledních, které byly na Šumavě založeny. V 50. letech byla vymazána z mapy. Nový rozkvět způsobila tamní železnice, hojně využívaná turisty. Po sametové revoluci byla snaha místo ještě více zatraktivnit, proto tu byla vystavěna nejkratší mezinárodní vlaková linka na světě.
Kašperské hory a Rejštejn
04:21

Kašperské hory a Rejštejn

Díky nalezištím zlata bylo na Šumavě ve středověku vybudováno sídlo i přes vysokou nadmořskou výšku. Z původní osady později vznikly dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Vydáme se po naučné stezce, na níž uvidíme hornický kostel, nejstarší památku města. Během procházky bude představen i Rejštejn, známý pro svou unikátní techniku sklářství.
Pramen Vltavy překresluje mapy
01:40

Pramen Vltavy překresluje mapy

Turisté na Šumavě se od roku 2010 snadno dostanou k nově vytyčenému pramenu Vltavy. Vědci i místní věděli, že do té doby navštěvovaný pramen Vltavy není ten skutečný. Nemohli se ale shodnout, který v rozsáhlém prameništi vybrat. Volba nakonec padla na přibližně 800 let starou odvodňovací štolu středověkého stříbrného dolu v Černé hoře.
Horní Planá: Rodiště spisovatele A. Stiftera
02:49

Horní Planá: Rodiště spisovatele A. Stiftera

Rodný dům a památník česko-rakouského spisovatele Adalberta Stiftera se nacházejí v jihočeské Horní Plané. Od roku 1960 se zde nachází expozice věnovaná tomuto místnímu slavnému rodákovi, který Šumavu líčil jako krásný, přesto drsný kraj, jehož obyvatelé neměli příliš na růžích ustláno.
Rozhovor s odborníkem
NPR Boubínský prales
05:25

NPR Boubínský prales

Navštívíme Boubínský prales, který je mnohem složitějším ekosystémem než všechny lesy v okolí. Některé stromy jsou tu staré až 500 let. Ročně sem zavítá přibližně 100 tisíc návštěvníků. Kromě pralesa stojí za návštěvu i Boubínská rozhledna, ze které můžeme za příznivého počasí pozorovat nejen celou Šumavu, ale i Alpy.
Špičácký železniční tunel a stanice Železná Ruda - Alžbětín
06:22

Špičácký železniční tunel a stanice Železná Ruda - Alžbětín

Dráha vedoucí z Plzně do Železné Rudy byla postavena v 70. letech 19. století za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, zvláště kvůli přepravě uhlí. Jednalo se o první trať, která vedla do jádra Šumavy. Součástí železnice je tunel pod Špičákem měřící 1747 m, což byl tehdy nejdelší železniční tunel v celém Rakousku-Uhersku. Za zmínku stojí i zastávka Železná Ruda - Alžbětín, která je unikátní tím, že přes ni prochází státní hranice.
Černé jezero
04:23

Černé jezero

Černé jezero je největší z pěti ledovcových jezer, která se nachází na české straně Šumavy. Jméno mu údajně dala barva způsobená odrazem tmavých lesů. K tomuto jezeru se vydáme Šumavláčkem ze Železné Rudy. Najdeme tu i netradiční lázně.

Přísně chráněný los evropský
01:36

Přísně chráněný los evropský

Los evropský je pod přísnou ochranou. Na našem území se nachází znovu přibližně od roku 1986, kdy se k nám dostalo z Polska několik jedinců a patří mezi největší zvířata, která můžete v České republice potkat. Skupinku losů můžeme spatřit v okolí Lipna nebo Jindřichova Hradce. Největší nebezpečí pro ně představují silnice a na nich rychlá auta. Dálnice D1 přeťala jejich přirozenou migrační trasu.

Šumavské slatě
02:04

Šumavské slatě

Šumavská rašeliniště (slatě) vznikla na přelomu poslední doby ledové a doby meziledové a jsou biotopem pro specifické druhy rostlin včetně masožravých. Navštívíme Chalupskou a Jezerní slať, dále Horskou Kvildu, jednu z nejvýše položených obcí v Česku, kde se ve středověku rýžovalo zlato.
PL
Hora Poledník
04:14

Hora Poledník

Toulavá kamera nám představí horu Poledník, která se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora.

Plešné jezero
01:38

Plešné jezero

Plešné jezero je geologickým památníkem doby ledové. Před 20 tisíci lety ležela hranice sněhu a ledu mnohem níž než dnes. Jeden z ledovců byl i na svahu hory Plechý, masa ledu stékala do údolí a přitom hloubila prostor pro budoucí jezero. Pak se oteplilo, ledovce roztály a dnes je tu jezero s unikátní živou přírodou. Vyskytují se tu vzácné a ohrožené druhy rostlin. Území je zpřístupněno po zážitkové trase.

Hrad Kašperk
04:54

Hrad Kašperk

Pasáž zachycuje důvody stavby hradu Kašperk: obrana země na západní hranici, jako strážní hrad a ochrana významné obchodní cesty, která vedla přes toto území.
Kubova Huť: Nejvýše položená železniční stanice v Česku
02:49

Kubova Huť: Nejvýše položená železniční stanice v Česku

Kubova Huť vznikla na počátku 18. století jako jedna z četných šumavských sklářských osad. Rozkládá se v místech, kudy dříve procházela Zlatá stezka a od začátku 20. století tam vede i železnice, která osadu propojuje s Vimperkem a Volary. Kubova Huť se tak stala nejvýše položenou železniční stanicí v Česku.
PL
Tetřev hlušec
01:45

Tetřev hlušec

Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat tetřeva hlušce v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
My jsme z České republiky
13:37

My jsme z České republiky

Evropské země očima dětí. Pojďme se společně podívat na krásná místa České republiky, jako je třeba Český Krumlov, hlavní město Praha a Karlův most nebo Krkonoše. Víte, že v České republice sníme více knedlíků a vypijeme více piva než v ostatních evropských státech? A že hlavním městem, kterým protéká řeka Vltava, je Praha stověžatá, i když věží má mnohem víc?
Dopravní značka: Pozor los
00:42

Dopravní značka: Pozor los

Los evropský byl sice na území Česka vyhuben již ve středověku, ale poslední dobou k nám několik jedinců přišlo z Polska. Nová dopravní značka by měla chránit nejen tato ohrožená zvířata, ale také řidiče. Srážka s téměř půltunovým býkem bývá většinou smrtelná.

Nejvýše položený český hrad
05:05

Nejvýše položený český hrad

Vítkův kámen (též Vítkův hrádek) byl založen patrně už ve 13. století jako pohraniční hrad Vítkovci. Dalšími majiteli byli např. Rožmberkové či Schwarzenbergové. V druhé polovině 20. století sloužil protivzdušné obraně státu. Nyní se o památku stará občanské sdružení a slouží turistickému ruchu.
PL
Horská smrčina
01:04

Horská smrčina

Jak může kůrovcová kalamita pomoci obnově původního lesa? Podívejte se na příklad ze šumavské Trojmezné hory. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Kácení v Boubínském pralese
05:13

Kácení v Boubínském pralese

Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Kůrovec v dnešním smrkovém lese
01:33

Kůrovec v dnešním smrkovém lese

Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Prachatice
04:12

Prachatice

Prachatice vznikly v podhůří Šumavy na důležité obchodní Zlaté stezce. Město a jeho občané díky obchodu bohatli a okázale to dávali najevo. Na Velkém náměstí vyrostla celá řada výstavních renesančních domů s bohatou malířskou výzdobou. Svou podobu si centrum zachovalo z velké části dodnes, a proto bylo v roce 1981 vyhlášeno městskou památkovou rezervací.
Hořec panonský
01:02

Hořec panonský

Věděli jste, na kterém místě u nás najdete vzácný hořec panonský? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.

Velhartice: Minerály
04:19

Velhartice: Minerály

Vrch Borek naproti velhartickému hradu je prošpikovaný štolami, před staletími totiž býval významným nalezištěm stříbrné rudy. Ještě než se horníci pustili do těžby stříbra, rýžovalo se na Velharticku, na březích řeky Ostružné, zlato. Kromě tohoto drahého kovu je možné dodnes při rýžování objevit i granáty a rutily. Tyto a další šumavské minerály si můžeme prohlédnout v muzeu ve Velharticích.
PL
Státy Evropy: Německo
02:32

Státy Evropy: Německo

Znáte základní fakta o Německu? Animovaný zeměpis pro děti o státech Evropské unie vám zemi zábavně a v krátkosti představí. Nahlédněte do země s hlavním městem Berlín. Byla zde postavena Berlínská zeď, která rozdělovala město na západní a východní čast. V Německu je důležité letiště ve Frankfurtu, přístav Hamburk a velmi navštěvované město Drážďany. Pochází odtud hodně známých skladatelů, jako jsou třeba J. S. Bach a Ludwig van Beethoven.
Ekoteroristé. Nebo hrdinové?
05:10

Ekoteroristé. Nebo hrdinové?

Od roku 2003 jsme měli v čele státu dva prezidenty, kteří ochránce životního prostředí označovali za "ekoteroristy". I díky tomu tento pojem v české společnosti hluboce zakořenil. Terorista si přitom bere svého rukojmího nebo oběť k prosazení svého soukromého zájmu. Ochránce přírody oproti tomu bojuje za zájmy veřejné. Lidé, kterým není lhostejné ničení zdravého životního prostředí, se ve vyspělých zemích západní a severní Evropy těší naopak velké úctě. Co to o naší společnosti vypovídá? Platí u nás pořád heslo Rozděl a panuj? Jak naši současnost ovlivňuje totalitní minulost?
Vysazování perlorodky říční
01:01

Vysazování perlorodky říční

Pojďme se společně podívat na vysazování perlorodky říční. Je to v Česku nejdéle žijící živočich, který se může dožít až 120 let. Takovou šanci mají ale jen 2 % celé generace. Odchov perlorodky trvá 5 let, pak teprve mohou být vysazovány do řeky. Bohužel ve většině řek potrava pro perlorodky chybí.

PL
Perlorodka říční
01:30

Perlorodka říční

Meandrující potoky jsou domovem fascinujícího mlže, který je na pokraji vyhynutí. Perlorodka byla v minulosti využívaná např. pro výrobu knoflíků a žila běžně ve vodních tocích. Nyní je v celé Evropě na pokraji vyhynutí. Pro přežití potřebuje čistou vodu a pstruha, na jehož žábrách přežívají několik měsíců její larvy.
Dr. Žako: O šumavském vodníku Divousovi
09:18

Dr. Žako: O šumavském vodníku Divousovi

Veterinář Radim Fiala předčítá napínavé zvířecí příběhy Lucie Křesťanové svému papouškovi Žakovi, který ovládá znakovou řeč a veterinářovo vyprávění do ní simultánně převádí. Pohádky o zvířátkách tak mohou sledovat i malí neslyšící. V tomto díle si užijí pohádku o šumavském vodníku Divousovi, jak pomohl zklidnit psího neposedu Darta.
Umělec Josef Váchal
05:13

Umělec Josef Váchal

Josefu Váchalovi a jeho svébytnému literárnímu a výtvarnému dílu je věnován polohraný dokument zachycující autorův život a uměleckou tvorbu. Ukázka představuje Josefa Váchala jako odpírače první republiky i nadaného umělce, jehož vrcholnými grafickými díly jsou knihy, které sám napsal, vytvořil jejich ilustrační doprovod a jen v několika exemplářích vytiskl i svázal. Jeho způsob práce byl naprosto unikátní.

Lipno
03:45

Lipno

Lipno je plošně největší přehradní nádrž v naší zemi. Na délku měří 48 km a na šířku víc než 10 km. Zadržuje asi 300 miliónů kubíků vltavské vody. Obří přehrada měla zkrotit divokou jarní Vltavu, aby neničila lidem domy a svou sílu přeměnila v elektřinu. Šlo o stavbu ojedinělou v celé Evropě. V současnosti je areál Lipno celoročně jedním z turisticky nejatraktivnějších cílů v Česku.
Divočina vojenských újezdů
11:31

Divočina vojenských újezdů

Existují u nás rozlehlé úseky divoké krajiny, kde působení člověka bylo po desetiletí nepatrné. Některé části vojenských újezdů byly jen příležitostně narušovány těžkou vojenskou technikou či výbuchy munice. Právě v takových lokalitách postupně vznikaly ekosystémy, které by jinde v krajině nedostaly čas se vyvíjet. Dnes můžeme do některých koutů těchto oblastí s nespoutanou přírodou nahlédnout i my.
Poledník
04:12

Poledník

Hora Poledník se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Její dominantou je nepřehlédnutelná věž, která měří 37 metrů a z níž se nabízí krásné výhledy do okolí. My si připomene časy železné opony nebo řádění orkánu Kyrill v roce 2007 a bude nás zajímat, jak si příroda poradila s jeho následky.
Schwarzenberský kanál
04:26

Schwarzenberský kanál

Schwarzenberský plavební kanál je významnou technickou památkou. Tato dopravní cesta, vybudovaná ve druhé polovině 18. století, sloužila k transportu dřeva z šumavských hvozdů až do Vídně. Kanál 44 km dlouhý byl v provozu až do roku 1916, některé úseky sloužily i později. Dnes je oblíbeným cílem turistů.
Plzeňský kraj
02:40

Plzeňský kraj

Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Plzeňský kraj.
Jezera v ČR
08:50

Jezera v ČR

Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Jihočeský kraj
02:39

Jihočeský kraj

Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v Jihočeském kraji.
Toponyma: Názvy českých pohoří
05:44

Toponyma: Názvy českých pohoří

Pasáž je uvedena humornou scénkou, následně Pavel Štěpán z Ústavu pro jazyk český AV ČR vysvětluje původ českých zeměpisných jmen, jako jsou například Krkonoše, Šumava, Beskydy nebo Brdy.
PL
Divadlo Semafor
04:14

Divadlo Semafor

Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
PL
Matematika kolem nás: Jezerní geometrie
01:00

Matematika kolem nás: Jezerní geometrie

Na Šumavě se nachází osm ledovcových jezer, pět na straně české, tři na německé straně. Při pohledu shora vám vodní hladina jezer může připomenout známé geometrické obrazce. V pracovním listu jsou pro vás připraveny dvě planimetrické úlohy.

Kulturní památky rodu Schwarzenbergů
03:25

Kulturní památky rodu Schwarzenbergů

Kromě zámku Orlík, rodového sídla Schwarzenbergů, jsou s tímto šlechtickým rodem historicky spojeny i další významné kulturní památky. Pořad se věnuje zámkům Hluboká a Třeboň, hradu Zvíkov, hradu a zámku Český Krumlov, a také Schwarzenberskému plavebnímu kanálu na Šumavě.
Rozhovor s odborníkem
CHKO Brdy: Kamenná moře
04:56

CHKO Brdy: Kamenná moře

Kamenná moře nalezneme na Šumavě či v Hrubém Jeseníku. Málokdo by ale čekal, že se s nimi setkáme i uprostřed Čech v Brdech. Jak vůbec tento zajímavý geomorfologický prvek vzniká, nám vysvětlí na vrcholu Jindřichovy skály geolog Martin Lang.
PL
Příroda pozdního léta: Kapři, jeleni a luční rostliny
07:15

Příroda pozdního léta: Kapři, jeleni a luční rostliny

Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Klatovy
04:14

Klatovy

Západočeské Klatovy, označované jako "brána Šumavy", se pyšní řadou architektonicky významných staveb. Mnoho z nich vzniklo v době působení jezuitských řeholníků. My se podíváme do kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce, do muzea v budově bývalého jezuitského gymnázia a do refektáře jezuitské koleje.

Neobvyklé rostliny naší přírody
07:08

Neobvyklé rostliny naší přírody

Video ukazuje vzácné a nepůvodní rostliny katrán tatarský a mandloň nízkou. Ze zvířecí říše se představí vzácný tetřev hlušec, kterého je možné pozorovat na Šumavě. Ukázka zachycuje i důležitost ponechání srnčího mláděte na místě jeho nálezu s tím, že v okolí jsou jeho rodiče. Děti se také dozvědí, s jakými živočichy se mohou setkat v zámeckém parku Blatná.
Vojenský újezd Boletice
04:35

Vojenský újezd Boletice

Vojenský újezd Boletice leží v okrese Český Krumlov a vznikl na počátku 50. let. V důsledku toho došlo k zániku řady vesnic a vysídlení regionu. Přestože v roce 2015 došlo k jeho zmenšení, stále se jedná o třetí největší vojenský újezd v České republice. Nachází se v něm také známá hora jižní části Šumavy Knížecí stolec, která je však veřejnosti nepřístupná.

PL
Matematika kolem nás: Objem šumavských jezer
01:56

Matematika kolem nás: Objem šumavských jezer

Na české straně Šumavy se nachází pět ledovcových jezer. Černé jezero je z nich největší, jezero Laka je nejmenší. Známe rozlohu těchto jezer, maximální hloubku i jejich pravděpodobný objem. Podaří se nám nalézt nějaká „jednoduchá“ geometrická tělesa, jejichž objem (při využití známých údajů) se bude nejvíce blížit uváděnému objemu? Prohlédněte si video a vyřešte připravené úlohy v pracovním listu.
Český les: Hvožďanská louka
03:43

Český les: Hvožďanská louka

Český les je tak trochu ve stínu známější Šumavy, proto mnohá jeho kouzelná místa zůstávají zatím turisty neobjevená. Platí to i o Hvožďanské louce nedaleko Poběžovic, o níž odborníci tvrdí, že patří vůbec k těm nejvzácnějším v Plzeňském kraji. Leží sice uprostřed zemědělsky obdělávané krajiny, ale v ochranném pásmu vodního zdroje, a tak byla uchráněna před zásahy člověka. Kvetou na ní vzácné orchideje a vyskytují se zde unikátní motýli.
Zapomenuté Krušné hory
05:40

Zapomenuté Krušné hory

Vypravte se s průvodcem Alešem Hámou do Krušných hor. Krušné hory nejsou jen Klínovec nebo Plešivec. Je v nich stále co objevovat. Ať už jeho přírodní krásy, nebo třeba pozůstatky hornické činnosti z let dávno minulých. Je tedy jen otázkou času, kdy přibližně 130 kilometrů dlouhé Krušné hory vystoupí ze stínu Krkonoš nebo Šumavy. Podíváme se i do Jáchymova, který pro mnohé naše předky představoval peklo na zemi, i do propadlin šachet bývalých dolů.

Holoseče a degradace půdy
01:26

Holoseče a degradace půdy

Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.

Ekologické hnutí v 90. letech
21:01

Ekologické hnutí v 90. letech

Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které první demokratické vlády musely řešit. V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně. Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Zemana ocitla v podobné situaci jako v předlistopadových letech.
Skalky v české krajině: vrcholky plutonů
12:07

Skalky v české krajině: vrcholky plutonů

Při putování českou krajinou, od Šumavy až téměř po Brno, často narazíme na bizarní skaliska, která byla považována za menhiry či bludné balvany. Lidé jim leckde přisuzovali čarovnou moc. Dnes však víme, že to jsou vrcholky mohutných podzemních těles magmatického původu, plutonů. Ty jsou roztroušené všude po naší krajině. Například středočeský pluton měří na délku 140 km, na šířku 30 km a tvoří jej žuly v mnoha podobách. Dozvíme se i to, co mají Kadovské viklany společného se sochami Moai na Velikonočním ostrově.

Novohradské hory
04:21

Novohradské hory

Novohradské hory okouzlují všechny své návštěvníky člověkem jen málo poznamenanou přírodou. Vděčíme za to minulému režimu. Široký pás hor sloužil v minulosti jako hraniční pásmo, většina osad a obcí v něm zanikla a nikdo kromě vojáků za dráty nesměl vkročit. Vydejte se s námi na místa, která ve většině průvodců chybí.

PL
Chodsko
06:16

Chodsko

Chodsko je historická etnografická oblast v okolí západočeského města Domažlice, která čítá cca 11 000 obyvatel. My se vypravíme na chodský bál, navštívíme Kozinovo muzeum v Újezdě, zúčastníme se nedělní bohoslužby v mrákovském kostele a připomeneme si bitvu u Domažlic i kult sv. Vavřince.

ČT edu nejsou pouze videa

12 809

videí

720

námětů do
výuky

4 356

pracovních
listů

1 212

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání