Česko-německé vztahy byly poznamenány jak druhou světovou válkou, tak odsunem německé menšiny. Od 50. let se tito tzv. sudetští Němci začali sdružovat do krajanských spolků a pořádat tzv. sudetoněmecké dny. Po roce 1989 se krajanská sdružení snažila docílit zrušení tzv. Benešových dekretů a odškodnění odsunutých Němců. Česká strana to ovšem odmítala. Bylo nutné hledat cestu k narovnání a zlepšení vzájemných vztahů.
Už od počátku 19. století a obrozeneckých snah se ukazovalo, že staletí soužití českého a německého etnika budou vystaveny velkým zkouškám. Stačí jen vzpomenout jazykovou rovinu českého obrození, které nepočítalo se zde žijícími Němci, vznik samostatné republiky, kdy se Češi snažili dát najevo svoji nadřazenost, až po třicátá léta, kdy hospodářské a sociální problémy vedly k prohloubení vzájemných antipatií.
Zástupci Česka a Německa podepsali 21. ledna 1997 Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Měla znamenat především definitivní narovnání česko-německých vztahů a položit základ další spolupráce do budoucna. Text deklarace vznikal několik měsíců. Na jejím základě měly být například odškodněny oběti nacismu. Česká veřejnost deklaraci přivítala, i když se našli i protestující jedinci.
Věděli jste, že České republice se oficiálně také může říkat jen Česko? Jaká jiná jména měla naše země v průběhu své existence? Kdy jsme se z knížectví stali královstvím? A kdo zavedl název Koruna česká? Podívejte se na video a vše se dozvíte.
Jedním ze symbolů odsunu německého obyvatelstva byl divoký odsun z Brna. Asi nejznámější je tzv. brněnský pochod smrti z konce května 1945. Podívejte se na mikrosondu do česko-německých vztahů v druhém největším městě republiky.
Po konci první světové války a rozpadu Rakouska-Uherska došlo mezi Československem a Polskem ke sporu o Těšínsko. Došlo dokonce ke krátkému vojenskému konfliktu. Hraniční spor pak vyřešila až mezivládní smlouva z roku 1958. Podívejte se na historické souvislosti.
První zmínka o nanovláknech a jejich možné výrobě je stará více než sto let. Intenzivněji se zvlákňováním polymerů, jak se výrobě nanovláken pomocí elektrostatiky říká, se vědci začali zabývat ve 30. a hlavně 70. letech 20. století. Stále to však bylo pouze v laboratorních podmínkách. S nápadem, jak nanovlákna vyrábět ve velkém a uvést jejich výhody do praxe, přišel český chemik Oldřich Jirsák, a z Česka se tak stala nanovelmoc. Ke zkoumání nanovláken přispěl výrobou elektronového mikroskopu i jiný český vědec, světově uznávaný fyzik a zakladatel elektronové mikroskopie v tehdejším poválečném Československu, Armin Delong. K čemu všemu nanovlákna slouží? Možná se budete divit.
V minulosti se živě diskutovalo o přijatelných formách názvu naší země. Ve videu se dozvíme, jaké, často humorné, názvy se zvažovaly po rozpadu Československa a odkud pochází název Česko. Podíváme se také na názory osobností z doby, kdy se o názvu státu rozhodovalo. Ujalo se podle vás Česko?
Evropský Green Deal byl od svého představení v Česku přijímán poměrně chladně. Zelená dohoda má vést k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Přestože se k ní Česká republika připojila, při první krizi ji začala vláda zpochybňovat. (Reportáž pochází z roku 2020.)
Obsazenost v automobilech je v průměru 1,3 osoby. Tedy většina řidičů jede sama. Tento přístup je neekonomický, neúměrně zatěžuje životní prostředí emisemi a navíc zbytečně zahušťuje silniční provoz, nemluvě o problémech s parkováním. Máme štěstí, že v Česku je rozvinutá síť veřejné hromadné dopravy. Naučme se ji více využívat!
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Teploty se díky klimatické změně zvyšují, avšak srážkové úhrny zůstávají zhruba na stejné úrovni. Vypaří se tak více vody, kterou rostliny, živočichové i člověk k životu nutně potřebují. Řešení je překvapivě jednoduché: nesmíme srážkovou vodu nechat naší krajinou jen protéci. S krajinou je potřeba zacházet tak, aby se voda měla kde vsakovat. Jak to vypadá v praxi?
Sucho zapříčiněné kombinací vysokých teplot, nízkého úhrnu srážek a špatného nakládání s vodou jde v souladu s modelovými odhady, na které vědci již mnoho let upozorňovali. I přes dlouhodobá varování se státní správa problémem nezabývá systémově a realizovaná opatření jsou pouhými kapkami v moři.
Všechny naše potraviny pocházejí z půdy. Proto potřebujeme, aby byla zdravá. A ve zdravé a úrodné půdě bují život. O úrodnou půdu však přicházíme, především kvůli erozi a chemizaci zemědělství. Co s tím?
Kůrovcové kalamity a sucho nám ukazují, že pěstování stejnověkých monokultur smrku nebo borovice není nadále udržitelné. Monokultury dříve řešily krizi nedostatku dříví, ale dnes řešíme krizi biodiverzity a klimatu. Během kůrovcových kalamit se opět ukázalo, že je potřeba přírodě naslouchat, nikoliv si ji podmaňovat a vytěžovat.
Do řek vypouštíme mnoho škodlivin včetně léčiv, antibiotik či prostředků každodenní péče. Pokud se však v sídlech naučíme zachycovat a využívat srážkovou vodu, při větších srážkách nebudou kanály plné a přívaly vody tyto nechtěné látky nevyplaví do řek. A bonusem bude zachycená voda, kterou lze využít na zálivku či splachování.
Odkud pochází jídlo, které máme na stole? Z České republiky vyjíždí tisíce kamionů s českými potravinami a naopak tisíce proudí k nám. Často zbytečně, neboť mnoho potravin lze nakoupit od lokálních výrobců nebo přímo od farmářů. Místní potraviny bývají čerstvější, tím i chutnější, ušetří se energie na zbytečné skladování a jejich nákupem podpoříme místní producenty. A navíc, čím více potravin nakoupíme lokálně, tím méně kamionů bude znečišťovat životní prostředí.
Vztahy mezi Čechy a sudetskými Němci se v průběhu druhé světové války proměňují, zhoršují se. Budoucí řešení poválečného stavu se rýsuje v dohodách zástupců československého státu a demokratických sudetských Němců v britském exilu. Rozhovor Edvarda Beneše a Wenzela Jaksche z listopadu 1941.
Československo patřilo k prvním státům, které uznaly existenci státu Izrael v roce 1948. Diplomatické styky byly ovšem zcela přerušeny v roce 1967 v důsledku tzv. šestidenní války. Až nová zahraniční politika naší země po roce 1989 vedla k jejich znovuobnovení. Co se stalo a proč? Otázku a její kontext vysvětlují odborníci a odbornice v pořadu Historie.cs.
Ačkoli bylo tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku v červnu roku 2021 nejsilnější dosud zaznamenané na území Česka, zdaleka nebylo první. Reportáž přináší informace o některých tornádech, která se vyskytla na našem území v posledních dvaceti letech.
Po roce 1989 pracovaly vlády obou států na urovnání česko-německých vztahů. Dohodly se na vydání Česko-německé deklarace a vznikl Česko-německý fond budoucnosti. Projekty fondu se zaměřily v první fázi hlavně na odškodnění obětí násilí nacionálního socialismu a dále na odškodnění Čechů nuceně nasazených na práci během druhé světové války. Žadatelé museli prokazovat svůj nárok na odškodnění a posílali nejrůznější dokumenty, pohlednice, dopisy, popisy místa a toho, co zažili v pracovním táboře nebo věznici.
Sucho, kterým Česko prochází od roku 2015, je nejhorším za posledních 500 let. A to i přesto, že historie měření počasí zdaleka není tak dlouhá. Meteoroložka České televize Taťána Míková vysvětluje, proč můžeme s jistotou říct, že se jedná o největší sucho za poslední půltisíciletí.
Sidovi jsou kurdští uprchlíci, kteří usilují o politický azyl v Česku. Touží po novém domově a vzdělání svých dětí.
Pro českou společnost je typické, že velké množství pohřbů probíhá bez obřadu. Máme v tom bohužel takřka světový unikát. Důvody k rozhodnutí, proč se s blízkým po jeho smrti obřadně nerozloučit, mohou být různé a některé mohou znít i srozumitelně. Přesto zůstává otázka, proč v jiných zemích se svými zesnulými zacházejí důstojněji, ačkoli zmíněné důvody jistě existují i tam.
Na třetině území Česka se vyskytuje zhruba 80 % našich zásob podzemních vod. Nachází se v podzemních kolektorech z horninových profilů v hloubce několika set metrů. Právě z těchto oblastí by mohly být v budoucnu vybudovány páteřní vodovody do míst s deficitem podzemních vod. Současně bychom o tyto rezervy podzemních vod měli velmi dobře pečovat, aby nedošlo k jejich přečerpání a v důsledku toho pak ke ztrátě jejich kapacity.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básnířku Boženu Správcovou. Autorka se nejprve zamýšlí nad rozdílem mezi poezií a prózou a následně čte při plavbě po Praze ukázku ze své tvorby.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Pavla Řezníčka. Autor čte ukázku ze své tvorby a nevydanou knihou odkazuje na „klub“ Zlatoroh Jana Wolfa. Následně čte báseň Karla Šebka a vzpomíná na něj.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje českého básníka Zeno Kaprála. Spisovatel se v pasáži vyjadřuje k bohémství, popisuje svůj přístup k literární tvorbě a předčítá báseň Do země Chazarů své dcery Dory Kaprálové.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Jiřího Dynku. Autor čte ukázku z vlastní tvorby a část textu Pavla Petra.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Jana Štolbu. Autor nejprve čte ukázky ze své tvorby a následně nabízí jejich možný výklad.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje moravského básníka a amatérského přírodovědce Miroslava Fišmeistera. Básník předčítá v ukázce vlastní verše a vypráví o svých zálibách.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje matematika, humanistu a básníka Ivana Petlana. Autor popisuje proces tvorby experimentální básně, analyzuje a interpretuje jednu ze svých básní a prezentuje experimentální tvorbu Martina Černera.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Tomáše Přidala. Autor předčítá a interpretuje svou báseň Třídní schůzky a báseň Dopis svého otce Antonína Přidala.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje krátce básníka Jaroslava Žilu. Ostravský spisovatel recituje svou báseň Tam odkud potoky mé krve a vybrané verše Vladimíra Holana.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Lubora Kasala. Autor se nejprve zamýšlí nad tím, co je lyrika, následně před Pražským hradem recituje (nejen) svou báseň a nabízí její výklad.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje básnířku Nelu Hanelovou. Autorka předčítá několik svých básní a jednu báseň od Zuzany Gabrišové. Dále hovoří o postavení poezie v současné literatuře a porovnává mužské a ženské psaní.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje divadelního režiséra a básníka Jana Bornu. Spisovatel hovoří o poezii jako o inspiraci pro divadelní umění, recituje verše své a Jana Skácela a následně popisuje vznik básnické sbírky Veselá čekárna.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje moravského básníka Zdeňka Volfa. Tento ne úplně známý básník předčítá svou báseň Dýchání a hovoří o významu, který pro něj má poezie.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Jakuba Chrobáka. Autor na věži zámku Vsetín čte ukázku své tvorby a vysvětluje „prožívání místa“. Ve vybrané pasáži čte také ukázku z chystané sbírky svého přítele Ondřeje Hložka.
Česko je na suroviny docela bohaté, ale mnoho jich netěžíme. V současnosti probíhá těžba hnědého uhlí v Sokolovské a Mostecké pánvi a ukončuje se těžba černého uhlí na Karvinsku. Mnohem důležitější je těžba nerudných surovin, například kaolinu na Karlovarsku, Podbořansku i u Znojma. Česká geologická služba provedla v posledních letech výzkum potenciálních ložisek nerostných surovin. Přestože máme značné zásoby lithia, které představují 4 % celosvětových zásob, je otázkou, zda se jej v současnosti vzhledem k ekonomickým nákladům a konkurenci vůbec vyplatí těžit.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje českého básníka Lukáše Marvana. Autor hovoří o mnišském životě a o tom, jaký vliv má na něj psaní básní. V pasáži předčítá svou báseň Avátar a verše Jana Bendy.
Proč má současný český básník Lubor Kasal rád tvorbu Františka Halase, básníka, který českou poezii naučil místo zpívání krákorat? Ve vybrané pasáži z dokumentárního pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň Lubor Kasal vypráví o Františku Halasovi a následně čte ukázku z jeho tvorby.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje básníka Michala Horáčka. Spisovatel předčítá svou báseň Posvítím ti do tmy básní a Skácelovu báseň Předměstské kino. Hovoří také o poezii obecně a srovnává ji s vědou.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje Luďka Markse, představitele mladší generace českého undergroundu. Marks recituje z básně Poutník se loučí od Jaroslava Vrchlického a popisuje, jak nakládá při vlastní tvorbě s klasickou formou básně. Dále komentuje, co pro něj znamená poezie a z čeho u něj vzniká touha po psaní.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje básnířku Zdenu Zábranskou, manželku známého českého výtvarníka Vlastimila Zábranského. Autorka hovoří o vztahu ilustrace a básně, o vlivu francouzské poezie na její verše a o významných českých básnících – Oldřichu Mikuláškovi a Janu Skácelovi. Předčítá verše ze své básnické sbírky i z díla Mikuláškova, Skácelova a Novákové.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Petra Čichoně. Autor při hraní na loutnu recituje svou báseň, následně poslouchá a vykládá báseň Jiřího Kuběny.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Václava Vokolka. Spisovatel recituje jednu báseň svou a dále báseň od Emila Juliše. Také popisuje svůj vztah ke krajině a experimentální poezii.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka a fotografa Igora Malijevského. Autor hovoří o tom, jako podobu by měla podle něj poezie mít a také dává do vztahu báseň a fotografii. Předčítá za hudebního doprovodu svou báseň U Zívalů, dále verše Míly Pachnerové a Petry Študlarové.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje Pavla Kolmačku. Tento současný český básník je považován za pokračovatele reynkovské poetiky. Jeho tvorbu ovlivnil nejen tento významný český spisovatel, ale i rodina a vztah k ženě a dětem.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje spisovatele Martina Reinera. Autor několika známých básnických sbírek předčítá z děl svých oblíbených autorů, Ivana Blatného a Cara Ostena (Jana Lukeše). Dále hovoří mimo jiné o své tvorbě a setkání s Blatným.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje spisovatelku Kateřinu Rudčenkovou. Česká básnířka hovoří v pořadu o psaní deníků, svém životě, literární tvorbě a předčítá z básnické sbírky Popel a slast. Prezentuje také dva významné autory, které považuje ve svém životě za důležité - Zbyňka Hejdu a Marii Šťastnou.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje známého českého básníka Pavla Šruta. Autor hovoří o proměnách svého psaní a o blízkém vztahu s Františkem Hrubínem. Také předčítá Hrubínovu báseň Romance pro křídlovku, bezejmenné verše Miroslava Fišmeistera a svou báseň O jistém N.
Jak bude vypadat hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku? Na tuto otázku hledají vědci odpověď v dole, kde se ještě nedávno těžil uran. Poznatky z výzkumu z laboratoře v hloubce 500 metrů uplatní při tvorbě projektu hlubinného úložiště, které by mělo být vybráno ze čtyř předschválených lokalit. Ty musí splnit celou řadu bezpečnostních kritérií, jejichž zkoumáním se nyní vědci zabývají. V hloubce se ledacos, včetně betonu, chová jinak než na povrchu. Vědci musí být připraveni i na extrémní situace, které by v úložišti mohly nastat.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje současného českého básníka a grafika Petra Čermáčka. Spisovatel vypráví o inspiraci krajinou pro své verše, strohosti v umění a o svém původu. Předčítá některé své vlastní básně, například báseň Antracit, básně Jany Šilerové a Jiřího Pištory.
Řecká menšina se v České republice objevuje v poválečném období. V Řecku probíhala občanská válka a zemi sužovaly boje, hlad a chudoba. Nejprve byly v roce 1948 zorganizovány odjezdy řeckých dětí z vlasti do několika lidově demokratických republik, po skončení občanské války pak přibyli emigranti i z řad dospělých. Něco více o historickém pozadí a o přijetí dětí v Československu se dozvíme v následujícím videu.
Dne 8. listopadu 2020 ozářil oblohu nad Českem mimořádně jasný bolid. Místa, kterými letěl, ozářil tak, že změnil noc v den. Dráha, po které těleso letělo, se dá zjistit poměrně snadno. Určit, kam úlomky dopadly, je ovšem velmi složité. Pro sestup padajícího tělesa existují různá označení. Meteoroid je to, co vstupuje do atmosféry, meteor je to, co září. Pokud září jasně, nazývá se bolid. A to, co případně najdeme na Zemi, se nazývá meteorit. S tímto zajímavým tématem nás seznámí Daniel Stach v pořadu Věda 24.
Pojďme se společně podívat na nejdelší most v Česku s názvem Sky bridge 721. Tento most je ve výšce 1 110 metrů nad mořem. Stavba mostu trvala dva roky a navazuje na něj naučná stezka Most času, která nabízí dětem několik adrenalinových atrakcí. Tyto atrakce jsou velmi vhodné pro školní výlety, ale je nutné si je zarezervovat.
V pořadu je popsána historie a vývoj lyžování v České republice od počátku po současnost.
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Ta žije v táboře pro uprchlíky. Dozvídáme se, že velká část jejich velké rodiny je na útěku z válkou stižené Sýrie. Štáb se rozhodl najít jednoho z bratranců, který se na cestě ze Sýrie ztratil.
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Bahjat Sido musí se svou rodinou opustit azylové bydlení. Dostává šanci bydlet v hotelu v Harrachově včetně práce údržbáře objektu. K velkému údivu všech tuto pomoc ale odmítá.
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Bahjat s rodinou dostal azyl v Čechách. Jaké má plány do budoucna?
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Azylant Bahjat Sido s rodinou má už české doklady a získal sociální bydlení v Praze. Všichni mu pomáhají. Má to však háček, on se rozhodl jinak.
Pokračování příběhu syrské uprchlické rodiny. Rodina Sidových se usídlila v Kadani. Děti chodí do školy, ale jazyková bariéra a odlišná kultura jim znesnadňují hledání kamarádů. Jejich otec je však z pobytu v ČR nadšen.
Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.
Početná německá menšina v českém pohraničí se po vzniku ČSR ocitla v nezáviděníhodné situaci. Československý stát chtěl ovládat území, kde prakticky žádní Češi nežili a kam se ani nehrnuli, šlo totiž tradičně o chudé oblasti. Ve vedoucích funkcích na úřadech však působili pouze Češi. Stát rušil německé školy a nutil německé rodiny, aby posílaly děti do škol českých. Ani agrární reforma nebyla vůči německé menšině spravedlivá. I přes tato úskalí se až do vypuknutí hospodářské krize a nástupu nacismu v Německu v pohraničí neprojevovaly žádné velké nevraživosti.
Už více než 100 let už se u nás kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 totiž vznikl Československý státní ústav meteorologický, předchůdce dnešního Českého hydrometeorologického ústavu. Počasí u nás ale lidé zaznamenávali už dřív. Jak se měnily technologie měření, jak se měnila síť meteorologických stanic, jaké teplotní rekordy za dobu měření v Česku padly, kde se měří a jak se měnila prezentace předpovědi počasí v médiích?
Češi a Němci žili v Čechách až do 20. století bez větších problémů. Vznik samostatného Československa a rozpad Rakouska-Uherska byl podmíněn prosazením a uznáním práva národů na sebeurčení. Ale i menšiny v nově vzniklých státech, konkrétně tři a půl milionu Němců, kteří se stali automaticky občany ČSR, žádaly svá práva. A český stát se k nim nestavěl zrovna nejvstřícněji.
Situace v českém pohraničí se vyostřila v polovině 30. let, kdy v Německu zvítězil nacionální socialismus a začal hospodářský rozkvět. Sudetští Němci často v Německu pracovali a viděli, jak se Němcům na druhé straně daří. Spíše než český rozhlas bylo možné poslouchat německé vysílače. A proto také padla německá propaganda v Sudetech na úrodnou půdu. Vznikla nová politická strana pod vedením Konráda Henleina, která dokonce zvítězila v roce 1935 v parlamentních volbách. A taková strana si již může klást požadavky.
Česká vláda připravovala již během války plán na odsun německého obyvatelstva. Málo organizovaný státní aparát pak hned od května 1945 umožnil revolučním gardám a různým samozvaným skupinkám vykonávat tzv. spravedlnost. Touha po odplatě za zločiny nacionálního socialismu, odplata za rozpoutání války a schvalování tzv. kolektivní viny vytvořily podmínky k zabírání majetku, vraždám a tzv. divokým odsunům sudetských Němců.
Fotograf Zdeněk Dvořák fotí cirkus už mnoho let. Vyznává se ze svého osobního vztahu k němu a nastiňuje jeho úlohu v životě lidí. Zmiňuje také známou kauzu z roku 2018 týkající se obchodu s tygřím masem. V souvislosti s ní se zamýšlí nad tím, jak kauza ovlivnila pohled na cirkusy v Česku a zda je to zasloužené.
Rychlebské hory kromě nenarušené přírody ukrývají také památky, například zámek Jánský vrch nebo secesní stavbu Georgs-Halle (dnes Tančírna v Račím údolí), která sloužila jako kulturní a turistické místo. Během druhé poloviny minulého století byl objekt opuštěn a začal chátrat, zašlý lesk mu byl navrácen v roce 2015 a opět je možné se zde zúčastnit kulturních akcí.
Vznik sudetoněmeckého hnutí spadá do počátku třicátých let, kdy hospodářská krize radikalizovala Němce v Československu. Stávající německé politické strany přicházely o své voliče, které přebírala Sudetoněmecká vlastenecká fronta Konráda Henleina, později změněná na Sudetoněmeckou stranu. Ta dokonce vyhrála parlamentní volby v roce 1935 a svými požadavky v druhé polovině třicátých let výrazně přispěla k pádu první republiky a konci samostatného státu. I proto se vztahy mezi Čechy a Němci dostaly na bod mrazu.
Jak v našich podmínkách mohly vzniknout teplomilné stepi? Jak se prostředí dnešních stepí proměnilo od dob posledního glaciálu a jaká rostlinná i živočišná skladba je pro ně typická? To vše se dozvíme na příkladu nejznámějších českých stepních oblastí, jakými jsou Pálava, Křivoklátské pleše, Moravské Toskánsko a další.
S křesťanstvím je odpradávna spojeno poutnictví. I v Česku nalezneme několik poutních cest, například trasy Svatojakubské cesty a také Cyrilometodějskou kulturní stezku, která bude ve videu představena podrobněji. Vyslechneme si také zkušenosti českých poutníků.
Svatojakubská cesta je série poutních tras napříč Evropou, které vedou ke hrobu sv. Jakuba v Santiagu de Compostela ve španělské Galicii. Několik tras vede i přes Česko, v následující reportáži se podíváme, jak to na nich vypadá. A dozvíme se, co vede poutníky k tomu, vydávat se znovu a znovu na cestu.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme na otázku: Proč není v Česku poušť?
Nejen obrozenci, ale i pozdější literáti a politikové (Tomáš Garrigue Masaryk) hledali možnost spolupráce s Ruskem, k němuž mělo Česko blízko jak v devatenáctém století, tak ve století dvacátém. Rusko bylo pro Česko vždy vhodnou alternativou, což úzce souvisí i s pojmy rusofilství, slavjanofilství a slovanství. Historikové Martin Putna a Vratislav Doubek a rusista Libor Dvořák diskutují o česko-ruských vztazích a o významném vlivu českého školství na pojetí slovanství.
Pěstování vinné révy má v českých zemích dlouhou historii a jsou s ním spojeny i různé tradice – například zarážení hory. Pořad se věnuje tomu, kdy poprvé se u nás víno začalo pěstovat a kdo přispěl k významnému rozmachu vinařství.
Pořad sleduje Usmana, chlapce, který do Česka přijel se svou rodinou z Pákistánu. Zajímá se o kriket a v dokumentu nás seznamuje s tradičními pákistánskými pokrmy, zvyky a tradicemi.
Příběh Madlen, která se narodila v Kazachstánu, její maminka v Uzbekistánu a tatínek v Koreji. Aby těch rodných zemí nebylo v rodině málo, Madlenčin bráška se narodil už v Česku. Vyprávění o tom, jak taková rodina funguje.
Příběh usměvavé Kurdky Silvy, která utekla se svou rodinou ze Sýrie do Česka. Ve škole je velmi oblíbená. V dokumentu nás seznamuje se zvyky a pokrmy své země i svátkem ramadánem a vypráví o tom, jak to chodí u nich doma.
Pořad sleduje Moniku z Arménie, která bydlí v Česku, aby se mohla pořádně učit. Arménie je totiž chudá země a pro Armény je vzdělání hodně důležité. Monika také tráví spoustu času na trénincích krasobruslení.
Příběh Shabdana, který se do Česka přistěhoval z Kyrgyzstánu, velmi rychle se naučil česky a našel si spoustu kamarádů. Přibližuje, že obyvatelé Kyrgyzstánu často moderní vymoženosti ani nepotřebují, víc než polovina z nich má početná stáda a kočuje jako pastevci ve vysokých horách.
Pořad sleduje Andyho a jeho bratra Mohameda. Oba jsou nedůvěřiví, přijeli se svými rodiči a staršími bratry do Česka z válečného Čečenska. Andy o válce mluvit nechce, raději nás seznamuje s bydlením v Praze, mluví o doučování češtiny a o tom, čím by jednou chtěl být.
V roce 1917 proběhla v Rusku bolševická revoluce, u nás v roce 1918 vzniklo Československo. Jak reagovalo na vznik Sovětského svazu a kdy uznalo jeho platnost? Více se o česko-ruských, resp. česko-sovětských vztazích ve 20. a 30. letech 20. století dozvíme v pořadu Historie.cs.
Na celé planetě se neustále zvyšují naměřené teploty vzduchu, což má vliv i na počasí v Česku. Proč tomu tak je a jaké to má důsledky, vysvětlí meteorolog Jan Šrámek z Českého hydrometeorologického ústavu. Také si připomeneme teplotní rekordy v rámci Evropy i zbytku světa.
Němčina ji provází díky rodinné historii. Video představuje koordinátorku vzdělávacích aktivit Michaelu Kořánovou, která pomáhá s česko-německými výměnami mládeže. Videoportréty Goethe Institutu Česká republika představují Čechy a Češky, kteří působí v oborech, kde hraje Německo a němčina důležitou roli.
Hostem pořadu Interview ČT24 byl česko-německý spisovatel, dramaturg, scenárista a novinář Jaroslav Rudiš, který představil svůj poslední román Winterbergova poslední cesta. Děj knihy vycházející nejprve v němčině se odehrává ve vlaku na trase z Berlína do Prahy. Hlavní hrdina má s sebou knižního průvodce z roku 1913.
Jedna z nejstarších obcí Českomoravské vrchoviny má necelých 400 obyvatel, přesto o ní můžeme slyšet jak v hodinách zeměpisu, tak i dějepisu. Číhošť je považovaná za geografický střed země a je zároveň i dějištěm tzv. číhošťského zázraku. Co se tu v roce 1949 stalo a jaké neblahé následky tento zázrak měl pro pátera Josefa Toufara? Pojďte si jej připomenout.
Kubova Huť vznikla na počátku 18. století jako jedna z četných šumavských sklářských osad. Rozkládá se v místech, kudy dříve procházela Zlatá stezka a od začátku 20. století tam vede i železnice, která osadu propojuje s Vimperkem a Volary. Kubova Huť se tak stala nejvýše položenou železniční stanicí v Česku.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje básníka Martina Langera. Spisovatel recituje báseň od Ladislava Nováka a dále od Pavly Vašíčkové a zdůvodňuje, jaký význam mají tito autoři v jeho životě. Otevřeně také srovnává vztah dětí a dospělých k poezii.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň krátce představuje jednoho z nejznámějších českých komiků a hudebníků Jiřího Suchého. V pořadu hovoří Suchý o procesu vzniku své tvorby, o komice, předčítá ze své básnické sbírky No jo, ale... Také čte vybrané básně z Nezvala a Žurkové.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Kosmický průmysl nepatří v Česku mezi významné průmyslové obory a povědomí o něm je mezi veřejností malé. Centrem kosmického průmyslu je v České republice Brno, kde se nachází desítky firem věnujících se tomuto oboru. Jednou z nich je i firma SAB Aerospace, která vyvinula tzv. dispenser, unikátní zařízení pro vypouštění družic na oběžnou dráhu Země, které transport družic značně urychluje a zefektivňuje. A co ještě v Brně dělají?
Pojďme se společně podívat na historii vzniku naší republiky. Český stát vznikl již kolem roku 900 a vládli mu tenkrát Přemyslovci. Nejmocnějším českým králem, nazývaným otcem vlasti, byl Karel IV. Až v roce 1993 se Československá republika rozdělila na Česko a Slovensko.
Dokumentární pořad z cyklu miniportrétů Česko jedna báseň představuje mladého českého básníka Ondřeje Slabého. Autor předčítá svou báseň Ranní improvizace, dále báseň Miroslava Holuba či Ondřeje Hanuse. Hovoří o tématu smrti, která je příznačná nejen pro jeho verše, ale i pro jeho profesi molekulárního biologa. Proces vědecké práce a uměleckého díla vnímá podobně. Podle něj mají věda a umění společné rysy, a to kreativitu a iracionalitu.
12 809
720
4 356
1 213
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
