05:59
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Eroze mořského pobřeží se stává globálním problémem. Jak s tím bojují lidé v různých místech světa? Co říká hydrolog a geograf Bohumír Jánský o příčinách a důsledcích tohoto jevu?
Vydáme se do Bolívie do oblasti Torotoro. Nejprve navštívíme stejnojmennou vesnici, poté budeme pokračovat do přírody hledat stopy po dinosaurech, kterých je tu velké množství. Také si prohlédneme nejhlubší kaňon Bolívie a další zajímavé (nejen) geomorfologické útvary. Samozřejmě si vysvětlíme, co znamená poněkud zvláštní název Torotoro.
Váh je nejdelší řekou na Slovensku. V následujícím videu uvidíme památky, které se v blízkosti této řeky nacházejí. Začneme v Žilině u Budatínského hradu, poté se přesuneme ke zřícenině hradu Strečno. Čeká nás také plavba po Váhu na tradičních pltích.
Lesy zbavují vzduch oxidu uhličitého. Celková uhlíková bilance českých lesů se však kvůli kůrovcové kalamitě a s ní související těžbou dřeva neustále zhoršuje. Toto dříví se ale téměř bez výjimky spaluje a tím emituje CO2. Řešením by bylo, aby se většina stromů postižených kůrovcem nechávala v lesích, ať už stojících nebo pokácených. Jak se počítá uhlíková bilance lesů?
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
13 485
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.