02:40
Dezinformační weby používají ve svých zprávách různé manipulativní techniky, které u čtenářů zajistí vyvolání požadované reakce. Pořad ukazuje, že s manipulativními technikami se však můžeme setkat i u tradičních zpravodajských médií.
Pořad ukazuje, že v posledních letech vzniká v Česku velké množství dezinformačních webů a přibližuje jejich cíle.
Na konkrétním příkladu si ukážeme, jak může vypadat pokus o ovlivnění názoru lidí ze strany státního aparátu. Tím příkladem je smrt Jana Palacha. Režim tuto očividnou oběť popřít nemohl, vytvořil proto alespoň prostřednictvím dezinformace alternativní historii. Psycholog nám následně vysvětlí, jaký typ lidí podléhá ovlivňování a manipulaci nejčastěji.
Cílené šíření falešných zpráv může u veřejnosti vyvolat apatii k politickému dění i pocit ohrožení bezpečnosti. Pořad ukazuje, že velké dezinformační kampaně jsou dokonce schopny ovlivnit politickou situaci.
Tvorba filmových plakátů je fascinující proces, který spojuje umění a design. Plakát musí nejen zaujmout, ale také vystihnout podstatu filmu a přitáhnout diváky. Jak vypadala tvorba filmových plakátů na počátku jejich historie? A proč byste si měli zapamatovat jméno Zdeněk Ziegler?
Pomocí scénky si ukážeme, jak moc jsou seriáloví hrdinové vzdálení od normálního života. Lidé, kteří seriály sledují, si mnohdy ani neuvědomují, že realita je naprosto odlišná.
Štábu Československé televize se podařilo zachytit utajovanou návštěvu prince Charlese. Podívejte se na dobové záběry.
Během prvních let nacistické okupace stálo loutkové divadlo stranou pozornosti cenzorů, protože bylo považováno za neškodnou dětskou zábavu. Pak se ale ukázalo, že i loutkáři dovedou využít své umění k šíření protiněmecké propagandy a že záměrně cílí i na dospělé publikum. Zájem budil především Josef Skupa a jeho Divadlo Spejbla a Hurvínka. V roce 1943 si toho všimli i okupanti.
Dezinformace představují jeden z nejzávažnějších problémů dnešní doby. Jsou to systematické, úmyslné a klamavé zprávy ohrožující uživatele sociálních sítí a internetu. Ovlivňují nejen jedince, ale i skupiny a masy. Jejich autorům a autorkám jde o různé věci, vlastní prospěch, šíření paniky a nenávisti, podrývání občanské společnosti i demokracie.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Sociální sítě se v posledních letech stávají nejen komunikačním prostředkem, ale také stále mocnějším politickým nástrojem sloužícím k manipulaci a ovlivňování veřejného mínění. Často narážíme také na pojem hybridní válka, který sice není nový, ale s nástupem internetu získal zcela nový rozměr.
Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Heslo, které je silně spojené s Václavem Havlem a se sametovou revolucí v roce 1989. Ve své době mělo skutečný obsah a sílu, stála za ním silná osobnost a většina lidí ho brala se vší vážností. V posledním půldesetiletí je tomu jinak. Vznešenost věty vyprchala a často je spíš předmětem posměchu. V určitém okruhu lidí a zvláště v mediálním prostoru slouží slovo „pravdoláskař“ dokonce jako nadávka. Co se stalo s revolučními hodnotami?
Válku vedenou prostřednictvím informací a dat nazýváme informační. Podstatou takové války je manipulace veřejným míněním a ovlivňování samotných jednotlivců pro prosazení politických, ekonomických, hospodářských či jiných zájmů. Cílem je narušit hodnoty „protivníka“ a využít je ve svůj prospěch.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.