03:04
V rozhovoru s demografkou Českého statistického úřadu jsou představeny základní demografické charakteristiky týkající se populace ČR v roce 2020. Vedle vývoje počtu obyvatel se dozvíme základní informace o struktuře obyvatelstva dle pohlaví, věku a demografických rekordech.
Svoje poddané si panovníci na českém území sčítali už ve středověku. Potřebovali totiž vědět, kolik lidí může platit daně a kolik mužů je schopných nastoupit do armády. První dochované písemnosti o sčítání pocházejí z 12. století. V roce 1770 zavedla Marie Terezie číslování domů. Ve speciálu ke sčítání lidu z roku 2011 se podíváme i na to, jak se sčítalo v roce 1950 nebo třeba v roce 1869.
Součástí sčítání lidu jsou i informace o menšinách. Kolik národností u nás vlastně žije? A je možné se přihlásit ke dvěma národnostem? Kolik obyvatel je v kterém kraji věřících a k jakým náboženstvím se hlásí? A jak je to s manželstvím? Podívejte se na speciál ČT ke sčítání lidu v roce 2011.
Data o počtu obyvatel se na našem území shromažďují od 5. století. Jak se od té doby měnil počet obyvatel Česka? Jaká byla při sčítání lidu v roce 2001 věková a vzdělanostní struktura obyvatel? Kolik lidí dojíždělo za prací a do škol? A odkud a kam?
Jaké jsou přínosy sčítání obyvatelstva? Získaná data mohou pomoct k tomu, aby se v Česku žilo lépe. Obcím a městům umožní nastavit služby tak, aby co nejlépe sloužily občanům. Výsledky sčítání využijí vysoké školy i developeři. Sčítání může i zavčas odhalit např. nedostatek mateřských škol a dalších sociálních zařízení.
V roce 2021 uplyne sto let od prvního sčítání lidu v Československu. Jak tato logisticky náročná akce v uplynulých sto letech vypadala a jak se měnila? Podívejte se na dobové reportáže i komentáře odborníků.
Novohradské hory okouzlují všechny své návštěvníky člověkem jen málo poznamenanou přírodou. Vděčíme za to minulému režimu. Široký pás hor sloužil v minulosti jako hraniční pásmo, většina osad a obcí v něm zanikla a nikdo kromě vojáků za dráty nesměl vkročit. Vydejte se s námi na místa, která ve většině průvodců chybí.
Stavba hlavní železniční tratě z Prahy do Olomouce je neodlučně spjata s životem a dílem Jana Pernera, českého projektanta a stavitele železnic. Pouhých dvacet dní po slavnostním otevření tratě roku 1845 se teprve třicetiletý Perner stal obětí nešťastné nehody, kdy po projetí choceňským tunelem, který sám projektoval, sestoupil při služební jízdě na poslední stupeň schůdku vagónu a narazil hlavou o návěstní sloupek. Tunel, který zavinil smrt českého génia, tu ale vlastně vůbec nemusel stát. Nakonec se dozvíme o záhadě, která dodnes není uspokojivě vyřešena.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
V tomto díle pořadu Na cestě se vydáváme do Telče, renesanční perly, která byla v roce 1992 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Při návštěvě Hornického muzea Landek Park se dozvíme o historii těžby černého uhlí na Ostravsku a o práci v dolech. Součástí muzea je dnes již uzavřený důl Anselm, ve kterém je možné prohlédnout si důlní techniku. Ačkoli byla těžba černého uhlí na Ostravsku ukončena už v roce 1994, některé havířské tradice přetrvávají do současnosti.
Historické souvislosti otrokářství v Kolumbii; historie místního povstání „nezkrocených“, tedy otroků. Ukážeme si také dnešní život jejich potomků, kulturu a unikátní jazyk, který si vytvořili uprchlí otroci původem ze všech koutů Afriky, aby se spolu domluvili.
Stromy v metropolích mají pozitivní vliv na své okolí, vegetace mimo jiné snižuje teplotu vzduchu v letním období či zlepšuje kvalitu ovzduší. Stromy mají velký význam v boji s klimatickými změnami. V mnoha městech však díky tlaku developerů na novou výstavbu zeleň z center měst mizí. Výsadba nových stromů v urbanizovaných oblastech často naráží na omezený prostor pro kořenový systém i nedostatek vláhy. Kde by se Praha měla učit, jak být přívětivějším místem pro lidi a zároveň účinně snižovat teplotu ve svém centru?
Řím má tolik přívlastků, kolik je jeho obdivovatelů. Věčné město, věčně žíznivé město, město s vlčí povahou, město, které nikdy nespí. Při letní návštěvě Říma se moderátoři pořadu Bedekr zaměří na povinné zastávky jako Koloseum, Fontána di Trevi, Kapitol, Pantheon, Španělské schody a najdou i řadu méně známých a určitě neméně zajímavých míst. Vítejte ve městě sedmi pahorků!
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.