02:05
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Kam dovedl svou skupinu praotec Čech? Podle čeho se rozhodl, že se zde usadí? A co udělal jeho bratr Lech? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka pro neslyšící.
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Podívejte se s námi na ukázky dvou básniček od Vítězslava Hálka, který byl znám především svou láskou k přírodě. Mnohé z nich se dočkaly i zhudebnění od nejznámějších českých skladatelů, jako například Bedřicha Smetany nebo Antonína Dvořáka.
Když děti učí telka! Naučme se s žáky 1. ročníku vyprávět podle obrázkové osnovy. Jakou pohádku máte nejraději? O jaké pohádce si budeme vyprávět my? Nejprve si ji společně převyprávíme. Podíváme se společně na obrázky a zkusíme je seřadit tak, jak jsme si pohádku vyprávěli. Zkusme ji převyprávět znovu, co je jednodušší? Přiřaďme k jednotlivým obrázkům text. Dokázali byste celou pohádku odvyprávět pomocí tří obrázků? Pojďme se o to pokusit.
Hispanistka, romanistka, významná překladatelka ze španělštiny, italštiny a francouzštiny Anežka Charvátová, která se věnuje také propagaci knih a románské literatury, publikuje recenze a španělskou literaturu externě vyučuje na FF UK, byla roku 2013 nominována na cenu Magnesia Litera za překlad monumentálního románu chilského spisovatele Roberta Bolaña 2666.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá prozaickým antiutopickým dílem Mimner aneb Hra o smrďocha od Jiřího Gruši. V úryvku předčítá z knihy Milan Uhde a následně hovoří s autorem o tématu knihy.
Verše českého básníka, spisovatele, literárního historika a organizátora kulturních akcí Petra Hrušky byly přeloženy mj. do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, slovinštiny, nizozemštiny, polštiny či chorvatštiny. Roku 2013 byl za svou pátou sbírku básní Darmata nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Poezie.
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Česko-kanadský prozaik, esejista, překladatel a exilový nakladatel, spoluzakladatel exilového nakladatelství ’68 Publishers v Torontu Josef Škvorecký v pořadu Z očí do očí z roku 1992.
Vybraná pasáž pochází z televizního filmu natočeného na motivy povídek Jak jsem potkal ryby od Oty Pavla z roku 1974 (autor tímto dílem navazoval na dříve vydanou Smrt krásných srnců). Video zachycuje část děje, kdy po začátku druhé světové války otec a dva bratři opouští hlavního hrdinu s maminkou, protože jsou deportováni do Terezína coby žid a míšenci druhého stupně.
Karel Čapek po uvedení Bílé nemoci čelil útokům v novinách i anonymním dopisům. Kontroverzní názory obsažené v jeho hře vzbudily debatu o pacifismu v době národního ohrožení i o povaze nacionalismu. Až zarážející aktuálnost Bílé nemoci vyvolává otázku, zda se dokážeme ze své minulosti poučit…
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.