Sára se chce stát skvělou reportérkou, tentokrát však neobstála u testu z českého jazyka. Dostala pětku, a tak se rozhodla, že natočí reportáž o mateřském jazyce. Pokusí se za pomoci své rodiny přiblížit divákům útvary nespisovné češtiny, jako je obecná čeština, slang, argot, profesní mluva a především nářečí, která se používají vždy jen na určité části jazykového území. Ukáže také, jak se vlivem médií rozdíly mezi nářečími stírají.
Pasáž se zabývá tvořením přídavných jmen především z názvů českých měst a obcí.
Pasáž se zabývá psaním velkých písmen v názvech svátků a přídavných jmen od nich odvozených.
Nová slova se v češtině tvoří odvozováním, skládáním nebo zkracováním. Kamila Smejkalová z Ústavu pro jazyk český AV ČR ve vybrané pasáži vysvětluje všechny tři způsoby tvoření slov v češtině a ukazuje prostředky, jejichž pomocí se nová slova tvoří.
Pasáž vysvětluje historický původ a dnešní význam často používaných českých obratů „být grogy“ a „být švorc“.
Díl pořadu Jazykovědma se tentokrát zaměřuje na citově zabarvený výraz brajgl. Kde se toto slovo vzalo, jak vzniklo a jaký má význam? Tušili jste, že tomuto slovu vlastně „umožnilo" vznik výtvarné umění?
Je přechylování a užívání generického maskulina projevem neúcty k ženám? Lingvistka Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR rozebírá problematiku přechylování cizích i domácích slov a vlastních jmen.
Pasáž popisuje tvoření a správnou formu zápisu některých zkratek.
13 731
769
4 680
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.