01:49
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Podíváme se do Lednického parku, kde zrovna probíhá vystoupení s dravci. Dozvíme se něco o historii sokolnictví i o jeho současném pojetí v podobě záchrany zraněných dravých ptáků a jejich přípravy na život ve volné přírodě.
Navštívíme Jizerku (Malou Jizeru), snad nejznámější osadu na české straně Jizerských hor. Původními obyvateli byli čihaři, tedy lovci drobných ptáků. V 19. století se místní obyvatelé začali věnovat převážně výrobě skla a také hledání drahých kamenů poblíž zdejších řek a potoků. Dnes je Jizerka rájem cyklistů a lyžařů.
Řeka Berounka patří mezi poslední české vodní toky, které nejsou zasaženy umělými regulacemi a hrázemi na březích. Díky tomu v povodí funguje říční eroze i akumulace, jak můžeme vidět například v oblasti CHKO Křivoklátsko, se kterou je Berounka neodmyslitelně spjatá.
V roce 1996 byl Lednicko-valtický areál zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Díky tomu se podařilo postupně opravit řadu památek a výrazně se zvýšil počet turistů z Česka i zahraničí, což vítají zejména hoteliéři a restauratéři. Negativní stránkou je zejména dopravní situace a omezený rozvoj obcí a podnikatelských aktivit v areálu. Přesto výhody zápisu památky do seznamu UNESCO převažují, areál se dočkal rekonstrukcí za více než 1 miliardu korun.
Při putování po Moravském krasu s Cyklodálkami (2024) se zastavíme v Ostrově u Macochy. Zde se nachází 40 metrů hluboká přírodní štola, která slouží jako speleoferata. Místní průvodce nám vysvětlí, jak sestup probíhá i pro koho je tato netradiční aktivita vhodná a jaká jsou případná rizika.
13 956
796
4 752
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.