02:51
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
V tomto dílu nám Brďo vysvětlí, co vše se skrývá pod pojmem Velikonoce. Většina z nás si pamatuje jen některé zvyky spojené s tímto obdobím. Pojďte si s námi připomenout hlavní záměr Velikonoc.
Zažili jste ten pocit, když jste pro své dítě neměli po ruce odpověď? Ukážeme vám svět dětskýma očima a odpovíme: Proč jsou Velikonoce?
Věděli byste, co se děje v líhni? Jak dlouho trvá kuřátkům, než z nich vyroste kohout či slepice? A dá se dopředu rozpoznat, jestli bude z kuřete slepice nebo kohout? Pojďte se podívat. Také si povíme, co vše patří do kuřecího jídelníčku.
Čapí pár nám ve videu předvede, jak si před hnízděním vylepšuje hnízdo, aby se mohl svědomitě starat o potomstvo. A že se mají čapí rodiče co ohánět. Dozvíte se, že mladí čápi nepohrdnou krtkem ani dlouhou užovkou.
V dnešní hádance hledáme šelmu, která žije ve vodě a vyskytuje se na severní polokouli. Když žije ve vodě, jsou samozřejmostí ploutve, ale tato šelmička má také kožich. Už tušíte? Kdo tipnul lachtana, má pravdu. A my se mimo jiné podíváme, jak se takový lachtan dá vycvičit a jaký je rozdíl mezi lachtanem, mrožem a tuleněm.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí samička snáší vejce, sameček shání potravu. Špačci si staví hnízdo. Čápi své loňské hnízdo stále opravují.
Co asi snáší takový ústřičník? Poznali jsme ho podle zobáku, protože má totiž jeho dolní polovinu delší než horní. Proč to tak má? To můžete snadno zjistit. Africká příroda představuje fascinující organismus. Afrika samotná je druhý největší a zároveň nejteplejší kontinent světa. Proto se neváhejte vydat za dalším dobrodružstvím právě sem.
Vosy jsou dravci a velmi obratní letci. Mají krásné odstrašující zbarvení, které jiný hmyz napodobuje. Jsou jedinečné stavbou hnízd (druh vosy můžeme poznat podle tvaru hnízda) a svým sociálním životem.
Odkud se vlastně vzali pavouci? Máme se jich bát, nebo nám nosí štěstí? Dozvíte se, kolik mají pavouci nohou, očí, čím slyší a ještě mnoho dalších zajímavostí.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
13 955
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.