03:47
Česká republika je protkaná značenými turistickými cestami. Na jejich údržbě se podílí přes pět tisíc dobrovolných značkařů. Potřebují k tomu nejen barvy a štětce, ale například i pilku. Každou turistickou trasu je potřeba po třech letech zkontrolovat a obnovit. Umístění a velikost značek má daná pravidla. Značení nových tras řídí Klub českých turistů, ale návrh může podat každý. A těch stávajících tras už je vyznačeno 40 000 km.
V přírodě se ukrývá spoustu různých pokladů. Jsou místa, kde můžete nalézt i legendární trilobity. Potřebujete kladívko, pozorné oči a bude se hodit i lupa.
Wifina nám tentokrát přináší technické téma: Jak funguje navigace? Hledání v mapě, když jedete někam, kde to neznáte, je už ve většině případů minulostí. Teď prostě naťukáte adresu do navigace a frčíte. Jak ale navigační systém vlastně funguje, vám vysvětlí Matěj.
Každý výletník je moc dobře zná. Pomáhají nám s orientací v krajině a ukazují nám cestu. Mají různé barvy: červenou, modrou, žlutou i zelenou. Víte o čem je řeč? Samozřejmě o turistických značkách. Dozvíte se, kudy kdysi vedla první vyznačená trasa a proč už ji na mapě nenajdete. Také zjistíte, jak jsou turistické značky staré, kolik kilometrů cest už bylo jimi vyznačeno a po jaké době dochází k jejich kontrole.
Geolog Václav Cílek vysvětluje vznik dopravních komunikací na našem území – jaký měly smysl, kudy vedly a kdo je zakládal.
Václav Cílek vypráví o tom, proč v minulosti na našem území vznikaly a zanikaly cesty a jaké funkce a vlastnosti v dějinách měly. Dozvíme se také, proč mají staré cesty jiný tvar než ty moderní.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Klánovický les se nachází na východním okraji Prahy. Téměř celá pražská část lesa je chráněna jako přírodní park Klánovice-Čihadla, části z něj jako přírodní rezervace Klánovický les. Na procházku největším lesem na území našeho hlavního města se vydáme s místním hajným, zástupkyní občanského spolku i archeologem, který tu před lety prováděl průzkum a objevil dávno zaniklou středověkou vesnici.
Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 metrů nedaleko nejznámější hory Moravskoslezských Beskyd, Radhoště. Rázovité srubové stavby vytvořil slovenský architekt Dušan Jurkovič. V návrzích budov v secesním slohu dbal přísně na to, aby budily dojem slovanské lidové architektury. Na vrcholu Radhoště stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje a sousoší obou věrozvěstů.
Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Vypravíme se do Třemešné ve Slezsku, odkud jezdí vlaky do obce Osoblaha po poslední úzkorozchodné železnici provozované Českými dráhami. V letních měsících je možné na dráze potkat výletní parní lokomotivy. Ve videu nám bude představena historie trati i současný provoz.
Počátkem 90. let 20. století v období malé privatizace státních podniků vznikla řada nových firem. Jednou z nich je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci na Vysočině. Pivovar zavedl mnoho inovací, např. patentní lahve nebo mikrobiologickou filtraci bez pasterace. Díky důrazu na kvalitu i úspěšné marketingové strategii získal již několikrát titul pivovar roku.
Reportáž popisující politickou a hospodářskou situaci v Ázerbajdžánu na pozadí konání soutěže Eurovize a rozhovor s politologem o fungování státu.
Téměř všechny řeky, které protékají naší zemí, zde také pramení. Proto se také říká, že Čechy jsou střecha Evropy. Energii potoků a řek využívá člověk od nepaměti. Touha využít vodní síly vedla postupně k budování malých vodních elektráren, tedy takových, které mají výkon do 10 000 kW. Podívejte se, jak fungují.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.