26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
V oblasti Labských pískovců najdeme Kamenickou stráň, obec, která je vesnickou památkovou zónou. Stojí zde čtrnáct hrázděných chalup a na stálo tu žijí tři lidé. O obec se tedy starají hlavně rekreanti, kteří mají i svůj spolek. S jedním ze členů spolku se setkáme a dozvíme se základní informace o historii i současnosti obce.
Výstavba apartmánových domů pro rekreaci na Šumavě a v Krkonoších mění nejen charakter podhorské a horské krajiny, ale i způsob života v podhorských sídlech. Pořad ukazuje příklady necitlivé výstavby a některé její důsledky.
Správa železnic začíná stavět rychlodráhu z Prahy do Kladna a na ruzyňské letiště. Po úseku přes Kladno na začátku roku 2023 oficiálně zahájila i přestavbu pražského konce, nádraží v Bubnech a nové zastávky Výstaviště.
Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou u nás jediným krasovým systémem, kde se ohřejete. Teplota dosahuje téměř 15 °C, protože voda ve spodních patrech jeskyní je prosycená horkým oxidem uhličitým z hlubin zemského pláště. Oxid uhličitý je však těžší než vzduch, a tak vytváří nad vodními jezírky i jezera plynná – neviditelná a smrtonosná. A právě vyšší teplota a charakter minerální vody unikátním způsobem ovlivnily vývoj jeskyně.
Gretě Thunberg je sedmnáct let a zná ji celý svět. Je totiž hodně slyšet. Tahle švédská aktivistka bojuje za lepší zacházení s naší planetou, protože jí osud Země není lhostejný. Greta upozorňuje na to, že naše planeta má problém. Tají ledovce, zvyšuje se hladina oceánů, jsou častější povodně i extrémní sucha.
Mezi země, které se musí vypořádat s rostoucím rozporem mezi hospodářským růstem a nutností bojovat s emisemi, patří i Indie. Jsou dny, kdy škodlivé emise v ovzduší přesahují až desetinásobně bezpečnou míru. V takových dnech se zavírají školy, zakazují stavební práce a do ulic smějí auta vyjíždět podle čísla registrace jen obden.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.