26:42
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Mrtvé lesy v oblasti Jihlavska, Třebíčska a okolí Velkého Meziříčí jsou z letadla dobře vidět. Sytě zelenou bravu mají jen mladé smrčiny a listnaté části lesů. Za extrémní rozšíření kůrovcové kalamity na Vysočině může podle odborníků hlavně sucho a také převažující smrková monokultura. I na Dačicku, kam se s lesním hospodářem Kamilem Kupcem také podíváme, je situace obdobná.
Reportážní dokument Milana Brunclíka z roku 2019 s názvem Kalamita se zabývá kůrovcovou kalamitou na našem území, jejími příčinami a dopady. Co způsobilo masové vymírání našich lesů? Jak razantní změně česká krajina a její obyvatelé čelí?
Pořad seznamuje s přírodními zajímavostmi Nízkého Jeseníku, ukazuje sopky Malý a Velký Roudný nebo Rešovské vodopády.
Ďáblický hřbitov je místem posledního odpočinku stovek hrdinů odboje. Od roku 1943 je zde pohřbívali nacisti, po roce 1948 zase komunisti. Ti zdejší hromadné hroby přestali používat před 60 lety. Jaké byly osudy lidí, jejichž životy skončily příliš brzy? Kolik lidí je v místních hromadných hrobech pohřbeno?
Krušné hory toho zažily víc než dost: neprostupné lesy, živelné osídlování, podzemí, do kterého se zavrtávají nekonečné šachty, časy prosperity i chudoby, náboženské války i objevy nových prvků, ale také vysídlení německého obyvatelstva, bourání celých vesnic nebo likvidaci politických vězňů. S Miroslavem Táborským můžeme znovu objevit zapomenuté dědictví těchto hor a začít si ho vážit.
Než potraviny skončí na našem talíři, často putují tisíce kilometrů. Jistě je nemožné, abychom v otevřeném trhu, jakým je Evropa, konzumovali pouze české zboží. Avšak často si přístup k českým či lokálním potravinám komplikujeme my sami důrazem na co nejnižší cenu. Když dáme přednost podpoře lokálních produktů před péčí o naši peněženku, možná nás nakonec překvapí, co všechno si budeme moci dopřát.
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
Napřimováním toků jsme přišli o stovky a tisíce kilometrů říčních toků. Je těžké stanovit, kolik vody se takto ztratilo z naší krajiny. Zmizely říční meandry, slepá nebo dočasná ramena, lužní lesy, ve kterých se při povodních rozlévala voda, aniž by někomu škodila. Tyto škody na velkých tocích je těžké odstranit. Přesto to jde. Příkladem je lokalita Obelisk na Dyji.
Na území České republiky stále převažují smrkové monokultury, které byly v minulosti vysazovány i do níže položených oblastí nevhodných pro jejich pěstování. Důsledkem jsou kůrovcové kalamity, které se v posledních letech pravidelně opakují. Dřevo napadené kůrovcem má nižší kvalitu a kvůli jeho přebytku na trhu dochází k poklesu výkupních cen. Řešením je vysázení druhově pestrého lesa, který se co nejvíce podobá přirozené dřevinné skladbě.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.