12:36
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje děti s geografickými a přírodními fakty i dějinnými událostmi v krajích ČR. V této pasáži představí Královéhradecký kraj.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
František Antonín Špork je znám především jako mecenáš umění. Byl také velmi podnikavý, a tak když byl na jeho pozemku v Kuksu objeven léčivý pramen, přišel s nápadem vybudovat lázně světového formátu. Po smrti hraběte se ale nenašel pokračovatel jeho díla. Z lázní tak zbyl pouze špitál a barokní sochy Matyáše Brauna.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Miroslav Vladyka nás bere na cestu Královéhradeckým krajem po stopách Boženy Němcové. Navštívíme malebná zákoutí v Ratibořickém údolí a další místa, která autorku inspirovala v její tvorbě. Také se seznámíme s jejími životními osudy.
Román Druhé město (1993) spisovatele Michala Ajvaze patří k nejzajímavějším počinům současné české literatury. Ajvaz v něm konstruuje prostor, město, které důvěrně zná, ovšem které současně pojímá jako věčný labyrint. Pro autorův styl je příznačný zejména imaginativní způsob psaní, což se projevuje i ve Druhém městě. O čem tato kniha je a jaké myšlenky či pocity může ve čtenáři vzbuzovat? To nám přiblíží následující reportáž.
Zhlédněte dobovou ukázku snahy vysokoškolských studentů o dodržování základních pravidel demokracie a vyjádření odporu k nastupující normalizaci na konci 60. let 20. století a vzpomínky jejích aktérů. Odpor vůči normalizaci vyvrcholil činy Jana Palacha a Jana Zajíce. Jak se s odstupem času na tehdejší události dívají?
Spisovatel vypráví o svém životě, proč nepíše o holokaustu, proč sympatizoval s komunismem a proč zůstal v zemi, i když věděl, že bude zakázaným autorem. Zamýšlí se nad současným (demokratickým) systémem a nad deficitem mimořádných osobností. Závěrem přibližuje svůj tvůrčí proces a způsob, jakým své texty opravuje. Chce Ivan Klíma ještě nějaký román napsat?
Pasáž z malostranské povídky Hastrman nám ve vzpomínkách Jana Nerudy představuje pana Rybáře zvaného Hastrman, veselého a oblíbeného obyvatele Malé Strany před rokem 1848, o němž se lidé domnívali, že je „báječně“ bohatý díky milované sbírce kamenů...
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.