04:17
Vydejme se do vesmíru a prozkoumejme Sluneční soustavu. Objevíme vnitřní a vnější planety. Jaký je mezi nimi rozdíl? Dokážete si představit, jak jsou od sebe planety vzdáleny? Kolik je ve Sluneční soustavě měsíců? A jak velkou část vesmíru tvoří? Společně si Sluneční soustavu vymodelujme!
Venuše, sesterská planeta Země. Po Měsíci druhé nejvýraznější těleso na obloze. Večer ji můžeme pozorovat jako Večernici, ráno ji přezdíváme Jitřenkou. Jedná se o jedinou planetu sluneční soustavy, která byla pojmenována po ženě. Je sice krásná, ale život na ní je nemožný.
Vydejme se společně za králem naší sluneční soustavy. Objevíme a prozkoumáme planetu Jupiter. Pátá a zároveň největší planeta pojmenovaná po vládci bohů se pyšní několika měsíci. Je tu také velmi větrno a den je tu o dost kratší než na Zemi. A jak najdeme Jupiter na obloze?
Víte, které planetě se říkalo Dobropán? Řekové ji dokonce nazývali dvěma názvy: ráno Apollo a večer Hermés. Ona je taky v noci o dost jiná než ve dne. Nejmenší planeta naší Sluneční soustavy má ze všech planet nejkratší dobu oběhu, podaří se jí to za 88 dní. Poleťte se s námi podívat na Merkur!
Vyrazíme se podívat na dvojče Uranu. Neptun, bouřlivák, nejvzdálenější od Slunce a také nejchladnější planeta Sluneční soustavy. Na závěr si vyrobíme modely plynných obrů. Už to jistě víte, který je z nich největší.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Nedávno byla úspěšně ukončena vesmírná mise Artemis 1, jejímž cílem bylo dokázat, že lidé mohou opět přistát na Měsíci. Kosmická loď Orion tuto zatěžkávací zkoušku zvládla a dala prostor následujícím misím Artemis 2 a 3. Více se o těchto vesmírných misích dozvíte v reportáži Zpráviček.
Asi už jste slyšeli, že ozonové díry nejsou pro život na Zemi vůbec dobré. Jak se měří ozonové vrstvy, k čemu jsou dobré, co jim škodí, jak dlouho o nich víme a jak je to s ozonovými dírami dnes, zjistíte v reportáži z Wifiny.
Wifina nám v tomto díle představí póly naší Země. Dozvíme se například, že severní pól leží přibližně uprostřed Severního ledového oceánu, kde je území trvale pokryté ledem. Na opačné straně Země leží jižní pól, který je také pokrytý ledem.
,,Je to jen malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo." Věta, kterou pronesl Neil Armstrong, když poprvé otiskl svou stopu na povrchu Měsíce. A převážil tak misky vah vesmírných závodů na stranu USA, které až doposud marně soupeřily se Sovětským svazem. Více nám o svém výletu na Měsíc povypráví Neil Armstrong, který se objeví dnes Sám v muzeu.
Poleťme s robůtkem Kitem vstříc vesmírným dobrodružstvím! Kit prozkoumává povrch Merkuru, zjišťuje, po jakých osobnostech jsou pojmenovány zdejší krátery, zažívá místní východ slunce a objevuje vodu ve skupenství ledu. Věděli jste, že na Merkuru bychom měli narozeniny každé čtyři měsíce?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá zvláštnosti planety Neptun i jejích měsíců. Měsíc Triton Kitovi vysvětluje, proč létá opačným směrem než všechny ostatní měsíce a jak se k ledovému obru, jak se Neptunu říká, vlastně dostal.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit havaruje na Jupiterově měsíci Ganymed a hledá možnosti, jak ze sebe smýt vesmírný prach. Dostává se na další Jupiterův měsíc jménem Europa, kde konečně nachází vodu.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.