01:43
Svatý Václav je, jak jistě víte, patronem české země. Jak to ale tehdy bylo mezi ním a jeho bratrem Boleslavem? Kam až zašla Boleslavova chamtivost a proč pozval Boleslav Václava na křtiny? A proč se Václavovi nevyplatila jeho zbožnost? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
Svatý Václav byl podle pověsti vychováván svou babičkou Ludmilou. Za jeho vlády se Češi měli dobře, platili za to ale sousedním Němcům, aby udrželi mír. Podle legendy byl zbožný Václav zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Václava dodnes považujeme za patrona českého státu.
Smrt knížete Václava v roce 935 znamenala pro český stát vytvoření symbolu. Už tři roky po ní patrně jako pokání nechal jeho bratr Boleslav I. převést ostatky na Pražský hrad a pohřbít v rotundě sv. Víta. Zázraky, které jsou s tímto převozem spojené, pak usnadnily cestu ke zřízení samostatného pražského biskupství.
Pojďme se společně podívat na animovaný film o historii pražského Václavského náměstí a jeho geniu loci. Václavské náměstí založil král a císař Karel IV. ve 14. století. Kdysi zde byl koňský trh, podle toho se náměstí také jmenovalo, až v 19. století navrhl K. H. Borovský, aby se náměstí jmenovalo Václavské. Co všechno se tu odehrálo? A od kdy tu stojí známý pomník? Jak se kůň, který nese knížete Václava, jmenuje?
Palladium země české je kovový reliéf, který je spojován s ochrannou mocí nad naší zemí, a národní kulturní památka. Je uchováván v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Podívejte se na stručnou, ale pestrou historii zlaceného reliéfu i místa jeho uložení.
Na odkaz svatého Václava navázala i moderní československá státnost. V roce 1929 první republika slavila svatováclavské milénium, dostavěla pražskou katedrálu a prezident Masaryk připomínal duchovní odkaz Václavův republikánským politikům.
Do velkých dějin vstoupil následník rakousko-uherského trůnu svojí smrtí v červnu 1914 v Sarajevu. Obraz, který mu vytvořilo dvacáté století, je hodně pošramocený. Podívejte se na diskusi historiků, v níž proberou některé z aspektů jeho života.
Politické procesy, typické pro komunistický režim, probíhaly už před únorem 1948 a pokračovaly v určité podobě až do pádu komunismu. Nejznámější jsou ale procesy z 50. let, které byly často zinscenované, vyznačovaly se neúměrně přísnými tresty a často i popravami. Jejich účelem bylo zastrašení společnosti a likvidace politických konkurentů či tzv. nepřátel lidu. Totalitní režim se o procesy přímo opíral. Vzorem v této činnosti byl režimu Sovětský svaz, kde Stalin během 30. let prováděl masové politické čistky. Politické represe však probíhaly i na regionální úrovni a tresty bývaly někdy udělovány i bez soudů.
Jaroslav Kvapil byl významný divadelník, režisér, básník a libretista opery Rusalka. Také se ale zapojil do činnosti domácího odboje za první světové války: byl členem odbojové skupiny Maffie, autorem Manifestu českých spisovatelů a vystupoval proti Rakousku-Uhersku a později i proti nacistické okupaci.
Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a další vedoucí představitelé KSČ se na večerním jednání radí, jak dovršit likvidaci zastoupení demokratických stran ve vládě. Video ukazuje na jejich odhodlanost i schopnost taktického jednání na počátku únorové krize 1948.
12 302
677
3 965
1 119
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.