05:21
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Výklad důležitých událostí v životě Karla Jaromíra Erbena, včetně citací z jeho díla. Pořad spisovatele zasazuje do kontextu historických událostí.
T. G. Masaryk o něm napsal: „Byl největší postavou českého osvícenství a počátků národního obrození.“ Josef Dobrovský, kterého označujeme za patriarchu českého národního obrození, náš přední bohemista, slavista, orientalista a literární a církevní historik, zakladatel slavistiky a také největší český osvícenský vědec. Ukázka přináší náhled do Dobrovského vědeckého života a jeho díla prostřednictvím výkladu historika Petra Charváta.
Dokument o jedné z předních postav české exilové literatury staví na osobní výpovědi Oty Filipa, který se ohlíží za „svým“ dvacátým stoletím. S nadhledem a zároveň s pokorou i schopností kritické sebereflexe hovoří o svých románech.
Divadlo Járy Cimrmana si připomínalo čtyřicet let s cimrmanovskými hrami představením tvořeným ukázkami z některých jeho her. Podívejte se na takovou ukázku ze hry Lijavec.
Dejvické divadlo patří v současné době k nejprestižnějším divadelním scénám u nás. Jeho nynější podoba se však poměrně zásadně liší od té původní. Počátky Dejvického divadla sahají do roku 1992, kdy zde herecký soubor vytvořili tehdejší studenti alternativního a loutkového divadla pražské DAMU. V roce 1993 se stal uměleckým šéfem divadla režisér Jan Borna, který určoval poetiku scény až do roku 1996, kdy s hereckým souborem odešel do nově vzniklého Divadla V Dlouhé. Ve videu zhlédneme vzpomínky tehdejších protagonistů na vznik divadla i ukázky z dobových inscenací.
V rozhovoru se spisovatelem a dramatikem Arnoštem Goldflamem se dozvíme, jakým způsobem píše své divadelní hry, co jej inspiruje k tvorbě a z jakého důvodu nedovolil změnit konec ve své divadelní hře Doma u Hitlerů, ze které uvidíme krátkou ukázku.
Tvorba Markéty Pilátové je zcela specifická. Předpokladem k tomu už je samotný fakt, že přesídlila z Brazílie do Velkých Losin. Častým tématem jejích knih je souboj dobra se zlem. Nejen k jejím knihám se vyjadřují literární kritik a nakladatel Zdenko Pavelka, literární kritik Petr Nagy, spisovatel Jáchym Topol i vnučka Jana Antonína Bati Dolores Baťa Arambašič. Rozhovor s Markétou Pilátovou je prokládán čtením ukázek z autorčiných próz.
13 496
756
4 598
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.