13:12
Pořad se zabývá parazity. Je vysvětleno, co je to parazit, jak žijí a jaké jsou druhy parazitů. Dále se řeší paraziti člověka a jaké nebezpečí pro člověka představují. Dozvíme se o parazitech středověkých i současných, o parazitech cizokrajných a o těch, kteří pomáhají léčit různá autoimunitní onemocnění. Ve videu jsou zmíněny také geny a DNA a je ukázán pokus, jak se extrahuje DNA z cibule.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
Sexuálně přenosné choroby jsou nemoci vyvolávané bakteriemi, parazity, plísněmi, prvoky nebo viry. Mezi nejzávažnější patří syfilis, kapavka, chlamydióza a virové onemocnění způsobující AIDS. Poslechněte si, jaké jsou příznaky průběhu nemocí a jejich důsledky.
Sluch je naším druhým nejdůležitějším smyslem hned po zraku, díky kterému získáváme nejvíc informací o okolním světě. Vysvětlíme, jak rozeznat počínající poruchu sluchu, co na sluch působí příznivě a kdy vyhledat lékaře.
Jaké ochranné mechanismy mají epidemiologové připravené pro případné šíření nákazy ebolou? O epidemii eboly i šíření epidemií z různých koutů světa hovoří epidemioložk a primářka infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.
Asi třetinu života prospíme. Spánek je tedy něco velmi, velmi důležitého. Pokusná zvířata, kterým se zabrání ve spánku, přežívají zhruba dva až tři týdny. Naše usínání, probouzení a setrvávání ve spánku řídí prastaré mapy, jejichž kořeny sahají až ke vzniku života. Činnost těchto map souvisí s tikáním našich mozkových biologických hodin, které určují náš přibližně 24 hodinový denní cyklus. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Stáří symbolického myšlení se dosud odhadovalo na nějakých 40 tisíc let zpět – na základě nálezů zbraní, šperků a později maleb. Co se tedy dělo těch 100 nebo více tisíc let mezi vznikem anatomicky moderních lidí a vznikem moderního člověka? Co odpovídá za tak velký zlom? Mohla to být nějaká genetická změna – vždyť víme, že se biologicky lidský mozek vyvíjí dosud, anebo nějaký velký socio-kulturní zlom, například vznik směnného obchodu nebo vznik složitější společnosti?
Každý z nás se někdy v životě dostane do riskantní situace, ve které se musí rozhodnout. A výsledkem může být zisk nebo ztráta. Různí lidé se chovají různě. Některým jde o zisk, takže riskují. Risk je zisk. Jiní spíše poměřují ztrátu. Tuhle problematiku řeší asi 50 let takzvaná Teorie vyhlídek. Co se nám při rozhodování děje v hlavě, zjistil pokus.
Žádný živočišný druh na naší planetě nežil věčně. Podívejme se na člověka jako na živočišný druh pohledem evoluční biologie. Darwin byl přesvědčen, že člověk je jen jeden živočišný druh, který se vyvinul podle odlišných životních podmínek. Každý člověk na všech kontinentech usiluje o svoje štěstí, chce vybudovat rodinu, mít děti a pečovat o ně, nežíznit, nemít hlad a nebát se o život.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.