02:34
Svalové dystrofie jsou genetická onemocnění, která se projevují jako postupné ochabování svalstva. Průběh jednotlivých forem dystrofií je různý. Nejčastější a nejkrutější formou je Duchennova svalová dystrofie, která se vyskytuje v populaci přibližně u jednoho chlapce na tři tisíce narozených a nemocného upoutá velmi brzy na invalidní vozík. Mírnější Beckerova svalová dystrofie se vyskytuje asi u jednoho chlapce z osmnácti tisíc narozených. První příznaky nemoci se u dětí začnou objevovat již ve věku tří let. Nemoc postupně ochabuje kosterní svalstvo končetin a trupu. V raném věku dospívání, někdy i dříve, jsou zasaženy rovněž svaly dýchací a srdeční soustavy.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Video začíná krátkým historickým exkurzem a zmiňuje Karla Landsteinera a Jana Janského, objevitele krevních skupin. Zmiňuje distribuci krevních skupin ze systému AB0 po světě i další krevní systémy, jako je např. Rh faktor. Dále se ve videu dozvíme, na jakém principu krevní skupiny fungují.
Čínští vědci provedli poněkud zvláštní experiment: spojili buňky ovce a škrkavky. Co se stane, co se narodí a proč přistoupili k takovému experimentu? Jak pracují genetické laboratoře na klonování a kdo z toho má užitek?
Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Zdánlivě nesmyslný výzkum, díky kterému se podařilo odchovat slepice se svítícíma nohama, nyní nachází uplatnění v prevenci virového onemocnění drůbeže. Český tým vědců použil technologii ke genetické úpravě slepice, která vede k rezistenci kmene vůči ptačí leukóze. V EU zatím není možné geneticky modifikované organismy konzumovat, své místo ale možná již brzy slepice naleznou např. ve Vietnamu či Číně.
Kdy a jak se zrodila pralidština, se přesně neví. Možná, že cvakavé a mlaskavé jazyky, jimiž ve světě mluví asi 30 lidských skupin žijících v Africe, jsou ty nejstarší. Mohou pocházet z doby, kdy se lidé dorozumívali jen posunky a jednotlivými zvuky. Historie pohybu lidí po kontinentech se dá sledovat i dnes díky analýzám DNA.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.