01:07
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Animovaný cyklus hravou formou seznamuje s Prahou, hlavním městem České republiky. Krátký úvod seznámí s hranicemi naší vlasti a rozdělením ČR na Čechy, Moravu a Slezsko a na jednotlivé kraje. Následuje ucelený pohled na Prahu: její poloha, sídlo vlády a prezidenta, části Prahy, budovy a památky, městská zeleň, bydlení, doprava atd.
Pořad seznamuje s Českou republikou. Pomocí globusu a mapy se děti dozvědí, kde se ČR nachází, jak vypadá a s jakými státy sousedí. Dále zjistí, jaký je náš státní znak a národní strom, kdo je náš prezident a jaká je naše státní vlajka a státní hymna. V pořadu je názorně představena česká příroda: hory, lesy, řeky, přehrady, rybníky, léčivé prameny, louky, pole, vesnice a města.
Víte, čemu se říká Perla Šumavy? Chalupské slati v údolí Vydřího potoka, nedaleko od Borové Lady. Navštivte s námi největší rašelinné jezírko u nás. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Věděli jste, kde u nás můžeme vzácně najít tesaříka alpského? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Terčin zvířecí svět nám ve zvířecím příběhu přiblíží způsob, jak se máme zachovat pokud nám uletí papoušek. Jakým způsobem ho můžeme přilákat a chytit.
Stručný popis, co se pěstuje na poli, jací tam žijí živočichové a jak zemědělec chrání svou úrodu.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Hrdinou tohoto příběhu je bodlinatý nemotora, ježek východní. Náš Pajda měl v životě v přírodě smůlu, po střetu s autem mu zůstala chromá noha a navíc oslepl na jedno oko. Na každém kroku ho čekalo nějaké překvapení, číhala na něj různá nebezpečí. Ale Pajda se statečně rval s osudem. A aniž tušil, mělo se na něj usmát i štěstí. Do stejných míst jako on zamířila i jedna ježčí dáma, jeho budoucí nevěsta.
Karpaty jsou tvořeny z naší strany flyšem, díky kterému zde rychleji probíhá tvorba štěrku a vznikají štěrkonosné toky. Lidé je využívali ke splavování dřeva. Aby se nemuseli obávat jejich rozvodnění, vytvářeli nádržky, kde se štěrk zadržel a do údolí tekla korytem pouze čistá voda. Jak takové štěrkonosné toky vypadají a mnoho dalších zajímavostí o nich, zjistíte ve videu.
Dokázali byste v zimě přečkat noc v přírodě bez moderních pomůcek? Umíte si postavit lesní přístřešek? A co rozdělat oheň? Slyšeli jste někdy, co je to KPZ? Jak získat vodu, když vám dojde? A víte, jak se říká umění přežít v přírodě?
Během jedné minuty se seznámíme se zvířecími druhy žijícími na Sovinecku. Datel černý zde vytesává dutiny, ve kterých holub doupňák hnízdí. Najdeme zde také čápa černého či výra velkého. Některá zvířata jsou překvapením, šíří se sem z teplých krajin, jako například kudlanka nábožná. Nezalekněte se, pokud zde narazíte i na křižáka pruhovaného.
Věděli jste, že v údolí řeky Dyje se nachází náš nejmenší národní park? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Podle čeho získal Růžový palouček nedaleko Litomyšle své jméno? Jak byli s tímto místem spojeni vyhnanci po bitvě na Bílé hoře? A co tajemného se o něm vypráví? A co zachránilo Růžový palouček před rozoráním? Poslouchejte vyprávění ze Starých pověstí českých, které je tlumočeno do znakového jazyka.
V Lednici se zimou třást nemusíte. Tento krásný zámek si vybudovali Lichtenštejnové jako své letní sídlo. Vidět zde můžete krásné salónky, ale i dětské pokojíčky. Jistě nepřehlédnete vysokou orientální věž, které se říká minaret. A navštívíte i zámecký skleník.
Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.
Do Střelické bažinky nedaleko Brna přicházejí na jaře skokani hnědí, aby se stejně jako každý rok utkali o samičku. Během období rozmnožování se mokřad zaplní tisíci žabích vajíček a mělké tůňky jsou doslova zaplaveny jejich hustou polévkou.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.