01:01
Věděli jste, co všechno dokáže ulovit vydra říční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tvoří tedy významnou součást potravního řetězce a jeho existence tak dostává důležitý smysl.
Na našem území ze zdárně rozmnožují druhy živočichů, které se sem dostali vlivem člověka. Proč jsou pro přirozený biotop ohrožením? Čím škodí přírodě nutrie nebo hlaváč černoústý?
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Věděli jste, že u nás najdete jen jediné místo, kde se rozmnožuje želva bahenní? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Brukev zelná je matka květáku, brokolice, zelí, kedlubny a kapusty. Jako první ji začali šlechtit už staří Římané. Květák je označován za zeleninu chudých, a přitom je tak bohatý. Jak je to možné? Podívejte se s námi, na co všechno je květák dobrý.
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Lidé a psi mají mnoho společných rysů a vlastností. Jejich historie je úzce provázaná a vztah člověka s domestikovaným psem prošel v dějinách lidstva řadou změn. Jednou z nich je vznik různých plemen psů, ke kterému došlo křížením a šlechtěním různých ras. Na příkladu šlechtění se dá ukázat Darwinova evoluční teorie o původu druhů.
Máta pochází z latinského menthe, myšlení. Dříve se používala jako žvýkačka, proti bolesti hlavy, jako voňavka a údajně přinášela blahobyt i štěstí. Ale odkud se u nás máta vzala? Přesně to sice nikdo neví, ale to nebrání mátě, aby u nás rostla.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Věděli jste, že krajinu na sever od Jeseníků vymodeloval ledovec? V jedné minutě vám představíme zázraky flory a fauny naší přírody.
Věděli jste, že ostružiník moruška pamatuje dobu ledovou? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pořad seznamuje s herbářem bylinek, které jsou zdraví prospěšné. Například z heřmánku se dá připravit čaj, z měsíčku mast a z jitrocele sirup. Dále pořad pojmenovává rostliny, které se používají při vaření jako koření: rozmarýn, bazalka, pažitka, petržel.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Garrulus glandarius je latinský název pro sojku obecnou. Říká se jí také strážce lesa. Je to sestřenka vrány, krkavce nebo straky. Žije v lese nebo v okolí lidských obydlí. Věděli jste, že je jedním z našich nejchytřejších ptáků? V Terčině zvířecím světě se v reportáži „Domácí divočina“ dozvíte více.
Žáby, které ke svému životu potřebují motorky nebo stavební činnost, to zní opravdu neuvěřitelně. Drobnému obojživelníkovi, kuňce žlutobřiché, však vyhovuje prostředí s vyjetými kolejemi naplněnými vodou a haldy hlíny. Motokrosové závodiště v Blovicích nedaleko Plzně jim poskytuje vše, co mají rády. Přesto rychle mizí z české přírody.
Pojďme se společně podívat na video s lenochodem, který žije převážně v korunách stromů. Nejvíce se mu líbí v tropických pralesích Jižní a Střední Ameriky. Toto zvíře nemá potřebu se hýbat příliš rychle. Po zemi se pohybuje jen zřídka a velmi legračně, v podstatě se plazí.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.