05:01
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Dne 5. května 1945 vypuklo v československém hlavním městě povstání proti nacistické okupaci. Obyvatelé Prahy museli s fanatickými oddíly SS svádět na barikádách tuhé boje. Během 4 dní trvajícího povstání přišlo o život téměř 3000 lidí.
Jako odvetu za protesty studentů během pohřbu Jana Opletala uzavřeli nacisté 17. listopadu všechny české vysoké školy v protektorátu. Co je k tomu vedlo? Poslechněte si také vzpomínky jednoho z pamětníků na útok na vysokoškolské koleje v noci dne 16. listopadu 1939.
Pocity beznaděje, strachu, rachot obrněných vozů a pásů transportérů a výhružně vypadající němečtí vojáci v ulicích napověděli, že jsme okupováni Německou říší. Psal se 15. březen 1939. Zároveň byl vydán výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, který měl legitimizovat totální podrobení českého národa Německé říši. „Němci jezdí vpravo, a tak všichni tak musí jezdit!“ Změna dopravního směru, která u nás během čtrnácti dní proběhla, mluví za vše.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Britská vláda souhlasila se zřízením prozatímní československé vlády v exilu a zároveň neuznala suverenitu vládního kabinetu v protektorátu. Jak složitá byla cesta k jejímu finálnímu uznání a jaké diplomatické kroky bylo zapotřebí udělat?
Mladý Mattoni udělal první, nezbytný krok ke svému vytouženému úspěchu, získal manželku a její věno. Ale ví, že tohle nestačí, není to cíl, který před ním otevřel doktor Löschner, jen nezbytný prostředek. Cesta do Vídně, jeho první obchodní cesta do velkého světa, má prokázat jeho vůli i schopnosti.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Listopad 1989 vzbuzuje i po letech mnoho otázek. Šlo o revoluci, převrat nebo jen domluvené předání moci? A proč proti demonstrantům nezasáhla silou armáda a policie? K pochybnostem přispívá např. i jednomyslné hlasování komunistických poslanců Federálního shromáždění, kteří zvolili Václava Havla prezidentem. Zjednodušeně řečeno: co člověk, to názor.
Dvakrát získal pro Československo téměř vše, co se získat dalo. A dvakrát ho dovedl ke klíčovým prohrám jeho moderních dějin. Prezident Edvard Beneš zbavený mýtů a legend v dokumentárním filmu sestaveném výhradně z dobových obrazových a zvukových záznamů, archivních fotografií a dokumentů. Druhá část s názvem „Za každou cenu“ sleduje cestu prezidenta Beneše od exilového boje za poválečné uznání Československa až po jeho devastaci po únoru 1948.
Letní olympijské hry se poprvé na jižní polokouli konaly v roce 1956 v Melbourne. Byly to hry, které měly několik zvláštností. Část se jich konala mimo Austrálii a také doba konání (listopad) byla neobvyklá. V tomto roce se vyhrotila mezinárodní situace v podobě povstání v Maďarsku a tzv. suezské krize. Sportovci byli vítání emigranty, kteří s nimi chtěli navázat kontakt, protože neměli žádné zprávy z domova. Ale součástí výpravy byly i tzv. očka monitorující nežádoucí styky se Západem. Výprava měla odcestovat okamžitě po skončení her, ale jejich letadlo mělo poruchu. Z obavy, aby se někteří třeba během čekání na opravu nerozhodli emigrovat, museli odjet okamžitě ruskou lodí do Vladivostoku a pak vlakem přes celou Sibiř až do do Moskvy. Cesta trvala tři týdny.
12 234
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.