06:19
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
V době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945, kdy zákonodárná moc nebyla vykonávána Národním shromážděním, vydával prezident republiky Edvard Beneš zákony formou dekretů. Vydáno bylo přes sto dekretů, které řešily praktický chod exilového státního zřízení i poválečné uspořádání československého státu. Poválečný parlament je zpětně schválil.
Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.
Prezident Edvard Beneš patřil po roce 1945 k nejpopulárnějším politikům Československa. Velké uznání veřejnosti si zasloužil zejména svojí klíčovou rolí při obnovení státu během druhé světové války. I proto na něj nekomunisticky smýšlející část společnosti v únoru roku 1948 velmi spoléhala. Hodnocení Benešovy role v únorových událostech není mezi historiky ani zdaleka jednoznačné. Kde se Edvard Beneš přepočítal a co mohl udělat jinak? Podívejte se na diskuzi odborníků v pořadu Historie.cs.
V létě roku 1946 byl Edvard Beneš zvolen opět prezidentem republiky a byl nepochybně na vrcholu své popularity. Zároveň posilovala Komunistická strana Československa svoji už tak dost silnou pozici. V roce 1947 se navíc plně ukázala závislost země na Sovětském svazu, na které měl prezident Beneš svůj nemalý podíl podpisem smlouvy z roku 1943. Přestože Beneš nesouhlasil s Gottwaldovou politikou po převzetí moci komunisty v únoru 1948, nepodal demisi ihned, ale ještě téměř čtyři měsíce zůstával v úřadu prezidenta. Jeho vliv na dění v zemi však již byl téměř bezvýznamný. Zemřel 3. září 1948.
Dobové záběry z pohřbu Edvarda Beneše v září 1948 a reakce komunistů v Československu na jeho průběh, včetně rozsáhlých bezpečnostních opatření. Okolnosti této události komentují historici.
První církví oficiálně uznaný zázrak se stal na našem území ve Filipově roku 1866. Panna Marie se zde zjevila na smrt nemocné ženě a uzdravila ji. Postavený kostel papež povýšil na baziliku minor. Ve 30. letech byl Filipov jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst v Evropě. Po druhé světové válce ale upadl v zapomnění. Dnes opět ožil a konají se zde poutě, ta hlavní začíná v okamžiku zázraku, tj. 13. ledna ve 4:00. Co se tu vlastně stalo?
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Co je označováno jako tzv. divoké lustrace? Dává ten pojem vůbec smysl? O co šlo? A jaké informace obsahuje „tajný" Z fond? To se nám pokusí objasnit historici v pořadu Historie.cs.
Mattoni se ve svých pamětech vrací k těm nejtěžším chvílím svého života. Jeho nejmilovanější dítě, dcera Kamila, je těžce nemocná. Dcerka, která dospěla v ženu, aniž by měla reálnou šanci ženou skutečně být. Mattoni se rozhoduje snad k nejodvážnějšímu činu svého života, bere osud nešťastného dítěte do vlastních rukou.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.