06:19
Edvard Beneš byl prototypem vzorného a pracovitého úředníka, jenž řídil zemi v těžké době 30. a 40. let 20. století. Podařilo se mu stmelit národ, přesto však jeho jméno a odkaz budí kontroverze. A to nejen kvůli notoricky známým dekretům. Jaký byl druhý československý prezident?
V době druhé světové války a v prvních měsících po osvobození v roce 1945, kdy zákonodárná moc nebyla vykonávána Národním shromážděním, vydával prezident republiky Edvard Beneš zákony formou dekretů. Vydáno bylo přes sto dekretů, které řešily praktický chod exilového státního zřízení i poválečné uspořádání československého státu. Poválečný parlament je zpětně schválil.
Exilový prezident Edvard Beneš i Jan Masaryk věřili na konci druhé světové války koncepci, že Československo bude tzv. mostem mezi Východem a Západem. Klíčová pro mezinárodní postavení Československa byla „Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ se Sovětským svazem, kterou Beneš podepsal ještě za druhé světové války. V parlamentních volbách v roce 1946 zvítězili v Československu jasně komunisté a postupně se připravovali na cestu k úplnému převzetí moci.
Prezident Edvard Beneš patřil po roce 1945 k nejpopulárnějším politikům Československa. Velké uznání veřejnosti si zasloužil zejména svojí klíčovou rolí při obnovení státu během druhé světové války. I proto na něj nekomunisticky smýšlející část společnosti v únoru roku 1948 velmi spoléhala. Hodnocení Benešovy role v únorových událostech není mezi historiky ani zdaleka jednoznačné. Kde se Edvard Beneš přepočítal a co mohl udělat jinak? Podívejte se na diskuzi odborníků v pořadu Historie.cs.
V létě roku 1946 byl Edvard Beneš zvolen opět prezidentem republiky a byl nepochybně na vrcholu své popularity. Zároveň posilovala Komunistická strana Československa svoji už tak dost silnou pozici. V roce 1947 se navíc plně ukázala závislost země na Sovětském svazu, na které měl prezident Beneš svůj nemalý podíl podpisem smlouvy z roku 1943. Přestože Beneš nesouhlasil s Gottwaldovou politikou po převzetí moci komunisty v únoru 1948, nepodal demisi ihned, ale ještě téměř čtyři měsíce zůstával v úřadu prezidenta. Jeho vliv na dění v zemi však již byl téměř bezvýznamný. Zemřel 3. září 1948.
Dobové záběry z pohřbu Edvarda Beneše v září 1948 a reakce komunistů v Československu na jeho průběh, včetně rozsáhlých bezpečnostních opatření. Okolnosti této události komentují historici.
Ema měla od narození dobrodružnou povahu a hlavu plnou bláznivých nápadů. Poslechni si její vyprávění o tom, jak se i přes neúspěchy nevzdala a dosáhla toho, co chtěla. У Еми від народження був авантюрний характер і голова, сповнена божевільних ідей. Послухайте її історію про те, як вона попри невдачі не здалася та досягла того, чого хотіла.
Něžná revoluce mu měla přinést úspěšnou kariéru a lepší život. Namísto toho vojenský prokurátor Roman Rédl na vlastní kůži zažívá, jak se v nových poměrech rodí další zlo v podobě organizovaného zločinu.
Stalinův kult v komunistických zemích východního bloku se projevoval v různé míře, ale největší byl paradoxně u nás... Lidé plakali na ulicích, když zemřel, a politikové mu stavěli největší pomník na světě, což je pro dnešní generaci zcela nepochopitelná věc. Jak k tomu došlo a proč?
Pojem střední Evropa je dodnes diskutovaný. Nejčastěji se objevuje jako pojmenování k odlišení od východní Evropy a Evropy západní, ale třeba OSN s ním ve své mapě regionů vůbec nepracuje. Ukotven není ani seznam zemí, které do tohoto regionu zahrnout. A pokud do střední Evropy patří Česká republika, proč pak Rakousko, jehož hlavní město leží východněji než Praha, je zahrnováno do Evropy západní? Podívejte se na část diskuse historiků o problému označení střední Evropa.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.