03:59
V pasáži je souhrnně představen prvorepublikový politik Alois Rašín a jeho přínos Československé republice.
Karel Kramář patřil k nejvýznamnějším politikům české předválečné i poválečné doby. Před začátkem první světové války byl dokonce jedním z místopředsedů rakouského říšského parlamentu. Za války se zapojil do domácího odboje, byl vězněn i odsouzen k trestu smrti. Válku nakonec přežil a stal se prvním premiérem samostatného Československa. Podívejte se na jeho osudy a dějiny jeho doby.
U zrodu Československé republiky nestál jen Tomáš G. Masaryk a E. Beneš. Stejně důležitou postavou v období před vznikem státu byl i Milan R. Štefánik. Při vyhlášení samostatnosti dne 28. října 1918 však ani jeden z nich nebyl. K tzv. mužům 28. října vedle Aloise Rašína, Antonína Švehly, Jiřího Stříbrného a Františka Soukupa patřil další Slovák, Vavro Šrobár. Podívejte se na stručné medailonky dvou slovenských zakladatelů Československa.
Pasáž seznamuje s osobností jednoho z mužů 28. října, Jiřího Stříbrného, který byl mimo jiné významným politikem už za dob monarchie. Za svého života byl i několikrát vězněn, což mu ale pomohlo dostat se do role mučedníka a získat tak silnější vliv.
Pražská čtvrť Hostivař je dodnes spjatá se jménem svého významného obyvatele, prvorepublikového ministerského předsedy a ministra vnitra Antonína Švehly. Tento agrární politik se z titulu místopředsedy Národního výboru československého stal jedním z „mužů 28. října“. Podívejte se na krátký medailonek o jeho životě.
Dějepisná exkurze po stopách toho, kdo byl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Proč se mu říkalo tatíček a jak mu to šlo ve škole? Reportáž připravila žačka Terka.
Pražské mlýny neměly jednoduchou existenci. Mnohé z nich poničily povodně nebo požáry. Proto také byly mnohdy přestavovány. Z počátku patřily církevním řádům, později náležely jednotlivým pražským obcím nebo i soukromým podnikatelům. Na Vltavě jich byly v průběhu staletí postaveny desítky, dodnes se jich dochovalo už jenom pár. Velmi často u mlýnů stávaly i vodárenské věže, které využívaly mlýnská kola.
V komunistickém Československu byli Židé prohlašováni za aktéry protikomunistického sionistického hnutí, mnoho z přeživších se k židovství nehlásilo, eventuálně emigrovalo. Veškeré památky nechal stát zchátrat, byly zlikvidovány mnohé židovské hřbitovy. Až po roce 1989 lze mluvit o obnově židovské komunity. Z Německa se do Česka rozšířil i projekt připomínající oběti holocaustu, pokládání takzvaných kamenů zmizelých.
V období první republiky patřila oblast Podkarpatské Rusi Československu. Československý stát začal na tomto území s masivní obnovou infrastruktury. Dodnes jsou tu k vidění díla špičkových českých architektů jako byl třeba Josef Gočár.
Jak je možné, že vznikla armáda státu, který neexistoval? Ano, bavíme se o jednotkách československých legií, které vznikly v Rusku, ve Francii a v Itálii. Na otázky spojené se vznikem legií odpovídají historici v pořadu Historie.cs.
12 315
678
3 973
1 125
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.