02:09
Volný čas, nová veličina času, která vznikla díky nově uzákoněné osmihodinové pracovní době a novým pomocníkům v domácnosti. Lidé se stěhovali za prací do měst a chtěli se po práci bavit. Kvetl společenský život. Vznikaly plovárny, jezdilo se na letní byty, docházelo k masivní ženské emancipaci, na tu dobu nebývalé.
Československo bylo od svého vzniku mnohonárodnostním státem. Žili zde Češi, Slováci, Němci, Maďaři a další menšiny. Časem se ovšem začaly projevovat autonomistické tendence jednotlivých národů, zejména sudetských Němců a Slováků.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
V pasáži je stručně vysvětlena Marmaggiho aféra, tedy největší diplomatický konflikt mezi první republikou a Vatikánem. Jádrem sporu se stala účast představitelů státu na oslavách výročí smrti Jana Husa.
Dokument zachycuje část závěrečné řeči pplk. JUDr. Juraje Viesky v procesu se skupinou obžalovaných v čele s Miladou Horákovou. Žalobce emotivně hovořil o "škole bdělosti a škole nenávisti", kterou se měla socialistická společnost poučit. Připomněl tisíce rezolucí, které zaslal pracující lid ze všech koutů republiky na podporu nejpřísnějšího potrestání všech souzených. Na stejné okamžiky zavzpomínaly v závěru ukázky Věra Tůmová a Jana Horáková-Kánská, sestra a dcera Milady Horákové.
Pasáž popisuje první proces s Vlastou Burianem po válce, ve kterém byl osvobozen od obvinění z kolaborantství.
Ukázka je z dokumentu o Ernestu Denisovi z roku 2023. Zazní v ní komentáře francouzských i českých historiků k jeho osobě, ale i citace z vlastních textů Ernesta Denise. Uvidíme odhalování jeho pomníku a záběry z muzea v Darney. Dozvíme se, že se tento francouzský historik celoživotně zajímal o postavení slovanských národů a jeho podpora (publikování článků, založení časopisu) byla důležitá zejména v době formování myšlenky samostatného státu od roku 1914.
Plány na překlenutí Nuslí jsou už z doby první republiky, ale až výstavba sídliště na Pankráci byla impulsem pro postavení mostu spojujícího Pankrác s Karlovem. Most byl dokončen v roce 1973, v roce 25. výročí komunistického převratu, a dostal jméno Most Klementa Gottwalda. Jeho vnitřkem vede trať linky C pražského metra a svůj současný název má most od roku 1990.
13 785
776
4 718
1 340
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.