05:10
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Vydejte se s námi na exkurzi do Černobylu. Podíváme se do místa, kde se odehrála největší jaderná katastrofa všech dob. Katastrofu na místě nepřežilo 31 lidí a tisíce dalších zemřely na choroby vyvolané radiací. Radioaktivnímu záření jsou tam návštěvníci vystaveni i dnes. Energie z jádra má kvůli této havárii dodnes punc nebezpečného zdroje, se kterým není radno si zahrávat.
Analýza, která se zabývá potenciálními důsledky Brexitu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ukazuje rizika spojená s ekonomikou i historickým kontextem sporu.
V Pobaltí se odehrává tichá válka. Ruská propaganda se snaží ovlivnit společnost informačními manipulacemi. Lotyšsko se snaží bránit se.
V Lichtenštejnsku žije necelých 40 tisíc obyvatel a na rychlou návštěvu celého státu stačí pár hodin. To ale neznamená, že tam není co k vidění. Je to krajina velkých hor i malebných údolí. Navíc je to jedna z mála zemí na světě, která má nulový státní dluh, a zároveň patří k těm nejbohatším. Země prosperuje hlavně díky průmyslu, finančnictví a stabilnímu politickému systému.
V roce 1987 se vydala na cestu kolem světa pětičlenná posádka kopřivnické Tatry. Jejím cílem bylo představení Československa a jeho výrobků v zahraničí a navázání zajímavých kontaktů. Účastníci výpravy urazili přes dvě stě tisíc kilometrů a během cesty byli například v Guatemale obviněni ze špionáže. Výpravu také zasáhla tragická smrt jednoho z jejích účastníků. Po třech letech se posádka Tatry vrátila do zcela nových společenských poměrů. Původní účel cesty tak zůstal v podstatě nenaplněn.
Arménie je považována za první zemi na světě, která přijala křesťanské náboženství. Stalo se tak již v roce 301 po Kristu. Díky tomu je doslova poseta vzácnými skvosty – starobylými kláštery, které vznikaly již v době starověku a raného novověku. Kláštery bývaly středisky arménské vzdělanosti a přečkaly arabskou nadvládu i éru Sovětského svazu.
Vztahy zemí na Blízkém východě se začaly okolo roku 2020 výrazně proměňovat. Izrael, Bahrajn a Spojené arabské emiráty spolu právě v tomto roce uzavřely investiční dohody a i v následujících letech pokračovalo sbližování Izraele s arabskými zeměmi v regionu. Za sbližováním dlouholetých nepřátel však jsou nejen bohulibé cíle. Vytváří tak hráz proti společnému nepříteli oblasti, Íránu. Ten sleduje vývoj blízkovýchodních vztahů s velkým znepokojením a hovoří o komplotu sionistů, Ameriky a arabských zrádců. Ani Palestinci nejsou těmito kroky příliš nadšeni a cítí, že prohrávají svůj boj o určování své autonomity.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Arabové obývají hlavně Blízký východ a severní Afriku. Byli to původně kočovní pastevci, neboli beduíni, později obchodníci, řemeslníci a zemědělci na Arabském poloostrově. Jak žijí Arabové dnes?
V roce 1947 schválila OSN rezoluci o rozdělení tzv. britského mandátního území Palestiny na dvě části mezi Palestince a Židy. Zatímco Židé přijali rozhodnutí OSN s nadšením, Palestinci s rozdělením území nesouhlasili. Tím vznikl zásadní spor, který opakovaně přerostl ve válečný konflikt. Ani v roce 2023 nebyl spor o rozdělení Palestiny uspokojivě vyřešen.
12 809
721
4 368
1 213
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.