01:39
Ukázka popisuje historii hradu Kost v Českém ráji, včetně pověsti o jeho názvu.
Ukázka popisuje historii hradu Trosky, dnes známé zříceniny v severních Čechách a symbolu Českého ráje.
Zámek v Telči se díky velkolepé přestavbě pod vedením mistrů z Itálie změnil v klenot moravské renesance. Posledními majiteli byli Podstatští, přičemž paní hraběnka v Telči dokonce založila hokejový tým. Nyní je zámek státní a návštěvníkům nabízí atraktivní interiéry: Zlatý sál s kazetovým vyřezávaným stropem, Mramorový sál nebo Africký sál plný trofejí.
Pasáž se věnuje památkám, které náleží rodu Nosticů – zámkům Štiřín a Měšice. Zámek v Měšicích je zajímavý mimo jiné tím, že zde byl vztyčen první hromosvod v Čechách.
Žně obvykle začínaly 13. července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Naši předci dobře věděli, že obilí je na sklizeň velmi citlivé, a tak se s jeho kosením začínalo podle polohy v různá data. Pořad zkoumá, jaké zvyky se dochovaly z pohanských dob a jaké slavnosti práci doprovázely.
Seno bylo pro sedláky životně důležité. Uměli dobře rozpoznat jeho kvalitu a také rozlišovali různé druhy trav. K sečení trávy se dříve používaly kosy, které byly ceněným zbožím a o které se tak sekáči museli náležitě starat.
V roce 2000 hostila Praha zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro mnoho zejména mladých lidí to byla příležitost k vyjádření protestu proti globalizaci a rostoucí moci nadnárodního kapitálu. Skupina nejradikálnějších aktivistů obsadila část ulic u Vyšehradu a došlo k násilnému střetu s policií. Ušetřeni nezůstali ani novináři, což na vlastní kůži zažil i fotoreportér Jaroslav Kučera. Povedlo se mu ale pořídit fotku, která zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
Ukázka přibližuje pojem národní styl související s hledáním vizuální identity nově vzniklého Československého státu. Mezi hlavní představitele tohoto hledání řadíme Jaroslava Bendu, typografa a grafického designéra, který byl činný v mnoha oblastech vizuální komunikace doma, ale i v zahraničí. Vystupuje zde typografka a autorka Bendovy monografie písmomalířka Petra Dočekalová a tvůrce písma Tomáš Brousil. Podíváme se také na to, co vědí obyvatelé města Naarden o Janu Amosi Komenském. A jak to spolu souvisí?
14 113
861
4 795
1 148
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.