11:58
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Psaní čárek ve větě jednoduché i v souvětí... Víte, kde čárku napsat, a kde naopak žádná čárka není? Podstatou úloh ověřujících znalosti interpunkce je zpravidla rozhodnutí, zda jsou čárky ve větě nebo souvětí napsané správně, nebo zda je ve větě nebo souvětí chyba. Podívejte se na různé přístupy k řešení úloh tohoto typu.
Pasáž ukazuje na různých příkladech pravidla psaní S a Z v předložkách.
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. V první části věnované psaní velkých písmen si nejprve krátce zopakujeme pravidla psaní velkých písmen v zeměpisných názvech a názvech měst a poté se budeme věnovat především psaní velkých písmen v názvech organizací.
Pasáž uvádí pravidla a příklady psaní velkých písmen ve jménech osob, etnik a příslušníků různých skupin.
Pasáž popisuje situaci v Praze 28. října 1918 po rozšíření takzvané Andrássyho nóty o kapitulaci Rakouska-Uherska. Národní výbor nepředpokládal, že obyvatelé vyjdou do ulic, a nebylo tedy jasné, jak se zachová vojenské velitelství v Praze.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Václav Havel, Pavel Kohout a další disidenti se stávají motorem úvah, které vrcholí v myšlence velké petice všech petic, kterou se lze konkrétně a jednoznačně postavit režimu. Textu, za nějž se mohou postavit všichni, nekomunisté, bývalí komunisté, křesťané, všichni proti vládnoucímu establishmentu a bahnu, které produkuje.
Závěrečná část televizního filmu o soudním procesu, jenž vstoupil do československých dějin. Hilsnerův obhájce ex offo, JUDr. Auředníček, se odvolal a další opravný proces byl nařízen v Písku. Mezitím se do kauzy zapojuje T. G. Masaryk, který vydává brožuru o polenském procesu, v níž poukázal na nesrovnalosti v důkazním řízení. Později je vlastními studenty, zfanatizovanými protižidovskými náladami ve společnosti, na univerzitě fyzicky napaden. Přichází další zvrat v případu – je nalezeno tělo tři čtvrtě roku pohřešované služebné Marie Klímové. Z její vraždy je obviněn opět Leopold Hilsner. Porotní soud tak pod tlakem veřejného mínění a tisku potvrzuje trest smrti na základě týchž nesmyslných důkazů jako v prvním procesu. Tentokrát je motivem vraždy sexuální úchylka a nikoliv rituální jednání. Díky úsilí Dr. Auředníčka mu je trest změněn na doživotí a Hilsner věznici opouští po 16 letech, v roce 1918.
12 688
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.