13:09
Van de Graaffův generátor je stroj, který je schopen nahromadit a udržet ohromné množství náboje statické elektřiny na kovové kouli. Jak se chovají mýdlové bubliny nebo plamen v blízkosti Van de Graaffova generátoru? Na závěr je vysvětlena elektrostatická síla z pohledu mikrosvěta.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Víte, kde se na světě nacházejí ty nejpřesnější hodiny, podle kterých se řídí všechny ostatní? Hluboko v amerických Skalistých horách. Podle nich si řídí svůj čas všechny hodiny na světě. Jsou to hodiny atomické, které pracují na základě elektromagnetického kmitání atomů. Jsou tak přesné, že by potřebovaly 52 miliónů let, aby se odchýlily o 1 sekundu.
Pasáž představuje tři nobelisty. David J. Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz v roce 2016 získali Nobelovu cenu za teoretické objevy topologických fází hmoty a topologických fázových přechodů.
Ukázka mlžné komory. Na jakém principu funguje toto zařízení? A k čemu se dá využít? Možná se budete divit.
Zkoumání metody umožňující chemickou identifikaci jednotlivých atomů na povrchu pevných látek. Vědci se při zkoumání nanočástic neobejdou bez speciálních mikroskopů, protože na atomy už běžné čočky nestačí. Světelná vlna je totiž pro atomární svět příliš velká.
Hmotnostní spektrometrie ovlivnila mnoha oborů. Změnila se díky ní třeba medicína. Tato metoda je schopná zjistit změny v organismu dříve, než nemoci propuknou. Může odhalit poruchy u ještě nenarozených dětí. Hmotnostní spektrometrie zasáhla i do oboru životního prostředí a ekologie. Nebýt hmotnostních spektrometrů, chyběly by lidem informace o znečištění vod nebo vzduchu. Tímto tématem nás v pořadu Planeta Věda provede Vladimír Kořen.
Čtvrtá generace jaderných reaktorů by měla být schopná recyklovat své jaderné palivo tak dlouho, dokud není zcela spotřebováno. Kolem druhé poloviny tohoto století bychom tedy měli mít k dispozici jaderné reaktory, které jsou levnější, bezpečnější a šetrnější k přírodě. Na jejich vývoji pracují současné malé pokusné jaderné reaktory. Studium účinků záření na nejrůznější materiály umístěné v nitru reaktoru umožní konstrukci elektráren budoucnosti.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.