06:23
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem ...a bude hůř od Jana Pelce, představitele undergroundu. Rozhovor se spisovatelem vede člen hudební skupiny A bude hůř Václav Kaprhál a společně hovoří o okolnostech vzniku díla, o obsahu románu, o životním stylu českého undergroundu. Video obsahuje čtené ukázky, charakteristické syrovými jazykovými prostředky, které mimo jiné způsobily masový úspěch knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
Poutník vstoupí do ulice řemeslníků, kde se každý snaží svýma rukama vydobýt živobytí. Vidí zde mnoho dřiny a sténání. Zjišťuje, že všechno lidské pachtění je jen pro ústa, duše nasycena není. Průvodci jej vezmou mezi obchodníky, kteří přepravují zboží po moři. Mají prý svobodnější život, pohybují se po světě volně jako pták. Jenže na moři je stíhá jedno neštěstí za druhým. Podaří se jim nakonec zbohatnout, nebo si zachrání jen holý život?
Krátký komentář, který vysvětluje vše podstatné o smrti Karla Čapka 25. prosince 1938 a jeho následném pohřbu. Čapkova smrt je často symbolicky považována za konec demokratického Československa a předzvěst příchodu druhé světové války.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období po okupaci Československa sovětskými vojsky a počátek tzv. normalizace. Pojednává především o scéně činohry a opery Národního divadla a jejich vývoji po roce 1968.
Nejpřekládanější český prozaik Bohumil Hrabal obvykle zachycoval příběhy obyčejných lidí, v nichž však hledal hlubší filozofická témata. Zdánlivým hospodským pábením pak maskoval svou silnou až surrealistickou obraznost. Po okupaci v roce 1968 se dostal na seznam zakázaných autorů.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.