04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze, tedy léčba pomocí studené vody. Z dnešního pohledu bychom řekli, že jde o léčitelství, které Priessnitz objevil díky náhodě a své intuici.
Bílá sobota je nejdůležitějším dnem Velikonoc, kdy si křesťané připomínají vzkříšení Ježíše Krista. Koledníci naposledy procházejí po vsi s řehtačkami, přes den se neslaví mše svatá ani další svátosti a hlavní církevní obřad se koná až po setmění.
Kutná Hora, dnes zapsána na seznamu UNESCO, je známá také díky rodnému domu slavného představitele rodu Daczických – Mikuláše. Kromě pár městských domů, které Daczičtí kdysi vlastnili v Kutné Hoře, lze zmínit další místa, která jsou s rodem nějakým způsobem spjata: Filipov, hrad Zvíkov či zámeček Kluky u Čáslavi, který musela rodina prodat a během totalitního režimu sloužil národnímu výboru.
Zámek v Mnichově Hradišti byl přes 350 let hlavním sídlem nejstaršího dochovaného slovanského rodu – Valdštejnů. Patřil jim od roku 1621, kdy majetek Václava Budovce z Budova přešel do rukou nejznámějšího představitele rodu Valdštejnů – Albrechtovi z Valdštejna. Zámek rodu patřil až do roku 1946, kdy byl zestátněn a téměř všichni Valdštejnové emigrovali.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.