01:45
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je šestnáctiletá Johana, která zažívá trable kvůli špatnému rodinnému zázemí. Vlastní rozvedený otec se ji pod vlivem alkoholu dokonce pokusí znásilnit. Jak se správně zachovat a jaké jsou následky takového činu?
Lidská společnost a komunikace se bez pravidel neobejdou. Pravidla chování jsou všude kolem nás. A na jejich utváření se podílíme my všichni. Své o tom ví i Sára a její rodina. Sára s Vojtou si s rodiči vymění role a děti se tak na jeden den stanou hlavou rodiny. Jak v této zkoušce Sára s Vojtou obstojí a co všechno se jim při určování pravidel domácnosti přihodí?
Stručná definice justice, tedy soudní moci a soudnictví. Patří sem i práce státních zástupců a dalších orgánů podílejících se na výkonu spravedlnosti.
Anglistka, matka tří dětí, žije v Kanadě, odkud se podělila o svůj příběh. Kanadská sociální služba jí a manželovi odebrala neoprávněně děti, poté donutila manžela žít tři roky odděleně od rodiny. Proč, za jakých podmínek a jak jsou na tom nyní? Jak se to vůbec může stát?
Lidská práva má každý člověk na světě bez rozdílu pohlaví, rasy nebo náboženství, o tom se na vlastní kůži přesvědčí Sára s Vojtou v seriálu Občanka (2021). S ředitelem Císařem to ovšem nebude tak jednoduché, dojde i na citování Úmluvy o právech dítěte, novinářské schopnosti sousedky Lidu a demonstraci proti potlačování lidských a dětských práv. Z hlediska práva nejsou ani děti samy a bezmocné!
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Do dnešních dnů přetrvává problém vyrovnávání se s komunistickou minulostí. Roku 1990 byl přijat tzv. lustrační zákon, který stanovuje předpoklady pro výkon některých veřejných funkcí. Spolupráce s komunistickým režimem byla a stále je společenským stigmatem a svazky Státní bezpečnosti se staly postrachem všech, kteří se v nich ocitli. Důvod evidence mohl být přitom různý.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
13 739
769
4 682
1 335
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.