02:54
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Definitivní konec komunistického režimu odstartovala klidná a ohlášená demonstrace 17. listopadu 1989 k uctění památky Jana Opletala. Demonstrace nakonec přerostla v protest proti režimu. Reakce režimu byla opět násilná. Na brutální policejní zásah reagovalo hnutí Občanské fórum, a i přes neexistenci mobilů a internetu se informace šířily rychle po celé zemi. Stávky pokračovaly i v dalších dnech a demonstrantů přibývalo. Revoluce nese přívlastek sametová, protože proběhla bez lidských obětí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Hlavní hrdinkou tohoto příběhu je šestnáctiletá Johana, která zažívá trable kvůli špatnému rodinnému zázemí. Vlastní rozvedený otec se ji pod vlivem alkoholu dokonce pokusí znásilnit. Jak se správně zachovat a jaké jsou následky takového činu?
Pokračování příběhu vězeňkyně Lucie. Po neúspěšném pokusu dostat se ven z vězení po třetině svého trestu byla Lucie převezena z jedné věznice do jiné a psychicky se zhroutila.
Věděli jste, že všechny děti, kluci i holky, mají stejná práva? Právo na rodinu, právo na vzdělání, právo na informace a další jsou sepsána v úmluvě, kterou podepsaly skoro všechny státy světa v roce 1989.
Paní Yveta a Jiřina jsou ženy, které byly svým partnerem nebo nevlastním otcem znásilňovány. Jak se cítily? A jak se ženám s takovými zážitky žije? Obě ženy zůstaly poznamenány na celý život.
Fotoreportér Radek Petrášek zachytil okamžik, kdy byl z vězení propuštěn jeden z nejznámějších českých vězňů a mediální celebrita Jiří Kajínek. Stalo se tak na základě udělení prezidentské milosti, která vzbudila ve společnosti velkou polemiku. Fotograf vzpomíná na okolnosti pořízení fotografie a popisuje mediální rozruch, který kolem této události panoval.
V roce 2000 hostila Praha zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro mnoho zejména mladých lidí to byla příležitost k vyjádření protestu proti globalizaci a rostoucí moci nadnárodního kapitálu. Skupina nejradikálnějších aktivistů obsadila část ulic u Vyšehradu a došlo k násilnému střetu s policií. Ušetřeni nezůstali ani novináři, což na vlastní kůži zažil i fotoreportér Jaroslav Kučera. Povedlo se mu ale pořídit fotku, která zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.