02:51
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Fašismus máme většinou spojený s druhou světovou válkou. Ukázka přibližuje, kdy a proč fašismus vznikl a v jaké podobě se s ním můžeme setkat i dnes.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Jedna z nich souvisí s penězi: Revoluci prý připravili pragmatici z StB a KSČ, kteří plánovali vzít ekonomiku do svých rukou. Nová vláda ekonomy samozřejmě potřebovala, a protože v Občanském fóru byli převážně umělci, dostali se do vysokých funkcí např. lidé z Prognostického ústavu. Ze společenské změny však finančně vytěžili všichni, kdo už se v systému pohybovali a uměli se rychle přeorientovat na nové podmínky.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na konci 80. let vládla neutěšená situace ve všech zemích východního bloku: stagnace ekonomiky, technická zaostalost, snížení mezinárodního vlivu a pošlapávání občanských práv a svobod. Vše směřovalo ke krachu komunistického režimu. Celý rok 1989 byl v Československu bouřlivý a vyvrcholil listopadovou revolucí. Ještě dříve však společenské změny proběhly v Polsku, Maďarsku a Německu.
Daň je povinná, zákonem uložená platba, která je zároveň také nenávratná, neekvivalentní a neúčelová. Ekonom ve videu vysvětluje, co to znamená a jak se nás to v každodenním životě týká. Tipněte si, která daň přináší nejvíce peněz (zhruba pětinu) do státního rozpočtu. A ten zbytek?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Sociální sítě se v posledních letech stávají nejen komunikačním prostředkem, ale také stále mocnějším politickým nástrojem sloužícím k manipulaci a ovlivňování veřejného mínění. Často narážíme také na pojem hybridní válka, který sice není nový, ale s nástupem internetu získal zcela nový rozměr.
Inaugurace je slavnostní obřad, kterým se vstupuje do nové funkce či úřadu. Ta prezidentská je jedním z nejvýznamnějších státních obřadů a je doprovázena řadou rituálů. Jak vypadal první slib prvního polistopadového prezidenta? A jak se měnil průběh aktu inaugurace v dějinách České republiky?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.
Listopadové události 1989 jsou předmětem různých konspiračních teorií. Podle jedné z nich byly jen důsledkem dohody o novém uspořádání světa mezi USA a SSSR. Sovětský svaz byl ekonomicky v troskách a jeho problémy navíc umocňovaly závody ve zbrojení. Vyměnil proto nadvládu nad státy střední Evropy za slib, že NATO nebude posouvat své hranice dál na východ. Další teorie říká, že v ČSSR stáli za pádem komunismu sami komunisté – režim byl na pokraji zhroucení a ve straně se začal odehrávat boj o moc.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.