02:44
Demonstrace 17. listopadu 1989 ukončila komunistický režim a otevřela cestu k demokratickému vývoji našeho státu. V prvních hodinách po jejím potlačení bezpečnostními silami to ale nic nenaznačovalo. Jak vypadala úplně první informace o události ve zpravodajském pořadu tehdejší Československé televize? Podívejte se na dobové zpravodajství.
Sledování televizních zpráv se v průběhu let vizuálně i koncepčně změnilo, ale stále je považováno za důležitou součást všeobecného přehledu. Video ukazuje, jaké televizní stanice nalezneme v českém prostředí.
Činnost České televize jakožto média veřejní služby upravuje zákon. Jaké úkoly vlastně představují veřejnou službu? A jaká je historie veřejnoprávního vysílání na našem území? Podívejte se v ukázce.
Tématem pořadu je Rada pro rozhlasové a televizní vysílání – správní orgán zřízený zákonem o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Je to místo, kde si na televizní vysílání mohou občané stěžovat.
Televizní zpravodajství Československé a později České televize vždy přinášelo divákům důležité informace. První den okupace Československa v roce 1968 seděla před kamerou Kamila Moučková, kterou později ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci. Jak vypadalo vysílání během listopadu 1989? A při jakých důležitých momentech nechyběla televize v posledních letech? Podívejte se na reportáž, která vznikla při příležitosti 70. výročí začátku vysílání ČST.
Program ČT24 začal vysílat 2. května 2005 ve 13 hodin. Jeho diváky jako první přivítal ve zprávách moderátor Bohumil Klepetko. ČT24 se stala první zpravodajskou televizní stanicí v Česku. Podívejte se, jaké byly přípravy a začátky vysílání.
Miloš Forman se zamýšlí nad reálností televizních zpráv o přistání na Měsíci. Pravda, nebo fake news? To je dobře známé dilema i dnes.
Tomáš Quatro Čermák, tvář české dezinformační scény, byl za obsah svého videa na Facebooku odsouzen k 5,5 letům vězení. Čin je hodnocen jako podpora terorismu. Je trest „prevencí", která by měla odradit další dezinformátory? Ve videu zazní argumenty právníků i podporovatelů dezinformátora. aktualizace: Reportáž je z 2. dubna roku 2023, 19. července 2023 nabyl rozsudek právní moci a Tomáš Čermák byl odsouzen k 5,5 rokům odnětí svobody.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak to chodí v církevním světě. Faráři, jeptišky, hříšníci, to jsou postavy, které pravidelně a rád zobrazuje filmový svět. Jak konkrétně vypadají, čemu se věnují a čím hřeší? I o tom je dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například proč se muži převlékají za ženy, případně ženy za muže. Filmy nejenže vykreslují, proč to daná osoba dělá, ale zároveň seznamují diváka s tím, jak to udělat, aby vše vypadalo na kameře dostatečně efektně. I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize 2.0.
Kontrolování tištěného obsahu ať už knih nebo periodik patří neodmyslitelně k dějinám lidstva. V dobách rakouské monarchie se cenzurovalo na základě soudního rozhodnutí a teprve po vydání knihy. Rozhodnutí o zákazech byla navíc zveřejňována a čtenář i díky bílým místům v tisku snadno poznal, že něco chybí. To je významný rozdíl v porovnání s cenzurou v dobách socialismu, kdy se režim veškeré zásahy snažil utajit. Jak vypadal boj nakladatele s cenzurou, si můžeme ukázat na příkladu novináře Františka Šimáčka, který vystupoval také pod pseudonymem Vojtěch Bělák.
Informační válka a snaha účelově ovlivnit veřejné mínění se nevyhýbají ani armádě. Patrné je zejména cílené působení Ruské federace proti členským zemím NATO, přičemž Severoatlantická aliance je v ruské oficiální vojenské doktríně uvedena na prvních místech mezi nepřáteli. Ačkoliv podpora armády i NATO je u nás dlouhodobě vysoká, do budoucna v sobě podobné negativní ovlivňování společnosti prostřednictvím dezinformací skrývá nebezpečí.
Dne 17. dubna 2021 prohlásil premiér Andrej Babiš na mimořádné tiskové konferenci, že existuje důvodné podezření, že za výbuchem českých muničních skladů u obce Vrbětice mohla být aktivita ruské zpravodajské služby GRU. Po tomto oznámení se na internetu okamžitě objevilo velké množství konspiračních teorií a dezinformací, jejichž cílem bylo zlehčování incidentu a vyvolání chaosu. O dezinformacích, které může využívat cizí stát jako nástroj své propagandy, používaných metodách a možnostech obrany proti nim hovoří politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Seznámí nás s tím, v čem jsou si dezinformační taktiky podobné a kdo za nimi nejspíš stojí. Co dezinformátorům nejvíc nahrává?
Zdá se vám někdy, že vše kolem nás je nějak zrychlené? Marek Eben má takový dojem ve spojitosti s televizním vysíláním, a to včetně konkrétního příkladu. Souhlasíte s ním?
12 694
703
4 226
1 147
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.