05:15
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Výjimečná pražská železniční trať, která je považována za jednu z nejkrásnějších u nás, oslavila v roce 2022 své 150. narozeniny. Pražský semmering prošel v posledních letech mnoha úpravami a přibyly mu i dvě nové zastávky.
S Cyklodálkami (2024) se vydáme do Českého lesa. Zastavíme se na místě, kde stála náves dávno zaniklé osady Bystřice (také známé jako Fichtenbach či Fuchsova Huť). Dozvíme se, jak to tu vypadalo v dobách největšího rozmachu sklářského průmyslu, v němž pracovala většina zdejších obyvatel.
K založení města Stříbra významně přispěl objev rudných žil, ne však stříbrných, ale olověných, které se na první pohled stříbrně lesknou. Na pozůstatky těžby olověných rud tu narazíme dodnes. Důvodů, proč navštívit toto město, je ale mnohem více. Třeba renesanční radnice na Masarykově náměstí, Minoritský klášter, Prokopská štola nebo unikátní kamenný most. Podívejte se sami.
Emise skleníkových plynů jsou vzhledem ke změnám klimatu klíčovým tématem. Kvůli lidské činnosti jejich množství v atmosféře stále roste. Pokud chceme klimatickou krizi odvrátit, musíme tyto emise okamžitě snížit. Pro Česko to znamená jasný odklon od spalování fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji a nízkouhlíkovou výrobou.
Emil Kolben se narodil v roce 1862 v chudé židovské rodině. V mládí získal místo v podniku geniálního amerického objevitele Thomase Alvy Edisona a spolupracoval mj. i se slavným Jihoslovanem Nikolou Teslou, který ho přizval ke svým pokusům se střídavým proudem. Emil Kolben se později proslavil zejména založením veleúspěšného strojírenského podniku ČKD (Českomoravská Kolben-Daněk), který v době svého největšího rozmachu zaměstnával až 12 tisíc lidí. Pro svůj židovský původ byl v době protektorátu Čechy a Morava deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde ve svých 80 letech zemřel.
Metro v našem hlavním městě začalo jezdit v roce 1974. Jeho historie ale sahá ještě hlouběji. Úplně první zmínka o možné podzemní dráze pochází již z konce 19. století. Rozhodnutí o výstavbě metra padlo v roce 1939. Plány však přerušila válka a po válce nebyl na výstavbu dostatek finančních prostředků. Výstavba tak započala až v 60. letech. Dne 9. května 1974 se pak poprvé otevřely dveře pražského metra prvním cestujícím. O historii pražského metra hovoří vedoucí archivu Dopravního podniku hl. m Prahy Pavel Fojtík při příležitosti 40. výročí otevření metra v roce 2014. Hovoří nejen o historii výstavby, ale i o architektuře a politických názvech stanic nebo o tom, že metro bylo velkým politickým tématem.
V roce 2008 byla v Sušici ukončena téměř 170letá tradice výroby zápalek. V reportáži z pořadu Barvy života (2008) nahlédneme do sušické továrny v době před jejím uzavřením a seznámíme se s historií a významem tohoto tradičního průmyslového odvětví.
Ukázka představí nejznámější potraviny vyráběné na Menorce. V hlavním městě Mahonu byla poprvé připravena majonéza, jejíž výrobní proces vyžaduje velkou trpělivost. Kromě toho je s Menorkou spjatý také gin, který na ostrov přinesli Britové. Nejdéle vyráběnou potravinou ostrova je sýr, který se zde vyrábí již zhruba 1500 let.
Za území Transylvánie neboli Sedmihradska dnes považujeme celou západní část Rumunska plnou nádherné divoké přírody. Navštívíme zachovalé středověké město Segešvár, rodiště Vlada III. Draculy. Také se dozvíme o historii sedmihradských Sasů, kteří sem přišli již ve 12. století. Nakonec se vydáme na venkov, kde se chovají ovce a pěstují brambory i vinná réva.
13 600
866
4 825
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.