04:10
Co s přeplatkem za elektřinu? Koupí se nová grafická karta, oblečení nebo lístky na Ligu mistrů? Demokratické rozhodování v Sářině rodině ukončí rázný zásah despotického autokrata. Závěr - bude se malovat. O demokracii (vládě lidu) a jejích třech pilířích, které na vše dohlíží, ví své celá rodina. V čele stojí vláda, kontroluje ji parlament, který schvaluje zákony, a soudy fungují jako nestraníci.
Rázná a aktivní maminka Anděla se rozhodla kandidovat v komunálních volbách do obecního zastupitelstva. Sára je nadšená, jelikož se stala důležitým článkem v maminčině předvolební kampani: dostala za úkol vytvořit předvolební spot. S bratrem Vojtou nás pak seznamují s jednotlivými druhy voleb (volby do poslanecké sněmovny, senátní, komunální, prezidentské). Volit může každý občan od osmnácti let. Svobodné volby jsou základem demokratické společnosti.
V demokratických volbách si lidé volí své zástupce do různých úřadů a funkcí. Orientovat se ve volebních kampaních politických stran a umět si správně vybrat, koho volit, však není snadné.
Slovo politika označuje činnost, při které se skupina lidí s různými názory musí domluvit na vedení státu. Co to konkrétně obnáší? V malé obci politik rozhoduje třeba o novém vodovodu, ve velkých městech rozhodují o stavbách významných budov a dopravní infrastruktuře. Poslanci pak rozhodují o celém státě a směru, kterým se země bude ubírat. Nejvýše postavený politik je prezident. Co to znamená legislativní proces? Jde o proces schvalování nového zákona. Ten musí schválit nejen poslanci, ale i senátoři a nakonec ho musí podepsat i prezident. Což někdy trvá i roky. Proč lidé nemají rádi politiky? A co by měl politik umět?
Odborníci odpovídají na otázku, od kolika let máme aktivní volební právo a jak je to v situaci, kdy se 18. rok voliče sejde s datem voleb. V souvislosti s realitou v zahraničí se také vede diskuze o snížení věku voliče. Politolog Tomáš Lebeda spíše poukazuje na problém velmi nízké volební účasti nejmladší populace. Bylo by řešením znovuzavedení volební povinnosti nebo spuštění elektronického hlasování? Jaké jsou výhody a úskalí těchto alternativ?
Postup sčítání hlasů se liší dle typu voleb, nicméně u prezidentských voleb ho můžeme považovat za nejjednodušší. Jaká je role Českého statistického úřadu při volbách? A kontroluje jednotlivá sčítání hlasů ve volebních komisích?
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.
Výročí sametové revoluce v roce 2014 bylo bouřlivé. Mnozí občané se sešli, aby vyjádřili svoji nespokojenost se stavem společnosti a s vystupováním prezidenta Miloše Zemana. Památným se stal zejména prezidentův projev na Albertově, kde musel čelit pískajícímu davu. Petru Davidu Joskovi se povedlo fotoaparátem nejen vystihnout tehdejší atmosféru protestu, ale také zachytit útočící chlebíček.
Jak začal revoluční rok 1989 a co mu předcházelo? A jaká vládla atmosféra ve společnosti? Na to se podíváme očima youtuberky Aničky B. Ta nás zavede do lednového týdne roku 1989, kdy se na připomenutí oběti Jana Palacha, upáleného v roce 1969, a na protest proti totalitnímu režimu na Václavském náměstí opakovaně shromažďovaly stovky lidí, i přestože za to byly zatýkáni. To nastartovalo celý proces revoluce. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
V květnu 1989 se Václav Havel, když byl propuštěný z vězení, pustil do psaní petice Několik vět. Ta byla komunistickým režimem ihned odsouzena a autoři nařknuti z rozvracení společnosti. Jejich požadavky jsou dnes v demokratické společnosti samozřejmostí. Komunisté pomalu ztráceli na síle, už od začátku roku 1989, což dokazuje i to, že petici podepsalo během pár měsíců 40 tisíc lidí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Dne 21. srpna 1968 vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy. Zatímco vojska ostatních zemí naši republiku postupně opustila, ruští vojáci odešli až po sametové revoluci. Parlamentní komise vedená hudebníkem Michaelem Kocábem dojednala všechny podrobnosti odchodu a roku 1991 sovětská armáda definitivně opustila české a slovenské území. Fotografka Dana Kyndrová vše dokumentovala. Na fotografiích zachytila vyjednávání, samotný odsun a neušlo jí ani překvapivé chování ze strany Čechů. Ti často tento významný dějinný okamžik nijak zvlášť neprožívali, a někteří dokonce na pobyt ruských vojsk vzpomínali v dobrém.
Francouzi milují fotbal. Úspěchy z posledních mistrovství světa se však bezprostředně poté staly nejen významnou sportovní událostí, ale i nadějí na klid ve společnosti a zmírnění rasismu. Jak politici využili úspěchy družstev složených z hráčů různých etnik?
Jedním ze zlomových okamžiků moderních českých dějin jsou volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013. V nich uspělo nové hnutí ANO a jeho předseda Andrej Babiš vstoupil do vysoké politiky. Fotograf Milan Jaroš vzpomíná na okolnosti vzniku fotografie dokumentující Babišovo uvedení do funkce a popisuje principy politického marketingu, který tak dobře zapůsobil na velkou část voličů.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svobodná československá republika neměla dlouhého trvání. Touha Slováků po samostatném státě byla veliká, a tak už na konci roku 1992 došlo k rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky. Pozitivní bylo, že rozdělení proběhlo klidně a bez násilí. Pouto mezi oběma národy navíc nevymizelo a Češi se Slováky k sobě mají nadále velmi blízko.
12 686
702
4 214
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.