04:58
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
Dne 16. října 1962 začala patrně největší krize v dějinách studené války. Sovětský svaz rozmístil jaderné rakety na Kubě a přímo tak ohrozil území Spojených států. USA v reakci na vzniklou situaci vyhlásily námořní blokádu Kuby. Komunistická propaganda v Československu však viděla celou otázku poněkud v jiném světle. Podívejte se na dobové záběry a zkuste pochopit, co, jak a proč se vlastně dělo.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
V říjnu 1962 zareagovalo USA na rozmístění sovětských raket s jadernými hlavicemi na Kubě blokádou ostrova. Svět se rázem ocitl ve velmi vážné krizi, kdy se mnozí obávali nového válečného konfliktu. Jak a proč k tomu došlo?
Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.
Ukázka je z inscenovaného dokumentu z roku 1968, který kombinuje autentické záběry a hrané vzpomínky účastníků útoku na Pearl Harbor ze dne 7. prosince 1941. Popisuje překvapení americké armády, její nahodilé reakce po útoku. Dnes víme, že před samotným útokem bylo dešifrováno několik depeší o tomto plánu.
V animovaném videu z produkce FAMU (2018) zaznívá komentář vojenského historika Eduarda Stehlíka týkající se všeobecné mobilizace v roce 1938 a atentátu na Reinharda Heydricha. S oběma událostmi se podle komentáře pojí otázky o jejich významu. Měli jsme se bránit? Stál atentát za to, když domyslíme jeho důsledky v podobě vypálení Lidic a Ležáků? Video diváky přesvědčuje, že obě události měly svůj dobový význam a v případě atentátu zdůrazňuje jeho důležitost pro odstoupení Británie a Francie od mnichovské dohody.
Za druhé světové války vznikla ikonická vojenská helma M1, které bylo vyrobeno přes 22 milionů kusů. Na fotkách amerických vojáků je často nezapnutá řemínkem. Podívejte se, proč tomu tak bylo.
13 882
779
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.