04:58
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
Dne 16. října 1962 začala patrně největší krize v dějinách studené války. Sovětský svaz rozmístil jaderné rakety na Kubě a přímo tak ohrozil území Spojených států. USA v reakci na vzniklou situaci vyhlásily námořní blokádu Kuby. Komunistická propaganda v Československu však viděla celou otázku poněkud v jiném světle. Podívejte se na dobové záběry a zkuste pochopit, co, jak a proč se vlastně dělo.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
V říjnu 1962 zareagovalo USA na rozmístění sovětských raket s jadernými hlavicemi na Kubě blokádou ostrova. Svět se rázem ocitl ve velmi vážné krizi, kdy se mnozí obávali nového válečného konfliktu. Jak a proč k tomu došlo?
Pevnost La Mola na nejvýchodnějším bodě Menorky měla chránit přístup do mahonského přístavu, kde se zásobovaly britské a francouzské obchodní lodě. Než však byla pevnost dostavěna, přestala odpovídat tehdejším trendům, od 90. let se postupně rozpadala, dnes je snaha o její zachování. Video mimo jiné připomene dějiny ostrova a vliv Britů a Francouzů.
Po druhé světové válce propukla v Číně občanská válka, kterou vyhráli čínští komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Ten zavedl v zemi komunistický režim, který tam vládne dosud, byť s úpravami a reformami. Dodnes je tento čínský vůdce mnohými uctíván, zejména mladá čínská generace ho ale vnímá kriticky. V zahraničí je považován za diktátora, který přinesl smrt mnoha milionům lidí.
Po vyhlášení nezávislosti Slovinska chtěli i Chorvaté opustit Jugoslávii. Na rozdíl od krátkého slovinského konfliktu chorvatská válka za nezávislost trvala více než čtyři roky. Konflikt se stal symbolem rozpadu Jugoslávie a druhou kapitolou krvavých událostí 90. let na Balkáně. V dokumentu Jugoslávská bouře (2016) uvidíte dobové záběry i vzpomínky pamětníků.
Marshallův plán vyhlásil v létě roku 1947 americký ministr zahraničí George Marshall. Československo po prvotním zájmu od jeho přijetí upustilo. Důvodem byl nátlak sovětské strany, která se obávala sílícího vlivu Spojených států v Evropě. Marshallův plán zásadně přispěl k poválečné hospodářské obnově především západoevropských zemí.
14 200
865
4 806
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.