04:58
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
Dne 16. října 1962 začala patrně největší krize v dějinách studené války. Sovětský svaz rozmístil jaderné rakety na Kubě a přímo tak ohrozil území Spojených států. USA v reakci na vzniklou situaci vyhlásily námořní blokádu Kuby. Komunistická propaganda v Československu však viděla celou otázku poněkud v jiném světle. Podívejte se na dobové záběry a zkuste pochopit, co, jak a proč se vlastně dělo.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
V říjnu 1962 zareagovalo USA na rozmístění sovětských raket s jadernými hlavicemi na Kubě blokádou ostrova. Svět se rázem ocitl ve velmi vážné krizi, kdy se mnozí obávali nového válečného konfliktu. Jak a proč k tomu došlo?
Vyprávění o návratu krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Na samém začátku Velké války to nebylo ani dvacet let od chvíle, kdy bratři Lumiérové uspořádali první veřejnou kinematografickou produkci. Právě válečné události poskytly filmu nebývalou příležitost a ten ji také využil. Velká válka se stala prvním válečným konfliktem zaznamenaným na filmový pás. Kina tak začala přispívat k vytvoření obrazu života na frontě.
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
Pro miliony lidí znamená 11. listopad 1918 nový začátek. Mír změnil Evropu v laboratoř, kde se objevují nové myšlenky, naděje a společenské projekty. Tady vzniká živá, protichůdná a vzrušující epocha, geneze světa, ve kterém dnes žijeme.
13 464
755
4 588
1 300
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.