04:58
Celou druhou polovinu 20. století nazýváme obdobím studené války. Eskalované napětí v rámci karibské krize se přeneslo také do střední Evropy. Československá lidová armáda byla uvedena do stavu bojové pohotovosti. Po zveřejnění tajných plánů Varšavské smlouvy v roce 2006 se dozvídáme o tehdy plánované útočné válce východního bloku proti Západu. Československá armáda pak měla být použita jako jakýsi předvoj sovětské armády v útoku na západní Evropu. Československo mělo tehdy největší procento lidí ve zbrani a nikdo si neuvědomoval, že bychom měli být pouhou obětí. Vše se mělo odehrát za masového použití jaderných zbraní. Poslechněte si šílené plány, na které naštěstí nedošlo.
Dne 16. října 1962 začala patrně největší krize v dějinách studené války. Sovětský svaz rozmístil jaderné rakety na Kubě a přímo tak ohrozil území Spojených států. USA v reakci na vzniklou situaci vyhlásily námořní blokádu Kuby. Komunistická propaganda v Československu však viděla celou otázku poněkud v jiném světle. Podívejte se na dobové záběry a zkuste pochopit, co, jak a proč se vlastně dělo.
Americko-kubánské vztahy prošly od počátku 20. století velkými proměnami. Silný vliv Spojených států amerických na Kubě zpřetrhal po roce 1959 kubánský vůdce Fidel Castro, který se výrazně orientoval na spolupráci se zeměmi východního bloku a zejména se Sovětským svazem. Vrcholem napětí pak byla tzv. Karibská krize v roce 1962, kdy byl svět na pokraji jaderného konfliktu. Po nástupu Raúla Castra k moci v roce 2006 se vyhrocené vztahy začaly opět pozvolna proměňovat.
V říjnu 1962 zareagovalo USA na rozmístění sovětských raket s jadernými hlavicemi na Kubě blokádou ostrova. Svět se rázem ocitl ve velmi vážné krizi, kdy se mnozí obávali nového válečného konfliktu. Jak a proč k tomu došlo?
Na počátku 20. století se v Evropě začala šířit vlna vystěhovalectví do Jižní Ameriky. Především Brazílie a Argentina potřebovaly kolonizovat svá rozsáhlá území a nabízely novým obyvatelům velmi výhodné podmínky, velké pozemky, a dokonce i palubní lístek z Hamburku... Podmínky zde byly přesto tvrdé a Čechoslováci, kteří sem přicházeli, si nově nabytý majetek museli tvrdě zasloužit.
Ve španělské občanské válce probíhající v letech 1936 až 1939 sehrály v protifašistickém boji stěžejní roli tzv. interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, a to včetně Československa. Více se o vzniku, složení a fungování těchto jednotek dozvíme ve videu z pořadu Historie.cs.
Na konferenci v íránském Teheránu, která se konala v listopadu roku 1943, se spojenci dohodli na otevření druhé fronty v západní Evropě. Jen pár dní před zahájením vylodění informoval britský premiér Winston Churchill o plánu na osvobození Francie také vůdce francouzského odboje Charlese de Gaulla.
V roce 1991 začal krvavý rozpad Jugoslávie. Ve stejném roce schválila Rada bezpečnosti OSN mírovou misi UNPROFOR na jejím území. Účast československých vojáků na této misi schválila ještě federální vláda, na konci roku 1992 však došlo k rozdělení Československa. Právě mírový rozchod Čechů a Slováků byl pro mnohé obyvatele rozpadající se Jugoslávie těžko pochopitelný. Na paradoxní situaci a každodenní život v té době vzpomínají v pořadu Historie.cs tehdejší účastníci mise.
13 860
776
4 731
1 346
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.