01:53
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Řeč bude o kulovém blesku, záhadné ohnivé kouli, která se objeví z ničeho nic. Proletí domem, vytrhá ze zdí zásuvky a zničí elektrické spotřebiče. Potom se vypaří, anebo s ničivou silou vybuchne. Odkud energie kulového blesku pochází a jakým způsob tento záhadný atmosférický jev vzniká?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Bouřka je častým typem extrémního počasí, s nímž se můžeme v přírodě setkat. Obzvlášť v horách, kde se rychle mění počasí, k tomu může dojít doslova před očima. Jak bouřka vzniká? Pokud to víme, můžeme včas na potenciální hrozbu reagovat.
Nikaragua je největší zemí Střední Ameriky, zároveň však patří mezi nejchudší státy tohoto regionu. Na území Nikaraguy se nachází stejnojmenné jezero, vzdálené jen 20 km od Tichého oceánu. Již španělští kolonizátoři chtěli jezero propojit s oceánem pro usnadnění lodní dopravy, výstavba Panamského průplavu však tyto plány narušila. Na propojení jezera s Pacifikem se znovu začalo pracovat až v roce 2014, kvůli nákladům ale není jisté, zda bude dokončeno.
Rozhovor s Arthurem F. Sniegonem a Tomášem Jůnkem, dvěma nadšenými zoology. Oba zoologové jezdí do Konga zachraňovat pralesy, zvířata, zkrátka vše, co se ještě zachránit dá. Bojují proti pytlákům a překupníkům. Pokoušejí se zabránit totální destrukci pralesa, která by bez jeho ochrany do roku 2100 nastala.
Na jaře 2020 vodohospodáři na žádost lesníků přistoupili k zaplavování lužního lesa v oboře Soutok u Břeclavi. Voda z Novomlýnských nádrží měla nahradit jarní záplavy, doplnit vodu v drobných tocích, mokřadech a tůních a zlepšit v místě podmínky pro rostliny i živočichy.
Železné hory nejsou rozhodně v pravém slova smyslu horami, ale spíše vrchovinou ležící na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje. Kromě krásné zachovalé přírody, která je z biologického hlediska unikátní, prosluly Železné hory nalezišti žuly, která se těží především v okolí městečka Skuteč. Co ještě v této oblasti najdete?
Blesků se mnoho lidí bojí, ale výboje lidem i pomáhají, například při úpravě materiálů, čištění vzduchu, vody, výfukových plynů nebo pro úpravu nepromokavého povrchu látek. Elektrický výboj se používá i v energetice. Jiskra pod vodou vyvolá rázovou vlnu, kterou lze využít také pro odstranění ledvinových kamenů či při léčbě rakoviny.
Důkaz přítomnosti elektrického náboje pomocí pokusu známého jako Franklinovy zvonky.
Několik pokusů se statickou elektřinou. Statická elektřina vzniká třením. Ukázka elektrostatického výboje, měření elektrického náboje pomocí elektroskopu a jeho domácí výroba. Chování mýdlových bublin a plamene svíčky v elektrostatickém poli. Pokus demonstrující Faradayovu klec. Účinek elektrostatické elektřiny na vlasy.
Co je to blesk, jaké jsou typy tohoto přírodního úkazu a jak se blesk šíří? Host Daniela Stacha, Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd, odpovídá nejen na tyto otázky, ale dozvíme se také, co se dá na blesku měřit, jaké jsou možnosti detekce blesku pozemními stanicemi i družicemi, proč je těžké blesky předvídat, co je to hrom nebo jaká je u nás hustota blesků na km².
Do roztoku chloridu sodného s fenolftaleinem ponoříme dvě elektrody a připojíme zdroj stejnosměrného proudu. Roztok kolem katody se zbarví do růžova, protože při elektrolýze na katodě vzniká zásaditý hydroxid sodný a v zásaditém prostředí se fenolftalein barví do růžova.
Návod, jak si doma vyrobit jednoduché solární autíčko.
„Léčba šokem“ vychází z předpokladu, že duševní poruchy je možné příznivě ovlivnit mimořádným zatížením organismu. Lidstvo již dávno napadlo, že toto „šokující“ poznání je možné využít v léčbě. A co takhle léčit duševní onemocnění elektrickým proudem? Ukážeme starou, ale stále používanou, kontroverzní, ale přesto velmi účinnou metodu elektrošoků, ale také představíme poměrně novou a multifunkční metodu v oblasti psychiatrické praxe, která léčí pulzním magnetickým polem.
Jak se dostane elektřina k nám domů? Elektrická energie se vyrábí v elektrárně a transformuje se na hladinu velmi vysokého napětí. V rozvodech velmi vysokého napětí putuje přes republiku. Ale aby napětí nebylo tak velké, postupně se snižuje v zařízení zvaném transformátor.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.