02:55
Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?
Komedie Carla Goldoniho patří mezi celosvětově nejoblíbenější dramatické texty. Od konce války dodnes byla v českých divadlech uvedena v celkem 74 nastudováních. Po dvaadvaceti letech a šesti stech reprízách se i přes enormní zájem diváků naposledy do kostýmu Truffaldina oblékl herec Miroslav Donutil a převtělil se tak do role vychytralého a věčně hladového sluhy. Oblíbený divadelní herec vzpomíná na své kolegy, režiséra a hovoří o tom, co to pro něj znamená životní role.
Místo italské ulice autoservis? Sluha dvou pánů o 300 let později. Režisér Tomáš Svoboda řekl, že hru Sluha dvou pánů přepsal natolik, že už ji musel přejmenovat, i když kostra příběhu zůstává stejná. Vybraná pasáž představuje originální zpracování legendární inscenace, jejíž hlavní roli v Národním divadle ztvárnil Miroslav Donutil. Goldoni po ostravsku je jako jízda na horské dráze. Reportáž je simultálnně tlumočena do znakového jazyka.
Umberto Eco byl považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů postmoderny. V rozhovoru se dozvíme, jaký měl on sám názor na postmodernu a dále nám překladatelka Alice Flemrová zodpoví, jaké jsou postmoderní rysy v Ecových dílech.
Tým učitelů pomůže žákům s přípravou na přijímací zkoušky a zopakuje s nimi to nejzákladnější z učiva českého jazyka. Povíme si, jak vznikala báseň Havran od E. A. Poa a vysvětlíme si několik pojmů z poezie. Dále se budeme zabývat útvary českého jazyka, kdy a kdo je používá a jaký je mezi nimi rozdíl.
V pasáži pořadu Slovenská čítanka se nám představí slovenský básník, textař, prozaik a překladatel Ivan Štrpka, člen básnické skupiny Osamělí běžci, který pracoval také jako dramaturg pro děti a mládež ve Slovenské televizi.
Martin Hilský v rozhovoru s hercem Borisem Rösnerem interpretuje postavu Jaga z dramatu Othello od Williama Shakespeara. Hovoří především o vztahu Jaga a Othella, které v podstatě splývají u jednu postavu, a o Machiavellim jako inspiraci pro postavu Jaga. To byl tehdy velmi rozšířený stereotyp postavy padoucha. Pasáž obsahuje ukázky divadelního představení Othello Národního divadla v Praze.
Bible a Korán jsou svaté knihy, v nichž lze jistě najít společné motivy, přesto je mezi nimi více rozdílů. V první řadě jsou tu rozdíly z hlediska formy, druhu textů nebo osoby autora. Liší se ale i pohled na člověka, na jeho ctnosti a chyby, a pohled na otázku dobra a zla. Ukázkový je pak příklad postoje k ženě. Zatímco islám ženu degraduje, v Bibli, především v těch nejstarších textech, je žena jako člověk kladena velmi vysoko.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období tzv. zlatých šedesátých, v nichž docházelo ve tvorbě Národního divadla k rozporu; na jedné straně se v dílech odrážel úpadek socialistického realismu, na druhé straně se objevovali tací, kteří se snažili o znovuzavedení tohoto uměleckého směru.
V ukázce hovoří profesor Pavel Janoušek o nových uměleckých směrech, které se v Čechách objevily mezi dvěma světovými válkami: proletářském umění, poetismu a surrealismu. První z nich reaguje na hrůzy první světové války, následující jsou plní klaunů a komediantů.
Ukázka pojednává stručně o tom, kdo to byl František Gellner, jaká je jeho poezie, pro koho byl inspirací. Na začátku videa čte Tomáš Klus jednu sloku z básně Po nás ať přijde potopa ze stejnojmenné sbírky.
Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se v české literatuře vymezila vůči dosavadním postupům tzv. Česká moderna. Patří k ní autoři jako Karel Hlaváček, Otokar Březina, Antonín Sova, Josef Svatopluk Machar a další. V pasáži je recitováno několik vybraných básní: Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji ze sbírky Pozdě k ránu Karla Hlaváčka, Motiv z Beethovena ze sbírky Tajemné dálky Otokara Březiny a báseň ze sbírky Poesie od Antonína Sovy. V čem se odlišují, na koho naopak navazují a čím jsou výjimeční?
13 747
772
4 701
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.