02:55
Vybraná pasáž z pořadu Studio 6 u příležitosti výročí narození Dante Alighieriho uvádí tohoto florentského básníka a politika druhé poloviny 13. století, který je považován za otce moderní italštiny. Historik Jan Stejskal představuje nejen autora, ale i jeho nejznámější dílo Božská komedie, jehož věhlas přetrvává dodnes. Proč musel strávit větší část svého života v exilu mimo svou milovanou Florencii? Jakou roli v jeho díle hrají křesťanské a antické symboly?
Komedie Carla Goldoniho patří mezi celosvětově nejoblíbenější dramatické texty. Od konce války dodnes byla v českých divadlech uvedena v celkem 74 nastudováních. Po dvaadvaceti letech a šesti stech reprízách se i přes enormní zájem diváků naposledy do kostýmu Truffaldina oblékl herec Miroslav Donutil a převtělil se tak do role vychytralého a věčně hladového sluhy. Oblíbený divadelní herec vzpomíná na své kolegy, režiséra a hovoří o tom, co to pro něj znamená životní role.
Místo italské ulice autoservis? Sluha dvou pánů o 300 let později. Režisér Tomáš Svoboda řekl, že hru Sluha dvou pánů přepsal natolik, že už ji musel přejmenovat, i když kostra příběhu zůstává stejná. Vybraná pasáž představuje originální zpracování legendární inscenace, jejíž hlavní roli v Národním divadle ztvárnil Miroslav Donutil. Goldoni po ostravsku je jako jízda na horské dráze. Reportáž je simultálnně tlumočena do znakového jazyka.
V roce 2016 zemřel italský spisovatel, filozof a jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny Umberto Eco. V ukázce se hovoří o jeho díle a životě a sám spisovatel mluví o psaní a svém posledním románu Nulté číslo.
Knižní svět láká k četbě románu, který zvítězil v anketě Lidových novin Kniha roku 2011. Román přeložený Jiřím Pelánem vypráví o možných okolnostech vzniku podvodného spisu Protokolů sionských mudrců a nejen tímto motivem se stává varováním před konspiračními a nenávistnými teoriemi. Přibližuje nám atmosféru, ve které dochází v Evropě k masivnímu nástupu antisemitismu ve druhé polovině 19. století. K formální i obsahové stránce působivého románu spojeného se Starým židovským hřbitovem na pražském Josefově hovoří romanistka Alice Flemrová.
Umberto Eco byl považován za jednoho z nejvýznamnějších autorů postmoderny. V rozhovoru se dozvíme, jaký měl on sám názor na postmodernu a dále nám překladatelka Alice Flemrová zodpoví, jaké jsou postmoderní rysy v Ecových dílech.
Brněnské Mahenovo divadlo představilo na podzim roku 2022 hru německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga Zlatý drak. Zvláštně konstruovanou hru, v níž pětice herců hraje vícero postav, režíroval Martin Glaser.
Básník, prozaik, vydavatel a publicista Peter Šulej v pořadu Slovenská čítanka představuje završení své trilogie, experimentální formou psaný román Fytopaleontologie.
Cormac McCarthy je považován za jednoho z nejdůležitějších amerických spisovatelů posledních desetiletí. Jeho stěžejní román Krvavý poledník nám přibližují překladatel Martin Svoboda, režisér Petr Gojda a herec Lukáš Hlavica.
Přední český shakespearolog Martin Hilský mluví o postavách ve Shakespearově hře Král Lear, především pak o významu rodinných vztahů a konfliktu vznikajícím mezi postavami, který může být chápán jako střet dvou rozdílných světů.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období po okupaci Československa sovětskými vojsky a počátek tzv. normalizace. Pojednává především o scéně činohry a opery Národního divadla a jejich vývoji po roce 1968.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje období tzv. zlatých šedesátých, v nichž docházelo ve tvorbě Národního divadla k rozporu; na jedné straně se v dílech odrážel úpadek socialistického realismu, na druhé straně se objevovali tací, kteří se snažili o znovuzavedení tohoto uměleckého směru.
Socialistický realismus byl přijat Komunistickou stranou Sovětského svazu již v roce 1932 jako oficiální směrnice pro všechny umělecké směry. Jaký vliv měla sovětská kulturní politika na Československo? Čeští intelektuálové se měli odteď podílet na oslavách vládnoucího režimu a inspirovat se mohli například na výstavě socialistického umění na Hradě.
V reportáži hovoří překladatel Bretonova a Soupaultova díla Magnetická pole Petr Král. Následuje rozhovor se spisovatelem Jaromírem Typltem o časopisu Analogon a o uměleckém směru surrealismu.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.