Největší portál vzdělávacích videí v ČR
menu

Vědci, objevy a vynálezy

Rozšiřující materiály:

Délka videa:

Stupeň vzdělání:

Předměty:

Vybrané filtry:

Smazat vše

Řadit podle:

Seřadit podle...

Zobrazuji 1-10 z 10
Černé díry: Nobelova cena za fyziku
04:20

Černé díry: Nobelova cena za fyziku

Černé díry jsou klíčové pro fungování vesmíru, ale stále o nich mnoho nevíme. Za jejich výzkum byla letos udělena Nobelova cena za fyziku. Ocenění získal Roger Penrose za důkaz, že pokud se nějaké těleso bude stlačovat pod určitou mez, vznikne černá díra. A také tandem Reinhard Genzel s Andreou Ghezovou za konkrétní objev černé díry ve středu naší Galaxie. Co je to černá díra? Je to místo ve vesmíru, kde je gravitace tak silná, že jí nic neunikne, ani světlo. Klíčové hranici se říká horizont událostí a co jí překročí, se nedostane zpátky. Singularita je místo, kde jsou gravitační síly nekonečně velké.

Nobelova cena za chemii: Genetické nůžky
03:02

Nobelova cena za chemii: Genetické nůžky

Nobelova cena za chemii byla udělena za vývoj tzv. genetických nůžek. Spočívá v tom, že chybné místo DNA se přestřihne bílkovinou Cas9. Buňka si jej buď opraví sama, nebo se vloží do organismu jiná sekvence. Tato revoluční metoda má význam např. pro léčbu vrozených vad.

Nobelovy ceny 2020: Chemie
17:41

Nobelovy ceny 2020: Chemie

Objev technologie CRISPR je považován za jeden z největších vědeckých pokroků posledního desetiletí. Umožňuje totiž vědcům relativně jednoduše lokalizovat a následně upravit geny, a to i ty lidské, a zvrátit tak například nějakou jejich mutaci. Vědkyně Jennifer Doudnaová a Emmanuelle Charpentierová byly za objev tzv. molekulárních nůžek oceněny Nobelovou cenou 2020 za chemii. Možnost úpravy genů však vzbuzuje i otázky etické. O praktické realizaci metody CRISPR, svém podílu na objevu i odpovědném přístupu k této problematice hovoří profesor Martin Jínek s redaktorem ČT Danielem Stachem.

Nobelovy ceny 2020: Fyzika
19:14

Nobelovy ceny 2020: Fyzika

Udělení Nobelovy ceny 2020 za fyziku potvrzuje, že obecná teorie relativity má po stech letech význam nejen pro teoretické fyziky a astronomy, ale i pro každého, kdo používá GPS navigaci. Hlavními aktéry ocenění za fyziku na rok 2020 jsou černé díry. Roger Penrose svými výzkumy existenci černých děr potvrdil, Andrea Ghetz a Reinhard Genzel dokázali, že masivní černá díra je i ve středu naší galaxie. Na tento vesmírný výzkum se redaktor ČT Daniel Stach podrobněji zaměří v rozhovoru s astronomkou Soňou Ehlerovou z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

České zázraky: Prokop Diviš
25:18

České zázraky: Prokop Diviš

Při vyslovení jména Prokop Diviš se většině z nás vybaví „bleskosvod“. Vynálezce ochrany před úderem blesku byl především kněz a při svých bádáních se snažil vše odvodit od Bible, proto církev jeho objevům nebránila. Nebyl sám, kdo se ve druhé polovině 18. století ochranou před bleskem zabýval. Ale zatímco Benjamina Franklina objev hromosvodu proslavil, Prokop Diviš zemřel v zapomnění. Pořad z cyklu České zázraky je věnován především jeho životu a osudu jeho objevů. Hlavním předmětem Divišova bádání byla elektřina, zabýval se dokonce i využitím statické elektřiny v lékařství. Dozvíme se ale také, co blesk způsobuje a jak se před ním chráníme v současnosti.

České zázraky: Jaroslav Heyrovský
25:37

České zázraky: Jaroslav Heyrovský

Otec moderní elektrochemie, symbol české polarografické školy, člověk zcela oddaný své práci. Dne 10. února roku 1922 vznikla polarografie, analytická metoda, která poskytuje cenné informace o druhu a množství látek v roztoku. Vědec Jaroslav Heyrovský za ni získal Nobelovu cenu. Fyzika a chemie byly jeho koníčky od dětství, jako třináctiletý přišel na to, jak změřit výšku Petřínské rozhledny pomocí pravítka. Životu a práci tohoto výjimečného českého vědce je věnován pořad z cyklu České zázraky. Dozvíme se, jak se ke svému objevu dopracoval, v čem je kouzlo polarografie i jak se využívá v současnosti. Byl to skromný, kultivovaný, slušný a laskavý člověk. Jeho příběh by mohl pomoci motivovat mladé lidi k budování vlastní vědecké kariéry.

Odkaz Prokopa Diviše
05:00

Odkaz Prokopa Diviše

Bezpečné svedení blesku a jeho rozptýlení do země. To zajišťuje jímací soustava, soustava svodu a uzemnění, a to je také hlavní poselství Prokopa Diviše. Od dob elektrifikace přibyl do systému ochrany před bleskem ještě jeden důležitý prvek, tak zvaná přepěťová ochrana. Funkce přepěťových ochran se testuje v laboratorních podmínkách, kde se pomocí rázového generátoru simulují účinky blesku na elektrická zařízení. Snažení Prokopa Diviše z pohledu vědy zůstalo sice nenaplněné, místo průkopníka v historii vědy mu ale právem náleží. A díky jemu kultura ochrany před účinky blesku v České republice předběhla o mnoho desítek let okolní evropské státy.

Ochrana před bleskovým proudem
02:05

Ochrana před bleskovým proudem

Co je bleskový proud a co může způsobit? Základní princip ochrany se od dob Prokopa Diviše nezměnil. Je to jímací soustava, svod a uzemnění pro bezpečné rozptýlení bleskového proudu v zemi. V současné době se používají i tzv. aktivní hromosvody, ale jejich správná funkce zatím nebyla dostatečně prokázána.

Divišův bleskosvod
01:51

Divišův bleskosvod

Jedním z důvodů, proč se Prokop Diviš začal zabývat zkoumáním atmosférické elektřiny, byla zpráva o úmrtí člověka při pokusech s atmosférickou elektřinou. V roce 1754 sestrojil přístroj, který, jak se domníval, měl účinky blesku zmírnit. Dřevěnou tyč, která nesla kovovou hlavici, nechal ukotvit řetězy. Jak se ukázalo, tyto řetězy sloužily také jako uzemnění.

Nobelovy ceny 2020: Medicína
13:12

Nobelovy ceny 2020: Medicína

30 let po objevu viru žloutenky typu C je na světě metoda, která tuto zákeřnou nemoc téměř stoprocentně vyléčí. Na začátku stáli tři muži a jejich objevy, na konci miliony zachráněných životů a Nobelovy ceny za rok 2020 v oboru medicína. Harvey J. Alter objevil, že žloutenku typu C způsobuje neznámý virus, Michael Houghton virus izoloval a Charles M. Rice potvrdil, že virus způsobuje zánět jater. O tom, jak jejich výzkum ovlivnil léčbu žloutenky typu C a jaký význam má pro medicínu, hovoří redaktor ČT Daniel Stach s profesorem Ladislavem Machalou z Kliniky infekčních, parazitálních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Probíhá načítání